Zkušenosti se studiem na mateřské. Dá se to zvládat?

@remirath Ja jsem s prckem dopisovala teda jenom diplomku, ale byl to vcelku zahul. Manzel musel denne vozit, abych na to mela cas a prostor. V te dobe bylo synovi 3/4 roku. Ted mame prcka 3 mesice a nemam cas ani na uklid, spanek skoro zadny. Ale mam jeste dva vetsi. Osobne si neumim predstavit, ze bych to dala prvni mesice, kdyz dite odroste a mas to dobre zorganizovane s hlidanim, pak si myslim, ze se to zvladnout da, jen to bude vetsi zaprah. Pokud nebudes kojit, zase to bude snazsi. Ale to dopredu nevis.

Ja studovala druhou skolu dalkove pri praci (anglictina na filde). Nastupovalo nas cca 40, nejdriv to vzdali chlapi od rodin, pak postupne chlapi bez rodin, potom vetsina pracujicich zenskych. Dodelalo nas to min nez deset a mezi tim byla vetsina matky na matersky (ty to dodelaly myslim uplne vsechny).

Já otěhotněla v 1. ročníku navazující magisterského studia. Ten druhý rok jsem si rozložila na dva a dodělala ho normálně prezenčně. Byla to dřina, ale pokud ti rodiče a manžel pomohou dá se to zvládnout. Jen jediné, co mě mrzelo, že jsem na syna neměla tolik času, kolik bych si přála... Ale myslím, že se to dá zvládnout... Já jsem si mezi přednáškama odsavala mléko😁😁 a každý týden 2x dojížděla na otočku 300km do Prahy do školy, to měl syn tři měsíce, když jsem začala dojíždět. Ale měla jsem obrovskou podporu manžela a ostatních, i učitelů ve škole
Všichni mi pomohli a dotáhli jsme to..🙂

Na konci prváku se mi narodilo první dítě, na začátku třeťáku druhé, na konci čtvrťáku třetí. Mám odevzdanou diplomku, za sebou první státnice, za tři týdny mě čeká zbytek.
Nebylo to lehké, fakt nebylo, ale rozhodně to jde, když se chce. A když má člověk podporu okolí 🙂

Já studovala dva navazující magisterské obory (oboje na pedaku) a syn se narodil na konci prvního roku, druhý rok jsem dodělala jeden a další druhy. Hlídání jsem měla pouze skrze manžela (praxe jsem měla dvě v těhotenství a druhou s pidi prckem - jo bylo to náročný, tím spíš že byl plně kojeny, ale šlo to, manžel si na to vzal dovolenou). Človek se musí kousnout a jde to. Upřímně u nás to pravé skrze mateřství či zaměstnání dost holek vzdalo a naopak ti co začali studovat ve vyšším věku s odrostlymi dětmi dostudovali skoro všichni.
Záleží zda se dokážeš učit a psát diplomku, pouze když ti to dovolí dítě (spí či je na hlídání).

Dá se to, když máš pravidelné a bezproblémové hlídání a opravdový zápal pro studium.... Já jsem dodělávala jen poslední ročník a dobrovolně bych do toho už znovu nešla 😀 Vadilo mi, že nemám žádnou volnou chvilku pro sebe, že veškerý volný čas bez dětí padnul na studium. Žádný odpočinek, sport, koníčky. Pamatuju si, jak mi přišlo úžasný, že si po státnicích můžu přečíst knížku jen tak pro radost a ne protože musím 🙂

Děkuju Vám moc za zkušenosti 🙂 Zkusím chvíli samostudium a uvidím jak to půjde :D Podle toho se pak rozhodnu...

@remirath ja se do studia pustila az kdyz bylo male 2 a pul a chodila do skolky (teda jako obcas v ty vzacne dny kdy nebyla nemocna). Je to teda jen jednosemestralni postgradual, ale dost intenzivni a kdyz je dite nemocny nebo je lockdown protoze covid tak je to fakt zahul. Zitra mam prvni zkousku, takze o tom jestli se to da zvladat uspesne muzu poreferovat az pozdeji :D. Ale jako nelituju ze jsem se do toho pustila, sla bych do toho zase. Ale ne v prvnim roce, to v zadnem pripade, a ve druhem jen kdybych mela hlidaci babicky. V tom tretim a s moznosti skolky se to s trochou vule da. Naopak si to chvilema uzivam - po 3 letech jsem vypadla sama z domova na 4 dny na terenni exkurzi a bylo to naprosto bozi! Clovek muze pouzivat mozek, bavit se s lidma, nemusi druhym okem neustale koukat co dela dite a to nejlepsi - spi celou noc v kuse!!! Pokud mas soucasti studia nejake vyjezdy a otec ditete se dokaze postarat tak jdi do toho, je to k nezaplaceni :D.

Ja si myslim, ze zalezi aj na schopnostiach daneho cloveka, jak mu to dane studium ide. Mne moj obor isiel a obecne ma studium bavi (akoze nejaky iny obor typu chemia by som nevystudovala pri decku, lebo chemia mi moc nesla a nebavila ma), takze pre mna nebol problem. Moj obor si myslim, ze je na studium narocny, ale nemam laborky a tak, takze som v pohode zvladala denne studium aj bez hlidacich babiciek. Ale zase musim povedat aj to, ze neviem oddychovat a dost malo spim.. cas som pri rocnom dietati, skole a praci moc nemala.. ineho by to asi nenaplnalo, ale pre mna studium bolo s prstom v nose relativne aj pri dietati. Narocny bol len zaciatok, ked sa syn narodil do zaciatku prveho semestra magisterskeho studia, to som obcas mala dost lebo on od rana do rana hulakal a mala som prve tyzdne problem sa naucit ucit tak, ze som ho mala na rukach, on zacal a ja som pocitala priklady..

Magisterské státnice (prezenčně) jsem dělala ,když měl malý cca 8m. Tedy to lze.. malého jsem měla sebou na seminářích, přednáškách v šátku.. popřípadě, když bylapraxe, mamka pohlídala.. Když se chce.. tak to prostě jde..

To přeci záleží, jaké studium (třeba jestli si můžeš vzít malé dítě s sebou bez problémů, nebo naopak máte hodně praxí nebo výjezdů). A samozřejmě taky na tobě, na dítěti a na tom, jaké máš podmínky v rodině. Já se teď snažím "studovat" doktorát a se dvěma dětma a lockdownama a mužem taky ve vědě (a s rekonstrukcí domu, zahradou a dalšíma věcma) je to fičák. Jsem schopná vyjet do terénu i na konferenci, případně zabrat a dohnat nějaký deadline, to se manžel a babičky postarají, ale ten pravidelný odpracovaný čas je horší. Vždycky se něco pokazí a zůstanou mi děti doma, když to nejmíň potřebuju. Osobně mi ale přijde nejhorší zvlášť v tuhle online dobu, že mám strašně málo kontaktu se spolužáky, protože prostě nejsem tak flexibilní časově a nemůžu jen tak jít kdykoliv kamkoliv, nebydlím na koleji/privátě s ostatními... To člověka dost vyřadí z kolektivu i pracovně/studijně, protože prostě není čas a příležitost probrat věci, nové nápady... Zvládnout to ale určitě lze.

@remirath v kombinovaném studiu určitě. Při MD/RD je to rozhodně jednodušší než při zaměstnání, tak proč toho nevyužít. A ještě se to člověk může brát jako produktivní čas.