Ahojte! Deti o prazdninach na tyden u babicky, ja "sama doma" a tridim skrine, vyrazuju male veci a je to tu. To roznezneni, jestli to mam opravdu vyhodit (poslat dal), jestli preci jen si to dalsi ditko jeste treba za rok neporidime... Taky se vam to stava? 😅
Jak jste se rozhodli pro definitivni stopku? Me to prichazi na mysl cim dal tim casteji v posledni dobe, nejmladsi bude 5. tak jak mi odrusta, tak jsem z toho nejaka spatna.
Mame se ted krasne, stihame co potrebujem, jezdime na dovci ALE to dalsi bychom jeste zvladli, misto i finance na nej mame... Samozrejme by to byl hukot o tom zadna, ale zase trochu vic stesti do domu, dalsi osobnost, zase vic zabavy a radosti. Co jsou ty spravne duvody poridit nebo neporidit si dalsi ditko? Nejak se pristihavam, ze to male obleceni spis davam vsechno do krabice nez pryc...
@tereza0111 správný důvod má každý jiný. Za mě by to bylo zázemí, finance, prostor, zdravotní stav.y.dohromady 4 děti máme, sice chlapovi holky jsou v péči mamky, ale finančně, být se nemáme asi špatně je to zahul. Taky mě by už vadilo to omezení výlety a pod, být obě mě děti byly perfektní, neznám probrecene noci nebo tak, ale už bych do toho znova nesla. Nejmladší má 4 a už je to parťák. Je to na každém jak to cítí a vnímá
Vždy když mne přepadla touha po dalším dítěti, přemýšlela jsem, co bych dělala, kdyby se narodilo postižené. Rázem by se vše točilo kolem něj, na nic by nebyl čas, možná by nebyl možný ani návrat do práce. Kromě strachu z dalšího těžkého porodu mi toto stále leželo v hlavě a asi to tak má být, další nikdy nebude. Manžel to nechal čistě na mně, já se rozhodla a naše rodina jde jiným směrem. Čas na výlety, koníčky, není třeba zařizovat pokojíček. Malého oblečení mi líto není, nelpím na věcech. Jediné, co budu schovávat, je lego.
@1pomnenka to je drsne. To bych se pak neodvazila asi ani mit to druhe, Zatimco "jen" 4. dite by se zakomponovalo a po tom, co bychom si nasli rezim tak by se vyjma rekneme prvniho roku rezim rodiny nijak zasadne nezmenil, tak samozrejme nemocne, tezce postizene miminko by byl obrat o 180 stupnu
@tereza0111 Máme 2, šlo o 3. mimi.
@tereza0111 Píšeš, ze by to slo a ze bys chtěla, tak proč hledat důvody proti? 😊 Já čekám 3., musela jsem muže trochu přemlouvat, takze vim, ze je to teď naposled (znám svou “stopku”). Jinak z mé zkušenosti, všechny racionální důvody proti (změní se dynamika rodiny, nevyspani, možná rizika, nevejdem se do bytu/auta…) jsou slabý, když víš, ze to nějak půjde a cítíš to tak… 💕
@talcot to me vubec nenapadlo, na to nahlizet takhle 😅 Mam pocit, ze 4 jsou uz fakt velka rodina a ze jsem se zcvokla 😂
Prvni rok by byl hrozny mazec a vubec se mi do toho nechce, ale potom, jak uz miminko zacne byt batolatkem a zacne s nim byt zabava 😍
Navic jsme cela rodina takovi rodinne zalozeni, ze si hodne povidame, delame veci spolu, to je prijemne ve velke rodine. Je mi teda 35, ale citim se jeste mlada 😅
@tereza0111 Aha… Ja jsem to brala podle sebe, kdy jsem strašně moc chtěla a manžel řekl, ze bychom to nějak zvladli, ale buďme radi za naše zdravé děti a jak by nás další miminko “zpomalilo”, třeba teď už všichni jezdíme na výlety na kole a tak. Takže já jsem se nějak snažila naladit na ty racionální důvody “proti”, ale neslo to 😅… mne je 36, taky nejsem “ulitla” na malý miminka, ale chtěla jsem mít velkou rodinu, říkám si, jaký asi bude… jinak já počítám s tím, ze první rok bude pohoda! 😁 Syn zároveň nastupuje do 1.tridy, tak to musíme nějak zmaknout💪🏻😃
@tereza0111 Máme čtyři. Jsem spokojena. Občas mě přepadne ještě touha po dalším 🙈 ale mě se už blíží 40... ( oblečení je ale schované 😁 )
Za dva měsíce porodim čtvrté a poprvé cítím ze už je to poslední. Chtěli jsme s muzem hodně děti a sudy číslo nám přijde super. Po každém porodu jsem ještě věděla ze bude další a u čtvrtého jsem si chtěla dat trochu delší pauzu ale zadarilo se dřív. Je to už narocne být těhotná a starat se o tři malé děti ale na druhou stranu miluji ten každodenní cvrkot a ze je všude kolem neustále dost děti :D . Je pravda ze zrovna teď jsme nemohli jet k moři, co měly děti slíbené, ale vynahradime si to za rok. O některé věci děti asi přijdou ale vyrůstat ve velké tlupě jim přinese zase jiné výhody a zážitky :D
@tereza0111 a tak já mám tři, dva puberťáky a tříletý 😂😂😂 no a v lednu budu babička, takže si to vynahradím takhle 💞 (manželova dcera z prvního manželství)
Ja vzdy chtela velkou rodinu, proste hodne deti. Ale muze jsem nasla relativne pozde, prvni dite ve 31, druhe 33, potom dva roky problemy s zlucnikem, nez jsem sla na operaci a ve 36 bylo treti. Mozna bych uvitala jeste ctvrte, ale muz chtel puvodne dve, treti jsem si tak nejak prosadila 🙂)) Co me jeste ovlivnilo krome veku, bylo to, ze mam tri cisare. Nechtela jsem uz riskovat. Chtela jsem tu byt pro me tri deti. Vekovy strop pro rozeni deti jsem si dala do 40.
Něco podobného jsem měla s rozhodováním o třetím dítěti (byť je to jiný level, tři se ještě vejdou do auta, se 4. už je toho k řešení víc). A nakonec takové to zásadní bylo, čeho budu jednou litovat víc - Že jsem to dítě měla, protože to byl záhul a nemohla jsem dětem koupit to a to? Nebo že jsem ho neměla a už se nikdy nedozvím, jaké by bylo? Naše trojka bylo nejlepší rozhodnutí ever, je to fantastický dítě, které naši rodinu dovedlo k dokonalosti, doplnilo a rozsvítilo. A po ní přišel stav, kdy naši rodinu považuju za kompletní a tyhle myšlenky nemám. Miminkovské oblečení podědily panenky, a i když se občas dojímám, jak malé děti byly, žádnou touhu po dalším dítěti necítím. Ty zníš spíš jako ready na další dítě, kočko 🙂
Máme čtyři, ale první už je plnoletý, takže v reálu vlastně tři.
Za mě, pro čtyři děti bylo potřeba jiné auto, to byl největší problém u nás, ani ne tak finančně, jako manželovo tvrzené, že další auto jedině elektrické. Nakonec si nejstarší pořídil řidičák a jezdí samostatně a my si ještě chvíli počkáme na nějaký kloudný a cenově výhodný el. auto.
Já teda stále ještě touhu pociťuji, ale spíš po miminku než po dítěti. klidně bych do pátého šla, ale není to tak spalující touha, dokážu ji potlačit. Ale až se budu zbavovat oblečení na mimino, asi to opláču.😅
@tereza0111 podle toho, co píšeš, bych do toho šla🙂.
Za mě jsou důležité finance a prostory (to be u vás ok) a pak taky síly- psychické a fyzické. Upřímně znám hodně maminek a vidím rozdíl v tom, kdo je orientovany na deti a kdo spíš na sebe....tím neříkám, že je něco špatně nebo že má děti rád méně, ale prostě znám pár lidi, co je fakt výchova naplňuje, jsou u toho šťastní a přirození... a v takovém případě bych do toho šla.
Mam 3 a opravdu uz dalsi nechci ani nahodou. U nas se jen rve, hadky, do toho maly v zari bude mit 2, zacina mit taky svoji hlavu, do toho obcasny hysteraky… Tesim se az jsou zase vsichni aspon o rok starsi. 🙈 me je 31, a ikdyz jsem “relativne mlada” vecer leham na hubu🙏🏻
@tereza0111 mám 3 děti a manžel občas přijde s tím, že by chtěl ještě jedno. I když se nad malými dětmi rozplývám, tak se mi to toho už nechce. Chci si chvilku užívat výletů, být zde pro naše děti. Jsem ráda, že jsou všechny zdravé, my s chlapem taky, už se mi do toho 4 prostě nechce. 🙂
@tereza0111 Je to strašně těžké rozhodování. a každý má jiné "kritéria". Já jsem se s manželem poznala po mé 30. (on je o 4,5roku starší). Oba jsme šli do vztahu s tím, že chceme plánovat rodinu. První syn se narodil mrtvý před 3,5lety. Druhý syn bude mít 2,5roku. Manžel má 40,5roku a já mám za měsíc 36. Jsme už rok v rozhodování, zda pořídíme další. Oba milujeme děti, ALE dost nám poznamenal náš andílek. Duhovému synovi se věnujeme na 100% a na jednu stranu ho nechceme ochudit o naši pozornost (je velmi kontaktní, když je s dětmi od ségry, je strašně šťastný a užívá si velmi jejich společnost - je jim 6 a 9). Skvěle spinká, je to parťák, velmi pomáhá, je šikovný a jedlík (ikdyž tintítko), ale je to i paličák a je zrovna v období vzdoru. Finančně bychom jednomu dopřáli cokoliv, u dvou už bychom více rozmýšleli. Sice máme byt 3+1, ale pokoj není extra velký (v domě bydlí normálně 4členné domácnosti, ale děti nemají své soukromí a my jsme s manželem za jedno, že my svou ložnici nedáme - šlo by prohodit pokoje s tím, že pokojík je nudle, ložnice čtvercová - oba +- stejně velké, jen u ložnice nevýhoda, že je hned vedle obýváku se slabou stěnou). Bojíme se, že by mohlo těhotenství skončit jako první. Zároveň se bojíme o mé zdraví (mám cukrovku - naštěstí skvěle kompenzovanou a crohna - a tam je kámen, že po porodu se rozjel relaps takový, jaký jsem za 15let neznala a představa miminko a syn...). Manžel by si pro mě přál holčičku, já po tom všem na tom opravdu nebazíruji. Líbilo by se mi mít miminko v bříšku, cítit pohyby, pak si ho pochovat a užívat si naši plnou rodinu. Ale co když by bylo miminko opak syna? On spal od narození krásně, o jídle nemluvě, skoro neplakal, neprožili jsme teror se zoubky (v roce měl 16zubů), byl velmi klidný - opravdu odměna za to vše, co se nám stalo. No a pak je tu stránka věku - bohužel jsme se poznali dlouho a nejsme nejmladší, ikdyž někdo může říkat, že si nepřijde starý. Ale když si vezmu, že rodiče v našich letech měli už děti okolo 15 let (já měla 11, ségra 13 a brácha 16). A já mám 2,5leté dítko.
Já jsem věci dávala postupně pryč, z čeho malej odrostl. Říkala jsem si, že pokud budu mít další, tak bude alespoň příležitost pořídit nové věci. :D
To jen tak k těm věcem, mě vyhovuje jedináček, takže s počtem dětí asi neporadím.
Ja mam dve a myslienky na tretie mam takmer denne. Moj muz ale nechce ani pocut takze som sa zmierujem s tym, ze dalsie nebude. Ale co sa tyka veci, na tych som nikdy nelipla. Ved je tolko obchodov, bazarov, vela mamiciek sa snazi zbavit veci, rozdavaju ich zadarmo. Oblecenie a vybavicka je podla mna to najmenej.
Ctvrte dite? Nikdy 😂😂
@tereza0111 já mám tři děti , z toho jedno téměř plnoleté . Poslední má 11 měsíců . Mě čerstvě 40 , manžel je však o 8 let mladší. Já bych si ještě jedno dítko moc přála, muž se taky nebrání. Finančně to utáhnem , museli by jsme tedy koupit větší auto , ale dalo by se to. Jediné co mě maličko odrazuje je ,že mám tři císaře a čekal by mě tím pádem čtvrtý. Ale pořád nějak věřím ,že by to dopadlo dobře. Dáváme si čas do malého třetích narozenin maximálně a pak už se budu muset smířit s tím ,že čtvrté nebude.
Máme 3 a čtvrté v žádném případě, absolutně vůbec, děti mi dávají strašnou sodu, vůbec tu dynamiku rodiny nezvládám. Ale nad oblečkama se rozněžňuju taky. 🤭 Nechávám takovou top krabici, kterou plánuji věnovat někomu blízkému, abych si v tom chodila ňuňat miminko (ale pěkně vrátit a žádný prořvaný noci 😄). Z milionu argumentů proti dalšímu bych vypíchla jeden - jak člověk má rozumně skloubit čas starších děrí a mimina? To se pak můžeš rozkrájet a stejně nebudou vsichni spokojení. A to není otázka pár měsíců, ty rozestupy zůstanou a je škoda pak upozaďovat ty starší a nebo naopak neustále vláčet batole po aktivitách puberťáků. 🤷♀️
@tereza0111 to bude tím, že máte dětí na hlídání u babičky a máte moc klidu 🤣 já měla vždycky tak nějak jasno, že bych chtěla dvě děti, a mám dvě děti. Druhá dcera ale se svojí hyperaktivitou vydá za dvě děti, to je fakt 🙂 táhne mi na 40 let a považuji se za starou matku, nemám na ni tolik energie, jak bych chtěla, jak by ona potřebovala... Vy, pokud na to máte podmínky, manžel souhlasí, finance jsou, tak asi není o čem ne 🙂 každý to má opravdu jinak...
@prejeta_zaba mam to uplne na chlup stejne 😅
Diky vsem za nazory a vase pohledy 🙂
@exbordelar i já s tebou, když vidím to "čtvrté nikdy" 🤣. Ono to bude i zkušenostmi. Lidi řeší velikost auta, pokoj, oblečení a já spíš vidím to, že člověk osm let v kuse nespí, nevypije si v klidu ani kafe, nonstop jede jak fretka, neustále mami, mami, mami...a vůbec nejsem schopna pochopit, proč si někdo dobrovolně pořizuje další, už ty tři jsou pro mě za hranou. 😅 Možná, že jestli někdo má živé panenky, které kam položí, tam najde, jsou schopné si půlden kreslit a zbytek sbírat kytičky tak to je pak jiné...naši experti si společně nehráli ani minutu a jediná zábava je od šesti od rána po sobě ječet, takže nee, diky. 🙈
@prejeta_zaba
@exbordelar holky, fakt je taka hruza tie tri deti? My mame s dvoma extremnu pohodu. Aj ked prva bola dabel tak s druhou si to sadlo a krasne sa mi spolu prehraju. Fakt je tretie taky gamechanger?
@lauriak ja bych rekla, ze to je o povahach a temperamentu - jak deti, tak rodicu 😀 My mame draky, u kterych se jen otocis a uz jsou vylezli na lustru nebo delaji nejakou jinou zivotu nebezpecnou ci zaskodnickou neplechu 😅 Ti starsi (1. stupen ZS), uz jsou ted v pohode, skveli a milionovi, ale to batole! 🙏🏻😅 Furt nekam premistuje sebe nebo veci, generuje frustrujici bordel, neposedi v klidu na zadku, vecne nekde balancuje ve vyskach, atd.... starsi jsou sice uz uplne skveli (jako batolata byli stejni jako to treti), ale zase jsou hlucni, maji miliardu dotazu, pozadavku, vypraveji jeden pres druheho, perou se, a do toho maji jine aktivity nez to nejmensi, a to se musi prizpusobovat rezimu tech starsich - napr. rozvoz na krouzky v dobe jeho spani apod.
Temer denne jedou dve pracky, nakupuji porad jidlo, kafe a klid nejde dohromady.
Na sebe mam minimum casu, ale po vecerech se snazim venovat svym konickum (ted uz to konecne jde, kdyz se uz nebudi) a relaxuji v praci 😅
Kdyz nekdo rika, ze tri deti jsou v pohode, tak si myslim, ze je to tim, ze ta decka jsou proste klidne povahy. U vysoce temperamentnich, to je masakr 🤣
Takze, je to individualni.
ALE - ackoliv vyse popsane zni jako horor, tak tech trech deti nelituji. Je s nimi sranda a vsichni tri jsou paradni osubky, na ktere jsem moc pysna ☺️
Ja se ridim vekem, mame holky 5 a 3 roky, kazdym dnem se narodi treti stesti, letos mi bude 33 a citim se proste stara, chci mit silu a elan venovat se vsem detem, delat s nimi vsechny akcni veci, chci, abych stihla i jejich vnoucata, ne je tu zanechala ve 20 jako sirotky, jasne, muze se stat kdykoliv cokoliv, ale mit decko v 45 je proste vetsi riziko...a pak taky prubehy tehotenstvi, vsechny jsem do 6 mesice prozvracela, bylo mi hrozne, ted zase posledni mesic cekam den, kdy mrne vyleze, uz se bojim jet s nimi nekam na vylet, nemam silu a energii projet se s jimi na kole, venku horko, otoky, atd...dle srdce bych chtela jeste 2, ale rozum mi dava uz jasnou stopku, porody byly rizikove, u obou byly problemy, ted se modlim,at je vse ok, proste uz tu mam deti a ty me potrebuji, nechci riskovat zbytecne, jsem vdecna, ze mam co mam a vic po zivote nezadam