6leté dítě strašně vybíravé v jídle

Mám dceru 10,5 roku. Do 2 let jedla naprosto všechno a ze dne na den přestala.. Jí jen kuřecí maso, kuřecí šunku ( pouze jeden druh), pak jí jogurty a jogurtová mléka.. Z chleba nejí kůrky... Dělají jí problém výpeky z masa a omáčky ...Jí také ráda suchá jídla... Nejí sýry, dokonce nejí čokoládu, zeleninu , pouze okurku...U vývaru má též problém pokud není kuřecí... Má ráda plalačinky, koblikhy, koláče, sušenky...Nutno říct, že je dosti hubená a nějaké hladovění též nemělo smysl... A nelepší se to, ač mám snahu jí nabizet rozmaninou stravu... Mladší dcera jí lépe ale některé manýry na mě zkouší též... Ještě mám hrůzu aby nezačal podobně zlobit nejmenší ale ten zatím odolává... Je to docela náročné, protože nevím co vařit, aby to jedla. Ničím se jí člověk nezavděčí.. Když jdem někam na oběd tak to je vždy divadlo... O obědech ve škole radši ani nemluvím....

Bola som presne taká istá, mamka so mnou mala nevýslovný kríž, čo sa jedla týka. Dokonca som si játra na cibuľke umývala pod silným prúdom vody, aby na nich nebol ani kúsok cibule a omáčky. Žiaľ, ja som z toho vyrástla až keď som mala 21 rokov a nejak som si uvedomila, že prišiel čas dospieť a jesť všetko. Tá zmena zmýšľania sposobila, že mi doslova zo dňa na deň začalo všetko chutiť (okrem húb a papriky). Problém u mňa ako u dieťaťa bol ten, že pokiaľ mi jedlo nechutilo, nebola som hladná, prípadne keď som zjedla niečo nechutné, tak som hladná bola aj naďalej, takže mamka vždycky "prehrala" a dostala som nejaké jedlo podľa mojich kritérií. Desí ma predstava, že by boli moje deti po mne...

Taky jsem byla v jídle hrozně vybíravá, ale v naší době to chodilo jinak, takže jsem dostala facoše a musela zůstat sedět u stolu dokud všechno nesním. Naši to mysleli dobře, měli o mě strach, abych náhodu nebyla podvyživená, ale díky tomu u mě vypěstovali velkou nechuť k jídlu a když jsem došla do věku, kdy jsem o tom mohla rozhodovat sama, přestala jsem téměř jíst normální jídlo a živila se jen pečivem a instantními výrobky. Až po dvacítce jsem pomalu začala brát jídlo na milost. Dnes je mi 30 a i když mám hlad stejně nesním všechno, co přede mě dají. Mám dvě holky a obě jedí mizerně, s tou starší to bylo tak zlý, že jsme jeden čas chodili i na gastro, jestli nemá jiné potíže. Ve školce se celkem rozjedly, ale stejně proti většině dětí je to nesrovnatelné, co do množství, tak i do výběru potravin. Vím přesně, co jíst nebudou a vařím téměr totéž poříd dokola. K večeři u nás není nikdy nic jiného než chleba se šunkou a sýrem 🙂 Neřeším to, nenutím je, vidím, že jsou zdravé, kupodivu oproti jiným ani netrpí na rýmy a virózy, k doktorce chodí jen na preventivku nebo očkování. Tobě bych poradila totéž. Pokud nemá zdravotní potíže, neřešila bych. Na druhou stranu, pokud ti vrátí oběd a pak sní tři rohlíky, tak to bych trochu zbystřila. Jedna moje známá má kluka ve věku jako ty a on je extrémně vybíravý, jak už tomu rozumí, že tenhle salám jen od téhle značky apod. Takže když pak jsou někde, třeba na dovolené, kde zrovna tenhle salám nemají, tak je strašná scéna. A to už je na přesdržku. Holky když před ně dám jídlo a oni nechtějí jíst, tak to zase odnesu, ale netancuju kolem nich s ničím jiným.

@lv Taky jsem na ZŠ jedla v jídelně jenom přílohy. 🙂 Dozor na prvním stupni měl párkrát snahu mě s nedojedeným talířem vrátit, ale mamka přišla do školy vysvětlit, že když řeknu u okýnka, že chci bez masa, tak prostě dostanu porci bez masa a hotovo, ony ty stravenky neplatí. Mamka byla ráda, že k tomu obědu vůbec něco sním, my jsme jako rodina byli a jsme docela nemasoví, takže typický tehdejší jídelníček v jídelně - 4krát týdně maso s omáčkou - to byl pro mne horor.
Jinak jako malá jsem si v restauraci s oblibou objednávala rybu = hodinové obírání pstruha s pomocí všech zúčastněných. 😉

Ahoj holky, tak mě zajímá, vaše děti už povyrostly, tak zda se více rozjedly, nebo jsou stále vybíravé. S tím naším klukem bojuji od jeho tří let. To mi nechtěl jíst ani zeleninu a ovoce. Teď je mu osm a úspěch je, že zeleninu a ovoce už konečně jí, ale zbytek katastrofa. Tak ráda bych mu vyvařovala, ale on je tak děsně vybíravý v jídle. Jí snad jen pár hlavních jídel. Často ani nechce. Dnes jsem třeba dělala teplou večeři a to kuřecí plátek s bramborem a nakonec si dal jen brambory, ani maso ochutnat nechtěl. O školních jídelnách je to katastrofa. Často přijde, že má hlad, že mu oběd nechutnal. Svačinu kolikrát ani nesní, pokud dám mazané pečivo, vše vrací zpátky, přitom k večeři normálně mazané jí. Jogurt, ovoce, vše vrací zpátky. Takže aktuálně je ve škole na sušence, sýr a křup, k snídani ve většině případů jsem ráda, že mi sní talíř kuliček s mlékem. Dřív vypil pouze mléko. Pak si k odpolední svačině dá mrkev, jablko a k večeři namazané pečivo. Ano, je mlsný, nejraději by mekáč, pizzu, sladké, já nevím co vše. Ale dávám opravdu výjimečně. Aktuálně je mu osm, nemocný nebývá, vyhublý také není. Přesto mám strach, jak to s ním do budoucna bude. Já jím vše, manžel bohužel vybíravý je a zcela určitě to okoukal od něj. Je to pěkná otrava, zvlášť koukat na ten jeho znechucený obličej snad u každého jídla, které uvařím. A to si nemyslím, že vařím špatně. Jak to dopadlo u vás?