Druhé dítě a samé negativní pocity

@klokanka31 ano, to jsme probírali. My to řešíme už delší dobu. Říkal, že hůř než jak se chová k dítěti teď se určitě chovat nebude, že k tomu nemá důvod. A že o mě samozřejmě bude mít taky strach, aby se mi nic nestalo, ale že si to chce taky vyzkoušet, jaké to je mít těhotnou ženu a narození dítka a že takové chování jaké předvedl a předvádí můj ex jinde ve svém okolí vůbec nezná. Že nic takového by se nedělo. Do dítěte mě tlačit nebude, pokud na to nekývnu. Já sama bych chtěla děti blízko sebe, ale nedokážu prostě překonat svůj strach a zbavit se těhlech myšlenek.

Pokud se na to teď necítíš, tak ještě počkej, pokud tě netlačí čas, kolik je ti let? A jak dlouho jste spolu, je to už stabilní dlouhodobý vztah?

zajdi si na nějakou terapii (třeba kraniosakrální nebo prostě k psychologovi, každému vyhovuje něco jiného), traumata z porodu (a jiné strachy) je dobré řešit 🙂 a když říkáš, že máš vedle sebe dobrého chlapa a i sama bys brala víc dětí, tak je podle mě škoda to vzdát kvůli strachům nebo dočasnému nepohodlí

Mno, jestli dítě nebo ne, to ti neporadím, ale podle toho co píšeš je tvůj chlap docela formát. 👍

Souhlas. Zkus nějakou odbornou terapii. Protože to, co píšeš o chlapovi, zní super. Mít sourozence, je super. Ale těhotenství je prostě zahul nejen fyzicky a holka na to musí mít.

@surikata131 mě je teprve 25, takže mě čas nikam netlačí. Chlapovi je 30, ale prý nechce být starý rodič, aby měl na děti sílu a mohl s nimi sportovat. Zas tolik nás věkově čas netlačí, ale on se prostě splašil, že už mu je 30 a nemá na co čekat, ale pokud bych mu já řekla, že to nechci, tak by mě netlačil, i když ho to bude mrzet a deptat.

@odula jo sama se divím, že nás ještě nevystěhoval, protože mám doma tak trošku nespavého krakena 😁 ze začátku bylo vidět, že mu to náhle otcovství dává zabrat a proto mě i trošku zaskočilo, že teď přišel s tím, že bych jich mohlo běhat po baráku víc 🙈

Tak to jsi mladá, asi bych teď plány na další dítě na nějaký ten rok odložila, mezi tím ti první trochu povyroste, bude samostatnější a třeba sama zatoužíš po dalším...

@surikata131 to jsem úplně nechtěla právě. Sama mám mezi svými sourozenci velký rozestupy a moc jsme si spolu nepohráli. Buď jsme se řezali nebo vždy jeden z nás přišel do puberty a neměli jsme si absolutně co říct. A vidím to i na rodičích, poslední dítě měli ve 36 a když porovnám svoje dětství s mladými rodiči a jejich výchovu teď, to se absolutně nedá srovnat. Já bych to dítko i chtěla, ale nemůžu se prostě zbavit těhlech myšlenek na všechno to, co mi v prvním těhotenství nevyšlo a co jsem si řekla, že musím přežít a pak to bude lepší.

Tak když počkáš třeba rok? Nevím, jak staré máš dítě...

Kolik je prvnímu ditku? Takhle, těhotenství trvá vcelku dlouho, tak bych se zkusila s partnerem domluvit, ze třeba v létě začít s mimi, nebo proste jak to budeš cítit. Protože miminko chce, chce ho s tebou, to je přece krásne. A pokud se milujete, proč spolu nemít dítě. Sekce u porodu je často o přípravě, výběru porodnice, porodní asistenky. Pak samozřejmě je část kdy se nedá nic dělat jiného no, ale to už mas vybráno 💪 a když nic jiného tak to zvládneš podruhé ✌️ Tělo je jen schránka, to určité zhuntovani za ty deticky přece stojí ❤️

@petrasipkova1 byly by 2,5 roku od sebe. Kdyby nám to teda vyšlo, samozřejmě nemůžeme vědět jestli a za jak dlouho se zadaří.

Chápu tě, taky jsem skončila pod kudlou a doteď to těžce nesu. Od dalsich dětí mě to tedy neodradilo, ale fakt mam z toho fobii, teď si čtu spoustu knih o porodech, třeba Hypnoporod a pod, no a určitě chci rodit s vlastní PA, to výrazně snižuje riziko další sekce... Jinak neporadím, ale pokud si o tom chceš psát, klidně napiš sz.

Zlato, moje první těhotenství probíhalo tak, že jsem tu od konce 5.měsíce byla bez partnera. Letěl do Etiopie na montáž a slíbil, že se vrátí, protože věděl jak moc ho chci u porodu mít a jaký z toho mám strach. No přiletěl den po porodu. Porod jsem měla dlouhý a těžký, zakončený akutní sekci. Též jsem se z toho těžko vzpamatovavala. Jizvu mám velikou a ne moc pěknou. Psychicky jsem se z toho dlouho sbírala jenže jedno dítě jsem nikdy nechtěla. Rodila jsem teď po dvou letech znovu. Dr mi říkal, že po CS by volil znovu CS pokud se sama nerozrodim. Doktoři často říkají, že po CS spontánně málo kdo porodí. Chodila jsem k porodní asistentce, abych byla psychicky připravena. Ke konci tehu už jsem měla domluveny termín na císaře a ani na to nedošlo. Rozrodila jsem se sama, přirozeně. Porod byl úplně jiný než první. Byl rychlí a bez poranění.
Pokud chceš další dítě tak se vybodni na to jaký byl první porod hrozny. Nikdy bych nevěřila tomu, že já muzu takhle hladce a krasne porodit. Na příjmu jsem byla na smrt vydesena, protože už jsem počítala se sekci a ze spontánního porodu jsem měla hrozny strach, ale neboj žádný porod není stejný. Jo a mě teda nejvíce pomohla přítomnost manžela. Byla jsem strašně rada, ze tam byl se mnou. Tak se pobav s partnerem onsvych pocitech a třeba i o tom, aby tam byl s tebou ( pokud teda chceš 😁)
No a ty kolíky a pláč netrvaji vecne👍.

Čas vás určitě netlačí, nevím jak dlouho jste spolu, ale rok či dva se nic nezblazní, jako jestli jste spolu třeba rok, tak bych do toho tak hopem nešla

Nechápu Tvůj strach ze sekce - já to měla plánované kvůli poloze mimča a shodli jsme se s mužem, že to bylo naprosto nejlepší řešení. Dneska si při plánovaném císaři lze vybrat, zda Tě umrtví nebo uspí. při umrtvení může být muž ve vedlejší místnosti a jste de facto "spolu". Ráno před císařem byl se mnou už od 7:15, povídali jsme si, v poslední půlhodině jsme chodili ob 5min na toaletu, oba na to ale moc rádi vzpomínáme. Jestli máš super chlapa, co se rád o Tvé dítě stará, tak se bude starat i o obě. Kamarádky brácha měl přítelkyni potvoru a po rozchodu si našel hodnou maminku s dítětem a jak s ní je rád a i celá jeho rodina byli rádi, že si našel hodnou holku. A po pár letech - do ničeho se nehnali - se vzali a mají vlastní dítě. 🙂 Na bříško pak budeš pyšná, uvidíš - je totiž možné, že máš negativní pocity spojené s těhotenstvím právě kvůli svému předchozímu partnerovi a jeho chování během Tvého těhotenství. Zkus nad tím zapřemýšlet.. A držím palce na správné rozhodnutí.

Jo a také máme doma nespavého krakenka. 🙂