Dětské perličky

ahoj, ty nejlepší a nejnezapomenutelnější hlášky dokážou vymyslet právě naše ratolesti. A proto mě napadlo že bychom společně dali dohromady takový soupis výroků co ti naši malí koumáci všechno vymysleli. Moje dcerka ještě mluvit neumí, takže si na perlení musím ještě nějakou tu dobu počkat, ale zato znám úžasné hlášky dětí svých známých a samozřejmě také ty naše když jsme byli malí - tady nějaké jsou:

Dvouletá dcera mé kamarádky (když čekala její sestřičku): Mami, jaké je tohle barvička (ukazuje na tričko), to je oranžová říká maminka. A miminko v bříšku má také takvou oranžovou? Maminka na to: miminko v bříšku je nahé, ale jeho kůže je oranžová tak jako tvoje. Dcerka: mami a proč se tam svlíká?

Můj bratr jako malý kluk v zoologické zahradě. Procházíme mezi terárii s hady, všichni se zrovna pohybují jen jeden leží a odpočívá a brácha: Tati tadyten je rozbitej!

Znovu ze ZOO, dcera jedná známé: mamí tady je šup (sup) a má malé šuplíky

A tentorkrát o mě když jsem byla malá a co vím z vypprávění. Byla jsem s babičkou a dětoud na velterhu v Litoměřících - Zahrada Čech. V jednom ze stánků předváděli výřivou vanu s fialovou vodou a mě se moc líbila. Pán říkal žeje dobrá pro ty, které bolej kolena. A já babi babi mě zrovna teď to koleno strašně bolí a na pana prodavače: tak nám jí zabalte! U jiného stáku pak se mi zase libil mladý prodavač a já prý řekla: pane, vy se mě tak líbíte, až vyrostu tak si vás vezmu. Pán byl prý úplně rudý.

A čemu jsme s hrozně nasmáli jako školní třída? - jednomu spolužákovi, když po té co jsme skoro celou hodinu nahlas počítali příklady z učetnice po vyvolání prohlásil, že mu chybí stránka (samozřejmě ta z kterou jsme celou tu dobu pracovali)