Adaptace ve školce a moje celkové pocity
Ahoj holky, mám 3 letého chlapečka a v pondělí nastoupil poprvé do soukromé školky. Chodí zatím jen na hodinku, v rámci adaptace. První den celou hodinu probrečel, do školky se ale těšil dál, vyprávěl, jak bude velký kluk a plakat nebude. Druhý den celou cestu mluvil o tom, jak si bude hrát, že si chce půjčit autíčko. Ale když měl jít s učitelkou do třídy, šlo vidět, že je hrozně nervózní, ve stresu. Tak ho učitelka vzala a on spustil. Dnes plakal půl hodiny z té hodinky 😖 Když jsem přišla, právě svačil. Seděl ale bokem od dětí, až mi to málem utrhlo srdce. Věděla jsem o sobě, že jsem citlivější, oproti kamarádkám s dětmi, ale netušila, že až tolik😖 Je mi tak líto, že to rychle vše uteklo, že už to není malé miminko... Na sobě nedávám nic znát, ale neumím si představit, nevidět ho třeba celý den, plus ještě chodit do práce. Teď si užívám každou volnou chvilku s ním. Když jsme byli doma, tolik jsem se mu ani nevěnovala, kolikrát i zvýšila na něj hlas, když zlobil😖 Pořád jsem říkala, že jsem matka na hovmo. Mám hlavně strach, jak to tam bude zvládat a zda si vůbec zvykne a bude se mu tam líbit. Vím jistě, že bych stejné pocity měla i za rok. On už se mi zdál připravený. S dětmi si hrál rád, každý den je vyhledával, ptal se na ně... Teď tedy děti moc nevnímá. Celkově je mi líto, že začala nová etapa. Vůbec nechci pomyslet na to, až půjde do školy, i když je to za dlouho. A tak se ptám, zda mi zkušená maminka poradí, kdy si zhruba dítko zvykne,popřípadě i jak poznám, že třeba není zralé? A jestli jen já mám takové pocity a stesk, nebo jsem jediná?
@kecalka2 za mne je špatně adaptace na hodinku, to nic nevyřeší, ale to je jiná věc. To, že seděl sám stranou, to bych též neviděla jako problém, to se časem srovná. Co je horší jsou vaše pocity, nedáváte to na sobě znát, ale to dítě to vycítí a pak se těžko srovná se školkou. To co cítítě je normální, ten pocit odloučení, měla jsem to u obou, u první asi víc. Je to logické, jsme s nimi 24 hodin denně a najednou je máme dát někomu cizímu... Tohle je ale potřeba si v sobě zpracovat, že to tak je správně, protože až potom bude dítě ve školce spokojené. Někomu to trvá méně, někomu déle. Někdy není špatné nechat vodit do školky tatínka, přeci jenom oni to tak nevnímají a děti to pak snáší lépe. On to dá, i když 3 roky jsou za mne nejhorší věk pro vstup do školky. Nevím, kdo to kdy vymyslel.... Za mne buď dříve a nebo pak později.
Mě přijde nejhorší ta pomala adaptace, pro obe strany...tady u nas první den maminky s dětmi MUSELY na hodinu do školky jít, bez výjimky....i s dětmi, které tam treba mají sourozence a nebo byly úplně v pohodě...jediná maminka tu s tím nesouhlasila...další den hodina sami, do svacinky, po svacince a po víkendu některé najednou po spaní? Jak to mají ty děti v sobě srovnat? Jsem ráda, ze naše dcerka chodí do lesní, režim od prvního dne 8 až 16 (nastupovala včera, 3 ji budou v rijnu) ..neříkám, ze to není náročné, je a hodne, taky mě doma občas napadne, zda tam je spokojená, zda ji starší děti přijaly mezi sebe a neplace tam někde v koutku atd.. ale ona vypadá spokojeně, zatím tam toho tedy moc nenamluvi (doma pusu nezavre), ale věřím, ze to přijde, zatím spíše pozoruje no...jinak taky mě mrzí, jak to letí, ze už to není ta malá holčička, ale to je prostě život, zastavit nejde...mě trochu asi pomáhá to, ze v lednu čekáme druhou princeznu, tak vím, ze si to miminkovske období ještě prozijeme minimálně jednou ☺
@sarkoc přesně.... Já tu rádoby adaptaci nikdy nepochopím... Za mne je to horší pro obě strany. A osobně bych dítě do školky, kde vyžadují nějak pevně danou adaptaci nikdy nedala....
A ty uz jdes do prace? Musis nebo jak pak to mas? Ja vim, ze ja bych synovo plac nedala. Ale jestli do skolky chce? Jako u nas treba s hlidanim postupna adaptace pomohla. Ze ja jsem byla u babi s dedou vzdy s nim, potom 4 hodiny sam a ted 8 hodin. Je mu 2,5 let. Jinak my skolku neresime syn muze az v 5 letech, ale ja bych resila, co syn chce, co by mu pomohlo, jestli do skolky chce, musi, vetsinou deti ve 3 letech na skolku zrale nejsou a jinak ja bych tam s nim byla, mluvila s nin o tom a zvykala postupne. Ale to bych udelala ja. Nekdy je lepsi se asi nepozorovane vyparit, ale to dite tam musi chtit byt, byt tam spokojene a ujistene, potom jo, ale pokud to tak neni, byla bych mu na blizku.
Dcerka (2,10mes) ...první den byla ve školce 2 a půl hodiny. A včera od 8do 11:30. Zatím v pohodě. O adaptaci nam nikdo neříkal, nenapadlo mě, že se to dělá. Ale 100% vím, že to, jak bude školku brát, je hlavně o přístupu rodičů. Ona šíleně nasává naše pocity. Šla do školky s tím, že si tam bude hrát a před obědem pro ni přijdeme ☺ jo pak v autě mi ukápla slza, ale nikdy ne před ní. Takhle to je u nás, snad to vydrží.
Taky si myslím, že si to hlavně musíte srovnat sama v sobě. A říct si, ano už je čas aby chodil do školky, je to pro něj lepší. Já bych ho doma už nedokázala tak dobře zabavit. Je mu mezi dětmi lépe. U nás hodně pomohlo,že jsem s malou o školce mluvila. Vlastně už od Dne otevřených dveří a šla tam s tím, že se těší na děti a bude si s nimi každičký den hrát. Mluvíme o školce jen pozitivně. Malá je docela introvert tak jsem měla taky strach, ale zatím se to vyvíjí dobře. První den jsem ji vyzvedávala po obědě a teď už si pro ni chodím v 15h po spinkání. Nějaké malé problémy byly (pád z oslíka,počurala se), ale jsem ráda, že se tam stále těší a snad to vydrží. Taky jsem z toho naměkko, že jsem celý den bez mojí malé holčičky a nikdo se jí tam nevěnuje tolik co bych byla schopna já doma. Ale vím, že je jí s dětmi lépe a před ní nedávám nic znát a hlavně o školce jen "pozitivně" 🙂 Určitě bych ho tam zkusila dát na více hodin. třeba je ta hodinka málo a nemá čas si tam ani zvyknout. Po nás chtěli hned první den do oběda aby se mohly i deti trošku poznat, stihli si pohrát apd. Každopádně hodně štěstí, ať se to časem u vás spraví
Tak jsem to tu včera asi zakřikla... :/ dva dny úplně v pohodě...dneska ráno doma mi ještě nadšeně povídala, co zase budou dělat, že tam bude spinkat atd, v autě jsme si zpívaly, smála se...a jak ve školce pochopila, že odcházím, tak spustila...maminko, bud tu se mnou...byla jak kliste, záchvat breku...přitom když jsme přišly, děti k ní běžely "jééé, Eliška jde..." atd, takže si nemyslím, že by jí nebraly mezi sebe...nevím, doma pusu nezavře, pořád si zpívá, povídá opravdu krásně, tam mi přijde, že je taková vykulená...přestože už jsme tam od jejích dvou let chodily spolu na lesokroužek jeden den v týdnu, takže prostředí zná, x týdnů dopředu jsme si ted povídali, co vše budou ve školce dělat, vše v dobrém samozřejmě...pořád všem vyprávěla, že jde do lesní, budou se cachtat v potoce, spinkat ve spacáku, natěšená atd...já si myslím, že na školku je připravená...miluje kolektiv, od nějakých tří měsíců chodíme do mateřského centra x krát týdně, od dvou let tam chodila jedno celé dopoledne na hlídání sama, aby si právě zvykala, že není pořád se mnou, a nikdy tam nebrečela...Doma se evidentně nudí, takže pořád jsme něco podnikaly, příměstské tábory, to mateřské centrum, tanečky, kavárny s kamarádkama a ejich dětma, výlety...
Uvidíme, budu to určitě sledovat a řešit s učitelkama (ne před ní samozřejmě) a uvidíme, jak se to vyvine...v lednu čekáme druhé, takže nechat si jí doma by nebyl vůbec problém, a tím, že chodí do soukromé, tak by nám to i dost ulehčilo rozpočtu, ale chtěli jsme kvůli ní, děti potřebuje od malinka, budí se s tím, že si jdeme hrát do domečku atd, ale to taky s malým miminkem hned tak nepůjde a takový záživný program jako ve školce já jí neudělám...ale pokud třeba během září usoudíme, že na tohle ještě připravená není, nejspíš si jí vezmu domů...já si říkám, že nic zlého se jí tam absolutně neděje a plakat vlastně nemá důvod, odpoledne když přjde ze školky, věnuju se jí já i manžel stoprocentně, takže pocit, že si jí nevšímáme a odstrčili jsme ji pryč doufám nijak získat nemohla...hlavně pak odpoledne říkal manžel (ten jí vyzvedává), že domů jít ani nechtěla, tak tam ještě dvacet minut byli na zahradě a hrála si, ne že by honem hrrr domů za mámou...doma mi vyprávěla a byla veselá jako jindy...snad to jen chce chvilku času...ona chodí jen pondělí až středa, takže teď zase půdeme pár dní mezi ty děti, co už zná z domečku, uvidí doufám, že o hraní s nimi nepřišla a po víkendu to bude dobrý no...omlouvám se za rozsáhlý příspěvek, který nejspíš nikomu nepomohl, asi jsem se potřebovala vypsat...těhu hormony se mnou cloumají, ale zatím se držím a ještě jsem to ráno neobrečela, pořád si opakuju, že se tam má dobře a říkám si, že všechno má řešení...někdy je prostě těžké to, že člověk chce samozřejmě pro své děti to nejlepší a občas je těžké poznat, co to je :/
Holky s tou adaptací, možná je to u vás jinak, ale všechny kamarádky z mého okolí to mají úplně stejně. Ze začátku 1,5 hodinky a postupně přidávat. Upřímně, neumím si představit nechat tam dítko první den celý den. Bylo by mi to i vůči dětem, které jsou už "stálé" blbé. To samé i pro to dítko to musí být dlouhé. Já si myslím, že to má něco do sebe, když tak funguje spousta školek u nás. Že jde o ten zvyk, rituál, nebo jak to říct. Okouknout každý den prostředí a za chvilku zas domů. Dneska malej brečel před učitelkou, že nechce. Zavřely se dveře a za chvilku klid. Hrál si, svačil, učitelka ho chválila. Zítra jde na dvě hodinky. Tak uvidíme, jak to bude pokračovat. Snad se mu tam bude líbit a chodit tam rád. Do práce zatím nastupuji, počítám až po Novém roce, ale chtěla jsem už teď dát syna do školky, abych pak od ledna neřešila to samé a byl by to pro mě větší stres, že bych do toho třeba musela do práce. Navíc, pak bych ani místo ve školce mít nemusela. Takže budu takhle pomalu, podle učitelek, co mi řeknou
Tak na okolí a ostatní děti bych teď nemyslela...Spíš bych dala na svůj pocit. Já třeba dítě chci zkusit dávat do školky už na pár hodin (od 2 let), kvůli němu (i kvůli sobě), myslím, že už je připravený. A jestli já budu nervní a obcházet těch pár hodin školku, jestli mi tam nebulí? - budu, ale nedám to na sobě znát 🙂) Mám od rodiny vyzkoušeno, že se chvíli ptá na mámu, ale pak se všude zabaví a je v pohodě, tak snad to tak bude i ve školce 🙂 Rozhodně to zkusím dřív, než podepíšu návrat do práce...
@swetlusska My máme ve třídě asi 5 nových dvouletáčků a mě třeba přijde, že to zvládají daleko lépe. Jen jeden tam pořád pláče. Mě taky přijde lepší i pro tu mámu, dát ho tam dřív, než půjde do práce. Musí to být i pro ní hrozný stres.
Dávala jsem syna nebylo mu ani 2,5 roku a první den po obědě jsem přišla a řekl že tam chce spát od druhého dne je tam na celý den v podstatě nezná nic jiného a jsem za to rada.Znama už přes půl roku vodí holku jen na dopoledne a myslím že už ji ani nikdy na déle nenaučí. Za mě snad taky lepší že šel dřív nebyl na mě tak fixován a v podstatě teď nastupují do školky děti stejně staré jako on. Moc bych tu adaptaci nenatahovala.Ale to jen má ráda kterou mi tenkrát dala kamarádka a tak nějak jsem ji dala za pravdu.
Jako hlavni kamen urazu je to ze mi prijde ze si spoustu dospelych neuvedomi ze je dite u lidi ktere v zivote nevidel ...nic s nimi nezazil a nema s nima spojene zadne citove nebo jine vzpominky 🙂 ani dokonce nikdy nevidel ze by se mamka nebo nekdos tou osobou stykali driv....
Predstavte si sebe v novem zamestnani ... Taky nejste ve sve kuzi myslite na byvale kolegy , je vam blbe jit do svacici mistnosti kde je plno cizich lidi ...atd atd ...ale jste dospeli a dokazete si to v hlave vsechno zduvodnit ....dite ne a place je smutne atd atd ...
Takze uplne co je podle me nejhlavnejsi navazat nejaky kobtakt s ucitelkou ...ukazat mu ze se s ni taky bavite ...rano po prichodu ji spolu pozdravit podat ruku ...ucitelka by se ho mohla zeptat na nejakou otazku ... Atd atd ...mamka by taky mohla byt pobliz a on muze jit objevovat ... A potom se donluvit rict ze na chvili jdete ven ( nakoupit) a pak prijdete ....
Jako jde o vase deti a o to aby se mu tam libilo...a aby mel dobry pocit
Takze bych popremyslela ...😉
Dale si myslim ze je lepsi sedet v rohu a nechat dite si cele dopoledne jet rezim skolky nez ho tam dat na hodinu aby v podstate nic moc s nima nezazil 😉
A opravdu jako matka vedet zda je ta skolka a ucitelky fajn a ze opravdu chci aby tam chodil😉
@kecalka2 to jo, já právě když to nepůjde, tak zůstanu doma o rok déle. Nechci do práce spěchat. (to že dojdou peníze, to je věc jiná 🙂) - tak si holt najdu práci na doma. Dítě je přednější!!
@veronicka89 tohle ja myslím, ze jsme snad zvládli...ta lesní školka, kam dcera chodi, je zároveň jakoby sdružení těch rodičů...Já už tam s ní jedno dopoledne v týdnu chodila od loňského podzimu(necelých dvou let) na lesokrouzek, se vsema ucitelkama si tykame, odpoledne tam s nimi vždy pokecam, cca jednou měsíčně jsou společně zahradní slavnosti, s burtama, polevkou v kotliku atd..každé pololetí jeden víkend brigáda na zahrade pro celé rodiny...strašně se mi ten systém líbí, ale začínám se bát, zda i dcerce...ale snad nemůžu usuzovat z jednoho rána no 😕
Moje dcera taky nesla školku špatně, ale já do práce musela a tak to musela zvládnout a já taky. Pokud dítě do školky nemusí tak bych ho tam nedávala, socializovat se může v kroužku, na hřišti...
@kecalka2 Nemusíš zkoumat a tápat, jaký způsob nástupu do školky je pro dítě nejvhodnější, už je to vyzkoumané 🙂 Přečti si tento čkánek od Klimeše, není tak dlouhý: http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/sk...
Určitě nejsi jediná! Mám to samé,moje malé 3leté miminko v pondělí nastoupilo poprvé do školky-sice do klasické na dopoledne,ale nastoupilo..A mám to přesně jako ty,když byla doma občas jsem zvýšila hlas,placla ji přes zadek,řekla-teď počkej,teď nemůžu..Od pondělí bych jí nejraději láskou sežrala.. ;) Malá sice neplace-zatim,tuk tuk,ale taky mi přijde,že se drží od dětí..Sama si hraje,na procházce šla sama mezi posledními a moje myšlenky,že jsem špatná máma,že jsem si jí měla nechat doma atd atd..Brecela jsem doma jak zelva..Dejme jim čas,ono se to srovná! S malou chodí holčička,pláče celé dopoledne...Tvůj chlapeček není ani první,ani poslední kdo ma ,,problém,,! Brzy se to srovná,uvidíš!
@vitezove mohu poprosit o odkaz na video? Děkuji!
@kecalka2 Já ti nevím, podle mě prostě stoprocentně neplatí, že všechny děti jsou připravené na školku ve třech letech. Když dá někdodítě do školky ve dvou, tak je hned krkavčí matka, přitom to dítě může být víc připravené než sousedovo, které by třeba ideálně mělo začít až ve čtyřech. Osobně se nechci vracet na plný úvazek dřív než ve čtyřech letech. Taky záleží, jak bylo dítě zvyklé na hlídání předtím, no....
Holky, tak mám neskutečnou radost. Syn dnes byl dvě hodinky ani jednou neplakal. Byl tedy trošku nervózní v šatně, ale jak přišel do třídy, šel si hned hrát. Vůbec bych to do něj neřekla, přišel mi jako mamánek😀 A teď se beze mě obejde. Nechtělo se mu ani domů. Prej si hrál s dětmi, poslouchal, cvičil. Zítra sama učitelka navrhla, ať jde domů po obídku, že kdyby něco, tak zavolá. Tak jsem na to zvědavá a snad tam bude hodnej a bude se mu tam líbit. Musím říct, že i já mám lepší pocit z toho
@guinea Hm, článek hezký, ale ne pro všechny bohužel použitelný 😓
@veroniquecz nemám odkaz,jak jsem psala,pošlete mi do sz email a ja vam ho tam pošlu.
doporučuji tuhle knížku 🙂 https://luxor.cz/detske/flandil-ve-skolce--2739...
Děti hlavně poznají, že jste z toho vy špatná a pak jsou taky špatní. To že ho učitelka vzala je špatně, měli jste mu dopřát čas, aby šel sám. Taky je špatně "říkal, že je velký kluk a že nebude brečet". To asi říká, protože jste mu to řekla. Ale proč? On není velký kluk, je to malý kluk a má právo na to mít strach, cítit se nejistě z nové situace. Neměli jste to takhle řešit, nejlepší je říct, že si jde prostě jen pohrát s dětma. V rámci adaptace by bylo nejlepší kdybyste tam tu hodinu byla s ním, druhý den třeba v půlce odešla a tak dál... prostě postupně. Takhle je to pro něj jen "nechala mě tady, a řekla mi, že jsem velkej kluk a nesmím z toho být smutný". To je jen horší. ono to půjde, ale musíte s ním o tom mluvit jinak. Kdybyste chtěla tak mám někde video Nevýchovy o tom, jak zvládnout adaptaci ve školce. Kdyžtak mi do sz pošlete mejl a já pošlu.