2 děti, spánek a odpočinek. Jak na to?

No prostě každý před vámi to zvládl tak to zvládnete taky. My teda máme dceru 4 roky, chodí už do školky a miminko skoro 6 měsíců. Takže miminko se muselo "přizpůsobit" když ráno vstáváme do školky a po obědě jdeme pro dceru do školky. Malá je přizpůsobivá, není tak náročná jako byla starší, tak fungujeme už od jejich 3 dnů.
Jinak odpočinek přes den už neznám. A v noci, když uspím jednu, tak se hned probudí a něco potřebuje druhá (tak to bylo i s odpoledním spánkem, když ještě starší spala).

@mishulka26 A kolik spíte teď hodin?

No do postele se dřív než v půl 11 nedostanu pak tak 2x-3x za noc kojim tak od 5 už se malý kroutí tak toho moc nenaspím, ale většinou ještě tak do 7 pospávám, ale když potrebuju něco udělat musím vstavat aspoň kolem 6 abych do 8 než se vzbudí starší stihla něco udělat.

Mám teda 3 děti v rozestup 23 měsíců a 28 měsíců. Nejstarší je nyní 4,5 roku. Vstávám ráno kolem 6, jdu se starší dcerou do školky a dva mladší hlídá tatínek než přijdu (chodí do práce na 9). Takže když přijdu ze školky stihnu ještě vyvenčit psa a někdy i nakoupit. Dopoledne vařím a věnuji se dětem. Po obědě miminko většinou spí (3 měsíce), 2,5 roku stará dcera se mnou relaxuje v posteli (povídáme si, čteme knížky apod.). Kolem 2h jdu s dětmi do školky pro nejstarší dceru. Cestou zpět jdeme na hřiště nebo na nákup, poté jdeme pro psa (děti si v létě berou odrážedla a jdeme na procházku). Kolem 5-6 jsme doma, připravím večeři, napustím dětem vanu a všechny 3 vykoupu. To chodí domu manžel cca na tu 6. Někdy přijde, ale i později. Po koupání se dívají na Večerníček, poté jim čtu pohádky. Mladší dcera chce ještě říkat říkanky. V příběhu dne ještě samozřejmě uklízím, peru apod. Většinou se povede, že všechny děti kolem 8h spí a já si jdu dát sprchu a věnuji se manželovi nebo dodělávám resty. Plus se taky ten režim řídí podle kojení. 🙂

Mám dvě děti, rok po sobě. Přes den mi spali vždycky na střídačku. Pamatuju si, jak se mi pokaždé chtělo brečet, když se malý nad ránem vzbudil na kojení a já věděla, že jak usnu, za půl hodiny se vzbudí starší a za celý den už si nespospím ani minutu. Jinak si ty začátky moc nepamatuju, asi jsem to vytěsnila 😂 Ale zvládla jsem to a nikdy jsem nezalitovala, že jsme do druhého dítěte šli 🙂

První dítě mi doma přes den nespalo, takže jsem odpočívala během procházek s kočárem, což jsem praktikovala i po narození 2. Starší už mi nechtěla spát vůbec, tak jsem jela ven s kočárem a dvouletou na půl h do šátku😅 Přes noc se budili oba na střídačku ještě aspoň další rok. Od té doby mám takový spánkový dluh, že jsem se ho nezbavila ani za 12 let 😅 Ale mít dvě děti je rozhodně lepší než jen jedno (jsem jedináček)

ale jestli nevíš, tak není nic proti ničemu zůstat u jednoho😉

Mám 4 děti. První 3 po roce a půl, poslední s odstupem 4 let. Všechno je o systému a řádu. STarší 3 mi spaly po oběde všechny spolu, cca od oběda do 3. Teď nejmenší mi už taky takhle spí, starší si buď hrajou v pokojíčku, nebo jdou ven, nebo si taky dají šlofíka. A já jdu chrnět taky. 🙂

mam dvouletou a ted cekame v zari druhe, takze jeste nemuzu rict, ale myslim si, ze to proste nevymyslis 🤷🏼‍♀️ nemuzes vedet, jak budou spat, jake budou mit potreby, jak se budou budit 🤷🏼‍♀️ taky z toho mam obavy, ale verim, ze to nak zvladnem a nak to vymyslime. dcera mela obdobi, kdy spala porad, pak 4x za den jen v nositku, pak zas jen v kocaru, ted spi v posteli, do zari mozna nebude spat odpo vubec, kdovi...

Normálně. Člověk si zvykne. Mně to trvalo tak 14 dní, než jsem si zvykla, že dítě po obědě nespí a den je tedy delší pro mě. Delší doba, kdy musí člověk udržet pozornost. Já jsem i tak chodila s dětmi spát po obědě jen výjimečně. Na noční buzení jsem si zvykla. Není to nafurt. Mám teda děti 2roky po sobě, což bylo první měsíce fajn, protože starší ještě spal. No i tak to měli na střídačku, takže chvil, kdy spali oba, nebylo moc. No a 3 leté dítě už je ve školce ne, takže můžeš spát, když bude spát miminko.

No a kolik hodin..když byly děti malé, tak se to ani nedalo brát na hodiny. Budil se jeden tak 2-3x a druhý 3-4x, obvykle na střídačku. A starší vstával v 5, i v zimě. Do postele jsem chodila tak 20.30- 21h. Pamatuju, jak jsem kdysi psala, že kdybych mohla spát v kuse, tak by mi stačilo 5h, protože tehdy jsem dala v kuse tak 2,5-3h. Ale je to už strašně dávno, zvládla jsem to, a už jen nostalgicky vzpomínám. Klukům už je 10 a 12 let. I ten nejmladší 3 letý spí od února celou noc většinou. Do té doby byl kojený a budil se 3-4x za noc. Aspoň ale nevstával v 5 jako starší. Zas ale chodil spát později, kolem 22h, až s námi. Obvykle spím teď 8h. Ale už chodím 2 měsíce do práce.

Přes den jsem nespala ani když jsem měla jedno dítě. 3 leté může být ve školce. Mám mezi klukama rozestup 3 roky. Starší kolem 3 let přestal přes den spát. Ze začátku se mi párkrát podařilo uspat je najednou - novorozence jsem kojila a staršímu četla pohádku. To pak byla pohoda. Ale i teď, když je starší ve školce a mladší mi doma spí, tak vařím nebo uklízím. Jen sem tam si uvařím kafe a třeba si na chvilku sednu, ale stejně mi to většinou nedá a jdu něco dělat, protože to mám najednou 5x rychleji.
Jinak večer uspávám většinou na jednou. Starší se v noci většinou nebudí, mladší stále často. Ale tak jsem zvyklá. Zvládnout se dá všechno.
Rozdíl z jednoho dítěte na dvě není tak velký jako z žádného na jedno.

Mám rozestup dva roky mezi dětmi 🙂 starší už nespal přes den pár měsíců, když se druhý narodil 🙂 vždy když spal mladší věnovala jsem se plně staršímu, myslím, že i to nám pomohlo, aby se necítil odstrčený 🙂 polední klid měl při uspávání mladšího, kdy jsem mu pustila televizi nebo mohl hrát hru, nebo vedle nás jen tak ležet s knížkou 🙂 aktuálně mladšímu budou zachvili dva roky a také přestává spát přes den 🙂 snažím se třeba po obědě, aby měli nějakou klidnější činnost chvíli, ale ne vždy semnou souhlasí 😁

Jak na to? Asi jen přežít 😀 Mám děti 2 roky a 4 měsíce od sebe, momentálně obě doma, od září nastupuje starší do školky. Nedělá mi problém to dávat fyzicky jako psychicky. Někdy mi leze na mozek, že prostě člověk už nemá vůbec čas na sebe, na partnera taky moc ne a co se dá s jedním, jde se 2 o dost hůř nebo vůbec. Prostě vše se 24/7 točí kolem dětí. Starší si v průběhu těhotenství odbourala spánek, takže od třetího trimestru nespí vůbec, na což jsem spoléhala. Naivně jsme si myslela, že se s nimi někdy dospím po obědě. Hmm, tak jedna nespí v noci, druhá nespí přes den, takže já uctívám toho, kdo objevil kafe. 😄 Ale žiju, nějak to zvládám, chvilkama si to užívám, chvilkama jsem z toho fakt unavená (po té psychické stránce). Těším se a doufám, že až se dorostou, zabaví se aspoň chvilkama samy a budou si fajn parťáky ve hře i do života.

Starší přestal spát přes den v roce a půl, mladší o něco později. Teď jsou mu tři a ještě nespí celou noc. Jakýkoli spánek přes den je scifi 🙈
Odpočívat přes den? S dětmi? To se nedá. O domácnost se starám s nimi za zadkem.
Ale večer, jakmile usnou, si sedám a nic nedělám. Obdivuju a zároveň nechápu, holky, co jim děti usnou a ony pak dlouho do noci vaří nebo uklízí.
Prostě je důležitý i čas jen pro sebe.
Pokud budeš hodně unavená, aspoň o víkendech zapoj víc chlapa, pošli ho ven a natáhni se.
Ono si to nějak sedne. Nějak to zvládneš. Jako všechny ostatní.

Tohle je zajimava otazka. Nad spankem pres den by me nenapadlo uvazovat, to je proste scifi😀 Jednu dobu mi i deti (kdyz byly 2) spaly zaroven, ale vzdycky bylo potreba neco udelat...Zvyknes si. Spat, zatimco jsou deti vzhuru, mi nejde, leda nejaky mikrospanek. Deti ale umi rano potichu vstat tak, aby nas nerusily, a jdou si samy hrat do obyvaku.

Jestli je problém, že se dejme tomu dva roky pořádně nevyspíte, tak to do druhého fakt nechoďte. Protože to je fakt to nejmenší..

Jak na to? Jíst spát večer se slepicema. Spánek je v určitém období s dětmi nejstřeženější komodita a hodnota.

Máme rozestupy 19 měsíců, 5 let, 2r a 7m a naposledy 2r a 5m. Spím 4 - 6 hodin denně, občas si teda zdřímnu i po obědě s dvěma nejmladšíma. Když byly děti vzhůru, jsem za celou dobu spala výjimečně na pul oka, když jsem byla nemocná. Ale opravdu... spánek je to poslední.

Naprosto souhlasím s @sirinfirst spánek je to nejmenší. Máme rozestup 19m, na nevyspání si člověk, tak nějak zvykne, ale 2 děti a kór blízko po sobě je hodně velká zátěž a hlavně na psychiku. Je to často o nervy a to nespaní k tomu dost přidává 😂 a jestli nad tím takto uvažujete, tak bych do toho nešla. Buď to chci a neřeším kolem a nebo nevím a raději na to teda prdím.

Neumím si to představit. Když si vybavim, jak jsem byla KO ten první rok. Kdy jsem spala, vždy když spalo miminko. Vychází mi z toho jen to, že já rozhodne nedisponuji takovou energii, abych si mohla dovolit mít děti blízko sebe.
Podle mě je to těžce individuální, ale spánková deprivace je proste problém. Někdo to zvládne lip a někdo to teeba vůbec nezvládne.

Tak představa ,že si pořídím dvě děti a budu mít hezky naklizeno ,uvařeno a upečeno a jestli stihnu šlofíka po obědě je podle mne hodně naivní představa.....
Největší sranda ,ale začíná až když žena nastoupí do práce....ráno vypravit ,pak vyzvednout , nakoupit,kroužky,úkoly ,večeře a sem - tam někde něco vyprat a poklidit....to je teprve maraton....

Když byla krize, vzal manžel starší dítě ven a já se dospala. Párkrát do měsíce mi to k přežití stačilo.🙂

Mezi detmi mam rozestup 4,5 roku, nastesti, starsi je spavec, ta prestala spat po obede az ji bylo 5,5 a nekdy si schrupla i v 6 letech, a syn byl zas ten typ miminka ze kdyz ho nakojite upadne do mlekoveho komatu, mezi 2 - 3 rokem prestal spat syn po obede, aby mu neco neuteklo a ted ve 4 ve skolce po obede spokojene chrupe a kdyz je doma jen se mnou tak spi pres den i doma…jinak ma oci na vrch hlavy aby mu neco neutklo…a jinak zlate pravidlo, jit spat kdyz spi deti, uklid a vse okolo delat s detmi, starsi pomuze, mladsi kouka a postupne pomaha taky, manzel taky prida ruku k dilu a je to…zadna veda…

Spánek přes den jsem praktikovala naposledy v druhém těhotenství v prvním trimestru. První 2 děti máme 17 měsíců od sebe, tak byl starší ještě dost malý, spal 2x denně, takže jsem si s ním zvládla i odpočinout a něco si v klidu udělat. Od té doby je to nemožné. První a druhá přestali přes den spát oba ve dvou letech, a i před tim se ve spaní střídali. A teď se třetím (odstup 24 měsíců) už je to úplné sci-fi. To jen když jsem úplně mrtvá a je doma manžel, tak zastoupí. Spím tak 4-6 hodin denně a to často ještě s 1 krmením, když je dobře. Nejhorší jsou nemoci, to jsem kolikrát spala ještě míň a další dny musela zase fungovat…

Rady mám asi takové
- moc to neplánuj, stejně to předem nevymyslíš
- pokud v tom vidíš takový problém, druhé neměj nebo neměj hned. Ale pocitej s tim, že i první dříve nebo později pres den spát prostě nebude
- nějak to prežij, pokud máš možnost, vyuzij pomoc v rodině (manžel, babičky)

@zmrzlinka já si nemyslím, že je to tak naivní představa... Vše je to o tom, jaké si to člověk udělá a zda se z toho bude hroutit a nebo ne. Já si tedy šlofíka po obědě nedala, místo toho jsem pracovala, tak cca na 0,75 úvazku. Vše ostatní tak nějak šlo, vždy se to nějak udělalo a to jsem neměla žádné "hodné" děti....

Za mne to zbytečně řešíš, je to docela v pohodě. Vždycky to nějak uděláš. Hlavně dopředu těžko říct, každé dítě je jiné... Jen nechápu, proč chceš přes den odpočívat a nebo spát? Proto přec není důvod ne? Každopádně v jednu dobu mladší vyžadovala, abych s ní po obědě ležela v posteli a občas se mi stalo, že jsem vytuhla s ní 😀 Starší už v tu dobu nespala, ale aby mladší neměla problém jít spát, šla nahoru do svého pokoje a tam si hrála. Nic nebezpečného na tom nebylo 🙂 Neboj se toho. Vše je to takové, jaké si to uděláš a vše se dá nějak nakombinovat

M děti 3,5 roku od sebe, starší chodila do školky, vyzvedával jsem ji po spaní, s miminkem jsem si moc neodpocinula, spal přes den jen krátké 20 min spánky a první rok byl dost nemocný. V roce mladšího přišel covid, takže jsem je měla doma oba. Starší doma poo nespala, ale je to dítě které si umělo hrát samo jak na zahradě tak doma. Mladšího jsem si taky tak naučila. To už spal přes den dýl. Když byla největší krize, starší jsem pustila poo pohádku a chvilku si zdrimla. V noci spali oba dobře. Myslím, že to moc řešíš. Jaký si to uděláš a na co si děti naučíš, takový to máš.

Mam kluky necelých 20 měsíců od sebe. Starší cca od roka a půl nespí, takže nějaký relax nebo klid přes den nepřipadal v úvahu. Starší je navíc odmala hyperaktivní šílenec, takže je úspěch, když pár minut přes den posedi, takže řeči o tom, že si děti naučíš na odpočinek atd., mě akorát tak rozčílí... Kdo nemá hyperaktivní dítě, fakt netuší, o čem to je. Mladší je naštěstí naopak kliďas, se kterým se dá už v roce a půl docela dobře na spoustě věcí domluvit. Takže každé dítě je úplně jiné... Je možné, že to budeš mít úplně v pohodě a je možné že prostě ne. Ale pokud druhé dítě chceš, určitě to zvládneš 😉 ono ti nic jiného ani nezbyde 🙈😁😉