Děti versus kariéra. Co je pro vás přínosnější?

Já jsem dávála karieře přednost do 28let, pak mě manžel ukecal na dítě. Já jsem furt řikala, že až příští rok a pak zas až ten další rok.... No a ted jsem nejštastnější člověk na světě, protože dítě je mnohem víc než kariera nebo penize. A sama si nadávám proč jsem to tak dlouho odkladala. Ale zas je fajn, že se teď nemusime nějak moc ohližet na peníze a to jen díky tomu, že jsem tak dlouho pracovala 🙂

sonka.77: dá se to pochopit, je to určitě plus, a vyplatila se ti ta praxe?

Sir, jo vyplatila, ač jsem po tom nějak netoužila, stala jsem se před dvěma lety vedoucí, s čímž souvisí i velmi slušný plat. Takže pokud se nám miminko konečně povede, tak vím, že po mateřské budu mít na co navazovat, že můj životopis bude pro zaměstnavatele zajímavý.

Jinak stejně jako Edit, jednoznačně je pro mě dítě důležitější než kariéra.

Můj životopis bude asi taky zajimavý, ale já se doufám vrátim tam odkud jsem odešla 🙂

edit: to asi jo, ale není to pak rána, být na mateřské?
Já třeba mám nízký plet (zas ale né nějaký minimální) a tak vím, že se to o tolik na MD nezmění....

sonka: a nebude ti líto opustit pozici vedoucí a začínat pak znovu?

Jo líto mi to bude, ale udělám to pro daleko krásnější "pozici" matky. 🙂 Taky doufám, že se pak vrátím na stejné místo, ale to mi nikdo nezaručí a když budu muset hledat jinde, tak vím, že mám dobré šance.

Co se týká peněz na mateřské, tak na to máme našetříno. 🙂 Ale jasně, že uskromnit se budem muset, moc mi to ale nevadí.

No mateřská a rodičák nejsou závratně vysoké a jasně, že to je neporovnatelné s platem který jsem měla. Ale na druhou stranu máme našetřeno a taky si furt řikam, že na to jsme dobře, ve většině států trvá mateřská jen pár týdnů max. měsiců a finančně na tom jsou většinou hůř. TAkže si nestěžuju. 🙂

sonka: a jak třeba budeš snášet to, že budeš na takové pozici asi hodně v práci?Co potom dítě?

Ahoj holky, tak po škole (2005) jsem nastoupila a pořád bylo něco, proč neotěhotnět "zrovna teď" - jako 1) zrovna jsem nastoupila, musím se aspoň rok "zavést", 2) čekají mě zkoušky (postup v zařazení i platu), 3) mám čerstvě po zkouškách... i když přítel naléhá od začátky, kdy už. Teď je mi 29 a jsem v lednu po konizaci kvůli dysplazii čípku a to mě trochu vyděsilo... že bych to třeba pršvihla. Takže dnes mi doktorka dala "palec" na to, že se můžeme začít snažit. Snad to vyjde.

Na druhou stranu svoji práci mám ráda a ráda bych se brzo vrátila aspoň na část týdne nebo z domova (je to kancelářská práce jako OSVČ).

Takže asi tak, oboje je pro mě hodně důležité. Nerada bych kvůli tomu, jaxem to oddalovala, nemohla mít třeba vůbec miminko. Ale na druhou stranu taky bychom teď na tom asi byli finančně hodně špatně, kdybych bývala otěhotněla třeba hned po škole. Ponevač přítel teď například nevydělává.

romcova: no, je to těžké, ale myslím si, že to že nevydělává je přechodný stav a pak by vás jistě uživil 😉 hned po škole jistě není dobré, ale ani to přílišně oddalovat.Pak mají holky potíže s otěhotněním.

Ahoj holky! Mně je 24 let a čekáme s manželem naše první miminko. Mám vystudovaný bakalářský stupeň vysoké a teď jsem na magisterském navazujícím, obory čínština-ukrajinština (no, nevím jak moc je to perspektivní), manžel vydělává. Věděli jsme, že dostudovat těhotná a potom s miminkem nebude zrovna lehký a že kdybych si napřed dostudovala a pak šla na pár let někam na praxi, bylo by to pro mou kariéru ideální... ale nějak jsme to nedokázali vydržet, miminko jsme si prostě moc přáli. Nechci nějak předbíhat, nevím, jaký naše bude a jestli mě nechá se občas něco naučit, ale vím, že spousta maminek školu zvládá. A já jsem celkem dobrá studentka, takže si v tom i věřím. Zatím mám z našeho ročníku v udělaných zkouškách největší náskok, protože blížící se porod je dost velká motivace, abych se neflákala. Takže - abych se dostala k jádru věci - si myslím, že i kariéra i děti, že se to prostě nemusí vylučovat, pokud teda to beru tak, že vysoká je v podstatě taky část kariéry 😉

Edit, nejsem žádná šajba, normální vedoucí, takže chodím domů průměrně ve čtyři. 🙂 Práci, kde budu dělat od nevidím do nevidím bych nechtěla ani bez dítěte.

Klarko, tak to gratuluju!

To bylo samozřejmě na Sir, ne Edit. 🙂

Sir, nestras. Ja porad doufam ze nam to pujde rychle. Jinak urco je to prechodny stav, ale i tak si myslim, ze nedosahne na 50% mych prijmu (proste proto, ze je automechanik a prestoze je opravdu vybornej a sikovnej a ruce by mu meli pozlatit, tak se takova prace holt neceni tak, jako kancelarske krysy 😉 ). Takze ono je to tezky. Dohodli jsme se, ze se brzo vystridame a pujde na rodicovskou on, ale kojit asi nebude 😀

Já mám taky jen 8 hodinou pracovní dobu, ale občas jsem byla přesčasy a soboty, ale to spíš protže jsem chtěla. I ted chodím do práce, nikdy jsem vlastně nepřestala. Každý týden odpracuju pár hodin a kolem výplat pracuju cca 6 hodin denně, část z domu a část musim do práce, hlidá mí moje zlatá tchýně. Malou o nic nešidím, protože pracuju jen když spinká.

Hani, tak to já na vysoký rozhodně dítě nechtěla, vůbec jsem si to nedovedla představit. Je teda fakt, že jsem svýho muže potkala až když jsem nastoupila do práce.

sonko, k cemu gratulujes? Ja se teprv snazim a navic poprve 😅

Sonka já to pochopila 😀

hanka: super názor 🙂

romcova: to si neumím představit, že bych na MD nebyla já 😀 ale pakliže to má pomoci finanční situaci....
Stejně bych se vsadila, že se ti od prcka nebude chtít 😉

Edit, je fakt, že by se mi taky líbilo udržet si nějaký kontakt s profesí jako ty, ale u nás to asi nebude možné. Každopádně se na to zeptám, až to bude aktuální.

Sirael, tak ja si taky myslim, ze se mi nebude chtit, ale tim ze navic nejsem ani zamestnanec, tak by mi tu praci taky nemuseli drzet, vis ☹ Holt na jednu stranu treba dobre vydelavam a na druhou zas to ma svy nevyhody. Ale nestezuju si. Ted jen aby se povedly //.

Klarko, no že vám doktorka dala zelenou. 🙂

Aha, jasne. To mi nedoslo. Dik 🙂

sonka: Tak to je pochopitelný, proč bys měla chtít dítě na vysoké, když nebylo s kým, že 😉 My se brali dva týdny po mých státnicích a do týdne jsem byla v tom, protože o miminku jsme si doma básnili už strašně dlouho! 😀 Rodina to brala těžce, ze začátku jsem měla takový nevolnosti, že jsem chtěla přerušit, ale vydržela jsem a snad už teď lidi začínají chápat, že na tu vysokou i jako těhotná/mamina mám.

Hani, to jsi fakt dobra, ja bych to pri skole asi nezvladla. Lepe receno nezvladla bych tu skolu 😅 Tak at se oboje dari.

Hanko, máš můj obdiv. Určitě to není snadný.

Ahoj, toto téma mě zaujalo, tak si dovolím přispět. Fakt je, že jsme s mateřstvím nějak nepospíchala, napřed škola, potom nějaká praxe, jak píše sonka ze začátku. Pak ale nastal čas, kdy jsem nad mimčem začala uvažovat a naštěstí se tak nějak i povedlo (ne úplně plánovaně, ale taky ne úplně nechtěně, prostě jsme tomu nechali volný průběh anějak jsme neřešili, jestli otěhotním do tří měsíců nebo do tři čtvrtě roku). Fakt je, že napřed jsem se chtěla vrátit hned po mateřské na svoji původní pozici. Byla jsme jediná žena v můžském kolektivu a postavení a respekt jsem si tam budovala dost tvrdě a hlavně začátky byly celkem náročný. Ale zasáhla krize a rozhodla za mě, takže jsme stále doma a absolutně nelituju. Přijde mi, že tak od 8mi měsíců fakt můžu říct,ž e si mateřství užívám, je to od doby, kdy Kryštof začal líst, takže šel za mnou, začal se hodně učit a mnohem víc se mnou "komunikovat". Teď si myslím do práce až tak chvátat nebudu a doufám, ž ei kdyby pro mě nebyla stejná pozice, mám tam natolik dobou vizitku, že bude třeba jiné zajímavé místo 😉

romcovaklarka: Díky, snažím se. A musím říct, že mi to přijde spíš jako výhoda, že ten čas, co bych jinak asi ležela doma na nemocenské/mateřské takhle využiju. Nedokážu si jen tak ležet a nic nedělat, vyhovuje mi, že se mám doma pořád co učit a potom jezdím do města na zkoušky a slavit pak v čajovně s kamarádkou úspěchy 😉

Držím palce, ať se brzo povedou // ! 🙂

Hanka, čínština je myslím dost perspektivní 😉 Já jsem po vejšce chtěla získat hlavně praxi, to se povedlo a mám práci, která mě baví a proto se v září vracím na 0,25 úvazku. To znamená dvakrát týdně na 5 hodin. Hlavně kvůli kolektivu, který je výborný a taky potřebuji nevypadnout z oboru, to bych potom špatně doháněla. 🙂 Ale mateřství mě naplňuje víc než práce 😉