Změna práce - speciální pedagog. Dá se zvládnout studovat při RD?

Já specku vystudovala rovnou, na denním, ale mám několik kolegyň, které ji dodělávaly třeba až při dětech. Určitě se to dá. A jestli tě to bude bavit? Pokud po tom už dlouho toužíš, tak asi ano, mě ta práce naplňuje. Začala bych co nejdřív, přece ti nic nebrání...

Děkuji dámy za odpovědi. V podstatě se shodujete, abych začala už teď. Já o tom také uvažuju, protože dalo by se říct, že na to mám v práci ideální podmínky. Nicméně jsme v manželem v situaci, kdy už navštěvujeme centrum asistované reprodukce, a pravděpodobně budu podstupovat umělé oplodnění. A proto jsem si říkala, že bych zatím zůstala u té klidnější práce, abych se, pokud možno, co nejmíň stresovala.

@zuzkasim můžu se zeptat na tvou práci? Především mě zajímá, jestli jsi našla místo hned po studiu. Mám celkem obavy, že pokud se pro studium nakonec rozhodu, nenajdu hned místo. Pak by mě zajímalo, jestli pracuješ ve speciální škole a co to vše obnáší. Ráda bych znala pro a proti téhle práce.
Moc děkuji

@stripped Pracuju na klasické ZŠ, na speciální jsem ambice neměla, moje specializace se víc hodí na klasickou ZŠ, místo jsem našla už při škole, po mateřské jsem šla jinam a během mateřské jsem asi 2 roky dělala v MŠ🙂

@stripped jsem z oboru a speciálního pedagoga shánějí aspoň v Praze pořád a dlouho ❤️ dá se to a doporučuji začít hned, věřím, že i s IVF to bude fajn rozptýlení. Léčba neplodnost může trvat dlouho, mám osobní zkušenost. A než jsou termíny přijímaček, člověk se dostane a než je vůbec začátek studia...

@utrikocku moc děkuji za komentář. No, snad se nám nakonec zadaří. Uvažuji, že bych se přihlásila příští rok, teď už to nestihnu.

Já vedla velký obchod s přilehlou výrobou + jsem sama podnikala. (Mám ekonomku). Postupem času jsem se toho kvůli péči o děti musela vzdát ( syn je hodně nemocný, ale ani dcera není bez problémů). Nějaký čas jsem pracovala na úřadě pod šílenou šéfovou, mezi tím jsem studovala vychovatelství. Pak jsem si udělala kurz pracovníka v socialních službách, šla jsem na praxi do terénu a asi rok jsem u těch stařečků zůstala. Velká změna, ale líbilo se mi tam. Najednou jsem mohla, a vlastně i musela, být na lidi hodná. Byla to velká změna, ale uvědomila jsem si, že je to přesně ta cesta. Chci pomáhat. Šla jsem na kurz asistenta pedagoga, dodělala jsem vychovatelství, a šla jsem jako AP pracovat. Mezi tím mě vzali na specku pro pedagogické pracovníky. A hned po dokončení jsem si šla dodělat mateřinku. Teď končím. Vše jsem dělala s dětma, postupně mi to navazovalo. Dnes je jim 9 a 6 a vypadá to, že končím. Potřebují mě, nechtějí abych od nich odjížděla na přednášky, nechtějí na hlídání k prarodičům a pod. Chápu je, mám toho také dost.
Teď si chci odpočinout, max jít na nějaký kurz ( třeba logopedii, mrknu na nějaké webináře) a asi bude hotovo. Pokud by se mi ještě někdy podařilo ke studiu vrátit, ráda bych šla na ergoterapii.

Jinak mám specky jen dva roky, je to specka pro pedagogické pracovníky ( mohla bych díky tomu pracovat například v pasťáku). Ale musím říct, že to bylo těžké, profesoři šílení, vyhazovali od zkoušek jak na běžícím pásu. U závěrečných jsem šla šestá na řadu a pět lidí přede mnou vyhodili ( dokonce vím, že jedna paní tam plakala, že byla u zkoušky potřetí, neudělala ji, a bude bez práce ☹. Bylo mi ji fakt líto. ). To byly fakt šílené nervy. Jezdila jsem do Ústí a tam je specka těžká, profesoři nekompromisní, s jasnými kritérii.
Ale, pokud tě to baví a víš, že to chceš, tak proč to nezkusit. Já mám po celou dobu vedle sebe dvě děti, s jedním mám každý den terapie, cvičení, lékaře, pak lázně ( je to s ním opravdu náročné) a přesto se snažím to dát. Vlastně ani nevím, jak jsem to všechno zvládla. Přednášky byl jediný čas, kdy jsem byla bez dětí. Teď se připravuji na závěrečné zkoušky a nestíhám, zase, nemám dodělané ani otázky a čas mi teď pořádně běží. Tak snad to nějak zvládnu. Přiznávám, že známku až tak moc neřeším ( ikdyž většinou mám za jedna, sem tam za dvě, ale ani za trojku se fakt netrápím), hlavně projít.