COVID19. Je tu ještě nějaká (ne)těhotná, která to stále bere vážně?

já jsem momentálně v 5 měsíci a už jsem nad danou situací trochu zlomila hůl, protože jsem si řekla, že raději chytnu covid, než abych skončila na psychiatrii.. od ledna jsem přihlásila i 4leťačku do školky, kde byl před týdnem první výskyt covidu, ale dceři už dost chyběl kontakt s kamarády a přišlo mi, že by z ní byl úplný asociál, kdybych ji do kolektivu nedala i s tímto rizikem.. Jo, může to donést dennodenně, ale už se tím prostě nehodlám tak stresovat.. taky jsme to dost ze začátku hrotili, dcera nechodila v podstatě do školky, ani jsme nechodili k rodině, ale nyní si dopřejeme aspoň návštěvu u rodiny a těch nejbližších.. venku na svahu jsme byli bobovat taky, s nikým jsme se tam moc nevykecávali, tak tam snad není takové riziko.. určitě není potřeba se úplně izolovat a nedopřát si aspoň procházku venku s kámoškou.. když už nechceš být v uzavřených prostorách..

Obdivuju tě, mě by z toho hráblo. Každým dnem čekáme mimino a jediné co jsme udělali bylo omezení kontaktů. Setkáváme se akorát s nejbližší rodinou což je cca 15 lidí (Ti chodí do práce, do školky, takže nakazit nás můžou taky), manžel chodí do práce a na nákupy tudíž to může protáhnout domů kdykoliv. Roušku nosím pouze do obchodu nebo k doktorovi. Venku se snažíme chodit na místa, kde není přelidněno. Hygienu dodržujeme jak jsme zvyklí, akorát po cestě z veřejných míst si vydezinfikuju ruce, když sahám na kliku, košík, atd.

Psychika v těhotenství je podle mě hodně důležitá, takže všeho s mírou. Když mě pozve kamarádka na kafe, tak si ho koupíme s sebou a uděláme si procházku, postěžujeme si, zasmějeme se a ještě mi to udělá dobře. Toho našeho paličáka to třeba popostrčí na svět.

Ne tak to opravdu ne. To bych spis skončila na psychiatrii jak s covidem.

Teda. Ja byla těhotná v první vlně a takhle jsem nešílela. Tou dezinfekcí si nakonec ublizis více. Jo a propo chytit to můžeš i v nemocnici.
Jinak dodržují co mám - roušku kde se musí, neshlukuji se venku aj. Hygienu dodržují jako vždy, k tomu jsem Covid nikdy nepotřebovala.
Jinak my jsme se s nikým nestýkali, chlap chodil do práce tehdy na to nebyl čas, já s malou nemocná a chytli jsme to..

Vždy jsem opatření dodržovala v minimální možné (vládou a pravidly dané míře). Poté, co se u mne i přes to začaly projevovat nechutné psychické problémy manifestující se brutálním zhoršením fyzického zdravotního stavu (+ 20 kg, zvýšení tlaku na míru, kdy jsem skončila s pravidelnou medikací), tak jsem si "předepsala" zásadní porušování mnoha pravidel stran potkávání se s lidmi.

Jelikož mládě na tom co se týče lidí začalo být podobně (vylezeme ven a nejdřív nešťastný, že nejde za holkou na hlídání, co má dceru, pak volá "děti, děti" a když není školka, tak shání, za kým by tak mohl jít), tak začínám cíleně vyhledávat kontakty s jinými lidmi.

Ještě doplním, že když jsem se o tom bavila s doktorem, tak mi to plně schválil. Že stres z covidu je mnohem horší než covid (aspoň tedy v mém případě to platí určitě).

@henesy123 Ahoj, nejsi sama 🙂 já dodržuji všechny opatření i manžel, jsem naštěstí doma na home office a do práce jezdím 1x týdně, vždy nosím respirátor. kontakty jsem omezila, takže žádné návštěvy kamarádů atp. jsem víceméně doma, chodím max na procházku se psem. mám vytoužené těhotenství a covid k tomu fakt nepotřebuji. nemám pocit, že by mě to stresovalo. potraviny teda nedezinfikuji, ale sebe po příchodu domů pořádně 🙂 prostě mám trošku jiný režim, ano, chtěla bych, aby byla normální doba, ale prostě je to tedka takto.. každý at to má podle sebe.. navíc máme v rodině i onkologického pacienta, tak u něj by covid také nepomohl.. přeji hodně štěstí a pevné nervy!!

Jsem v 7. měsíci těhotenství a na neschopence s rizikovým, takže už tak jsem dost omezená a samozřejmě nikam zbytečně nechodím. Nicméně covid jsem měla v říjnu (bohužel asi dotáhnul manžel z práce, já nikam nechodila, ani do obchodů, protože mi hrozil potrat) a do teď mám z toho následky. Nemám čich a chuť a cítím už přes měsíc z každého jídla spáleninu. A tohle je teprve nápor na psychiku. Víc se teda psychicky nehodlám odrovnávat. Teď už do obchodů chodím, chodíme na procházky a za nejbližší rodinou. Roušky nosíme, pokud to situace vyžaduje, ale potraviny nedesinfikujeme. Jen ruce a mobily, když se vrátíme z obchodů. Asi zbytečně nechodíme někam, když nemusíme. Ale jinak asi neřešíme, když se máme sejít s kamarády. Prostě se s nimi sejdeme, nebo je i pozveme domů.

Dodržovali jsme i před otěhotněním... I tak se podařilo, že manžel covid přinesl. Ale dodržujeme dál. Chceme snížit riziko reinfekce, žádná legrace to nebyla. Máme v okolí ted hodně lidí, co se nakazili podruhé po 2 měsících, protože spoléhali na imunitu a tak si udělali spolu silvestra, průběh má většina z nich horší...
Nicméně chodím do práce, takže úplně bez kontaktů taky nejsem.

@henesy123 Nejsme uz tak dusledni jako na jare, kdy jsme pro vse chodili v rukavicich a balicek lezel dva dny neotevreny. Ale porad jsme vetsinu casu doma, vidime se jen s tchyni, ktera nikam nechodi a na Vanoce jsme byli za moji mamou, ale az po antigennech a tydennim distancu. Jsem v 6. mesici po potratu ve 20tt, takze nechci jit nicemu naproti. Deti do skolky po Vanocich nesly a udelali jsme dobre, protoze hned prvni tyden se nakazila ucitelka. Zvladame to vsichni dobre, chodime na prochazky.

@henesy123 Kdybych byla těhotná, asi bych se chovala stejně. Vlastně i teď jsem hodně opatrná, ale spíš kvůli mamce, která už je důchodová. Ona je sama, táta umřel a já chci, aby alespoň s námi mohla být v kontaktu, takže sama kontakty hodně omezuju. Holky do školky nechodí (to by nechodily ani kdyby covid nebyl), na nákup jezdíme jednou za 14 dní, s lidmi a dětmi se vídáme jen venku a mamka, když si chce vzít holky k sobě, tak nosí nanoroušku. Ona se hodně bojí a já ji nechci stresovat, protože i tak je to pro ni náročné. Ale už je to dlouhé, lidé mi chybí, ale beru to tak, jak to je. A v těhotenství bych se taky bála víc, takže té fakt chapu.

Já teda i jako těhotná do práce chodím, nákupy nemám ráda covid necovid,t akže většinu si nechávám vozit, ale když je potřeba, do obchodu zajdu. Potraviny jsem teda nedezinfikovala nikdy, na druhou stranu jsem zvyklá i díky pohybu v pražské MHD používat desinfekční gel na ruce už léta, stejně tak léta se převlékám do domácího, když přijdu zvenku, takže v tomhle směru nic, co bych musela nově dělat. Nosím respirátor v uzavřených prostorech, venku chodíme spíš do přírody, takže tam se pohybuju bez něj. Davy lidí nevyhledávám, navštěvujeme se v rámci rodiny, jinak spíš výjimečně (ale to bylo i před covidem, většina mých přátel nebydlí nikde v okolí, takže jsme se ani dřív tak často nepotkávali a jsme v kontaktu spíš virtuálně). Nejstarší dcera má distanční výuku, prvňačka do školy chodí, čtyřleťačka do školky chodí, manžel je doma s miminem. Mamka i tchýně jsou v rizikové skupině, tchýni máme zrovna u nás, protože jsme ji včera vezli na očkování, mamka bydlí 240 km daleko, takže jezdí jednou za čas.

Jsem stejně důsledná, co mohu ovlivnit, tak si tu námahu dám. Ale jsme prostě minorita, většina lidí tenhle bacilový drobnohled považuje za obsesi. V podstatě denně hledáme nějaký kompromis. K rodičům jezdíme, setkali jsme se i s přáteli při venkovních aktivitách, chodíme do kostela, obchodu, práce a školy. Už jsme se několikrát setkali s nakaženým, ale zatím jsme to nechytili. Co se týče psychiky, je mi jasné, že nemá význam se děsit, ale být připravený na všechno. A také mít určitou míru empatie k ostatním, že to všechno prožívají jinak. Což je těžké, protože jedni chtějí žít teď hned, následky řešit až nastanou, druzí zase musí mít pocit, že udělali všechno pro prevenci.

Jsem těhotná, těsně před porodem a teda žít jako vy, tak bych už dávno skončila na psychiatrii. Jako pokud vám to vyhovuje prosím, ale nemůžeš mít nikomu za zlé, že ostatní chtějí normálně žít... Většina lidí raději riskne covid než život-nezivot.

My covid vážně bereme, ale co se týká opatření, myslíme, jako ostatně u většiny věcí, že všeho moc škodí. Dodržujem jak co, podle toho, co nám dává smysl a co psychicky zvládáme. Takže roušky v uzavřených prostorech, kontakty jsme omezili, ale zas ne uplne utnuli, desinfikujeme ruce a mobily, když přijdeme z nákupu. Hygienu dodržujeme jako předtím. Jinak desinfikovat potraviny nehodlám, zaprvé by mi z toho hráblo, za druhé si nemyslím, že bych z nich mohla chytit covid. Venku nosit roušku taky nehodlám (kromě třeba zastávky, kde je víc lidí apod.), protože si myslím, že to spíš škodí. Navíc mám brýle a jakmile si teď v te zimě nasadím venku roušku, mám je tak zamlžené, že nic nevidím. Jít s kamarádkou na procházku mi taky nepřijde rizikové, když jsme venku a nijak se na sebe nelepíme. A když jedeme občas na návštěvu k přátelům, vynecháme pak návštěvu prarodičů a tchánovců, kteří jsou rizikoví. Jinak se s nimi ale také vídáme. Oni sami se nechtějí izolovat, pokud to není nezbytně nutné. Mým prarodičům je přes osmdesát a chtějí si ještě užít pravnoučata...

Nejsem tehotna, i pres to beru situaci vazne.. Obzvlast kdyz na to vsichni kaslou.. Chodime sice k nasim, ale to jsme chodili vzdy i na jare.. Proste potrebuji kontakt. Jinak obchod v nejvyssi nutnosti, ven do lesa do poli, zadne velke davy. Antibakteriální gel pouzivame vsichni a casto, samozřejmě navic hygiena. Rousky nosime poctivě. Nechodime se synem do centra ani mezi hodne deti..
Vcera babicka s dedou objednani na očkování, ja taky.. Tatka by mohl mot vyjmku tak to ted resime.
Všichni na nas sice koukaji jak na blazny ale je to nase zdravi a nase zodpovědnost, opravdu vlada nemuze za to sireni..

Celý podzim jsme opatření pečlivě dodržovali, ani já ani manžel nemusíme do práce, takže jsme byli doma, dcera má distancni výuku, syn je druhak ten jediný chodil-nosil respirator, s nikým jsme se nestykali a chodili jsme jenom do přírody a pouze manžel na nákupy. No a stejně jsme covid někde chytli, vůbec nevíme kde, takže se tomu člověk ubránit nemůže. Měli jsme tedy štěstí na lehký průběh, i teď budeme opatření dodržovat, ale už to nebudu tak hrotit.

@kupi zacinam mat pocit ze to chytia ti co vsetko striktne dodrziavaju 😳 mame partiu ktora zije pomerne normalne a nikto koronu este nemal (nevie o tom)

@henesy123 Snažíme se dodržovat vše. Nedezinfikujeme nákupy, ale dezinfekci na ruce používáme, mýdlo jen antibakteriální, bez roušky ani ránu. Já chodím do práce, pracuji jako pokladní ve velkém obchodě, mladší syn druhá třída chodí do školy, ale kdyby bylo na výběr nechala bych ho doma. Starší syn je ve třeťáku na střední, takže online výuka a chodí na brigádu k nám do práce, manžel je od května na neschopence. Na návštěvy nechodíme ani nepřijímáme, nechodíme nikam, jsme na vesnici máme velkou zahradu, riziko že to přineseme z práce je i tak velké. Ano bojíme se a čekáme na očkování jako na smilování. Ty ostatní komentáře v podstatě reflektují celkovou situaci, vidím to na zákaznících i kolegyních, rouška pod nosem případně sundat rovnou, proto to takhle dopadá, protože se nedokáží omezit a chtějí žít, bohužel né všichni to přežijí. My se zatím držíme, ale mám kolem sebe dost lidí co Covid už prodělali, většinou ti co to berou na lehkou váhu, jedna starší kolegyně s tím marodí od půlky října a furt to není dobrý, teď byla na snímkování plic, bojím se o ní.

@codal ďakujem za povzbudenie 🙂

@keksik002 Je fajn čítať, že sa ešte nájdu ľudia ako my/vy. 🙂

@anina32 Ďakujem za komentár a aj za vašu zodpovednosť. 🙂 Presne ako píšete, nechcem absolútne nikoho súdiť, ale bohužiaľ niektoré komentáre naozaj odrážajú to, prečo je ČR na tom najhoršie na svete... Keby boli ostatní aspoň z polovice takí zodpovední, tak mám pocit, že by sme ani my nemuseli takto žiť... a sami by sme si mohli viac "užiť" voľnosti...

@henesy123 Víš co, pokud jsi v 7. měsíci těhotenství a pokud ti to nevadí (introvertům to nejspíše vadit nebude), tak jako asi je to nejlepší, co můžeš udělat, se izolovat. Tady si přečteš, proč a jak to dělají ostatní (snad líp pochopíš, proč běhají po svazích, po kamarádech a podobně). Ale kór jako těhotná je velmi rozumné dělat to max, co zvládáš. Pokud zvládáš, co popisuješ, a nemá to zásadní vliv na tvou psychiku, tak je to super. Já se třeba podobně izolovala, když byly malému 0-3 měsíce - při představě, co vše bych s sebou balila, jak to tam bude, sama utahaná, jsem raději nikam moc nechodila. A to covid nebyl. Pak podobně když začal lézt, protože jakákoli cesta byla o nervy (vylézal mi z kočáru a zima) no a mezitím přišel covid. Teď až nějak na podzim jsem se zbavila fóbie jít k někomu domů na návštěvu (to se nedá nazvat jinak než vyloženě psychický problém, protože racionální důvody často nebyly, byly to rodiny s dětmi, domácnosti upravené na děti). Ale začínám to reálně praktikovat až nyní. Já sama jsem velmi silný extrovert, který před covidem i v rámci práce potkával stovky lidí týdně (VŠ pedagog) a vyhovovalo mi to. Mám navíc sklony k psychickým problémům (ne úplně depresím, ale dost podobné, nechci veřejně rozebíra), tak jsem před Vánocemi zjistila, že jsem se postupně začala úplně zavírat doma a "mizet ze světa". Naštěstí to po těch letech už poznám, takže covid-necovid, okamžitě jsem to musela začít řešit.

@me_druhe_ja Nikoho nesúdim, len bohužiaľ mám pocit, že práve pre tých, ktorí chcú žiť normálne, tak my ostatní žijeme tento život/neživot... Lebo tou ich "normalitou" chtiac či nechtiac ohrozujú ostatných...

@vladienka přesně jak pises. My jsme se covidu bali a dodržovali fakt všechno. Pak šla dcera do školky v září a v říjnu už to pritahla a měli jsme ho všichni. Moje máma si žije úplně normálně, byla už s pěti lidmi v kontaktu a nechytla to. Takže ano, já souhlasím s tím že kdo se nejvíc boji a nejvíc se izoluje to pak spíš chytne.

@henesy123 ČR je na tom nejhůř? Mám bráchu v Holandsku, opravdu na tom nejsme nejhůře. Každopádně tady nejde o dodržování, to z větší části opravdu dodržují všichni. V obchodě, MHD a jinde roušky. Jde o to, že už nás a schválně mluvím za sebe to nebaví. My jsme přišli minulý rok skoro o úspory, když chlap přišel o praci, protože firma zavřela..a teď to taky nevypadá nejlépe. Kamarádky co přišly o brigádu a jsou samozivitelky. Mě teda celkem baví jak vláda, že se to nedodržuje. Ale, že by nějaký důkaz? Když všude kde se má vsichni roušku na puse? 🙂.

@henesy123 za mě to dělej tak, jak uznáš za vhodné a nevšímej si výsměchu. Pokud Tvůj instinkt Ti velí, abys takto fungovala, má to svůj důvod. Mám kolem sebe dost případů, co měli "lehký průběh" dle lékařů, ale oni osobně to jako lehký průběh nevidí... Co jsou pak střední a těžké? My taky dodržujeme, ale venku roušku teda nenosíme, jen tam, kde to je vysloveně nutné, tam ji máme, ale venku ne. Jinak víceméně stejně jako Ty. Když jsem byla těhu, které bohužel nedopadlo, tak moje obavy ještě více zesílily, takže Tě chápu.

Já teda vcelku na všechno kašlu a jako jedna z mála v mém okolí jsem to neměla. Desinfekci nepoužívám vůbec a jediný co, že mám roušku v krámě, kterou mám ovšem tři měsíce smuchlanou v kapse u bundy. Ale jediná větší koncentrace lidí kterou potkám je v krámě. Dělej jak uznáš za vhodné.

@henesy123 Upřímně..
Jsem teď na začátku 29tt. A kdybych měla toto všechno řešit, tak mi z toho spíš hrábne 😄 u manžela to měli v práci, když jsem byla asi ve třetím měsíci, jeho nikdo nrnahlasil, tak na testy aninemusel. Neřešili jsme to tenkrát a neřešíme to ani teď. Kdybych nebyla kvůli rizikovém těhu na neschopence, tak bych žila úplně normálně.

@novamamina pretoze je to stejne ako s prehnanym poriadkom atd. Deti ktore su odmala v kolektivoch, nechavaju sa vonku hrat s hlinou, su pri zvieratach atd, su (samozrejme nie vylucne) imunitne silnejsie