Dno
Zdravím všechny zdejší mámy a předem upozorňuji, že tohle není nic pěkného.
Potřebuju se ale z těch pocitů vypsat, vyřvat, vybrečet. Odbornou pomoc mi, prosím, nedoporučujte!
Mám syna, kterému není ještě ani rok. Když se narodil, nezažila jsem ten krásný, láskyplný, jedinečný pocit, který většina žen popisuje a od té doby je to jedna velká tragédie.
Jednoduše řečeno - nenávidím každý jediný den od porodu. Syn je náročný - protivný, dost plačtivý, uspavaní je šílený proces, neustále se budí, přes den je jediná záchrana kočárek, ve kterém spí.... Každý den jen lituju, že jsem nakonec do dítěte šla. Já nikdy děti nechtěla. Nebyla jsem a nejsem mateřský typ a ani vlastní dítě to nezměnilo. Možná jsem si naivně myslela, že když mám tak dokonalého chlapa, že to nakonec bude fajn a hezké a zlomí se to ve mně, ale je to přesně naopak. Dnes jsem při procházce přemýšlela, proč vůbec žiji. Nic mě nebaví, jsem věčně protivná, nespokojená, naštvaná, zlá... Už nemám ani chuť se bavit se svým mužem. Připadá mi čím dál víc odcizenejsi. Nemám chuť, bavit se s kýmkoli.. Každý den jen brečím a vyčítám si, že jsem dítě chtěla. Ničí mě to. Nejradši bych si to hodila. Nenalézám žádný, opravdu žádný smysl svého života.
Někdy mám slabé chvilky, kdy se na syna podívám, usměju se na něj a říkám si, že je to nádherné stvoření. Zázrak. Ale vzápětí se mi chce zase brečet, protože vím, že nejsem pro něj dobrá máma a nikdy nebudu, protože to ve mně není. Nic ve mně není....
@blondynka400 kdyby to bylo tak snadné... Nevidím na mateřství nic, opravdu nic pozitivního. Nejhezčí bylo těhotenství. A tím to hezké skončilo...
@nezverejneno co není tak snadné? Neboj, jak malý vyroste, je to pak fakt o hodně lepší. Já taky rozhodně nejsem mateřský typ, být i jenom rok doma čistě s miminem by byla moje smrt, nedala bych to. Proto jsem nikdy nepřestala pracovat a atd. Přesto bych pro svoje děti udělala cokoliv a čím jsou starší, tím je to lepší. Hlavně si nic nevyčítej a do ničeho se nenuť, nebo to bude horší a horší....
@nezverejneno Nebo ať jde na rodičovskou chlap, jaký on má vztah k dítěti?
@nezverejneno co nejake hlidani, babicka, deda, nebo i chuva, jesle... Mit cas sama na sebe a delat veci, ktere Te bavi... To je moc dulezite... Mit dite je strasne narocne a obzvlast pokud to dite je stale nespokojene a vyzaduje servis 24 hodin denne 7 dni v tydnu... A kojite, nebo ma UM? Prijde mi, ze casto jsou miminka a deti nespokojene kdyz je neco trapi, treba ho boli brisko, neco ho nadyma, nebo nemuze mit nejakou potravinovou alergii? Nema ekzem, nebo nejak castou nebo i zelenou hlenovitou stolici? Muj syn mel obdobi kdy se v noci budil snad po 10 minutach a ja se pak pres den cpala cokoladou, abych zvladla fungovat...no a kdyz jsem pak zkusila vysadit cokoladu, najednou spal celou noc....drzim palce, bude lip, ale chce to mit i cas na sebe bez ditete! 🙂
@blondynka400 já se právě obávám toho, že se to ani časem nezlepší. Vím, že ze mě tu negaci cítí, jsme na sebe dost napojení, ale nedokážu to ovládat, ačkoli jsem se o to snažila....
@hanka158 jenže mě nic nebaví. Nejradši bych jen ležela, spala. Dělala, jako bych ani nebyla... Tohle není jen o něm. Vím, že nepláče pro nic za nic. Ale ať se snažím jakkoli, nic se nelepší. Každý říká "výdrž, bude lépe", ale to "bude lépe" stále nepřichází.
@teruteru a kde píšu, že můj muž to cítí stejně, jako já, že se hned zmiňujete o adopci? A ano, může dojít i k tomu, že od nich odejdu...
@nezverejneno máš zbytečně černé myšlenky. Za mne by jsi fakt měla začít trávit alespoň nějaký čas bez něj, začít žít svůj starý život. A uvidíš, že bude pak vše lepší.
@nezverejneno podle me to je proste tezka poporodni deprese a jasny duvod vyhledat co nejdrive odbornou pomoc.
@nezverejneno tak dej mimco manzelovi a bez si lehnout a vyspi se... To je taky dulezite... Mysli hlavne na sebe a zkus se ho na chvilku "zbavit" at si muzes odpocinout a klidne si jen pospi... Treba kdyby ho o vikendu vzal manzel na cely den nekam pryc a byla bys sama doma, to by ti neudelalo radost? Nebo co Ti driv delalo radost, tak zacit tim...? Co jsi driv delala rada?
@hanka158 bohužel to zatím nejde, kojím. Ale na ten den se vážně těším.
Jak se chová muž? Ví to? Podpoří tě, pomůže ti? Nebo přijde v 7 večer z práce a ještě vyžaduje servis? On dítě chtěl? Neutápěj se v tom sama, nejsi jediná (a rozhodně ne špatná), kdo takové pocity má. Všichni prostě mateřské typy nejsou. Důležité je si to v sobě utřídit a podle toho třeba i jednat. Zní to jako klišé, ale v prvé řadě se pořádně vyspi a odpočiň si. "Ráno moudřejší večera" - jsi rok nevyspaná a znechucená stereotypem. I kdyby si manžel měl vzít týden volno a být se synem sám, lepší, než aby ses utápěla v depresích - nevyspání to násobně zhoršuje, ačkoliv si to málokdo přizná. Až budeš odpočinutá, klidně si dávej i nahlas otázky, ve stylu "co dál, co se životem, proč bys vlastně měla žít". Opravdu bys od rodiny odešla? Nebo by ses třeba zvládla najít v něčem jiném a rodinu se postupně snažila naučit mít ráda? Zkus si třeba víc promyslet nové zaměstnání, podnikání nebo studium. Proč bys neměla pro co žít? Vždyť nikdo neříká, že musíš žít mateřstvím. Ale mateřská láska je o něčem jiném. Vadilo by ti, kdyby se synovi něco stalo? Dokázala by sis s klidem představit, že by se o něj staral někdo jiný a ty neměla nic společného s jeho životem? Proč bys vlastně měla být špatná matka? Protože tě to nebaví? A co jako, koho vlastně ano? 🤷♀️ Věřím, že ti syn není jedno a svědomitě se o něj staráš. I přes své značné nepohodlí. A to se cení. Tak se nepodceňuj a nenech se tím vším potopit. 😉
@nezverejneno tak to chapu, ze je tezke s kojenim... tak kdyz se takhle citis, nechtela jsi prestat kojit, abys mela trochu vic volnosti?
@prejeta_zaba děkuji.
Můj muž je opravdový poklad. Prakticky doma dělá absolutně vše.
V tuto chvíli mám pocit, že by mi bez nich bylo lépe. Ale nemám teď čistou hlavu...
@hanka158 uvažovala jsem, ale nedokážu se smířit s tím, že by dostal umělé mléko.
Omlouvám se, nečetla jsem všechno, ale toto je deprese jako vyšitá a odborná pomoc je sakra potřeba! Seber se, vykašli se na hrdost nebo to, kvůli čemu pomoc odmítáš a najdi si alespoň psychologa. Už dávno jsi ho mohla mít a být v rámci možností v pořádku. Bude líp tobě, dítěti i manželovi.
Rozhodně vyhledejte pomoc. Z čtení příspěvku mi je fakt úzko, jen si to představím, tohle už není prdel. Pardon, jinak to nešlo.
Potrebujes pomoc, nestyd se si o ni rici a obrat se na psychiatra. Trpis depresemi a ty te ovladaji.
@nezverejneno nejsem psycholog ani psychiatr, ale přikláním se k @ee.liska . Podle mě trpis depresi a nestyď se vyhledat odbornou pomoc. Co nejdříve.
Jedinou radu, kterou pro tebe mam, je tu, kterou nechceš slyset. Vyhledej pomoc psychologa. Je ovsem otazka, zda to chces resit nebo se v rom chces jen hnipat a celé ti to vlastne vyhovuje.
@blondynka400 já to mám teda naopak. U toho staršího bych ho klidně vrátila o pár let zpět čím je starší, tím je to horsi. Samozřejmě. Už udělá kolem sebe spoustu věcí, ale to jeho vydupavani, nebylo lepší, když byl malickej? 🤣
@nezverejneno Proc se tak urputne branis odborne pomoci??? Neni to zadna ostuda a divila by ses, kolik lidi tehle pomoci vyuziva!
Ten absolutni negativismus muze byt deprese jak vysita, nevidis pres ni zadny svetlo, jen s prominutim sracky a sama se z nich nevyhrabes...
Co kdyz te dozenou k nejakymu hroznymu "reseni", kterymu by odborna pomoc/leky mohly zabranit?
Spolkni hrdost, nechut a odmitani vseho a vsech a zacni neco delat, pises, ze mas skveleho muze, ten te podrzi...
@camelinka V mych ocich se odborne pomoci brani ten, kdo situaci resit nechce. Mam takovych v okoli spoustu.
Btw, ja sama chodim od zacatku roku na psychoterapie kvuli problemum s rizenim auta a fakt na tom nic strasneho neshledavam. Nejtezsi bylo se odhodlat, ze si dopreju ten cas a kazdy tyden domluvim hlidani pro deti. Prekvapive to vsechno jde a vidim obrovsky pokrok.
@nezverejneno bránit se pomocí odborníka je v této situaci sobecké, ubližuješ sobě i všem kolem. Kdybys brala dávno léky, ulevilo by se Ti, dítě by bylo v pohodě a manžel taky. Nechápu, proč se tomu tak bráníš. Léky zaberou, uleví se Ti, pak můžeš řešit terapii. Myslím, že vím, kdo jsi a upřímně nechápu, proč to tady takhle řešíš už od minulého léta a ty léky sis už nevzala, když jsi je měla i předepsané.
Na jednu stranu píšeš, že bys byla nejraději kdyby se nenarodil, ale pak se nemůžeš smířit s UM. Já bych opravdu řekla, že city k němu chováš... mateřské, silné - ale ta deprese kterou máš přes to všechno jak těžkej závoj padá a udupává cokoliv krásného a pozitivního.
Když nechceš, aby ti někdo radil vyhledat odbornou pomoc, tak nebudu... Ale lehký antidepresiva umí napsat i obvoďák, třeba by ti ulevilo... Deprese je úplně stejná nemoc jako třeba zápal plic - bez pomoci se z ní člověk nedostane a když, tak mu zůstanou obrovský následky...
@nezverejneno
a proc nechces odbornou pomoc?Jestli mas poporodni depresi tak ani jinou moznost nemas.Resila bych to driv nez neco udelas sobe nebo malemu.
@martiniquest to je super, ze si to zacala resit, ona je pomoc fakt nekdy na miste a neni to zadna ostuda, horsi je udelat nejakou blbost kvuli odmitani a nechuti cokoliv zacit resit.
Nevim, jak deprese "funguji", ale omilat porad dokola Nejde, nemuzu, nechci, nicemu nikdy nepomuze...
@nezverejneno proč nejdeš někam do práce? Dítě dej to jeslí nebo k chůvě a bude lépe vám oběma. Navíc si myslím, že si pak k němu snáze najdeš cestu, budeš se na něj těšit, když s ním nebudeš celý den a jak bude větší, bude to lepší a lepší, protože to pak bude parťák a ne ubrečené mimino. A proč by jsi nebyla dobrá máma? Protože se na něj nežvatláš, že se nechováš jako jiné matky? A co, každá jsme jiná....