Ahoj holky, mám syna 6,5. Atypický autismus s těžkou poruchou řeči, má lehkou mentální retardaci v dolním pásmu. Od září chodí do speciální školy (přípravný stupeň). Skrz syna se mi vrací úzkosti a deprese 😥 pořád se s tím, že je to moje jediné dítě nedokážu smířit... vím, že už jsem měla spoustu času ale prostě se v tom pořád plácám.
Prožila jsem poporodní depresi, z té jsem se úplně dostala, byla bez léků ale skrz synovy problémy jsem antidepresiva brala znovu, víceméně čtyři roky jsem fungovala, pořád jsem doufala, že bude mít jenom vývojovou dysfázii...v létě jsem měnila antidepresiva, byla v pohodě pár měsíců a od února se opět plácám v úzkostech a depresích, teď jsem zvyšovala dávku...po shlédnutí Dětí úplňku je mi pořád špatně, říkám si, jestli takhle dopadne tak snad ani radši nechci žít 😥
Toužila jsem ještě po jednom dítěti ale vůbec nevím jestli bych to zvládla... potřebovala jsem se asi jenom vypsat... momentálně mám syna doma, mně je zle...nenajde se tu nějaká maminka na popovídání...
@kaneshiro Neví se jestli těžká VD nebo PAS. Měli bysme jít na hospitalizaci na psychiatrii do Motola, kde by snad měli udělat vyšetření a říct jak to tedy je. Komunikujeme tak, že znakujeme, případně syn v jednoduchých větách mluví, teda rozumím mu jenom já, mluví hodně nesrozumitelně, nebo ukazuje co chce.
Klidně piš... Taky se v tom plácam. Syn taky 6,5, těžká porucha řeči, podezření na PAS, farmakorezistentní epilepsie, porucha koordinace pohybu, dyspraxie, hypotonie... Taky je to naše jediné dítě.