Dilema kolem třetího dítka. Někdo podobně?
Ahojte, mame doma dve deti - 4 a 7. Casto premyslim o tretim ditku ale neumim se rozhodnout jestli do toho jit. Deti uz jsou pomerne samostatne, dost se spolu hraji a maminku uz do hry tolik nepotrebuji. Slouzim hlavne jako podavac jidla a piti, rozhodci sporu a pak se casto mazlime. Momentalne je mi 30 let, manzel 40. Rikam si, ze dite ted nebo nikdy. Bydlime v dome, manzel vydelava slusne, pomoci od rodiny je malo protoze bydli daleko ale obcas se nekdo nabidne a vezme si je treba na par dni. Na jednu stranu si rikam, ze mam klid, chodim do prace, casto jezdime na dovolene a vlastne proc si kazit tu svoji pohodu? Na druhou stranu mi je lito, ze uz bych dite nemela, mam pocit, ze nam nekdo chybi a taky bych chtela jeste zkusit jestli nebude opacne pohlavi. Mal to nekdo podobne? A jak jste to vyresili?
Jsem o šest let starší než ty, takže trochu jiná situace. Hodně hodně jsme to zvažovali, zvlášť když jsem měla jeden měsíc zpoždění a procházeli jsme si oba takovými stadii odmítání, vyděšení, smíření, těšení 🙈 U nás rozhodlo, že třetí dítě by znamenalo nové auto, pravděpodobně nový byt (a to teda někde kdo ví kde, protože na sídlišti bychom na to neměli) a moje nervíčky už tak z těch dvou někdy na pochodu 😜 Už takhle dopřát těm dvěma současné a budoucí zážitky, případné vzdělání a lepší start bude finančně náročné. Pokud jde o psychické síly, taky by to bylo na hraně. Takže jsem to zavrhla, máme dva kousky, holka a kluk, mám takový ten vnitřní pocit Splněno (což se mi ani nesnilo, když jsem vícekrát ležela v nemocnici a přemýšlela, jestli vůbec budu máma). Kolem sebe mám převahu jedináčků, ale třeba i rodinu s třema kousky a ta logistika kolem větší rodiny je rozhodně náročnější. Ať se ale rozhodneš jakkoliv, musíš se s tím srovnat sama 🍀
Jestli chce manžel, šla bych do toho! Jste mladá, rozhodování kdykoli později už bude vždycky jen horší!
Já měla druhé dítě v 31 a muže už jsem pak na další nepřesvědčila 😢. Teď skoro ve 38 bych si na další už asi netroufla (přece jen i to pohodlíčko, možnost podnikat aktivity s nimi i sama), ale mrzí mě to, ne že ne...
@gruyerre ja vidim, ze do toho jedu moc racionalne. Furt premyslim prace, penize, dovolena, pohodli. Asi by to chtelo moc nepremyslet a jak se rika "zavrit oci a skocit" 🤷🏼♀️
@monaluza muj manzel by do toho sel kvuli mne. Sam by s tim zrejme neprisel. Ale taky to vidi racionalne - finance, starata pohodli, hlidani a podobne.
Jsem teď potřetí těhotná 😅 také jsem si nebyla jistá. Říkala jsem si jestli to vše zvládnu, ale tím že jsem měla strop do 34 let a pak už ne, tak jsem do toho šla. Pak už by pro mě bylo těhotenství víc a víc rizikové, už teď jsem riziková. Já jsem si řekla, že pak třeba budu litovat toho, že jsme do toho nešli, že bych litovala, že mám dítě si nemyslím. Pohlaví si necháváme jako překvapení, doma máme 2 kluky, ale teď už prostě cítím, že budeme kompletní. A ono je to kupodivu v pohodě, děti se na sourozence těší a tak nějak cítím, že je vše jak má být.
Jinak ano, jak píšeš, nepřemýšlela jsem a skočila. A nelituji.
Měla jsem to podobně a dlouho jsem se neuměla rozhodnout. Byla jsem trochu líná znovu pečovat o miminko, nechtělo se mi hned zase odcházet z nové práce, bála jsem se finančního výpadku. Ale věděla jsem, že za dvacet nebo i padesát let budu určitě hodně litovat, když to třetí mít nebudu. Toho, že jsem se musela vzdát na pár let té pohodičky, práce, nějakých těch peněz, jsem věděla, že s odstupem času litovat nebudu. Takže takový můj náhled do budoucnosti mně pomohl a třetí dítě máme 🙂