Bydlení ve městě vs. na vesnici
Ahoj holky, sice už tady pár takových diskuzí bylo, ale většinou staršího data. Jsem momentálně v 11tt, těhotenství bylo neplánované, ale ne nechtěné. Mě je 26 a partnerovi 21 a prostě "dohoda" byla taková, že sice budeme dávat pozor, ale když otěhotním, tak se z toho věšet nebudeme no a po silvestru se povedlo. Nebudu lhát život se mi otočil naruby, ani nevím jestli jsem z toho šťastná, nebo ne asi je to zatím půl napůl, každopádně k věci. Bydlíme teď v pronájmu v 2+kk. Chtěli bychom si pořídit vlastní bydlení, hypotéku dostaneme i když to směřujeme do max. výše 2 500 000 Kč i s rekonstrukcí pokud bude potřeba. Jenomže já pořád váhám jestli si pořídit byt ve městě (konkrétně Olomouc) kde mě 3+1 vyjde na těch 2,5 mil. anebo si pořídit dům někde dál od města (cca do 30 km) třeba do 2 mil. i s vybavením a pozemkem.
Pořád přemýšlím nad tím, jestli s malým dítětem nebudu na vesnici moc osamělá, navíc nemám řidičák, ale ten se dá ještě před porodem dodělat, teprve pořizujeme auto a oba máme práci v Olomouci. Bojím se, že budu jedna z těch matek co jsou zavřený doma a čekají až přijde partner domů a mají jediný zájem a to je dítě a domácnost. Na druhou stranu mi moc chybí zahrada, chybí mi ta pohoda moct si číst venku, grilovat, mít soukromí jinde než mezi čtyřma stěnama v bytě. I pro prcka si myslím, že by bylo lepší mít možnost být na zahradě, nebo v lese, než abych se o něj bála na sídlišti a byla nucená chodit akorát do parku na hřiště. Popravdě jsem docela introvert, ale bojím se přílišné osamělosti a taky dojíždění. Máte někdo zkušenosti s přestěhováním z města na vesnici? Jen ještě pro upřesnění, vyrůstala jsem ve městě, ale nejradši jsem měla prázdniny u prarodičů na vesnici a celkově víc tíhnu k přírodě než k městu, ale zase mě láká ta dostupnost všeho co ve městě je. Jenomže bude mi to vůbec k něčemu platné když budu doma s prckem? Do teď jsem stejně jen chodila po hospodách....
@j.a.n.i i tak děkuji 🙂 spíš mě zajímá co na to ostatní po pocitové stránce kdyby si tam nikoho nenašli, máme v nabídce dům v menší vesnici, město je blízko, ale i tak je to prostě malá vesnice. Není tam školka, ani škola takže koordinace dopravy bude do budoucna složitější, jeden pidi obchod a jedna hospoda....netuším kolik tam může být lidí v mém věku a navíc i když se lehko seznamuju ne s každým si sednu názorově, prostě nevím co od toho čekat.
Já mám myslím velmi bohate zkušenosti...do 9 let jsem vyrůstala ve městě (100 tis.obyvatel), pak jsem zila 10 let na vesnici, studovala na gymplu v malém městě(10 tis.obyvatel), pak jsem odešla na vysokou do Prahy...pak se život zasmodrchal, já se ocitla zcela sama, 200 km od všech (rodina, přátele) na vsi s 50 obyvateli...tam jsem žila asi 2 roky...teď bydlím s manželem v menším meste a stavíme domek opět na vsi...abych to shrnula...když jsem odešla sama do Prahy, byla jsem nestastna, vsude plno lidí, ale ti vás přehlíží....sama na malé vsi...všude nádherné lesy, lomy na koupání, když jsem někoho potkala, hned se se mnou dal do řeči, kdo jsem, že mě nezná...mě osobně život ve městě nesvedci, stejně utíkám do přírody...ve městě nevím co dělat...už se těším na zahrádku, žádný hlucici a smradlavy auta...prostě klid, zeleň...
@malinkaelinka ja to mam podobne 🙂 vyrustala jsem ve meste a v patnacti sla na skolu do Brna, mezitim jsme se ale prestehovali na vesnici a na vikendy jsem jezdila domu, nakonec jsem si tam pratele nasla ale a i kdyz mi mesto nevadilo tak mit zahradu a bazen a dva psy, moct do lesa, to bylo fajn. Po stredni se to stridalo, rok jsem byla na male vesnici uplne sama ale bylo to super, kamaradi se nasli, jezdila jsem na konich, sbirala houby, sekala drevo, jenze jsem nedojizdela za praci moje prace byla starat se o dum a zvirata jednoho zahranicniho doktora co byl vzdycky par mesicu pryc na lodi. No a pak uz jsem byla ve meste. Kdybych necekala maly tak bych asi nerozmyslela a sla proste na vesnici me dojizdeni nevadi a zabavu bych si nasla, takhle se bojim ze dame vsechny penize nekam kde budeme nestastni.
Já vyrůstala na vesnici (300 obyvatel), pak jsem se přestěhovala do Brna, kde jsem paradoxně osamělejší než na té vesnici. Lidí je tu plno, ale jak píše @malinkaelinka, všichni tě přehlíží, všem jsi ukradená. Já mám ještě ten problém, že se až tak lehko neseznámím, neumím se prostě začít bavit s někým jen tak venku nebo v obchodě, pokud mě přímo neosloví ten člověk...Taky jsem chodila v Brně akorát do hospod, s kolegy a starými známými, po porodu je to rozdíl, najednou nemám s kým...Kamarádky zůstaly právě tam v té vesnici nebo se odstěhovaly různě do jiných vesnic...Takže s partnerem zase hledáme dům na vesnici, kde jsme prostě oba spokojenější (on taky pochází s větší vesnice). I pro malého to bude lepší než vyrůstat v zaplivaném městě bez možnosti hrát si venku pořádně....Takhle bude mít zahradu, věřím, že i kamarády a takové to pravé dětství, jako jsme měli my, když jsme nevyrůstali mezi paneláky, ale prostě v přírodě. Taky se to ve mě pralo, je super mít ty možnosti, kdykoliv si kamkoliv zajít, vyřídit, projít obchody...Tohle mi možná chybět bude, na druhou stranu, co mi chybět nebude, je ta izolace, osamělost, protivní lidi na ulicích... Na vesnici jsou lidi přátelštější, pořádají společné akce, kde se snadněji spřátelíte, pokecáte (a to je to, co mi nejvíc chybí). Takže za mě vesnice s dobrou dostupností do města 🙂 Ale chápu, taky se to ve mě pralo docela dlouho 🙂
Žijeme na vesnici,do města bych nešla ani náhodou. Přijde mi to tam takové neosobní,plno lidí a nikdo známý...kdežto tady jdeš po chodníku,někdy i někoho potkáš,ale vždycky je to někdo,koho znáš,s kým se zastavíš a povykládáš. Každá vesnice má taky své akce,my třeba máme pravidelně dny obce,pálení čarodějnic,bály,vítání dětí,školní a školkové akce,fotbalové zápasy,zájmová sdružení....je toho hodně. Nemusíš být sama doma s dítětem,záleží na tom,jak jsi akční. K nám se třeba před šesti lety přistěhovali mladí bezdětní manželé,přímo naproti našeho domu. Nám se zrovna v té době narodilo miminko,paní neváhala a přišla na nečekanou návštěvu,představila se,malé donesla nějaké dárečky a bylo 🙂 Od té doby jsme kámošky,děláme opékačky,chodíme spolu cvičit,jim se mezitím narodily dvě děti,někdy si je navzájem pohlídáme,vyzvednem ze školky... ono na té vesnici většinou ti lidé bývají srdečnější a v pohodě přijmou nové lidi,pokud jsou slušní a "v pohodě". Taky hodně záleží na tom,jaké budete mít sousedy. Ale ten fajn pocit,když děti vyjdou z baráku,jsou na velké zahradě s potokem,trampolína,bazén,pergola,houpačky,ovocné stromy... svoje soukromí,klid a beze strachu z rychlejedoucích aut ,pohozených injekcí atd. Takže za mě 100% vesnice,vůbec bych se nerozmýšlela. Ale to je můj pocit. A s tou prací a dojížděním...stejně teď budeš na mateřské a za ty dva,tři,čtyři roky si klidně můžeš najít něco blíž nebo přímo v místě nebo si i udělat řidičák,času na to bude dost. Hodně štěstí 🙂
@viki788 🙂 achjo no mluvíš mi z duše, já jsem vyrůstání ve městě moc ráda neměla a doteď si pamatuju i v té době před 20 lety, že jsem potkala třeba exibicionistu, nebo úchyláka co se mě snažil nalákat pryč z paneláku, teď bych se bála, že je takových lidí ještě víc. Holt mě ta vesnice láká čím dál tím víc 🙂
@tingle tak snad to bude takový jak chceme 🙂 já se taky bojím toho, že to budu mít všude daleko, cvičení s prckem, doktoři, obchody, ale asi je to zase o té pohodlnosti. Dřív jsem hlídala sestře prcka a dokud nebyl trochu větší a dalo se s ním jezdit do zoo, nebo někam, tak to byla nuda k uzoufání. I dvě hodiny chodit po parku jak zombie mě neskutečně štvalo a to jsem hlídala jednou za pár týdnů, nedokážu si to představit třeba každej den než budou dítěti třeba 3 roky jako synovci a bude se s ním dát něco podnikat. Taky si pořád říkám, že když nebudu muset cestovat do parku přes půl Olomouce, ale dám dítě na zahradu kde na něj uvidím, tak si i doma udělám víc práce.
No asi je holky rozhodnuto 😀 teď jen doufat, že ten dům na který se půjdeme podívat bude to pravé.
Žiji ve městě (Brno), v paneláku. A nikdy jsem nebyla osamělejší, než ze začátku mateřské. V místě bydlení jsem nikoho neznala, trvalo to cca 3 roky, než jsem získala kamarádky. Chodila jsem sice do různých skupin, nebo na kroužky, ale moc mi to nesedlo. Muž v osm ráno odešel a přišel v šest večer. Další věc - nemůžeš dítě nikde nechat spát venku v kočárku (příliš malý balkon), musíš chodit a kroužit po sídlišti. Nebo pak s ním sedět na písku. Vlastní zahrada mi moc chybí, tam můžeš děti vypustit (když jsou starší) a kontrolovat z domu, už při nich něco uděláš, tady s nimi musím ven a netuším, kdy se odvážím je pustit aspoň před dům samotné. Já bych měnila ještě teď, kdyby to šlo...Takže za mě jednoznačně dům na vesnici 🙂
Jo a jsem zpět v práci, stejně dojíždím z Brna ven a je to vlastně jedno, protože i když dojíždíš po Brně, tak půlhodina žádný čas, takže toho bych se taky nebála..
Bydlím ve městě 20 km od Prahy, sice na okraji mezi polma, ale je to město, školka, lékaři - všechno máme po ruce, a stejně dojíždíme za vším do Prahy a neměnila bych, za tu "vesnickou pohodou" mi to dojíždění prostě stojí 🙂 Osobně bych šla do domku, nakonec i ty kamarádky z města mužou přijet za tebou na vesnici 😉
@mustikka Já odešla z Brna na vesnici, a samota na mateřské je pro mě obrovskej strašák :-/ Jsem zvyklá na lidi, společnost a tady nikoho neznám. Doufám, že až se to narodí nějakou maminku potkám.
K tématu : u mě vede venkov. Bydlíme vedle města kde je Tesco, gympl i nemocnice tzn jsem u lesa se všema výhodama města.
@mustikka 🙂 právě nad tím taky přemýšlím, prostě kroužit po sídlišti nebo každej den po parku, máme sice cyklostezky, jenže tam je to v létě samý sportovec na bruslích, nebo na kole a pejskaři, s kočárkem se tam pořádně nedá chodit a já teda pískoviště nebo hřiště na městě vyloženě nesnáším, všude je tam bordel a unuděné maminy co děti nehlídají, asi to bude na vesnici těžší s dostupností, ale nejspíš tam budeme šťastnější 🙂
@hermelinah taky nemáme město tak daleko 🙂 cca 30 km pokud bychom vzali ten vyhlédnutý dům je Olomouc a asi 15 km Litovel (menší město)
@lovely_creature taky mě to straší 🙂 na druhou stranu mám spíš mladší kamarády, kromě sestry nikdo kolem dítě nemá, takže bych neměla společnost ani ve městě....
Pro malé dítě je dům se zahradou super věc - já jsem vyrůstala na vsi u babičky a bylo to fajn se batolit na zahradě nebo v zimě chodit bruslit na rybník a bobovat na louku. Pak jsem ale začala dojíždět autobusem do školy a do kroužků a idylka hodně rychle skončila. Auto jsme neměli, když mi ujel bus, tak jsem musela čekat hodinu na další. To se aspoň člověk naučí samostatnosti raz dva.
Teď bydlíme v okrajové části města v domě se zahradou, ale s možností MHD, co jezdí každou čtvrthodinu, a pro mne je to pocit k nezaplacení! O sousedech skoro nevíme, což je pro mne jako pro supernetýkavku ideální situace. Můžu si jít sednout ven na dvůr na sluníčko jen tak, to vždycky říkám, že jdu sušit prádlo 🙂. Když jsem bydlela v paneláku, tak to nešlo - to buď šel člověk se psem nebo někam do obchodu nebo pásl děti na pískovišti, ale jít si sednout ven na lavečku s knížkou, to jsem si vždycky připadala hrozně divně, a navíc s pocitem, že na mne čučí celé sídliště.
Takže za mne dům se zahradou určitě ano, ale ať je to i s možností MHD.
Ahoj jsem podobná povaha, podle toho co píšeš, jako ty. První měsíce jsme bydlely v Mladé Boleslavi. Všude bylo hodně lidí ale cítila jsem se prostě sama, někoho jen tak oslovit? Nepřicházelo v úvahu. Pak jsme byli chvíli na vesnici 2 tisíce obyvatel a byla jsem spokojená ale taktéž jsme s dcerou samy. Občas se domluvím s nějakou starou známou a sejdeme se ale jinak nic.
ale za mě je pro dítě mnohem lepší zahrada 🙂 máme zvířátka, bazén, hřiště, když chci sedáme do auta a jedeme do Prahy nebo jinam 🙂
@lotosek tak MHD tam není, respektive přímý autobus do Olomouce jede hodinu a jen jednou za čas, jinak jsou spoje dobré, ale s přestupy, což se dá zvládnout jen prostě ještě nevím jak s prckem 🙂 ale to se prostě musí zvládnout
@kituska20 taky to tak vidím 🙂 asi jsem jen potřebovala potvrdit, že dělám správnou věc když preferuji vesnici i když budeme daleko, nám by stejně neměl kdo hlídat, prarodiče ještě všichni pracují, sestra chodí do práce a má svoje dítě a staří kamarádi jsou bohužel někde jinde :( snad se na vesnici seznámí, co jsem se dívala na stránky obce, tak se tam loni narodily 4 děti 😀 sice to vypadalo že maminky jsou o dost starší než já, ale tak nevadí
@ivvana26 tak držím palce, ať dobře pořídíte 😉
@ivvana26 Tak uvidíte, jak to nakonec vymyslíte. V té vsi, kde jsem bydlela, byla ZŠ jen pro první stupeň, ale byla - já jsem ale chodila na výběrovou ZŠ, takže jsem holt musela dojíždět až do města, navíc jsem tam chodila do hudebky, která na vesnici nebyla. U nás se teď jedna ZUŠka začala specializovat na vyučování ve vesnicích právě kvůli dětem, co by kvůli dojíždění neměly šanci do hudebky chodit, a mají s tím docela úspěch, já bych to tehdy jako dítě určitě ocenila.
my jsme odešli z 16 000 města na vesnici ve vzdálenosti 30 km, chvíli jsme to přečkali ve městě v 1+1 s dvěmi dětmi, stavěli jsme domek průběžně, ale jakmile se dalo v rozestavěném domečku přespat, s velkou radostí jsme tam z města utíkali, až jsme tam zůstali už pak napořád i za ne moc reálných podmínek pro bydlení - nevadilo nám, že voda teče jen z jednoho kohoutku, teplá, že se musí ohřát, myli jsme se v dětské vaničce, ale byli jsme všichni pohromadě a šťastni, že máme tatínka stále při ruce. V bytě nám vadily 4 zdi, s dětmi jen hřiště a procházky po městě, za přírodou daleko, neustálé zbtečné utrácení, neboť cesta vedla vždy kolem obchodů. Každý preferuje něco jiného.
Jsme na vesnici 20 minut autem od většího města, MŠ v obci je, ale těsně před zavřením, takže úroveň žádná, ZŠ je 10 minut autem, ale u rodičů není v oblibě. Děti vozím každý den ráno 20 minut autem do MŠ, od září i do ZŠ a nevadí nám to, vše máme při cestě za zaměstnáním - já teď hledám práci po RD ve městě, kde děti chodí do MŠ. Obchod tu nemáme, ale cestou z MŠ nakoupíme. Pozemek velký, příroda kolem a město nám nechybí. sice prarodiče daleko, ale nejsou hlídací, nepomáhají, takže i tak to zvládáme sami oki. Spíše je potřeba počítat se dvěmi auty a s tím, že dokud děti potřebují péči, tak zaměstnání takové, aby se dali zaopatřit. 🙂 Doprava - vlak - 2x za den oběmi směry, ale s přestupy, Bus - až 3km daleko, co tudyma projede, tak to je jednou za den oběmi směry, ale opět s přestupy. Nás zajímala krajina, příroda a dopravu jsme neřešili 🙂 Byla pro nás důležitá MŠ, ale po 2m jsme zjistili, že to je úpadek, a i přesto kolaudujeme v dohledné době a dojíždíme každý den 🙂 Vyplatí se to, ale musí člověk oželit spoustu věcí 🙂 což nám problém nedělalo, vyhledávali jsme tento způsob života. A Kamarádky se dají najít 🙂 i při procházkách kohokoli potkáš 🙂
Resime s muzem podobnou situaci, jen potomka uz maleho mame. Ja na dedine nikdy nebydlela, jen jezdila k babicce a vzdy mi prislo, ze takhle bydlet, to bych asi umrela (ale tam jede bus 3x za den do mesta a 3x za den z mesta v pracovni dny). S mrnousem me to ale zacina vic a vic tahnout mimo mesto. Mam ovsem podminku, ze tam musi byt poradnej obchod, skolka, min.1.stupen ZS a bus do mesta musi jezdit aspon co hodinu a cesta netrvat dyl jak 30-40 min, abych kdyztak mohla zajet za kamoskama, rodicema, nebo do obchodaku na cumendu a nemela s tim problem i bez auta (i kdyz jsem ridic a muz rika, ze bysme si poridili i male druhe auto). Podle me pokud je dostupnost (ve tvem pripade) do Olomouce bez problemu (napr treba i vlakem).. Ale jak uz holky psaly, zalezi, jak to citis, s tim ti nikdo neporadi.
@leikkka @leki děkuju holky za názory a zkušenosti 🙂 holt uvidíme jak bude ten dům vypadat, moc na výběr v okolí nemáme je to teď s realitkama docela bída. Navíc přítel se trochu cuká, chce někam kde bude mít výborný dojezd do práce ideálně vesnici ale s mhd před domem 🙂 myslím že prostě zpohodlněl a má z toho zbytečný strach i když bych ho měla mít spíš já, protože on řidičák má a bude mít i auto narozdíl ode mě
Ahoj, zkus si představit svůj život tak za 4 roky. Uvažujete o bydlení ve vesnici bez školky, školy, do práce 30 km. V ideálním případě tak ráno kolem šesté naložíš prcka do auta, odvezeš do školky a pojedeš těch 30 kilásků na směnu 7 - 15. Pak rychle pro prcka do školky, cestou se stavíš na nákup a ve vysněném domečku jsi kolem páté. Pak Tě místo radovánek na zahradě čeká úklid, vaření, příprava na další den... a už padáš únavou do postele. A prcek si po návratu domů místo procházky v lese bude chtít pustit pohádku v telce, protože na procházce už přece byl se školkou. O víkendu Tě pak místo grilovačky bude čekat sekání trávníku, stříhání plotu, hrabání listí... Ano, i takto často vypadá běžný domácí provoz. Je ten domek pro Tebe dostatečnou přidanou hodnotou? Ještě k finanční stránce. Pravděpodobně budete potřebovat 2 auta, pokud vám s partnerem nebudou lícovat směny, takže k hypotéce a provozním nákladům na bydlení připočti 2x benzín, pojištění, údržba aut. Teď k vyřízení hypotéky potřebujete 10% z vlastních zdrojů, hotovost na odhad, odměnu realitce, daň z nákupu nemovitosti, chcete kupovat auto a prcek na cestě. Počítáte s tím vším? Zvažte všechny okolnosti, představa a realita se často vylučují 😉
@ivvana26 zase spoléhat jen na auto je osidne..jestli nemáte vysněnou konkrétní lokality, hledejte ves s co nejlepším dopravním spojením, už třeba proto, abys nemusela deti vozit až do jejich 18, ale mohli jezdit busem, vlakem...my jsme vybírali pozemek pro domeček cca půl roku, hlavní kritéria byla-aby to nebylo u hlavní silnice, aby vevsi byla aspoň hospoda a obchod, aby na nás další domky nebyly nalepene ze všech stran, aby to bylo do 15 km od města...nakonec jsme vybrali obec, kde je i škola a školka, pošta, obchod...takže od světa odriznuti nebudeme a zároveň budeme mít klid a vysněnou zahrádku (a jejímž otrokem, jak je psáno o příspěvek výše fakt nebudu, listi se hrabe akorat na jaře, zahradu stačí sekat jednou za tři týdny a plot budu mít kovový 🙂) ale ta pohoda, když přijdeš z práce a nemusíš hned vymýšlet kam ven, ale prostě si uděláš kafco a jsi na zahrádce...to je prostě k nezaplacení 🙂
Řeknu ti že já mám auto až teď co budou dceři dva 😂 Bez něj to bylo strašný teď si můžeme zajet vedle do města každý týden na plavčo nebo cvičeníčko a nemusim planovat den.
@prostenika85 🙂 já už na vesnici bydlela a měli jsme teď zahradu poblíž Olomouce, vím co to stojí práce a hypotéku už jsme taky probírali, naštěstí má partner rodiče co nám s hypotékou můžou pomoct, vlastní zdroje totiž nemáme. Každopádně jednoduchý to není :( spíš jsem zoufalá z těch realitek, ale jeden dům co máme v nabídce je investiční nemovitost kolegy, bylo by to bez realitky, jen zaplatit daň a na tu nám půjčí rodiče. Ale těžko říct je to asi pro nás moc daleko :( a dvě auta teď neutáhneme.
@kituska20 @malinkaelinka je to všechno na zvážení, město má svoje pro a proti a vesnice taky :( jen se mi asi názor mění co dva dny
@ivvana26 Jak to budeš cítit ty, to ti nikdo neřekne... my se odstěhovali 80km a jsem spokojená, tedy na denní dojíždění do práce už je to daleko (i když jsou tu lidi, co to jezdí denně), ale je tu super parta a ač jsme tu chvilku, tak jsme myslím celkem zapadli. Ale tedy 2 auta a řidičák je nezbytností.