Učení jde hrozně pomalu. Co s tím?

Hmm tak to je jako kdybych psala já 🤦.. taky se učím a učila jsem se přesně stejně jako ty. Naštěstí mám možnost online výkladu, takže díky tomu si jsem schopná do té hlavy aspoň něco nacpat (+ ve skriptech podtrhávat a psát si do nich vlastními slovy).. tak jestli bys někde nenašla třeba nějaký video s výkladem..? Já bych bez toho byla ztracena..

Já byla zvyklá si jednotlivá témata podtrhávat barvama (každý téma jinou, takže se mi pak třeba vybavila barva a věděla jsem, že to patří k sobě.) Když už nešlo tohle, učit se úsekově - ne po větách, tu si jen přečíst, ale po heslech. Prostě si z věty/odstavce vybrat to nejdůležitější, často jen nějaký termín a samotnou myšlenku umět říct z patra a ne nazpaměť, člověk pak není nucenej se jen biflovat, ale můžeš si to i trochu přizpůsobit. A když ani tohle ne, tak myšlenkový mapy, ale k těm jsem se uchylovala až třeba u práva, nebo biomedicíny, to mi lezlo do hlavy už hodně špatně. Klasická oblbovačka “číst donekonečna” mi nikdy nešla. A teda musela jsem se slyšet a mluvit nahlas. Nikdy jsem se nic nenaučila když jsem si to četla potichu, nebo jen přepisování, zjistila jsem, že jakmile si to čtu, ale nesnažím se pak mluvit jako u zkoušky, tak v hlavě to sice umím, ale nahlas nejsem schopná mluvit souvisle, nebo si vybavit informace, takže bych zkusila i takhle něco “novýho”

Myslím, že je potřeba hlavně zjistit, jaký studijní typ jsi. Já měla ráda svoje výpisky, minimálně osnovy jsem si dělala vždycky. Někomu víc vyhovuje, když si to může nakreslit/zadat do tabulky či grafu (já obrázky taky schématicky překreslovala), někdo to potřebuje slyšet, někdo to potřebuje vyprávět (vždycky říkám, že náš pes byl nejvzdělanější na světě, protože ode mě slyšet celou medicínu😂). Pokud jsi jiný učící typ, nemá cenu se trápit stylem, co ti není vlastni

Na to si musis prijit. Ja mam fotografickou pamet, takze jedu v barevnych zvyraznovacich a informace si vybavim pod barvickou a typem pisma (vlevo dole... :D )
Kdyz mi neco hodne nechce vlezt do hlavy, tak si to jeste rukou heslovite vypisuji na vedlejsi papir a to uz je jistota

Na státnice jsme se učily ve dvojici - nejdřív jsem se téma naučila doma, pak jsme se sešly spolu, odvykladaly si to a vzajemne si pokládaly zaludne otázky🙂 Člověk si tak ověří, jestli to dobře chápe a kde má mezery.

Mně pomáhá si dělat vlastní výpisky, podtrhávat věci barevně, psát do textu poznámky. To, co se učím mi musí dávat smysl, jinak se u toho dost natrápím. Když mi to smysl nedává, to je jak učit se čínsku básničku.
Zjistila jsem, že se mi lépe učí ráno, večer jsem unavená a to mi to do hlavy neleze. Klidně si dát po obědě šlofíka a pak se zase učit. No a pak je otázka samotného soustředění, nesmí, se nechat rozptylovat kravina typu, jé napřed si tady porovnám věci, vyžehlím ten koš prádla, mrknu na fb atd. Taky se nesmím nervovat, že to nedám, že se to nenaučím, to pak můžu číst 50 krát a vím kulový. Pro mě je důležité se vnitřně zklidnit. Občas jsem si dávala před zkouškama magnézko, protože jsem četla, že hořčík je důležitý při fyzické a psychické námaze (zkoušky pro mě psychická zátěž byla).
Na VŠ jsem si někdy vzala knížku do kavárny, tam dala cappuccino, četla si a učila se to. "Kavárenský hluk" mě nijak nerozptyloval.

@felixfelicis taky jsme to praktikovaly, my teda ještě extrémněji: v prváku a ve druháku jsme se na zkouškový nastěhovaly k nám a učily se společně. Prostě jedna otázka, přeříkat druhý, položit dotazy, druhá otázka a říká ji zase ta druha. Bylo to efektivní, ale strašně náročný. A protože jsem ranní ptáče, tak jsem vždycky končila v osm, pak už vím, že mi v hlavě nic nezůstane a navíc se celý den těším na klidný večer a motivuje mě to přes den moc neprokrastinovat. Mám v plánu ještě minimálně dvě další atestace, tak to určitě zas využiju😂

Jo a taky jsem měla zapnutou aplikaci, která na vybranych strankach zeroucich čas (Fb, moje oblíbené blogy) povolovala jen určitý čas prohlížení denně. To bylo zejména při psaní diplomky velmi účinné opatreni👍👍👍🙂