Jak plyne z názvu, co považujete za svou největší životní chybu?
Špatný výběr bydlení před 5 lety. Měla jsem to stopnout. Teď máme kvůli tomu horší rozjezd, když hledáme jinde.
Moje asi největší životní chyba byla že jsem hodně dlouho nechala ostatní lidi aby se mnou manipulovali.
Není to ani tak chyba, jako spíš věc, která mi dost zásadně komplikuje život už od dětství...STRACH (a ne Jiří Strach 🙂 ).
Jezis tech bylo, ze tezko rict, ktera je nejvetsi 😀 Ale obecne lituji, ze jsem nevyuzila potencial, ktery nabizi mladi a svoboda a misto studia a cestovani jsem vymetala bary a chovala se jak rajda 😀
U me to byl urcite uz výběr stredni skoly. Pocituji to bohužel az ted, kdy se mam vracet po rodicaku do prace na misto, kam se mi vubec nechce, do prace, ktera me nebavi ... Navic vzdělání, ktere teda mam, je mi absolutne k nicemu. Na nove studium uz nemam ani cas, ani buňky.. Ale zase kdybych se tehdy honila za vzděláním, ktere bych chtela, nemela bych rozhodne to co ted mam. Vlastni dum, rodinu..
Kóje největší životní chyba byla v důsledku štěstí. Mám z ni syna a fajn chlapa, ikdyz spolu nebydlime. V r. 2016 jsem odesla od otce malé a odstehovala se na Valassko do dvougen. Domů k mé matce. Vudy byla zlá, myslela jsem, že věkem se zklidní, opak je pravdou. Loni jsem 3 tydny po cisari doslova zdrhla zpět domů. Sice mi to ještě v budoucnu bide přinášet jistě komplikace, které bych neměla, kdybych ne odesla, nicmene bych neměla syna a ani chlapa. Takže mělo to tak byt
Kdybychom nedělali chyby, neměli bychom tu možnost se poučit.😉
Výběr střední školy
Že jsem před dítětem víc necestovala.
Že jsem nebyla trochu ambicióznější a neskončila jsem v New Yorku v MET. Ne, vážně, zatím jsem nic jako životní chybu neudělala.
Ze jsem nekoupila byt, kdyz jsem byla single. Mela jsem nabidku na byt v super lokalite, proti dnesnim cenam tenkrat uplne za hubicku, zbytecne jsem se bala. Mohla jsem byt financne krasne v plusu 😁.
Vztahu (ani tech tragickych) nelituju, vzdy me posunuly. Cestovat jsem stihla opravdu dost a profesne jsem taktez spokojena.
Dala jsem pryč svoji první kobylku (s dobrým úmyslem) a nedopadlo to dobře. 😭
Že jsem nejela po studiu někam do zahraničí minimálně na rok a nenaučila se tam pořádně anglicky.
Moje zatím největší chyba byla že jsem dala na radu realiťačky a díky ní jsem prisla cca 300 tis. Jak mě to pořád žere! Pro mě je to obrovská částka kterou nenasetrim ani za X let☹️
Tak realitky jsou největší ludry, pryč od nich. Právě i kvůli podrazu realitky žijem tam kde žijem. A 5 let toho hořce lituju. Takže já bych realitky už zakázala, mám na ně averzi, ale to je můj problém.
Měla jsem se víc učit nebo alespoň jít jiným směrem pracovně.
@gracinka7 Podhodnotila mou nemovitost, takže se prodal hodně nevýhodně oproti podobným nemovitostem v okolí. Bohužel jsem nevěděla, jak to na realitním trhu chodí a skočila jí na to. Chtěla mít prostě co nejdříve prodáno a mít s prodejem co nejmín práce, takže mě v podstatě vmanipulovala k hodně nízké ceně a já hodně prodělala. A hrozně mě to pořád užírá. Kdybych měla hodně peněz, tak bych to asi neřešila, ale já těch 300 tis neušetřila ani za posledních 15 let co jsem pracovala....☹
@orisek56 co vám realitka udělala? mne tak podhodnotila nemovitost, že jsem přišla minimálně o 300 tis (ne li o půl milionu)
@barumrallyebum a jakou střední školu máš že toho lituješ? toho já teda osobně lituju taky.... ☹
Moje největší chyba byla, že jsem nedokončila VŠ. Ale to bych se pak zase nedostala k práci, kterou teď dělám, která je sice mizerně placená, ale moc mě baví. Takže těžko říct, jestli to byla chyba.
Prodala nám barák, kde nám s majiteli zatajili dost zásadní problémy s vodou. Není tu vodovod a studna na kterou to bylo napojené, po půl roce od našeho nastěhování vyschlá, která je soukromá, načerno a je na ni napojeno 5 baráku, naléhali že tam máme vodovod, pak žen studna je obecni, ukázalo se že to dělá pravidelně , žen vysycha, všichni o tom věděli. Museli jsme hloubit vrt na pídí pozemku za 60 tisíc a doufali, že tam vůbec voda bude jinak by barák byl bez vody úplně, protože sousedí tak zlý, jak si nikdo nedovede predstavit. Takže jsme měsíc a půl tahali s půl ročním dítětem užitkovou vodu v barelech, byla zima, než nám udělali vrt. Sumasumarum nás to už vše stalo přes 130 tisíc, včetně filtru, úpravny, rozboru a problémů s kontaminaci vody. Soudit bychom se mohli, ale smlouva byla napsána vycurane a ostatní sousedi nám nechtěli svědčit. Další problém, přeplatili jsme domek o 250 tisíc a zaplatili daň z převodu nemovitosti kvůli tomu, zenrealitka zdržovala a byl špatně zakreseln v katastru kousek rohu baráku, takže jsme pak spadli do nových podminek. Barák bez základu, přestože má sklep. O tom že si připsali a dali nám falešnou naději, když řekli, že prý sousedí přistoupí na prodej kousku pozemku, abychom měli zahrádku a nechodili nám za okna má, taky lhali. Jen jsme se nastěhovali, už bylo od nich peklo. A tak bych mohla pokračovat.
Hotelovka.
Teď co hledáme zas, dávejte si na ty realitky bacha. Je to čím dál větší levarna jedna za druhou, hlavně kupující pěkně suli. Už jsme trochu opatrní, takže to většinou odhalíme a couvame.
Jo, tam se na ted malem stalo taky. Prodavali jsme byt a realitak nam za nej rekl smesne nizkou castku. Kdyz jsme odmitli, tak nas jeste bombardoval maily s tabulkami cen prodamych bytu v okoli. No stejne jsme se rozhodli ho prodat sami na bezrealitky a do tydne jsme ho prodali o 700 tis. draz.
Že jsem šla na vysokou. Ale tehdy to pro mě bylo to nejjednodušší a asi to tak mělo byt. Z každé životní situace se dá vytřískat něco dobrého.
Nenechala jsem si byt po babičce. Táta ho prodal. Nemám ani byt a ani korunu z něj.
@karol2014 závidím! Měla jsem to udělat taky. Jenze já neměla čas se tomu bohužel v tu dobu zabývat,a chtěli jsme to prodat rychle no😳 takže jsme na to dojeli
A tak to ber tak, že jste prodali rychle, což jste chtěli... A nenašetřit 300 tis za 15 let práce? To je odkládat si 1700 z každé výplaty, to přece není tak moc, ne?
Přemýšlím nad nějakou zásadní chybou v mém životě... a nevím. Každý přešlap mě nějak posunul dál, nasměroval jinam nebo aspoň poučil. A taky vím, že nemůžu mít v životě vše, takže jsem asi relativně spokojená s tím, co mám teď. Jo, měla jsem se víc učit jazyky, ale kdybych moc chtěla, můžu to přece dohnat teď🙂
Já myslím, že v životě by se na chybné kroky nemělo hledět jako na životní chyby. I pád na pusu je krok dopředu a nebýt takových chyb, nejsme teď tam, kde jsme 🙂