24 let a panna. Jak řešit mou situaci?

@sofie99 V klidu hele, ono to přijde. Věnuj se sama sobě a nic nedělej na sílu, věřím že ten pravý se objeví až to budeš nejmíň čekat . Raduj se že života a tak 🙂. Jsi mladá, máš život před sebou.

A co v hospode s bandou? Opila ses nekdy? Chodis parit? Jak se oblekas? Co delas za praci? Jaky mas kolektiv? Jake mas konicky? Urcite se najde nejaky napadnik. Odkud jsi?

jasne, poradne zakal a napadnici se jen pohrnou. 🤦🏻‍♀️ tvl to jsou rady.

@exbordelar Ja teda musim souhlasit. Slecna se musi trosku uvolnit. Nejspis si to maluje jako nakou romantiku s princem na bilym koni, pritom takto to opravdu v realu nefunguje 😀 A nebo proste toho chlapa az tak nepotrebuje, ale to si musi ujasnit sama.

Ano, poradne zakal 🤷‍♀️😇 Na sbirani prvnich zkusenosti je uz nejvyssi cas a kdyz to do ted neslo pritozene, tak alkohol ti muze pomoct.
A co mas vystudovany za obor?

Neboj, to prijde 🙂 na seznamce to muze chvili trvat, ale da se tam najit. Lehce se to rekne, ale zkus to min resit. Bude to dobrý 🙂

Být tebou, asi vyhledám dobrého terapeuta a zapracuj na vlastním sebevědomí a falešných domněnkách.
Kluci fakt nechtěj fňukny a lekavý chudinky, ale přiměřeně sebevědomý veselý holky.

@exbordelar jasně, protoze alkohol dokáže udělat ze sbirani prvních zkušeností naprosto nebeskou záležitost
@pilzzee ne ne, v realu to funguje tak, ze se vozeres v treti cenovy a někdo te o****cha na zachodkach. A mas to.
@amazienka kluci chtej přesně ty holky, se kteryma si budou rozumet. A je jedno jestli je to introvertka nebo co.
Damy twe, to jsou rady toto.

@odula Ona introvertka nemůže být sebevědomá a veselá/ milá? Odkdy prosím tě?

@sofie99 hele, na terapii možná chod, ale kvůli sobě. Ne aby ses nějak měnila nebo jsi byla "přijatelná " pro kluky nebo co. Ale aby ses naučila ocenit kym jses, zjistila jsi ze te může úplně normálně mít někdo rad pro to, jaka jsi. To je jedna vec. Druha - ja měla první vztah v 25, katastrofa za dva měsíce uz vrzal jinde ( podvadel). Svyho nynejsiho manzela jsem nasla ve 27 ( do ty doby jsem byla panna btw, věděla jsem ze nechci "dát " jen tak někomu, abych to měla "za sebou". ) jsme spolu 15 let a máme tri děti. Takže - nehledej nejakej neexistující ideal, to ne. Ale čekat na někoho s kym si budeš rozumět není utopie.

Já být tebou, tak začnu posilovat, chodit do fitka, nejenže tam je velká možnost se s někým seznámit, kdo ti třeba i pomůže s technikou, ale jakmile to jednou překonáš, budeš se cítit jistě. Vyplníš volný čas, potkáš fajn lidi, budeš mít parádní postavu a tím získáš i nějaké sebevědomí. Ožrat se do hospody bych nešla už jen z principu. Fuj, to jsou rady od žen, matek..

@amazienka a to jsem psala někde?

Buď sama sebou. Když tě nebaví ožírání na diskotékách, tak to nedělej. Já na to taky nebyla a přesně jsem viděla, že kluci tam jsou takoví, jak já nechci (aspoň tenkrát "dávno"). Ty seznamky bych možná nezatracovala, já se tam s manželem seznámila. Zkus napsat ten inzerát tak nějak "vtipně a výstižně", aby se chytli hlavně ti, kteří by tě zaujali. Vedle toho je to dost o té náhodě...

@sinicka Ano, do fitka rozhodne ano. Ozrat se v hospode neni univerzalni rada, ale v tech mladsich letech to byla proste takova forma seznamovani se a nemusel clovek potom ve 24 resit tyto "problemy", a hlavne uz vedel, co chce/co nechce. Ted uz jsme jenom stary matky, ktery misto do hospody chodej do fitka :-P 🙂

Doporučila bych vyrazit mezi lidi, do různých kolektivů. Ne zrovna do hospody, ale zapsat se na nějaký kurz, navštěvovat spolek, zážitkové akce, zároveň aby tam byli převážně mladí lidé. Tam jsem vždycky dostávala nabídky já, to že jsem je ustrašeně odmítala a náznaků si nevšímala, protože jsem měla nulové sebevědomí, je druhá věc. Takže zapracovat na tom 🙂.

Hele, je spousta možností, kde se seznámit. Ale chce to přiznat si, že lidé, kteří na taková místa, tam zpravidla chodí rádi. Takže pokud hledáš někoho, kdo rád chodí na procházky kolem řeky, těžko ho potkáš v posilovně. Tohle období, kdy tvoje kamarádky už mají děti, je náročné, taky jsem to prožila. Svého muže jsem potkala, když mi bylo 31. A víš co, teď je mi přes 40 a naprostá většina mých spolužaček z gymplu a vysoké má skoro dospělé děti a jsou rozvedené. Já jsem spokojeně vdaná a děti mám taky, jen mladší než ony. A nakonec měla pravdu jedna divná ženská, která mi těsně před třicítkou řekl, že je to úplně jednoduché, proč jsem sama - prostě jsem ještě nepotkala toho pravého. Takže pokud mohu poradit (spíš asi svému mladšímu já než tobě): Nedělej věci, kterých bys později litovala, jen abys byla jako ostatní. Buď sama sebou, žij svůj život naplno a neboj se nic, ten pravý někde je a potkáte se. Může to trvat, tak žij tak, aby tě to bavilo i bez něj. Neslevuj ze svých nároků, ale trvej jen na těch, které jsou pro tebe opravdu důležité. Buď otevřená, povídej si s lidmi, choď na schůzky, na které tě někdo pozve, buď hodně venku a dělej, co tě baví. Neboj se katastrofických konců rande ani vztahů, jednou se tomu zasměješ. A neztrácej naději, nikdy, protože ono je fakt lepší si na toho pravého dlouho počkat, než ho propásnout kvůli tomu, že jsi s nepravým.

@pilzzee presne! Ja uz bych se ve svem veku a s trema deckama na krku taky nesla nalejvat do hospody, ze jo. Vsak to taky nejsou rady matce, ale mlade svezi holce, ktera si potrebuje zivot uzit a delat blbosti. Kdy jindy nez ted ve 24 letech? Az bude mit deti, tak uz se bude muset chovat vetsinou jen seriozne 😅
Ale tyhle rady nejsou dogma, autorka si muze delat samozrejme co chce a vy taky. Ptala se, jak na to. A kazdy ma jinou zkusenost. Ja mam tuhle a bylo to super 🤪

@exbordelar Přesně tak,za mého mladí jsme se seznamovali na diskotékách. Taky se povazuju spis za introverta,ale s partou kamosek a trochou alkoholu šlo seznamování snáz. Do teď na tu dobu rada vzpomínám.😃

Občas žasnu, co tu lidi vyplodí. Nikdy jsem nebyla na pařby, alkohol a noční divočiny. Nejsem typická holka, co sedí hodiny před zrcadlem, nosí sukýnky a je středem pozornosti. Prvního kluka jsem měla v 18 ze seznamky. Vztah jsme měli něco přes rok. Za další rok jsem se dala dohromady s klukem z onlinovky. S tím to bylo krátké - 2měsíce. Pak jsem se dala dohromady zase s klukem, se kterým mě seznámila známá (tu jsem seznámila s kamarádem a mají spolu dvě děti). To bylo takové to letní vzplanutí. Pak jsem si našla cestu s klukem opět z onlinovky, se kterým jsme se znali 10let. Byli jsme spolu necelé dva roky. Po rozchodu - tomi bylo 25, jsem nechtěla chlapa vidět tři roky. Pak jsem si dala inzerát a tehdy to byly dva dlouhé roky (úchyláků nespočet nebo taky podivíni), než mi napsal jeden kluk/chlap se slovy, že kolega ukázal můj inzerát a řekl mu, že jsem žena pro něj. Oba jsme šli na schůzku s tím, že pokud to nebude to pravé, že na to kašlem a budem sami. Já 30 on 34. Rodině jsem řekla, že do hodiny budu zpět. Když jsem se po 3hodinách neozvala, tak mi, nezávisle na sobě, volala mamka a i ségra, zda jsem v pořádku 🤣 No a dnes jsme spolu manželé, prošli jsme si velkou těžkou zkouškou a máme doma úžasného syna. Byla to dlouhá cesta, trnitá, ale našli jsme se. Jen to chtělo čas.

Jako poradit introvertovi, ať jde zapařit na diskotéku je asi jako poradit vegetariánovi, ať si dá k obědu řízek. Na diskotéce jsem byla naposledy v 15 a jen proto, že tam chodili všichni. Pak už mě tam nikdo nedostal.
Milá zakladatelko, dost tě chápu, měla jsem to podobně, jsem introvert, mám samotářské záliby. Já seznamky chvíli zkoušela a vlastně mi tam ti kluci přišli fajn, jen jsem v té době (vysoká škola) prostě o vztah nestála, tak to byly totálně krátkodobé záležitosti. Všechny partnery jsem potkala v práci. A dokud jsem sama nebyla opravdu přesvědčená, že nestojím o vztah, tak i ten pan božský se skrýval a demaskoval se až když jsem se fakt rozhodla, že o vztah stojím (a to mi bylo 31). Jsme spolu sedm let, máme dceru a já nelituju, že jsem na randění vlastně dost kašlala. Tmelícím prvkem a katalyzátorem seznámení byl po půl roce sezení na jednom jipu vedle sebe náš společný zájem o běh a chození po horách.

řešení je kvantování - jsou věci mezi nebem a zemí a fakt ti funguje. Dohledej si "kvantování" na googlu i na fb je skupina.

To je zvlastni, znam spoustu introvertu, kteri chodi obcas do hospody a sem tam se i opijou 🤔 A dokonce jsme tak dva zaryty intose v hospode seznamili. Pak se vzali a maji spolu deti. Je pravda, ze se ani jednomu do te hospody nechtelo, ale to je prave to - zkusit nekdy prekonat sam sebe, protoze te muze cekat neco hodne hezkeho. Kazdopadne ti drzim palce, at jsi stastna 🍀

@exbordelar zrovna jsme se o tom bavili v práci. Já jsem opravdu hodně introvertní a už jen to, že jsem v práci osm až 24 hodin mezi lidmi a pořád s nima musím komunikovat a vlastně část té komunikace je takovej small talk, tak tím mám naprosto saturovanou až přesycenou potřebu sociálních interakcí a opravdu odpoledne netoužím vidět další lidi vyjma rodiny a jedné kamarádky dvakrát do měsíce. Můj muž třeba nemá potřebuju vidět vůbec nikoho vyjma mě a dcery. Ani vlastní rodiče nebo ségru, ty zvládá tak jednou do týdne. V hospodě v životě nebyl, největší oběť je, že jako šéf musí dvakrát do roka na pracovní večírek. Představa, že já jdu v pátek do hospody? To půjdu radši rubat uhlí, to mě vyčerpá míň. Kolega extrovert přesto že v práci nezavře hubu (a protože si obyčejně přidělí nejlehčí práci, tak má v devět hotovo a vypráví a vypráví), ale jemu to nestačí, protože nejsme kamarádi, ale kolegové a hrozně potřebuje jít odpoledne s klukama do posilky a na pivo. Ale ono se to fakt blbě vysvětluje někomu, kdo to tak taky nemá.

@drep Taky jsem introvert a navíc hrozně analyzující 😀 Seznamování přes hospody a diskotéky mě nebavilo, navíc tam člověk ztratil plno času a zjistil, že ten kluk je úplně mimo 🙂 Přes inzerát mi za první dva dny napsalo tak 100 lidí, tak jsem ho stopla a začala analyzovat. Vysortovala jsem kluky podle měst, věku, vhodnosti (podivínů tam bylo plno). Z nejlepšími jsem si pak psala (tenkrát ICQ), udělala si na ně analytickou tabulku, kam jsem si vše psala, zájmy, vzdělání, názory... Za další dva dny jsem měla první schůzky a pak "kandidáty" postupně vyřazovala, když jsme si nesedli. Bylo to takové výběrové řízení 😀 Pro někoho divné, ale pro mě nejlepší způsob, jak dobře vybrat... v klidu se zamyslet, mít to zanalyzovane, nemuset něco předstírat, bylo to i rychlé... Jsme spolu přes 13 let... Takže každý ať si jede podle svého a nenuti se do něčeho...

Podle mě na diskotékách a v hospodách moc lidí na vztah nepotkáš. Většinou se tam chodí jen zabavit nebo tam chodí často, což když tebe nebere asi nebude to pravé. Leda by tam byl někdo “zavlečen” jako ty.
Já potkala chlapa na seznamce. Stejně dneska všichni civí do mobilu, tak mi přijde seznamování o to těžší a online seznamky logičtější. Akorát tam to chce hodně selektovat a max do týdne se sejít, jinak to je ztráta času.
A zkus se nepodceňovat, určitě máš co nabídnout a chlapy to nepřitahuje. ❤️

No je pravda, ze seznamovani v hospode na “vztah” nemusi vyjit (ale muze), spis jsem se bavila v rovine “nabrat zkusenosti” - dat si treba s nekym aspon pusu a tak 😀 (Nekde zacit) A nemusi to byt naky nahodny typek z baru, ale treba kamos kamose…
Proste ten alkohol pomuze odbourat zabrany a dovoli introvertovi flirtovne pokecat i s protejskem, o kterem by mu strizliva hlava rekla: “Nemas sanci.” A treba prave ma! Jen to nevi a ze strachu a predsudku strci zbytecne hlavu do pisku.
Chapu, ze to pro kazdeho neni, vsak se autorka nemusi temito radami ridit. Ptala se na radu, tady je ta ma.

@exbordelar no asi to pro kazdeho neni 🤭 alkoholem k promiskuite…pardon, k nabirani zkusenosti…

Mně přijde, že si v sobě neseš nějaké nezpracované trauma z dětství/dospívání, popř. jde o nějakou karmickou zátěž v rámci rodové linie. Odpovídá tomu fakt, že aniž by ses o cokoliv pokusila, rovnou si řekneš, že pro dotyčného nejsi dost dobrá. To nulové sebevědomí, nejspíš i velmi špatná sebeláska, prostě z něčeho pramení. Než se pustíš do nějakého hledání partnera, měla bys pracovat na sobě, protože dokud nevyřešíš své vnitřní bolístky, tak tvá role oběti může ten vztah odsoudit ke konci ještě dříve, než pořádně začne...
A neporovnávej se se svými kamarádkami a nechtěj partnera a dítě jen proto, že ony už je mají. To je cesta do pekel. Znám ženu, co si vzala partnera jen proto, že všechny kamarádky už byly vdané a pořídila si dítě, protože všechny vrstevnice už ho měly. A nešťastná je ona i to dítě...

@marge_s promiskuita a nabirani prvnich zkusenosti (ve 24 letech!) je teda dost velky rozdil - jedno je vpravo a druhe vlevo 😅 Mas teda jinou radu, jak jeji problem vyresit, nez “cekat”, ze jednou to prijde? Coz je zrovna rada, kterou autorka vyslovene cist nechce 😀 (viz posledni odstavec uvodniho prispevku)
A samozrejme, pokud chcete neboheho exbordelare ukamenovat, vim, ze jit zakalit s bandou do hospody neni jenom jedinej moznej zpusob seznameni. Ze se da seznamit i mnohem seriozneji a kultivovaneji, a ne fuj se opit do hospody! Da no, mate pravdu. Jen ji to zrovna nak nefunguje. Tak co s tim?