Krmení lahví a vztah dítěte s matkou
Holky, píši sem dotaz, opravdu mi není fajn na duši a tak prosím RÝPALKY, než mi budete psát a odpovídat, radši jděte třeba bobovat 😀😂
Ačkoliv jsem se snažila rozkojit a dělala pro to opravdu Všechno, mléka mám prostě málo a tak jsme museli, s malým, nasadit mléko umělé. Z toho, že se mi kojení nezadarilo jsem nešťastná, ale je to nejspíše rodinný problém, všechny ženy u nás máme problém s nedostatkem mléka.
Kojím tedy stále částečně, ale přikrmuji stříkačkou, což nikdo v mem okolí nechápe. Bojím se totiž toho, že přijdu o hezky vztah s malým ana tom, abychom ho měli parádní mi zalezi hodně. Vím, že se říká, že kojení vztah utužuje... Mám strach, že při "nasazení" lahve se nám zničí a nejsem si ani jistá, jak pak vlastně mimino krmene lahví pozná, kdo je jeho máma... Když prebalovat ho může každý, mýt ho může každý, krmit z láhve ho může každý...?
Nechci, aby byl na mě závislý, jen nechci přijít o to, co jsem si utvorila kojením a krmením přes prst. Tak jsem ho přeci krmila vždycky jen já?
@terdaaa Mas pravdu, když ti to takto vyhovuje tak to tak dělej. Sice si nemyslím, že by tohle vztah nějak zásadně poznamenalo. Spíš si takto udržuje laktaci. Taky jsem měla málo mléka, taky jsem musela prikrmovat a cedila že sebe každou kapku. Ale spíše kvůli imunite. Na ostatní se v kašli. Ty jsi máma a ty si to dělej jak to cítíš. Oni si to taky dělali podle sebe.
@terdaaa my se o kojení pokoušeli 2 měsíce. Ale nezadarilo se, takže jsme skončili plně na UM. Na vztahu s malou to nemělo vůbec žádný vliv. Malá, i když byla krmena z láhve, tak třeba od mojí mamky mlíčko nechtěla. Ale když jsem jí ho dala já, tak se chytla okamžitě.
Takže bych byla v klidu. Dítko opravdu bezpečně pozná kdo je maminka. Ať už podle hlasu, vůně atd.
já jsem byla kojená jeden jediný měsíc (narodila jsem se mamce mezi 4. a 5. ročníkem na VŠ v srpnu - od konce září začal semestr a jezdila do školy), jak píšu, máma celý den ve škole, jezdila večer vyvařovat plenky, šla jsem jako mimino prakticky z ruky do ruky. Byla jsem díky tomu naprosto půjčovací od miminka - kdo mě hlídal, ten mě hlídal, neměla jsem nikdy problémy odjet na tábor, prázdniny, na cestu do zahraničí, ale vždycky jsem věděla, kdo je moje máma. S mamkou máme krásný vztah doteď, jsme si hodně blízké a náš vztah určitě to, že mě nekojila, nepoznamenalo. Chápu, že jste teď pod vlivem hormonů -taky když mi malá začala bojkotovat ve 4. měsíci jedno prso a v druhém to vypadalo s mlíkem mizerně, jsem to obrečela a připadala jsem si jako nejhorší matka pod sluncem, ale věřte, že tohle na vztah opravdu vliv nemá a jsou daleko podstatnější věci, které vztah s prckem ovlivní o moc víc než nějaké kojení. Teď čekám druhé a když se ohlížím za moje "psychokojení" (furt jsem řešila nějaké problémy, malá byla moc žravá, mléko teklo málo, furt se vztekala, na veřejnosti nemožné nakojit, jen doma vleže v posteli), tak střízlivým pohledem říkám - než toto, radši vzít flašku a sunar a užít si ty první měsíce a nebýt zasekaná jen tím, jak teče mléko a v jaké poloze jsem schopná nakojit a jestli je mléka dost nebo málo. 😀
Přiznávám, že mě naopak mnohem líp vyhovovala lahev, než krmení stříkačkou po prstu. Lahev zaměstná jen jednu ruku - druhou si můžu děťátko třeba držet v náručí a mít ve velmi podobné pozici, jako u kojení.
Neboj, kojení rozhodně není všechno: devět měsíců jsi nosila děťátko v sobě a byla opravdu jeho celý svět - ono si to moc dobře pamatuje. Z toho, co píšeš, ho stejně prakticky nedáš z ruky - bez ohledu na to, jestli budeš kojit, nebo ne. Takže budeš jeho svět ještě dlouho. Nemění na tom nic ani to, že některé "technické" úkony zvládnou i jiní: přebalit, vykoupat, nakrmit... o tom to ve skutečnosti není. Je to o pocitu bezpečí... a ten je prostě máma. Často mnohem dýl, než jsme ochotni sami sobě přiznat.
Ja bych dala radeji lahev, at hezky si mliko natahne sam a treba mu to bude i pohodlnejsi na krmeni. Vztah s tebou tim urcite nezmrvis. Ja kojena nejsem, moje dite taky ne a na to, ze byla vylozene nekontaktni dite - nechtela s nami byt v posteli ani jsko mimino, nechtela pusu, nechtela se chovat (kamaradky do ted kojeny kluk, dvouletak, delal to same) ted od 3let za mnou mala chodi, dava mi pusiny, chce nas obejmout. Je to bozi. Takze jestli kojis nebo ne, je diteti fuk, zalezi jaky budete mit vztah celkove.
Ahoj, já měla před třemi lety šílené problémy s kojením, bradavky na odpis, krvavé, hnisave, záněty, deprese... Tentokrát jsem se snažila připravit a měla u porodu poradkyni a hned po prvním přiložení opět bradavky do krve... Zkoušela jsme přes bolest kojit a bohužel to bylo horší a horší a už třetí LP mi řekla, že jsem typ člověka, co kojit prostě nemůže... Proč to říkám... Syn byl na lahvi, dceru mám na lahvi a vůbec to neubírá na lásce, oni si nás poznají, to se vůbec nemusíš bát. Se synem mám nádherný vztah, jsou mu už 3 a dcera je miminko, ale cítím obrovskou lásku.
Vůbec se nemusíš bát 💕 moc dobře vědí, kdo je maminka. 🙂
Také jsem měla takové obavy, u nás neproběhl ani bonding ani nic jiného, malého jsem viděla za 4 dny po porodu - cisari a do ruky jsem ho dostala až po týdnu. Z kojeni nemel vubec silu, takze probihalo prikladani max dvakrat denne, aby mel silu alespon na lahev. Takze z kojeni nic nebylo, mleko odsavam jeste ted po roce. Musím přiznat, že vlivem všech těchto okolností jsme si se synem museli vztah vybudovat, trvalo to několik týdnů. A myslím, že teď máme parádní vztah, pevný a pěkný jako má s dítětem jen matka. A miminka poznají vždy, kdo je jejich maminka, tenkrat když jsem si syna konečně mohla poprve vzit a dotknout se vic nez jednim prstem, tak to urcite poznal, protoze se probudil a vydržel být vzhůru po celou dobu, co jsem ho měla u sebe. A to v té době býval vzhůru fakt jen pár minut😊 nebojte, jde to i bez kojeni🙂
Mám obě děti na UM, teda, dcerka už dávno není(teď jí jsou 3 roky), synovi bude brzo rok a na UM je skoro od narození, oba ví kdo je jich máma. Mě mrzelo,že jsem nemohla kojit,u starší dcerky to trvalo déle než u syna než jsem se s tím srovnala.Kupodivu mě moje máma a tchýně podržely,stalo se mě že mě nepochopily švagrové-vždyť přece každá může po porodu kojit-to mě fakt pomohlo. Miluji svoje děti,ony milují mě a jsem za obě děti vděčná,byť jsem je kojila krátce,ale mámu kojení nedělá,ale spokojené dítě(děti) ano. Dám flašku a je to, můžu se oběma dětem věnovat(teď dávám UM jen v noci,přes den vyjímečně,má už příkrmy a stává se nám,že flašku už nechce).A jinak já dávám synovi jídlo, málokdo jiný,důležitá je ta blízkost, kdo jiný by měl dítěti dát jídlo než máma? ve dne, v noci zabrečí,že má hlad, máma jde a dá mu najíst a je jedno zda kojí nebo dává UM.Švagrová má 6m dcerku a ta se víc jak hodinu kojí, zdřímne si a zase se hodinu kojí, takhle to jde od narození
@terdaaa Taky jsme od narození na UM, malej prostě odmítal pít, sestry v porodnici nevěděli, co s ním, malej se jen k prsu přiblížil a hysterickej řev, zkoušeli jsme to měsíc, po celou dobu jsme jeli stříkačkou (ano všichni se na mě čuměli, jak na magora, ale měla jsem je někde), i přesto prostě ode mě táhal jen občas a velmi málo. Takže jsme skončili na lahvi, mlíko si v pohodě veme ode mě, od táty, trochu hůř od babičky a dědy (ale krmí fakt výjimečně), ale rozhodně pozná, kdo je maminka. Často ho uspím nebo uklidním jen já, u babičky hned natahuje, v noci, když spí s námi, se socí jen ke mě, reaguje na mě radostně (tedy to i na tátu) narozdíl od ostatních atd. ;) krmení děláme teda často tak, že si ho vezmu do postele, lahvičku opřu mezi prsa a "kojíme" takto.
@terdaaa Nekojila jsem ani jedno dítě a myslím, že vztah máme hezký. První měl tak trochu "studený odchov", protože toho jsem u krmení moc nechovala - prostě jsem natáhla ruku a flašku mu držela u pusy, když ležel v postýlce nebo kočárku. Zpětně je mi to líto, že jsem mu nebyla blíž, ale tehdy jsem to tak prostě měla. Snažím se mu to vynahrazovat teď. Druhé dítě jsem už krmila nejčastěji v náručí - slyší tlukot srdce, probíhá oční kontakt, vidí matčinu mimiku. Rozhodně se neboj, že když nebude sát z prsu, že tě nepozná. 9 měsíců jsi ho měla v břiše, zná tvůj hlas a tvoje tělesné zvuky líp, než ty sama, takže rozhodně pozná, že ho chováš právě ty. 😉 A pokud ti v hlavě hlodá myšlenka, že tím, že nekojíš jsi snad ona pověstná "špatná matka", tak na to rychle zapomeň! Jsi ještě pořád plná hormonů a reaguješ přecitlivěle, ale o dítě se staráš a dáváš mu všechno, co potřebuje, takže neměj obavy - určitě budete mít krásný vztah. UM je úžasný vynález, buď v klidu a budeš mít i spokojeného synka.
Nectu predchozi prispevky, tak budu mozna opakovat, ale neboj se! Vztah to urcite nenarusi, tvoje detatko te miluje i s lahvi. Je to sice pro tebe smutne, to chapu, ale pokud jeste aspon trochu kojis, tak neni nic ztraceno. Za sebe ti muzu doporucit, at krmis z lahve na kojicim polstari a klidne telo na telo, jak budes mit prilezitost. At si udrzis aspon nejaky kontakt. Preji hodne stesti a opravdu nedej na okoli a bud v pohode.
Jsi úžasná a děláš co můžeš. Tvoje mimi ví, že jsi jeho maminka a že ho miluješ a kojení k tomu nepotřebuje. Tulit se můžete i bez kojení.
Já měla málo mléka asi po týdnu co byla malinká. Dělala hodně hlava, plus mi dcera pila skoro hodinu a vlastně nic nevypila🤔 takže nervy. Šli jsme na chvíli na umělé. Já se srovnala. Mléka zase jak do mlékárny. Ale prso nechtěla. Takže jsem do 9mesice ve dne v noci odsavala. Plnila jsem mrazák. Rozdávala a dceři dávala z láhve. 😉 Hodně jsme chovali a mazlili. A určitě jsem nepřišla o vztah. Je jí dva a půl a je to nezkutecny mazel a miláček. Občas si říkám, že by bylo potřeba trochu méně mamankovat a alespoň usínat by mohla beze mě 🙂 Ale určitě se ničeho neboj a nenervuj se zbytečně. Nic se nestane pokud bude syn na umělém a nic se nestane zda bude pít z láhve. On ví kdo jsi a nikoho nebude milovat víc než tebe. Tebe zná z bříška, ty jsi na něj mluvila nejvíc a on to ví a pozná tě i po vůni🙂 neměj strach a užívej si ho😍 Strašně to utíká. A zbytečné stresy přebírá i on a cítí je a nemá to cenu, být v nervech kvůli ,, ničemu". Mě to chvíli taky trvalo než jsem si srovnala hlavu. Ty hormony po porodu semnou točili docela dost a uvědomuji si to, až z odstupem času 😉🙂
Přeji hodně zdraví a spokojené miminko. Spokojená maminka je spokojený syn😘
@veronikaveronikaveronika @6miska4 @alcar @vita_ @veronikav31 @emamaira @preiba @makronka222 @cilkat.... Všem moc díky!
Jq od tri mesicu ze svych duvodu dala lahev a moje dcerka je muj milacek, ja jeji laska. Je ji 6, furt se mazlime, spime spolu, pusinkujeme. Vztah nedela kojeni
Ja jsem taky malou dokrmovala strikackou zr zacatku ale pak jsem se rozkojila, nicmene maly te pozna ze jsi jeho maminka reaguje na tvuj hlas a hlavne te pozna podle vune. A vubec se nemusis bat ze by vas vztah nebyl tak pevny jako pri kojeni. Ja teda kojim malou ma 16 mesicu a je pravda ze u toho kojeni jsme proste spolu my dve, je to intimni pouto mezi nama ale kdyz to jinak nejde tak si s malym najdes neco jineho co bude delat jen s tebou a hlavne u mamy je vzdycky nejlip! Zkousej castecne kojit a kdyz uz by mel mit fakt hlad dej mu proste lahev chyt si ho treba tak jak by jsi ho kojila a nevycitejsi to, kdyz si pro to udelala fakt max tak se hlavne neobvinuj. Jsou maminky ktere prilozi dite k prsu nejde to a proste to odpiskaji bez boje