Mám takovou otázku, chodíte si lehat večer se svými partnery? Jsem momentálně na rodičáku a další miminko čekáme. První je a vždycky byla nespavý terorista. Jako malá se budila každou půl hodinu celou noc, takže jsem byla vyřízená, manžel to nezvládal vůbec a byl totálně nepoužitelný doma i v práci, takže to vedlo k oddělení ložnice. Teď už sice spí, ale ač jsme odbourali denní spánek, chodí spát až Bůh ví kdy a to nezávisle na míře aktivit přes den a potřebuje uspávat, což běžně trvá klidně přes hodinu. Manžel vstává docela brzo do práce, tudíž i chodí dříve spát. Většinou v dobu, kdy já konečně uspím toho ďábla, si jde lehnout a představoval by si, že si půjdu lehnout s ním. Jenže já večer ještě potřebuji něco udělat - poklidit, nachystat nebo uvařit jídlo, u kterého nepotřebuji dopoledne asistenci malé. Nebo si prostě jen lehnout na gauč a podívat se na televizi nebo se natáhnout do vany. Vzhledem k tomu, že malá nespí, nemám ten čas pro sebe ani přes den a manžel je někdy hrozně naštvaný, že dělám milion jiných věcí než abych si s ním šla lehnout. Ideálně by si představoval, že budu malou ráno budit brzo, abychom už od 8 měli čas pro sebe a pak si šla lehnout s ním. Což se mi příčí, neboť když jí vzbudím, je pak celý den ukňouraná a na zabití a to mi za to fakt nestojí. Jak to máte doma vy? Upravujete rozvrh dětí i přes jejich nepohodlí, aby jste měli volný večer s mužem a chodíte si lehnout společně s ním?
Mame dve male deti (5r a 2r) a momentalne ani nespime s manzelem v jedne posteli - manzel spi u syna v pokojicku a ja u dcery. Nejpozdeji u vecere se sejdeme vsichni spolecne, pak spolecne pripravime deti na spani a manzel jde uspavat syna a ja dceru. Obe deti potrebuji nasi pritomnost na usnuti, nam to nevadi a jsme radi, ze s nimi travime ten vecerni klidny cas, starsi syn se pred spanim rad deli o zazitky z toho dne, mladsi dcera zase potrebuje pred spanim poradne pomazlit. Vetsinou manzel uspi syna rychle, mne s dcerou to nekdy trva hodinu a pul. Nekdy manzel u syna i sam usne a vzbudi se ve chvili, kdy ja jdu spat, nebo kdy odchazim od dcery. Nekdy se potkame vecer v obyvaku a mame chvilku pro sebe, vetsinou pak ja jdu dodelat veci v domacnosti a manzel jde pracovat. Nikdy jsme nemeli potrebu jit spat spolecne, respektujeme to, ze doma a do prace je porad co delat. Kdyby to pro manzela bylo tak dulezite, ze by kvuli tomu byl nastvany, pozadala bych ho, aby mi pomohl vic s domacnosti, abych i pri spolecnem usinani mela pozrebne veci hotove. Chapu, ze ma treba tu potrebu byt s tebou, treba nerad usina sam, atd. Jen by mi vadilo, kdyby nedokazal pochopit moje potreby a nedokazal by pro to neco udelat, aby to pro oba bylo ok.
@eviicka já jsem právě taky noční sova a ráno si ráda přispím, obzvlášť po tom teroru, který se konal od půl roku do roka a čtvrt malé. Takže proto ani nenutím jít malou spát v 8, když vidím, že evidentně unavená není a ráno jí nebudím. Sama to nemám ráda a chápu proč je pak mrzutá... My jsme bohužel neměli úplně čas si to vyzkoušet, vlastně jsme spolu nikdy bez dětí nebydleli. Tenkrát, ještě partner, stavěl a já byla na studiích a neplánovaně jsem otěhotněla. Takže jsem před porodem udělala státnice a rovnou jsme šli bydlet do nového, ne ještě úplně hotového a hned přišlo mimčo. 🙄 O ten sex jde asi trošku taky, jenže já v prvním ani teď v druhém těhu nemám na sex moc chuť a hlavně si radši udělám spoustu věcí večer, když spát se mi stejně ještě nechce a přes den jsem s malou, protože mě nebaví a stresuje mě, když mi za zadkem pořád kníká dítě, které samozřejmě nebaví se dívat, jak máma uklízí. Tak buď celou dobu vymrzuje nebo se baví tím, že zatímco já na jedné straně uklízím, ona na druhé vytváří ještě větší bordel. Ale manžel pro tohle moc pochopení nemá a rád by měl mojí pozornost. 😏
@westie ano prý nerad usíná sám. To i docela chápu. Ovšem jak už jsem psala, já si radši věci posychruju bez malé, než se znuděným dítětem za zadkem. Trošku to komplikuje i to, že pracuje se švagrem, kde to právě funguje tak, že oni děti budí i za předpokladu, že jsou pak celé odpoledne protivné a nedá se s nima vydržet. Přesto to švagrové stojí za to je vzbudit a v 8 jít uspat, aby měli večer už klid. Já teda radši sedím s malou do 10ti na gauči než poslouchat celý den jak pořád kňourá a všechno je problém. Chlap pak stejně přijde až večer a schytá to chvíli, zatímco ženská je s tím protivným dítětem celý den že... Tak mě právě zajímá, jestli je i pro jiné rodiny opravdu tak důležité trávit společný čas večer spolu v klidu nebo se prostě přizpůsobili tomu, že ty režimy má každý úplně jínak. 🙂
Me by tedy nenapadlo deti budit jen proto, aby sly vecer driv spat. My si zvykli, ze veceri proste nejsou na to, abychom je vecer spolu prosedeli na gauci nebo sli spolecne spat. Bereme to tak, ze mame dve male deti, jejich potreby se neustale meni, co ted vypada jako zajety rezim, muze byt za par dni uplne jinak.
A pokud by manzel trval na spolecnem usinani, poprosila bych o pomoc s vecmi, ktere jsem chtela vecer udelat. Beru jako standard, ze mi partner svymi pozadavky na sve pohodli nebude pridelavat praci. A hlavni je, abyste domazali vy dva najit spolecnou cestu!
Přitel také vstáva brzo ráno proto chodí spát okolo desáté. Aktuálně si chodím lehnou zároveň sním, ale před mateřskou jsem se v té době teprve vracela z práce ( on už většinou spal.) Dělala jsem dvanáctky 9-21. Dítěti bych do spánku nezasahovala , ale já mám doma spáče. Nicméné trochu přitele i chápu je to asi jediná doba kdy můžete být sami. Moc neporadím , ale nezoufej je to jen období a spánek se určitě zlepší a přeji ti ať druhé mimčo je větší spáč 🍀
No asi takhle. Jo, je sakra důležité budovat i partnersky zivot, a ano, budete pro to muset oba neco obetovat ze sveho komfortu. Takze on by po prichodu mohl udelat praci, kterou mas v planu, nez uspis nebo jit uspat dite a ty by sis s nim treba alespon 2x v tydnu mohla jit lehnout.
Jo, odjakživa chodíme spát spolu, skoro si ani nedovedu představit, že ne. Stejně tak i celá rodina jíme vždy spolu u stolu. Teď o prázdninách se nám trochu rozjely snídaně, já vstávám kolem šesté, nejstarší děti i po deváté. Ale jinak vždy spolu. Máme čtyři děti (2-11), páté na cestě a velké hospodářství, ale ten večerní čas spolu si vždy uděláme. Někdy oba jen tak odpočíváme, někdy si on něco kutí a já třeba šiju, zavařuju, někdy máme ještě společnou práci (např. když se zabíjí zvířata, tak je večer porcujeme...). V posteli pak zpravidla koukáme ještě spolu na film. Jsme spolu přes 17 let 🙂
Jo a ještě režim dětí... Za těch 17 byly období, kdy nebyl doma treba půl roku v kuse (asi 5x), jednou dokonce skoro třičtvrtě, někdy jen měsíc dva. V době, kdy jsem takhle byla sama s jednim, pak dvěma...detmi a u toho studovala postgraduál, prostě šly spát v sedm. Bez diskuse. A tak je to dodnes. Do osmi musí být v pokoji, nebo v létě klidně i venku ty větší... Ale po osmé už je prostě večer.
Asi by to chtělo hlavně pořádně probrat s partnerem a najít nějaký kompromis jak tu navrhuji holky. Pracovat na vztahu. Takhle se časem odcizite a bude to čím dál těžší. Pak děti odrostou a najednou zjistíš, že nežijeme spolu, ale vedle sebe. Jinak s partnerem chodíme každý spát jindy on je sova já skrivan.
Večer se s manželem moc nepotkáváme, holky usínají mezi devátou půl desátou, manžel uspává tu starší, se kterou spí v pokojíčku a většinou u ní usne. A já si užívám, že večer po půl desáté jsem alespoň chvíli sama. Snažíme se alespoň pátek sobota být večer spolu , to uspávám holky já u sebe v ložnici, aby měl manžel taky chvíli jen pro sebe a pak za ním přijdu a většinou ponocujeme tak do půlnoci, abychom byli trochu spolu.
Ne nevhodime s manželem spát spolecne ve stejný čas. Ve vašem případě by tvůj partner mohl občas uspat dítě, ty si mezetim uděláš co potřebuješ a pak si půjdeš s ním lehnout, když je to pro něj tak důležité.
My máme se synem hlavně režim 🤷🏻♀️ večer jde do postele mezi 7-7:30 a prostě leží a má spát ( syn je hodně akční a fakt nevypadá, že by se mu chtělo spát, ale během chvilky usne 🤷🏻♀️) . S chlapem spolu strávíme v klidu večer, koukneme na film a tak...spát teda ale chodím dřív než on 😂 ráno se synem vstávám kolem 6 ale to mi nevadí, zvykla jsem si...a alespoň nemáme problém se vstáváním do školky. Každopádně kdyby mi dítě chodilo spát buhví kdy a pokaždé jinak, asi bych se zbláznila 🙈 ten "klidný" večer s mužem je pro mě důležitý a to samé i režim syna.🙂
My chodíme s manželem spát společně.
Ahoj, tak my ano. Večer uspíme děti (3 kousky takžeto celkem čas taky zabere), pak si ještě dáme spolu něco dobrého, popovídáme (protože je to jediný čas že dne, kdy můžeme cokoliv řešit, domlouvat, nebo se jen vypovídat) a koukáme spolu na něco. Máme na sebe cca tu hodinu a půl, záleží, kdy děti usnou a je to jediný čas, kdy můžeme být jen my dva a vše s tím spojené (a to ještě ne vždy, často se batole vzbudí a je s námi, když nemůže zabrat) a ano, lehnout si jdeme pak všichni spolu a vlastně si to neumím představit teď jinak, protože to už bychom byli asi jen spolubydlící, přes den je nemožné si tu chvíli na sebe najít, ale to je o režimu rodiny, práci mužů a I věku dětí.
A proč bych měla chodit spát, když chodi chlap? To není žádná podmínka. Naopak od 20h toho udělám nejvíc, když všichni spi. Ve všední dny chodím do loznice k nemu cca v 23h a o víkendu v 24h.
A co manželovi navrhnout, že zatímco budete uspávat, tak by mohl uvařit jídlo, a pak byste si mohli jít společně lehnout? Prostě vytvořit kompromis a jednou za čas si jít lehnout společně?
My chodíme spát společně celých 10 let, co jsme spolu, jen teď poslední měsíc, každý do jiného pokoje 😂. Se synem se totiž nedá vyspat, tak proč být nevyspalí oba, když k němu steně vstávám já, navíc mám celou postel pro sebe a aspoň se tu chvíli, co spím, se nemusím mačkat se synem na jedný polovině. Manžel taky vstává dost brzo, ale trochu to dospí o víkendu, to si jde lehnout i po obědě. Navíc si bere každý druhý den syna na dlouhou procházku, takže úklid a vaření udělám převážně v tu dobu. To by u vás takhle nešlo? Když chce, abys šla s spát s ním, tak ať se předtím postará o dítě, ať máš čas na domácnost/sebe. Chápu tě, taky po dlouhým uspávání syna chci chvíli klidu u seriálu/pc, sprchu atd. a nechtělo by se mi jít hned zase do postele (až na to, že v tu dobu musím stejně ještě znova tak 2x uspávat). Do postele chodíme po 22 h.
Moje deti mely vzdy rezim a od 1,5 roku byly urcite uz ve 20 h. v posteli a spaly nebo si usinaly-samy. Tento rezim u malych deti opravdu ne arusuji, takze jsou zvykle a nedela to problem. Tim padem mame volne vecery. Jak je vyuzijeme je na nas, obcas si sednem a povidame, obcas spolecne na neco koukneme a obcas si kazdy dela co potrebuje-prace, ... Spat chodime vetsinou zaroven, ale kdyby sel nekdy nekdo driv, tak by to nevadilo. Rano si sice neprispim, i kdyz bych nekdy rada (o vikendu obcas jo, s detmi vstane partner), ale za ten vecerni klid bych to nevymenila a navic chci mit chvilky i jen s partnerem. Detem se venujeme ve zbyvajicim case. ;)
A není větší problém, než to, že si nejdeme lehnout oba najednou to, že absolutně nemáte čas bez dítěte jako partneři? Já teda nechápu uklízení/vaření v době, kdy dítě spí, zásadně dělám všechno s dítětem, jednak je to pro dceru docela sranda a i se nenásilně učí, že oběd se nevaří sám a bordel sám neuklízí. Takže když dcera spí přes den, dělám si věci do práce nebo cvičím, občas (2x do měsíce žehlím, to je jediná práce, u které batole nechci), péči o domácnost děláme s mužem spolu a kdy je zrovna čas, ale když dcera usne, tak je to náš čas. Taky bych byla uražená, kdyby muž raději než byl se mnou, ať už v posteli nebo kdekoliv jinde radši vytírat nebo vařil. A ano, chodíme spát spolu, muž taky potřebuje usínat přitulený a i do práce jsme vstávali podobně.
Kdy máte čas jen pro sebe? Je třeba taková chvíle během dne? U nás to je během dne nereálné.
Taky chodime spat spolu, nejak jsme si to nedomluvili, ale ten vecer travime spolu, vetsinou si dame vinko a koukame na film. Pro nas jsou ty vecery dulezite. Ted pres prazdniny deti chodi spat pozde a fakt nas to stve. Kamaradka ma 3,5 lete dite, ktere usina celou dobu mezi 22-23 s uspavanim, takze chodi spat rovnou s nim. Nemaji temer zadne hlidani, takze za cele ty tri roky nemeli vecer, ze by si sedli, nad vineckem popovidali, nebo koukli na film. A taky to jejich manzelstvi podle toho vypada….. Talze ja bych se neuklidnovala tim, ze je to jen docasny stav a radeji premyslela nad upravou rezimu.
Ano, uz vic jak pět let usiname spolu v objetí. Muz je sova ja jsem spac jako blázen. Ja usnu i v uplnem tichu, pro muze to je peklo. A tak delame kompromisy, nekolikrat v tydnu usinam ja s ním u televize a zbytek on semnou v ložnici. Pro me je absolutne nepředstavitelné, ze nebudeme mit vecer čas pro sebe. Potřebuju ho, potrebuju ho jen pro sebe a potřebuju kazdy den sex🤣🤣 obe deti (2 a 8 let) nejdéle ve 20 spí a pres to u nas nejede vlak.
Ano ❤️ Po uspani miminka (6m) spolu koukame na filmy nebo si jenom povidame. Pro me je to rozhodne důležitější než mít navareno a naklizeno. Proste kdyz jsem unavená, tak je doma bordel a jídlo objednam, to je jedno, ale my spolu hrozne moc chceme trávit čas jako manzele. A myslím si, ze i díky tomu máme tak strašně krásný manželství.
Ne, nechodíme spát spolu, manžel pracuje na směny, takže po noční spí po obědě, a pak jde spát pozdě v noci, před noční si jde třeba lehnout odpoledne, před denní chodí spát dřív, prostě každý den uplně jinak, uplně rozházený biorytmus, já zase pravidelný, každý si večer většinou děláme svoje věci, většinou poklízim, vařim,hledám něco pro děti, někdy sedíme v obýváku každý u svojí práce /PC, když je volno děláme si spolu večery, spolu poklidíme, pomilujeme a pak jdeme spát, ale nespíme spolu v posteli, takže každý stejně jinam 😀
Děti ted mají hrozný režim, malý mi vstává brzy, pak odpoledne nevydrží a odpadne a pak jde spát v deset, je to strašný, ale školka to ted zase srovná, o prázdninách jsme děti nechávali délě vzhůru a netlačili na pilu 😀
Jinak u tebe mi přijde že by asi manžel chtěl, abys se s nim šla potulit, pomilovat, promluvit ne ?
@zrzinda Souhlas, uklid a vaření počká, čas ale nevratis ani nezastavis. Mame to stejně ❤️
@leniczka23 Leni, v kolik kluci vstavaji? Ja se vzdycky snazila / snazim je ukladat driv, ale oni strasne bendi a usnou nejdriv o pul 10..
Ja vás chápu oba. My jsme s manželem před dětma většinou chodili spát spolu, oba jsme noční tvorové, takže fakt pozdě. Aktuálně já si chodím lehnout už v 23h, ptz syn je nespavý satanáš, a také mě to někdy trochu mrzí (ale i proto, že je to na mě fakt brzy). Ale zároveň také když v 21h syn konečně odpadne, tak dodělávám co je potřeba a nebo se konečně postarám o své potřeby (vana, knížka), takže tě chápu.
Podle mě byste měli najít nějaký kompromis - třeba alespon dvakrát třikrát týdně by sis s ním mohla jít lehnout. Ale on by zase proto měl něco také udělat - minimálně tu práci, co bys po večeru dělala ty (což by stejně měl alespoň někdy dělat). A třeba si pak můžete dát spolu vanu, pak do postele.. ono o ten vztah by se mělo také pečovat. Ale zas ti to nemůže jen tak vyčítat, z tvé strany je to pochopitelné. 🙂
Já jsem sova, nejvíce udělám v noci - no kolik je teď hodin. Manžel je ranní ptáče a raději si přivstane. Spát chodíme každý po svém a resektujeme se. Ale my to tak máme od začátku, co jsme se poznali. I moji rodiče chodili spát každý jak mu vyhovovalo a nikde problém nebyl. Požadavky tvého patnera bych já se svým biorytmem zvládala těžko, ale každý to má jinak (pořád tu je možnost, jít spát s ním a mít ten čas pro sebe ráno, ale pro mě by to nebylo). Jinak píšu o spaní, jako pravdu spaní, nějak nechápu, proč je to pro tvého muže tak důležité (pokud se tím "lehnutím" nemyslí i sex)