Máte nebo měla jste to tak taky některá z vás? Moc bych si přála mít dítě, jenže kvůli nejisté práci musím stále čekat co bude dál. Nejsem ta která hledí hlavně na kariéru (nic ve zlém prosím) ale okolnosti mi nedovolují abych o práci přišla. Je mi z toho smutno protože vím, že ne každému se poštěstí otěhotnět lusknutím prstů o to víc mě tíží představa, že už může byt pak pozdě...
No, je pravda, že otěhotnět se dneska nemusí podařit lusknutím prstů. Nám se to (naštěstí) povedlo, akorát v úplně nevhodnou dobu. Momentálně jsem dva měsíce bez výplaty (dělám v neziskovce a je blbé mezidobí ☹ Podporuje mě přítel a rodiče. Díky za ně, bez nich bych to nezvládla. A do toho další a další starosti (nedokončený barák, stresová práce atd.), už jsem si tu stěžovala mockrát 🙂 Z toho důvodu bych i teď miminko klidně odložila, fakt jsem někdy ze všeho úplně vyčerpaná. Minulý týden jsem už každý večer padala únavou a brečela slzy jak hrachy bolestí a bezmocí jak s tím bříškem nic nezvládám a zoufale nestíhám. Ale holt se stalo, nezměníme to a teď už se všichni na drobečka těšíme a věříme, že to nějak zvládnem. Já teda doufám, že to se mnou ještě vydrží, moc ho chudáčka nešetřím 😉
@verun24 Pokud je 24 tvůj věk, tak bych byla v klidu. Ještě úplně v pohodě můžeš třeba tři roky řešit práci a nikdo nemůže ani naznačit, že jsi kariéristka. Přitom budeš i tak ještě dost mladá na to, abys pak měla problémy s otěhotněním. Pokud je pak mít budeš, měla bys je pravděpodobně už teď, takže bys to tím, že do toho teď šlápneš nezajištěná, rozhodně nezachránila. A co partner, jak jsi s ním dlouho? Mně osobně totiž přijde 24 i celkem na dítě brzo, v té době jsem byla dva roky vdaná a dneska jsem někde jinde, s někým jiným... Prostě do nějakých 27 - 28 bych to vůbec nehrotila. Na druhou stranu, já nikdy to, o čem píšeš, nepocítila, tu touhu po miminku, takže co se týče té pocitové stránky, tak tam raději mlčím...