Kdo má doma víc dětí jak 2, jak jste na tom s aktivitami s dětmi i bez dětí? (Počítá se i zkušenost rodin z vašeho okolí 🙂) Dá se udržet aktivní životní styl? Sportovat, zvládat vše kolem domu jako je zahrada, domácí mazlíčci. Máme děti 2 a 4 roky a několik chlupatých členů domácnosti a začíná mě pomalu přepadat touha po dalším miminku. 🤭 Ale přemýšlím o tom, jestli se dá skloubit pohodlný a aktivní život s více dětmi? Vyrazit se 3 dětmi na výlet bez početních ztrát 😁 Nastoupit do práce a přesto se věnovat všem dětem nebo to je se 3 dětmi scifi? 🤔
Jsme oba sportovně založení a děti k tomu vedeme též. Já miluju práci kolem domu, zahradničení. Přijde mi, že s těmi dětmi se toho dá stíhat dost, i když někdy to prostě nevyjde. Někdy si výlet užijeme a někdy jsem zralá na odstřel už po hodině. Někdy nadělám spoustu práce, jindy nemají děti náladu a neudělám nic. Manžel je podnikatel. Dětem se věnuje s nadšením, ale omezeně skrz pracovní vytížení a odvíjí se to od zakázek. Není v tom žádná pravidelnost. Je nastavený tak, že by si přál, abych si mohla dovolit být delší dobu doma s dětmi a věnovat se jim. Tvrdí, že mi v práci nic neuteče, ale dětství uteče hned. Třetí miminko by bral hned. Ale já se dost bojím toho, že by se nám ta pohoda s příchodem třetího úplně zhroutila nebo že bych 3 divočáky neuhlídala a něco se stalo ... Uvažuji v tomhle zcela sobecky, ale zároveň když vidím někde miminko nebo 3 děti, tak se rozplývám. ❤️
@swan42 je to pěkný nesmysl. Pocházím ze 3 děti a Ikdyz to nebylo vždy jednoduché, jsem hrozne vděčná za moje sourozence a jejich partnerky. Jsme všichni dospěli s vlastními životy, nic jsme si nepotřebovali kompenzovat a ani nejsme nešťastní. Msnzel má jednoho sourozence a jejich rodina vždy fungovala tsk nějak jinak….vztahy tam dobre nejsou…to není o počtu děti 😉
@swan42 Já mám tři děti a nešťastné opravdu nejsou. Sportují, chodí na kroužky, jezdíme na výlety, na dovolené, s mužem se jim hodně věnujeme, s každým z nich trávím čas i o samotě. Dvě starší děti milují svoji nejmladší sestřičku a říkají, že jsou moc rádi, že ji máme, že si to bez ní vůbec neumí představit. Takže tolik k těm nešťastným dětem... Nejlepší je, když danou věc hodnotí někdo, kdo o tom nic neví, že 😉 A pokud ty máš chlapa, na kterého se nedá spolehnout, tak je to spíš smutné. Opravdu nejsou všichni chlapi na baterky...
Fungovat to muze, pokud zvladas dobre time-management. Ja mam deti 5, staram se uz jen o 4, nejstarsi dcera je uz dospela. Holky jsou akcni, takze nevadi vyrazit kamkoli na vylet nebo nejakou aktivitu. S praci se to da taky skloubit, pokud mas praci, ktera Ti umoznuje menit si uvazek flexibilne dle potreb deti.
@swan ukoly si deti delaji samy, nevim, proc bych je mela delat s nimi. Pomuzu jim s tim, cemu nerozumi. Stejne tak priprava jidla, uklid - deti se zapojuji - a zrovna tohle je vec, kde fakt nezalezi na poctu deti, protoze na domacich pracech se maji podilet vsichni clenove domacnosti.
Neříkám, že mít tři děti je pohoda. Není. Je to náročné, ale rozhodně ne tak, abys rezignovala na "normální" život.
@somalicats Přesně tak. Pokud je žena zvyklá dělat všechno od úkolů po úklid, vaření, nakupování, rozvážení do kroužků a dalších věcí, tak věřím, že i jedno dítě může být masakr a druhé si nepořídí.
Mame 3 děti a psa a v pohodě, to třetí už se ztratí :D ale na plný uvazek určitě nepůjdu, to bych nestihla kolem děti nic.
Spocti si:8-17 - prace+cesta, vyzvednuti deti kontrola ukolu, v 18:00 zacnes chystat veceri, v 18:30 vecerite, pak teoreticky mas 1 hodinu, ze se detem budes venovat. Ve 20:00 pohadka a sluss. 5 dnu v tydnu. V sobotu: peres, uklizis, varis. Odpoledne kdyz to vyjde zahradka. V nedeli opet varis, priprava do skoly, mozna obcas vylet prip sport. Pridej si k tomu vsemu rozvoz na krouzky. Budes mit co delat se 2ma. Pokud zustanes doma dalsich 5 let, budes mit cas zit aktivne,jak chces.
Uplne v pohode, ale ja na to mam dva tatinky😀
Já mám tři děti ale s vetsim věkovým rozdilem. 15, 12, 4 roky. Obě starší děti dělají sport na krajské úrovni ( oba vozím na tréninky cca 20 km) o víkendech turnaje. Chodím do práce na 6 hodin a studuju. Máme dům se zahradou. Hlídání nula. Dbám o sebe, chodím pravidelně na kosmetiku , ke kadeřnici....snazim se 4x do tydne jít na cca 40 minut běhat. Manžel hodně pracuje, takže já mám zkrácený úvazek a starost o děti je převážně na mě. Prostřední syn je dyslektik takže učení u nás probíhá každý den. Lyžujeme, chodíme po horách, hodne na kole... Nemám pocit, ze bych neměla na něco cas. Ale ty větší jsou víceméně samostatné jednotky, vedu je k tomu, že nejsem služka. I když nejstarší potomek začíná honit chlapce a začíná courani, zlate malé děti 😁
@lutu11 pracovní dobu 8-17 určitě mít nebudu. Ani se 2. Aspoň dokud budou děti do prvního stupně ZŠ. Žena v domácnosti být ovšem nechci, takže už od prvního dítěte to směřujeme k polovičnímu úvazku. Přesně proto, že všechny ty aktivity jako rozvoz dětí na kroužky budu řešit já. Zatím jsme oba nastavení tak, že nám to vyhovuje takové uspořádání. S dětma jezdím na sportovní aktivity od miminek a od září už se to rozběhne plně s prvním.
@irmamala 😆 zkusím to doma navrhnout 😂
Jde to a je to hodně o nastavení rodiny. Názorů je tady několik, přidám i ten svůj.
Máme čtyři děti věkově blízko u sebe a jsou období, kdy je to hoooodně náročné a období, kdy to vše jde tak nějak samospádem.
Jak jsem psala v úvodu, spoustu proměnných ti může zamíchat kartami, např. hlídací prarodiče/bez hlídání, život v domě se zvířaty a zahradou/pohodička v bytě, zdravé děti/nemocné děti či s handicapem,...
My si to nastavili tak, že manžel má hlavní příjem a já pracuju jen na částečný úvazek a věnuji se primárně dětem, dokud to bude potřeba. Děti mají spoustu kroužků (kam často rozvážím), jako rodina trávíme čas aktivně, ale i pracovně na zahradě. Máme rádi sport, cestování, zvířata, ale nevadí nám strávit víkend doma u společenských her, apod....tak nějak v rozvnováze.
Co se mého volného času týče, tam je to horší. V prvních letech života dětí jsem ten čas pro sebe zkrátka nenašla. Teď, když už jsou všechny ve škole, se ke svým koníčkům postupně vracím. Věřím, že vše má svůj čas. Já se rozhodla ten můj ze začátku dát dětem, protože jsem to tak cítila, teď už si umím užít i bez nich 😉
Urcite. O delke prace nic nepises. Kazdopadne, cim min prace, tim vic casu. Jinak ne-e
Já si nedovedu představit mít tři děti.Hlidani žádné.Manžel je věčne pracovně pryč a taky kvůli penězům.Davat další peníze za kroužky a tábory ....
@glitterglue téma třetího dítěte je aktuální všude možně. Ne jen u nás. 😉 Anonymně jsem to dala proto, že mi přijde, že tady mezi sebou mají různé ženy sympatie a nesympatie a podle toho taky reagují. Někdy až dost nepřiměřeně. Děti jsou vedené k tomu, že se musejí zapojovat a k tomu, že za své činy nesou následky - úměrně k věku a ne tělesnými tresty. Mám to tak v plánu vést celou dobu a zatím to funguje. Nemám v plánu dělat otroka, ale taky nemám problém s nastavením "starší nemoderní" doby, kdy žena je ta, co se stará. Momentálně nám to tak vyhovuje. Někdy toho mám plné brejle i plné zuby, ale to má i manžel z práce.
@mom_of_four to je moc krásná reakce, děkuji. ❤️ Se zabezpečením to tak cítíme taky. Je to nejen z důvodu vyššího příjmu u chlapských profesí, ale i z toho, že sama bych nechtěla ráno děti vyházet do škol,školek, pak je rozvozit do kroužků a doma naházet rovnou do postelí. Samotné by mě to bylo líto, ale přiznám se, že někdy to ve mě hlodá i ta myšlenka kariéry, nezávislosti na mužovi, rozhodování o svém čase. Jako bezdětná jsem si svůj život nikdy nepředstavovala tak, že ho zasvětím dětem a bydlení. Až po dětech to takto nějak přirozeně vyplynulo. A ta péče o miminka a malé děti mi přijde taková úplně samozřejmá, že je to vše na ženě,ač to dneska už není moc in názor v dnešní době emancipace. 🙂
Za mě 2 nebo 3 není už takový rozdíl, z čeho jsem šílela u 2 šílím furt, co fungovalo u 2 funguje furt. Naopak mi přišlo, že co jsem s jedním nedávala s více už zvládám, nejmladší ti starší hodně zabaví a já mám volné ruce. Ale je to i o povaze, organizaci a prioritách. Ale nejsme moc akční rodina, sem tam výlet, stačí nám zahrada a procházky, nelyžujem ani nejezdíme na kola.
Ok. Souvislost s vedenim deti a fyzickymi tresty jsem sice nepochopila, ale dobre. Chtela jsem tim rict, ze aktivni zivot (nejen) v pocetnych rodinach se vede samozrejme mnohem snadneji, pokud se na jeho organizaci podileji oba partneri. Pokud mas muze "od nevidim do nevidim" v praci a vse ostatni je na tobe, tak uz jen na tobe zalezi uvedomit si, jestli na dalsi dite mas energii, nebo ne. Sportovat a vyletovat jde samozrejme i ve vyssim poctu🙂
Mám 9 lete dvojčata kluky, 2 letou holčičku. Máme psa, dum.. Stíhame, zvladame domeček i někam jezdit s dětmi. Kdybychom byli v bytě, byl by to masakr. Výhodou je domek že jsou děti venku, mají tady hřiště.. na basket koš, fotbal branky..prostě vše co potřebují. Kola, koloběžky.. Máš je maličké, ale s tatínkem pokud pomáhá tak to zvládnete 🙏
Pokud je tatínek ale stale v práci a ty s dětmi víceméně sama.. do dalšího bych teď nesla až by povyrostly
Jinak ja i muz zvladame byt sami se 3 detmi v bazene nebo na kole (a v restauraci a kdekoli jinde), kdyz zrovna oba dva nemuzeme (momentalne je jedno skolni a dve skolkove). Deti jsou zvykle fungovat tak, aby to slo. Je to dost o te energii a organizaci a to ti tu nikdo nerekne, jestli to pro tebe bude jeste v komfortni zone, nebo ne.
Mně se moc nepozdává to mužovo tvrzení, že děti jsou malé jen jednou a práce neuteče, když on jim úplně svou práci a finanční nezávislost zas tak moc neobětuje. Já nejsem úplně typ na, jak se u nás nepřesně říká, "tradiční" rozdělení rolí. Ve vašem nastavení je to v podstatě na tobě, zda si troufáš na třetí dítě. Ale raději bych s mužem probrala, zda zvládne vydělat dost peněz na to, aby sis mohla najmout pomoc v domácnosti a hlídání dětí, když budeš potřebovat čas na oddech a své koníčky. A taky bych si, pokud už to nemáš, zařídila pořádně penzijní připojištění a spoření na kratší dobu. Upřímně práce po několika letech doma a případně bez pořádné předchozí praxe se hůře hledá, navíc kdybyste se s mužem rozvedli (nepřeji vám to, ale pravděpodobnost není malá), tak abys na tom jeho názoru, že práce neuteče, nebyla v budoucnu a ve stáří ještě hodně bita.
Vidíš, jsou tu matky "tělem i duší" ty zvládají 3-4 děti, pracovat, studovat, pečovat o sebe, věnovat se koníčkům, mít uvařeno, uklizeno a jsou totálně happy a v pohodě.
A pak jsou tu ženy jako já, kterým prostě jejich vlastní život s dítětem skončil. Už s tím prvním. Mám dvě a od narození prvního už nežiju svůj život. Teď, co má mladší tři roky, jsem konečně poslední měsíc začala poprvé po víc než 4 letech dělat opravdu něco svého, jen pro sebe: sport. Což mi skončí až (jestli) najdu nějakou práci.
Takže fakt nemá smysl řešit, jak to mají ostatní. Vidíš, někomu život skončil i s jedním dítětem. 🙂
My máme dohromady 4 a zdá se mi že žijem normálně. Jako Holly od chlapa má v péči mamka ale právě ve dnech kdy jsou u nás jsme nejaktivnější
Otázka první, uživíte je? Čim starší, tim víc výdajů.
Otázka druhá, máte je kam dát? Čim starší, tim víc místa zaberou 😀 Často i v hotelich mas dvouluzkove pokoje, ctyrluzkove apartmany.. Co se týká sportu, jsou sporty kde je lepsi 1 dospely na jedno dite, i tohle muze být se tremi v tom aktivnim zivote prekazka.
Toho ostatniho bych se nebála.
Uz jsem tu několikrát psala,že brácha má dětí 6 a fungují celkem normálně..mají postavený barák,zahradu,zahrádku a jezdí na dovolené i výlety. A včera byli i na plese🤷♀️ jasně,že tam byva někdy divočina,ale dětí si už dost vyhrajou spolu...mají to 3 na 3😉 a krom nich tam je dalších 3- 5 jiných dětí z okolí jak už to na vesnici bývá 🤣 takže podle mě je to o organizaci 😉
@la_amanita toho jsem si vědomá, proto taky nechci být profesionální žena v domácnosti. 🙂Manžel je rodinný typ, možný i víc než já. Nechtěl by pro děti rozvedenou rodinu a přijít tím o děti. Ale pořád je to chlap a nemůžu dát ruku do ohně za to, že si v krizi středního věku nenabrnkne nějakou mladou rajdu. 😃 I částečný úvazek se normálně počítá do odpracovaných let i zkušeností. Pomoc v domácnosti máme. Když bylo miminko b těhotenství, tak chodila paní pravidelně. Co jsou děti větší, zvládám organizaci líp, tak chodí nárazově na velké uklízecí akce. Naštěstí je v tomhle muž nastavený tak, že sice v domácnosti nepomáhá, ale pomůže mi takto. I na těžké práce na zahradě mi sehnal brigádníka.
@martinka_33 prostory máme a finance jsou vždy nejisté. 😃 Teď jak to je, by nás snad nemělo třetí položit. 🙂 Myslím si, že až nastanou ty fakt velké výdaje jako notebooky, tak už bych se měla plnohodnotně zapojovat finančně i já. 🙏
Mám tři ( dohromady máme 4, ale nejstarší už je na SŠ, na intru, dospělá), ale třetí s větším rozdílem. Po prvních dvou klucích 22 měsíců od sebe bych další dítě nezvládla. Fyzicky, psychicky, nijak. Až když mladšímu bylo 5+, přišla tahle otázka na řadu. S druhým manželem jsme řešili,jestli ještě společné jo, nebo už ne. Tak teď máme doma puberťáky a pětiletaka. Někdy je to na budku,ale většinou fajn. Je trochu složitější najít aktivity pro všechny, občas se musíme dělit, ale jde to. Nemáme teda ani dům,ani zvířectvo. A nemám zatím plný úvazek ( resp. teď už čerstvě ano, ale mnohé věci můžu dělat doma, večer nebo o víkendu).
Ja teda 3 nemam a mit nebudu protoze podle me to scifi je. V zadnym pripade se nedokazes plnohodnotne venovat vsem pokud chces jeste navic nastoupit zpatky do prace.
Ten den proste neni nafukovaci a jak se chces kazdymu zvlast plnohodnotne venovat od cca 17 do 20 hodin? Napsat ukoly, uvarit veceri, obstarat zvirata, uklidit a jeste stihnout pohodu kdy bude mit kazdy z deti cas si s tebou popovidat, pohrat, potulit?
Na chlapa se pri jeho praci spolehnout neda, ze domaci prace zastane on, takze to prevazne bude na tobe...
Bude tu samozrejme spousta holek co maj 3 a vic deti a budou rikat jak je to skvely,uzasny, dokonaly, ale co vidim v okoli, deti jsou vetsinou nestastny a pak v puberte si tu pozornost zacnou kompenzovat vselijak...
(Konkretne znam a casto vidam 3 rodiny co maj 3 deti a 2 co ma 4 deti)