Zdravím a chtěla bych se zeptat, jestli se tu nenajde někdo, kdo trpí IBS. Já ho diagnostikovaný nemám, nicméně si myslím, že jím trpím. Potíže mám již od dětství, u lékaře mi nikdy nic nenašli, takže se to neřešilo, byly i období, kdy jsem ani nevycházela ven, pokud jsem nemusela, abych nedostala průjem. Samozřejmě mě to nikdy dřív nenapadlo, až teď, když jsme dospělá , začala jsem se zajímat sama a me příznaky by na to seděly.
Chtěla jsem se zeptat, jak jste to řešili a oznámili lékaři, co on na to, jaká byla případná vyšetření, jake je léčba apod. Moc děkuji.
@lavenderl Taky ho asi mám ale někdy si říkám jestli spíš nemám Crohna nebio Ul. kolitidu... Mám slíbeno jít na kolonoskopii-tam se to zjistí asi nejpřesněji protože se podívají dovnitř...jinak se můžete jen domýšlet co a jak.... Já taky často přemýšlím-myslela jsem jestli třeba nemám alergii na laktózu, ale vzhledem k tomu, že kojím a dcerka měla ekzém a kusela jsem vynechat dlouhodobě mléko a potíže se nezlepšili, tak jsem to vyloučila... Může to být i celiakie nebo opravdu jen stres a proto ten tračník... Zatím mi jrn brali výtěr a zasílali na rozbor, to vyšlo negativně a také si můžeš nechat nabrat krev-zjistit zánětlivé markery a také se dá i nějakým jednoduchým rozborem (který se ale nedělá standartně a proto se o něj musí speciálně požádat) zjistit ta alergie na lepek.
Děkuji za odpovědi
Ahoj!
Tak se přidávám do davu.
Taky mám IBS, potvrzeno gastroenterologem. Prošla jsem gastroskopii, kolonoskopii, odběry krve na intolerance. Po tom všem výsledek - IBS.
Dr mi doporučil duspatalin retard, vlákninu a probiotika + samozřejmě nesežrat cokoli, co mi přijde pod ruky. Duspatalin jsem vzdala (měla jsem pocit že nepomáhá), vlákninu a probitoika (biopron IB symbio +s.boulardii) beru denně.
Citlivá střeva mám od malička, ale! Do nějakého cca středoškolského věku to bylo v pohodě. Mohla jsem jíst cokoli vesměs (podotýkám že nejsem zastánce vyloženě mastných jídel, přehnaně kořeněná a pikantní nemám ráda). Na VŠ to v podstatě začalo. Průjmy. Nebylo to pořád ale sem tam ano. Po nástupu do práce ( učitelka MŠ, kde nemůžeš na WC kdykoliv potřebuješ a stresy k tomu) se to rozjelo na plný plyn. Pořád jsem si říkala, že jsou to jen virózy. V další školce se to stupňovalo tak, že už jsem pak byla jen na rýži, rohlíkách, sem tam dietní šunce a imodiu. Dolů šlo 10kg. Tam jsem si řekla dost! Ne, že by se mi nižší váha, kterou mi mimochodem chválili i rodiče dětí, nelíbila. Ale! Tohle přece není normální (to jsem stále ani netušila, že IBS existuje).
Po zjištění diagnózy mi dalo ještě docela dost úsilí zjistit, co to vlastně je, co to obnáší, co vlastně jíst a nejíst. Od doby co jsem se ráno po cestě do práce malém pos....v autobuse, mám blok cestovat. Vysvětlit všem okolo, tě některé věci fakt nesmím, je nemyslitelné. Jsem prostě hypochondr. Kamarády postupně ztrácím, protože si všichni myslí, že se jim vyhýbám. Jak mám někam jet, je mi zle. Do toho jsem potkala chlapa, který byl super, ale nikdy nic takového neřešil, protože dělal z domu. Takže z jeho strany nepochopení. Tohoto chlapa jsem si vzala, mám s ním dítě a stavíme dům. Ono to je hezké, mám rodinu, ale ty stresy občas (dočasně bydlíme s mými rodiči ve vícegeneračním domě) jsou děs. Říkám si, zda mi třeba potom nepomůže stěhování. A protože jsem na to fakt skoro sama, zkusím toto: NENAJDE SE TU NĚKDO, KDO MÁ IBS, BYDLÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI, A HLEDÁ SPŘÍZNĚNOU DUŠI, TAK JAKO JÁ? Bylo by super vědět, že tu někoho mám. Někoho, kdo naprosto ví, jak se cítím! Chce to vzájemnou podporu! Tak co, lidičky! ;) (Samozřejmě to může být jen virtuální, ale tak víte jak)
Betys28
Betys28.Jsem ze Zlinského kraje ale hlavně mám taky IBS a Váš článek uplně přesně ukazuje jak obtěžující je to "nemoc".Pro celé okolí jsme jen vymýšlející si hypochodři.Držím palce ať to aspoň trochu zvládáte a věřte že je nás více.
předpokládám, že jste asi pročetla různé stránky typu http://www.detoxikace-organismu.info/syndrom-dr...
u lékaře to nebude jednoduché i jak se píše ve zmíněném článku. Kamarádka má například ulcerózní kolitidu. Sama si jí bohužel zřejmě způsobila stresem. Nejdřív též nedostatečně diagnostikováno lékařem - takže změna lékaře, do toho diety, horší a lepší období, nakonec různé léčby.