Duše miminek. Jak si to vysvětlit?

@slunecnice156 Ja tomu verim. Bylo to jedno z vysvetleni, jak jsem se vyporadala s mimodeloznim tehotenstvim. Ze to miminko proste k nam nemelo prijit a misto neho mela prijit nase dcera.
A k tve otazce. Ja bych to chapala tak, ze takova duse si zle rodice vybere proto, protoze na svete bude mit nejaky ukol/poslani apod. Muze ovlivnit zivot jinych lidi. Treba z tyraneho ditete vzejde naopak clovek, ktery pomaha druhym.

Já to vnímám tak, že i přes to, jak se třeba matka chovala, vidím v ní i ten kousek dobra, kterej by třeba někdo jinej nenašel. Taky mi to ukázalo, jak se nechci chovat, i když vim, že to ve mně je. Třeba věřím, že syn k nám přišel, protože dceru by matka nejspíš jako vnučku nepřijala a takhle jsme si o malinko blíž. Myslim, že někdo jinej by nemusel mít nad moji matkou to “slitování” co cítím já.

@pampeliska1313 jasne toto chapu, to jsou nejaky rodovy vztahovy linie.. spis mi slo opravdu o ty nejhorsi ..ale jak je to vyse, asi nejaka zatez z minulych zivotu.

@slunecnice156 tak mě matka týrala. Mlátila mě třeba hráběma o hlavu, vyhazovala z domu, nerekla mi jinak, než že jsem debilní kráva k hovnu jako otec atd… jasně, nikdo mě třeba neznásilňoval, ale co je to nejhorší… než to, že nejdůležitější osoba odmítá dítě.

@pampeliska1313 promiň, jestli je to moc osobní, ale proč by matka nepřijala vnučku ale vnuka ano? Tohle dělení děti podle pohlaví mi vždycky přišlo hrozně zvláštní.

@slunecnice156 také jsem o tom přemýšlela. Syn se narodil s vývojovou vadou a mezi rodiči podobných děti se říká, že si děti vybrali rodiče podle toho, že věděli, že zvládnou péči o nemocné dítě. Myslím, že je to proste špatný výběr rodičů, věřím že duše žijí neomezeně dlouho, jen se převtělují. A jako v běžném pozemskem životě ne každá naše volba je správná.

@pampeliska1313 a jak to vidis ted?ty sis takovou mamu vybrala - myslis ze te to posililo do zakladu tve rodiny? (Myslim muze a deti). A nebo je to bolest z minulych zivotu. Toto tema se da strasne tezko uchopit a pritom je tolik ruznych pohledu. Ted me jeste napadly zeny, ktere cely zivot touzi po diteti a nikdy ho nemaji.

@emamaira ano take to tak vnimam - ze nemocne deti se narodi tem, kteri to zvladnou. Pracovala jsem v jednou domove pro telesne i dusevne postizene. Neustale vzpominam na pribeh muze a zeny, oba verici a oba lekari, velmi hodni lide. Narodily se jim tri dcery - jedna s deformaci obliceje, nadorem na nem, kratsi nohou a s autismem (ta byla v domove), druha nikdy nechodila, na voziku a tu treti jsem nevidela ale vim ze jeji mentalni vyvoj byl take opozden. Nikdy na to nezapomenu.

@emamaira protože jí matka týrala taky a beru to tak, že máma neměla “sílu” to zlomit. Myslím, že prostě v rámci tý ženský linie to bylo pokřivený a můžu matce ukázat, že to jde i jinak. Bez lží, řevu, násilí.. že můžu mít manžela a vztah není narušenej, můžu mít dítě, který nebudu ponižovat jen protože jsem zraněná a chci se cítit lip, vím, źe od doby co si pamatuju, snažila jsem se přijít na to, jak matku uklidnit, jak s ní komunikovat a myslim, že ta role učitel-žák je trochu jinak, než by měla být.

Já to třeba nevnímám tak, že by si sama duše vybírala, kam půjde, to určuje nějaká vyšší bytost podle toho, co se má ještě daná duše naučit... Tak nějak jsem si to spojila, když byla moje mamka na regresi a tam se jí ukázalo, že po 3 životy dělá pořád stejné chyby, takže jí v dalším životě byly nastoleny jiné podmínky, aby se poučila... Stejně tak vnímám třeba různá postižení, že si dotyčný např. nevážil toho, že je zdravý, jednal lehkovážně apod., tak se v následujícím životě z toho má poučit... A samozřejmě následně děti ovlivňují rodiče a naopak, takže ty duše prostě musí mít důvod být spolu...

Věřím tomu, že děti si vybírají rodiče, co jsem tak četla v některých ezo knížkách. Duše si plánují osudové okamžiky, takové hlavní milníky. Někdy jsou pěkně drsné lekce, je to z toho důvodu, že duše se chce něco naučit. Třeba vážit si sama sebe, milovat sama sebe, přijmout se taková jaká je, bez ohledu na okolí. To jestli to skutečně umí, dokáže pozná až na ostro, kdy čelí překážkám.

Pak do toho vstupují různé karmické vazby a zátěže, kdy jsme spojeni s jinými dušemi, které nám ublížily nebo jsme my někomu ublížily a během života nedošlo k odpuštění. To se pak ty duše časem setkají znovu a jsou to bolestná setkání.

Četla jsem příběh, kdy ženě lékaři předčasně ukončovali těhotenství kvůli vrozeným vývojovým vadám neslučitelným se životem. V jenom ze svých minulých životů ta žena s mužem při nějakém rituálu obětovala to dítě. Teď si měla prožít bolest. V rámci terapie to zpracovávala a odpouštěla sobě i tomu dítěti.

Můžou vzniknout různé rodové prokletí např. v jedné rodině předčasně umírali muži ve více genracích. Vzniklo to tak, že nějaká žena v tom rodě, někomu přebrala muže, dotyčná žena to neunesla a proklela ženskou linii. Po zásahu terapeutky, kdy došlo k očištění energií, se začali muži dožívat normálního věku.

To jsou věci na úrovně duše, ale do našeho života vstupují i další faktory, současné fyzické tělo a "psychologické podmínky".

Žena může být perfektně mentálně připravena na dítě, ale pokud žije tady velmi nezdravým životním stylem, kouří atd. tak dítě může mít nějakou poruchu např. málo roste, hyperaktivita atd. Pokud má sedavé zaměstnání a vůbec nepečuje o svoje svaly, má špatně postavenou páteř, tak může mít problém s donošením dítěte, viz třeba cviky dle Mojžíšové, kdy některým ženám toto cvičení pomohlo.

Když se mrkneme na psychosomatiku, tak naše nevyřešené problémy se somatizují do nemocí. Tělo nám dává najevo, takhle ne, nežiješ v souladu sám se sebou. Musíš to změnit. Jinak tě zastavím pomocí nemocí.

Děti často zrcadlí pocity rodičů, vnitřně nasraný rodič, má pak neklidné dítě, často s nějakou diagnózou, i když navenek rodič působí zcela normálně.

Psychosomatika je velmi zjednodušeně.

Tohle je strasne zajimave tema,uz jsem o tom slysela,ale nikdy sem to nejak nevnimala...me by moc zajimalo z jakeho duvodu si syn vybral zrovna nas🙂cekali jsme na nej rok ..s pritelem to je obcas tezke,v jednu chvili uz to bylo na rozchod a ja v ten moment kdy jsem si balila kufr jsem zjistila ze jsem tehotna...nas syn nam opravdu zmenil zivot a vylepsil nas vztah...

@levandule_k dekuji za tak krasnou odpoved. Moc hezky si to vysvetlila a urcite se k tomu vecer znovu vratim🙂

Zajímavé téma, nikdy jsem takhle nepřemýšlela.. Pokud to tak je, tak mám opravdu štěstí, že mě si vybrali moje dcery, které jsou krásné, chytré, všestranné schopné a mnohem lepší než jsem jako dítě i mladá byla já. Ještě zajímavější, že já jsem opravdu hodně tolerantní, klidná a trpělivá, že bych jistě zvládla náročné dítě, přesto mi osud nadelil, bez problémové deti😊

Znama je introvert, nerada stredem pozornosti, rada sana doma bez lidi. Jeji dcera je zivel - je ji vsude plno, upozornuje na sebe, snazi se aby ji vsichni videli a slyseli..(jsou ji 3). Tady to opravdu vnimam ze si ji dusicka vybrala🙂

@slunecnice156 mám to stejně jako tvá známá. Jsem introvert, nevadi mi byt v klidu doma a dcera se zatím jeví jako přesný opak. Když někam jdeme, jsme mnohem dřív slyšet než vidět.... Kdysi jsem byla na regresi, myslela jsem si, že mi to nějak pomůže ve vztahu, ve kterém jsem v te dobe byla. Ale celá regrese byla necekane primárně o mém expartnerovi a nebylo to vůbec nic pěkného. O pár let později se život zamotal a narodila se nám dcerka. Vnímám, co se nás snaží naučit, ale nejsme dobří žáci. Vím, že si nás vybrala a asi vím i proč (i díky té regresi), ale nedokazeme se s tím poprat....

O tom, že se nemocné (nebo jinak náročné) děti rodí rodičům, kteří to zvládnou, dost pochybuji. Ústavy sociální péče, dětské domovy, pasťáky - všude tam jsou děti, kde to rodiče nezvládli. Případy rodičů, kteří raději spáchají sebevraždu, protože už neví kudy kam. Kolik rodičů od dětí uteče, protože to s nimi prostě nedávají....
U této diskuze mě napadá, že ta duše, která si vybere rodinu, kde ji třeba coby dítě utýrají až k smrti, tak je asi blbě informovaná o tom, co bude prožívat, jak to bude vypadat. A jestli je informovaná dobře, tak jí tam, kde přebývá před tím, než se někomu narodí, asi není moc dobře, když kývne na takovou možnost. Mně přijde, že si lidé tuto teorii strašně idealizují - když dítě zemře u matky v děloze, tak se řekne, že se rozhodlo odejít. Ale houby. Bylo mu mizerně, mělo bolesti nebo se dusilo, bojovalo o život, bylo na všechno samo a nikdo mu nemohl pomoct. Takže zemřelo. A matka, která netuší, jaký boj to dítě u ní už třeba nějakou dobu svádí, to pak bere jako jeho rozhodnutí, nějaký vyšší úmysl. Přitom, když zemřu na nějakou nemoc já, rozhodně to nebude můj úmysl, jen se smířím s tím, co je nevyhnutelné. Pokud je nade mnou nějaká vyšší moc, která mě schválně nechá trpět, aby se se někdo jiný o něčem poučil, tak mi to přijde morbidní. Když by tohle udělal člověk, tak ho nebudeme obdivovat, ale budeme říkat, že je to netvor, šílenec, psychopat....

@masina1 a třeba by to utýrané dítě nebo dítě, co zemřelo ještě v děloze, způsobilo v budoucnu mnohem větší katastrofu - nehodu, vraždu, …. Je to “berlička”, kterou si já vysvětluji, že někdo “hodný”, bezbranný, nevinný”, zemřel. Protože dívat se na život/na svět optikou “vede nás nějaká zrůda, která vlastně neví co dělá”…. je trochu psycho a optimismu do života moc nedává.

@bbn No, tak to je ještě šílenější, než by mě kdy mohlo napadnout. Protože to pak každé bezbranné dítě je defacto pokládáno za člověka, který musel zemřít pro blaho lidstva. Představ si to jako matka, které umírá třeba čtyřleté dítě na rakovinu. Procházíš s ním celou tuhle martyrii, držíš ho za ruku, povídáš si s ním o smrti a v duchu si říkáš, že to tak má být, protože jinak by z něj mohl být masový vrah a že v tomto případě je to tak lepší....
Tahle teorie je zcestná. Takový Hitler (a mnoho dalších) byl výborný adept na to, aby ho vyšší moc nechala umřít jako dítě, ale kdepak. Ten byl vybrán proto, aby se lidstvo poučilo.... A ty oběti v plynových komorách (hlavně děti), to byly
potenciální masivní vrazi...., takže nakonec dobře, že nás jich zbavil....
Já chápu, že se člověk musí nějak vyrovnávat s realitou a že tomu všemu chce dávat nějaký vyšší smysl, to je přirozenost. Ale když si od toho odmyslíš tu Vyšší Bytost, co všechno ví a ví, proč to dělá a aplikuješ to na to, jak bys hodnotila, kdyby tohle vyváděl člověk, tak to fakt žádnou oporu v životě neposkytuje.

@masina1 Před nějakou dobou jsem viděla na Netflixu super dokument o lidech, kteří přežili klinickou smrt a vyprávěli tam své zážitky. Shodují se v tom, že se nikdo z nich na zem do svého těla moc vrátit nechtěl, že po smrt se cítili volní a bylo jim krásně... Takže to vnímám tak, že cílem každé duše je, aby se z životů natolik poučila, aby už zpátky na zem nemusela... Takže děti, které někdo utýrá prostě byly v minulém životě svi** a tohle je trest a rodiče, kteří to provedou zase budou jakkoli trpět v životě následujícím... Stejně tak ženská, která zažije potrat, si svého dítěte v minulém životě třeba dostatečně nevážila nebo ho právě týrala...

@slunecnice156 protože si potřebují prožít takovou zkušenost

@masina1 tak já ale nepíšu, že má teorie je jediná správná a že jenom tak to je 😉 já píšu, že si to tak pro sebe zdůvodňuju. A jestli je to špatně, no tak třeba, ty víš na 100% jak to je? 🤷🏻‍♀️ Navíc, já se podobnými úvahami přes den moc nezaobírám, jaksi mám jiné starosti, než vymýšlet “dokonalou” teorii o duších a životě. Jen prostě já osobně mám takový pocit, no 🤷🏻‍♀️

každej si vybírá zkoušky, který i chce odžít. někdo si vybere hodně poškozující rodiče. někdo si vybere zdravotní problémy. někdo někde jinde....

Ano jsou urcite duse ktere si potrebuji prozit ruzne zkusenosti..ziskat tu onu zkusenost..pouceni..

Ať je to jakkoli, tak je to v podstatě k ničemu, protože to utýrané dítě neví, že v minulém životě bylo vrah a to týrání má protože jeho duše potřebuje zažít různé zkušenosti. Vnímá jen tu bolest a trápení a až se v příštím životě narodí a za odměnu si vybere skvělou rodinu a bude mít skvělý život, nebude vědět, že to má za odměnu, protože si jeho duše zažila trápení už dost. Člověk žije jen ten život který má teď.

Zajímavé myšlenky, taky jsem o tom nikdy neuvažovala. Ale přiznám se, že myšlenka, že naše přijaté děti byly v minulém životě zlé....a proto si vybraly matku, která u obou v těhotenství chlastala a obě mají FAS, snížený intelekt, jeden v její péči málem umřel....tak ta myšlenka se mi nelíbí. Jsou to úžasné děti a mně je líto, že mají tak naloženo.

@izz76 no o tom vy se dalo polemizovat..jsou to tedy veci mezi nebem a zemi, ale urcite osoby maji takove jak to rict..proste tuseni, predstavy jak to mely v minulych zivotech, nebo regrese atd. Ruzne terapie ktere ckoveka do tech minulych zivotu pusti..

@marimanta ano. Ta myslenka je strasna, kdyz mate pred sebou deticky co mely tezky start ...ja vubec nevim jak to uchopit. Mala mela mit dvojce , mam to brat jako trest pro sebe ze nemam dve deti nebo se jednoduse ta dusicka rozhodla odejit? Je vic uhlu pohledu a nikdo nevi jak to je...verte tomu, co je vam nejblizsi 😘

@garfa4 Myslím, že je úžasné, že vnímáš dceru jako učitelku svého života❤. Už jen tím, že toto víš, jsi ušla obrovský kus cesty. Buď klidná ani Řím nebyl postaven za den.

@slunecnice156 Konkrétní odpověď, proč se to stalo bys asi dostala u nějakého regresního terapeuta. Těch výkladů může být více, mohla se rozhodnout, že se chce narodit jindy. Ta duše si třeba chtěla zažít jaké je to být milovaná, chtěná a mohlo ji to pro tuto chvíli stačit. Duše tvého dítěte tím možná chtěla dát lekci, aby jsi se začala zajímat o duchovní rozvoj, hledat něco víc. Mohla tam být karmická vazba, kdy jsi s tou duší propojena. Také to nemusí být ani jedno z toho.

Já velice nerada používám slovo trest. Trestat viníky, protože udělali chybu. Když nebudeš dodržovat pravidla, potrestáme tě. Nějak si nemůžu vybavit příklad, kdy se někdo díky trestu napravil a stal se z něj dobrý člověk.

To, co se děje, je zkušenost, naše lekce, má nás to něco naučit. Ani nemám ráda výklad karmy ve stylu, v minulém životě jsi zlobil, tak to je trest pro tebe, v minulém životě jsi byl hodný, tak to je odměna. Pokud v minulém životě pácháme zlo, někomu ublížíme a nestihneme to urovnat, tak je pravděpodobné, že tu situaci (v různé variaci) budeme prožívat znova a znova, než to zpracujeme, než vystoupíme ze zajetých kolejí. Budeme s tím člověkem karmicky spojeni, abychom to vyřešili.

Výklad minulý život jsi zlobil, tak teď trpíš, mi vadí, protože konzervuje situaci, musíš si to vytrpět, nemáš teď nárok na štěstí a bere člověku sílu ten problém řešit a staví člověka do pasivní role oběti a trpitele.

Zrovna si čtu knížku Odvážné plány duší od R. Schwartze. Jsou tam příběhy lidí, kteří byli na výkladu u médií, regresních terapeutů. Ty duše si svoje životní zkoušky naplánovaly např. citově chladní rodiče, partner, který je tyran. Domlouváme si určité setkání s určitými lidmi, určité zážitky i ty hodně bolestné, jako když se píše scénář. Zároveň máme svobodnou vůli a je prostor pro určité změny. Některé duše na sebe berou dobrovolně nelehké úkoly, aby nám nastavily zrcadlo.