Až po jsem navázaná na kamarádku. Co s tím?
Ahoj, nevím kde začít, ale pokusím se. Mám kamarádku se kterou jsem se vídala ze začátku i čtyřikrát týdně. Iniciativa byla hodně z její strany, což mě samozřejmě moc těšilo. Já sama setkání také občas navrhovala. Kdysi jsem se v kamarádství zradila a tak to pro mě bylo strašně fajn. Takhle jsme se stýkaly přes rok. Nicméně teď to trochu opadlo. Z její strany. Má toho moc, navíc má spoustu dalších přátel. Ale...já se cítím tak nějak divně, ne úplně zrazeně, to rozhodně ne, ale tím jak jsem se s ní viděla dost často, strašně jsem se na ni navázala. V kontaktu jsme v podstatě často ( píšeme si, voláme si), ale nějak z hlavy nedovedu dostat myšlenku, proč už se tolik nesetkáváme. V závěru sama sebe vlastně nechápu, nic špatného se mezi námi nestalo a i se sem tam vidíme. Ale tohle se mi stávalo už i před lety. Strašně jsem se vždycky na někoho navázala a když přátelství pak nevyšlo strašně jsem se trápila. Pořád přemýšlím co asi v tu a tu dobu dělá, jestli zrovna není s někým jiným, jestli, se vlastně semnou ještě bude kamarádit. Když tohle všechno po sobě čtu, připadám si jak blázen, ale nemůžu si pomoct. Strašně mě to omezuje. Mám ještě pár dalších přátel ale u nikoho tohle neprožívám. Nevíte co s tím? Navíc se neskutečně musím kontrolovat, abych se neztrapnila.
Rozumím. Zažila jsem. Řešení je jediné - přiznat si, že je druhá osoba svobodná, má jiné potřeby a je to v pořádku. Stejně jako je v pořádku i to, co máš ty, pokud to nepůsobí bolest. Jak to říct... Prostě vnímat lidi odděleně. I sebe. Vnímat své hranice a hranice ostatních a brát to jako ok. Necitit se osamocená, když ten druhý žije svůj styl přátelství. Je to o vlastní psychice, o tom, jak moc se upinas na jiné. A je to téma hranic. Možná své hranice nevidíš i jinde...? Zkus se na tímto zamyslet. Proč potřebuješ víc kontaktu než ten druhý? Proč potřebuješ... víc blízkosti🙂 Jsi sama sobě dost blízká🙂 Jenom nahazuji. O tomto si musíš promluvit ty sama se sebou. Já chci jen sdělit, že kdo má sebevědomí a jasné hranice mezi sebou a okolím, ten většinou tímto netrpí, protože si dává dost lásky sám. Ano, potřebujeme přátele. Ano, potřebujeme se vzájemně vídat a SDÍLET. To je pro nás lidi důležité. Ale ber to tak, že můžeš mít víc přátel a čas dělit mezi víc lidí.. To je na Tobě. Cítíš se svobodně nebo závislá? Tvá kamarádka tě jistě má ráda, i když se nevidíte tak často. Jen má asi jiné potřeby. Ale ráda tě jistě má. A já ti přeji, aby ses hlavně co nejvíce měla ráda ty sama🙂 protože vztah mezi tebou a tebou je ještě důležitější, než ten, co máš s ní🙂
A že to máš jen u někoho, to taky chápu. Má prostě kvality, které uznavas, dává ti to, co potřebuješ, jste na stejné vlně. To je přátelství🙂 Gratuluji, že ho máš!! A možná se zkus o tom s kamarádkou i promluvit. Že toto cítíš. Třeba ti pomůže její ubezpeceni o vašem vztahu. Na tom, že někomu řekneš, že ho máš ráda a chybí ti, nic trapného není. Jen forma musí být dobře zvolena. Zkus promyslet, co by ti pomohlo, aby ses cítila líp.
@agnes_123 mockrát děkuji za krásná slova...ano u mě to se sebevědomím úzce souvisí. Určitě to musím nějak vyřešit sama v sobě.
Měla jsem to taky tak,ale asi jsem z toho už "vyrostla"a mě pomohlo mít víc přátel, víc se seznamovat a celkově se bavit s lidma, tudíž jsem se neupinala jen na tu nej kámošku, protože jsem pochopila, že nic netrvá věčně, ani kamarádství, tudíž ji můžu kdykoliv ztratit, tudíž když se budu bavit s více lidmi, přátelit, tak pak nebudu jakoby sama, když ta dotyčná nej, mě přestane kontaktovat..ale můžeš to mít jinak,no..protože píšeš, že jiné přátelé máš..
Cítila ses od ní přijímaná, chtěná, když jste se vídaly často, často z její iniciativy. A teď cítíš strach a obavu - co je špatně, že už mě tolik nechce a nepotřebuje? Trošku je to paralela jak s láskou, zamilovanost a pokračování vztahu. Myslím, že by ti pomohlo zkusit podpořit sebevědomí (nebýt závislá na tom, že tě chce někdo další), možná by pomohl psycholog, někomu knížky, jak zvýšit sebevědomí, soustředit se na sebe, na své koníčky.. To se stává, že i když jste si nic neudělaly, život jde dál a přináší další lidi do cesty, práci, nedostatek času.