Co má člověk dělat, když je úplně na dně?
Myslím, že název tématu mluví sám za sebe. Ráda bych Vás seznámila s mým příběhem a budu doufat, že mi někdo z Vás pomůže. Od třinácti let jsem začala chodit s jedním klukem, jež byl o několik let starší než já, bylo to takové chození nechození (co také vzhledem k věku očekávat). Chodili jsme spolu do mých 19let. Vše bylo úžasné, bezproblémové. Dokud jsme se však nezačli hádat o společném bydlení. Já neměla žádné finance, naopak, navštěvovala jsem ještě střední školu a chtěla jít dále na vysokou. - nepočítám nějaké ty úspory z různých brigád. Veškeré finanční náklady na studium byly hrazeny mými (dnes už mi konečně došlo, že ÚŽASNÝMI) rodiči. On chtěl byt pořídit za své peníze, jelikož již několik let vydělával, ale mě bylo hloupé odejít od rodičů a navíc po nich ještě chtít nějaké finance. To on nedokázal zkousnout a v tu dobu jsme se rozešli. Pro mě to byla neuvěřitelná rána. Přes rok mi trvalo, než jsem se dala opět alespoň drobet dohromady. O dva měsíce později se však v mém životě ukázal opět, chodili jsme spolu půl roku a já si školu kvůli němu začala dělat dálkově, ale žárlil na mě takovým způsobem, že nemohl překousnout, že jednou za 14 dní jezdím od pátku do neděle do školy. Proto nastal druhý, ještě bolestivější rozchod. Já na něj myslela pořád, a proto jsem se mu po necelých 3 letech v podnapilém stavu ozvala - poslala sms, nereagoval. O týden později mi volal a my se dali opět dohromady, začali spolu bydlet a bylo to jako v pohádce. Nyní mě však opět po 8 měsících opustil a to už prostě nezvládám. Bohužel ani vlastně nevím proč, protože z nějakého důvodu, pro mě neznámého, se mnou přestal komunikovat. Jeden den mi řekl, abych nejezdila domů a druhý den mi poslal sms, že mám zbalené věci a že si je mám odstěhovat v době jeho nepřítomností. Od té doby jsem ho neviděla. Zkoušela jsem mu napsat sms, ale číslo již neexistuje. Je to už poměrně dlouhá doba - asi 3 měsíce, ale já jsem z toho den ode dne horší a horší.. Přijde mi, že už se ze mě stává troska. Nejvíce mě rozčiluje, že vůbec nevím proč. Zřejmě se to asi nikdy nedovím. Mám sama na sebe takovou řečnickou otázku: Je možné, abych se z tohoto stavu někdy dostala? Obávám se, že nikoliv. Život bez něj jsem si nikdy nedokázala představit, samozřejmě že nyní funguji, ale otázkou je jak - opět název tématu.
Dodávám, že nejsem jeden z těch "lidí", kteří by si někdy sami sobě ublížili
Vybodni se na něj a starej se o sebe. Takový vztah nestojí za to znovu zkoušet 😉
upřímně- to je život.
jen jedno škobrtnutí, kterých bude ještě sto.
časem ti to - věř nebo ne - přijde jako karambol, který ti ukázal, kolik možností ženská má.
sesbírat se ze země, poplácat se po rameni, mít se ráda a koukat dopředu.. Co taky jiného, že?
karambol,ktery Ti ukazuje,KOLIK MOZNOSTI ZENSKA MA. zapremyslej nad touto vetou od bereniky.moznosti,ktere Ti nabizi Tva "laska" jsou velmi spatne.proc ho milujes?bud realistka.ja mam jednoho zarlivce vedle sebe.takove lidi nebrat!nikdy se nezmeni,kdyz uz se snazi ,situaci obcas nezvladnou a udelaji peklo.druhou stranu to stoji moc sil.
PROSIM,PROSIM,rozhledni se kolem sebe,prece nechces cely zivot trpet,nemas deti,tak nemej duvod se trapit kvuli nevyrovnanemu cloveku.jak pisi holky,mej se rada a rozhlizej se,co pekneho Te v zivote potkava.drzim palce.
Mamarky - nezlob se, ale ty nejsi na dně. Jen jsi ukončila jeden vztah a to neni žádná životni katastrofa, protože co nevidět přijde nová láska a určitě lepší než ty předchozí.
V mém okolí jsou lidé, kteří opravdu zaživají katastrofy (postižené dítě, umrtí manžela v době těhotenství s dvojčaty, záplavený nově opravený dům....) a jsou schopni zvednout hlavu a jit dál. Když k tomu najdou silu oni tak ty musiš taky.
Holky mají pravdu, jsou horší věci.
Nějak nevím, proč rozchodu s takovýmhle člověkem ještě lituješ? Vypadá to, že jedná celkem nevyzpytatelně, moc neumí být oporou a jak není po jeho, tak to řeší rozchodem. S ním bys chtěla být ? Ve vztahu bys měla cítit aspoň trochu jistoty a ne se bát, kdy se s tebou zase partner bůhvíproč rozejde, jakmile mu něco přeletí přes nos.
Já vím, že jsou mnohem horší situace.... Jen jsem v úvodním článku zapomněla napsat, že s ním čekám již 6 měsíc holčičku, proto mě to tak sebralo.
A on o tom ví ? Tak to je samozřejmě horší, než kdybys byla sama, ale tím spíš budeš potřebovat nějaké zázemí a klid, a vypadá to, že tohle ti (vám) tenhle člověk není schopen poskytnout. Než s někým nezodpovědným, je lepší být sama, alespoň nějaký čas, než se třeba najde někdo, kdo si vás zaslouží.
Ale třeba tady předbíhám a ještě se dáte dohromady, když budete mít miminko. Já jsem s tím rychle hotová, ale vím, že to není jednoduché a že bys chtěla úplnou rodinu.
mamarky,lepsi byt bez nej. Zkazil by zivot jak tobe,tak i malicke. Je to normalni sobec a jeste k tomu srab!!! O nic neprihazis,budes mit krasnou,zdravou princeznu a az budes pripravena,tak potkas nekoho jineho,kdo si vas zaslouzi. 😉 Za cas to preboli,uvidis. A jeste si budes placat do cela,co jsi chtela delat s takovym idiotem 😉
mamarky úprimne ťa chápem, aj ja som zostala sama počas tehotenstva, netráp sa, nestojí ti to zato, chlap by si ťa mal vážiť, vieš ako sa tí ozajstní muži krásne chovajú k svojim ženám? ja si to ani predstaviť neviem, tiež som si zažila počas tehu svoje a to je neodpustiteľné, držím ti palčeky aby so to ustála a ozvi sa
možno sa ešte uvedomí a budete rodinka, drž sa
odpovídám přímo na otázku-co dělat...?rozhlídnout se kolem sebe,aby jsi zjistila,že jsou na tom lidé daleko hůř,že jsou kolikrát v situaci,kdy jde doslova o život,to pak hned člověka odrazí ode dna 😉