Zbavení strachu

@stellamax Tak rozhodne bych trvala na tom, ze si to od ucitelek zjistis... a pokud takhle malym detem ucitelky diktuji, jak casto maji chodit na zachod, tak jim akorat tak zadelaji na trauma nebo na to, ze se zacnou pocuravat. Asi bych zvazila ji dat do jine skolky.

@lajla @karlajasmine Ucitelek jsem se ptala, ale rekly mi, ze deti na zachod samozrejme pousteji, jen pri spani po jednom, aby nerusily. Oni je pousteji, jen Stellinku to hrozne vydesilo, protoze jim to pripominaly v dobe, kdy ji to nutilo chodit casto. Nelibi se mi, ze se museji ptat a cekat apod., ale predne ted resim ten strach dcerky, ze ji nikde nikdo nepusti na zachod.

@stellamax U těhle fóbií pomáhá postupné odbourávání. Například. Půjdete spolu nakoupit a Ty jí cestou ukážeš, že se může vyčůrat kdekoli a kdykoli. Tohle opakovat nějaký čas, než to překlene. Pak teprve zapojit zase ty kroužky. Vzít jí tam jednou a ukázat jí, že je vše v pořádku. Dokud ona sama nebude mít pocit, že to zvládne, tak s tím nepohneš. Ale opravdu to chce čas a vše dělat postupně. Jakmile zvládne malou překážku, tak pak nastavit trochu vyšší. U toho čůrání je blbý, že ze strachu a stresu se jí tuplem bude chtít na záchod. Klidně bych teď chvíli kroužky vynechala.

@werumka Dekuju. Ona zvladne uz byt kdekoliv se mnou, s manzelem.... Na krouzky bohuzel hrozne chce, ale zaroven se boji, takze jim predchazi dny a hodiny, kdy porad opakuju, ze ji pusti na zachod a muze po zacatku odejit. Ona vi, ze kdyby treba do sboru nesla, nemuze na koncert, kde vystupuje. Tak je to takovy zacarovany kruh. Jinak to caste chozeni na zachod odeznelo spolu s prelecenim. To si vsimla i ona sama. Jen treba dneska se vzbudila a rovnou nam rika, ze v utery jde na sbor a mysli, ze ji nepusti na zachod a ze jim mam zavolat hned ted a to mi za rano zopakovala uz tak 30x. My uz z toho s manzelem silime, protoze nevime jak pomoct a trpi tim druha dcerka, protoze se porad venujeme Stellince.

Zkusenost mam trochu podobnou osobni - z pohledu ditete, a bohuzel si to trochu nesu i do dospelosti.

Nechci strasit, ale poradte se s psychologem. Protoze ac se vse zda racionalne v poradku, tak dceru neco vydesilo, boji se z nejakeho duvodu, ze nebude moct na wc. Ale ceho se vlastne boji? Ze se pocura? Ze se "zklame" a nebude "hodna, velka holka"? Ze to bude nechytny? Ztrapni se pred detma, ucitelkama? Ze ji nekdo neco rekne? Ze ji treba neco bolelo?

Ja jsem takhle z trochu podobneho duvodu odmitala jezdit autobusem, metrem, atd., nejak jsme to obdobi doma prekonali, ALE vratilo se mi to pak pozdeji v podobe panickych zachvatu a fobie. Jasne, nejde to takhle zlehcit, moj problemy maji x ruznych pricin, ale zrovna tohle se tam docela pekne zopaklo.

Takze bych se poradila s detskym pscyhologem, co dokaze z dcerky vytahnout, co ji vlastne trapi, a poradi, jak s tim pracovat. V podstate tak, jak pise @werumka, ale treba jeste se odbornikovi podari zjistit, co vlastne malou trapi. Treba to, ze je perfektcionistka, a ze by pro ni pocurani bylo selhani (to je jen priklad), nebo ze by se ji nekdo smal, atd.

@maii Souhlasim. Tyhle fobie skutečně spíš potkávají děti/dospělé se sklonem k perfekcionismu, ctižádostivé. Je potřeba odkrýt čeho se bojí a naučit jí, že žádná z těch situací nenastane a i kdyby nastala nic se neděje. Vysvětlit jí, co by se v té situaci dělalo. Aby se odboural strach z neznámého. Ten psycholog v tomhle určitě pomůže.

... tim ale ani jedna netvrdime, ze dcerka bude dozivotne trpet fobii s pocuravani se nebo ze z ni bude precitlively perfektcionista, ktery se pri prvnim neuspechu rozbreci - TO VUBEC NE! Ale proste pokud mala trpi, ma strach, klepe se par dni dopredu, ma i fyzicke priznaky, atd. ackoli do skolky a krouzku chodi rada, tak bych to ja osobne neodbyla, ze z toho vyroste (a to si pis, ze by to casem preslo, ale muze se to pak vratit a jeste silnejsi - smutny fakt), ale pomohla bych ji to zpracovat. Dobry psycholog i poradi, jak se stresem pracovat do budoucna, coz mi prijde jako skvely dar do budoucna. Neni ceho se obavat, do psychologickych poraden chodi snad kazde druhe dite, sezeni tam jsou brana jako takova hra.

@maii Moc děkuji za zkušenost. Říká, že se bojí toho, že by se mohla pocurat a nekdo z deti by to videl. Perfekcionistka je obrovska od malicka. Ma trochu problem, ze je psychicky vyspelejsi a vedomostne dal, nez vetsina deti ve tride a vsechno bere hrozne vazne. To ted nepisu jako, ze bych sama diagnostikovala, ale uz jako male to psala do zpravy neurolozka.... Dneska u nas byla jeji mladsi kamaradka, ktera se prede vsemi pocurala a Stellince se viditelne ulevilo, ze to vlastne nic neni. Pry pujde do skolky v pondeli. Takze uvidime. Pokud bude vikend v podobnem duchu jako posledni dva tydny a skolku nezvladne, psychologa vyhledame, protoze i my s ni budeme potrebovat pomoct. Jeste dneska rano mi rekla, ze je rozbita a mame ji hodit do kose. Bylo mi hrozne.

@werumka Děkuji, uvidime jaky bude vikend a jestli bude chtit jit do skolky. Rika, ze pujde. Pokud ne, budeme shanet psychologa, protoze si nevime rady. Je mi ji hrozne lito a jsem unavena z toho, ze se zepta za den 100x na to same a ja porad dokola to same odpovidam. Navic mi rekla, ze je rozbita a mame ji vyhodit do kose. To mi je hrozne lito...

@stellamax U tehle fobií bohužel opakované ujistovani moc nepomáhá. Byť je rozumově natolik daleko, že si uvědomuje, že je s ní něco v nepořádku, tak nedokáže na té úrovni ten strach ovládnout. Psychologa bych doporučila kazdopadne. Ono to s jistotou zmizí, i kdybyste s tím nic nedělali, ale vybubla to pak třeba v pubertě ještě s větší silou. Je to součást její povahy, kdy nechce zklamat. Zkus se jí zeptat, jestli si pamatuje na to, že by se třeba v poslední době pocurala. Nepočurala - ale hodně se toho bála.
Neujistovala bych jí o tom, že si bude moct odejít na záchod, ale ujistila bych jí o tom, že se určitě nepočurá. Můžeš jí ukázat obrázek, kde je nakreslený močový měchýř a ledviny - ukázat jí, že tam všude jsou svaly, které se neuvolní. Vzít to přes tu vědomostní stránku 🙂

@stellamax chudinka, ja s ni uplne soucitim :(... toho psychologa bych vyhledala tak i tak, fakt. Uz jenom kvuli tomu, ze je rozbita. Malicka jedna. Tam se nauci se stresem pracovat, a byt na sebe tak nejak hodnejsi, akceptovat se... Ja jsem taky byla takova uzkostliva a zaroven "sikovna", muj kmotrenec to samy. No ja mam teda docela slozity psychicky a zdravotni problemy, a tyhle potize z detstvi v tom hrajou roli (nechci desit! Je tam jeste spousta jinych faktoru!), a kmotrenec, no ted mu bude 9, chodi na psychosezeni (az ted), protoze si neuspech (i v naprostych banalnostech) vyklada hrozne spatne, jako selhani, jako to, ze nic nema cenu, atd. Coz u (malyho porad🙂 kluka zni dost strasidelne.

Navic pozor na to "prechazeni" - ted treba pujde, ale vevnitr bude porad vyklepana, bude se furt ptat. Trik neni v tom se ujistit, ze se nepocura, ale ze i kdyby se pocurala ve skolce, v metru, v divadle, v postylce, atd. tak se to proste stava, prevlece se pyzamo a postel, hotovo dvacet. A ze to nema nic spolecnyho s jejim selhanim, ani s tim, ze je nejaka "min" nebo "rozbita" nebo "spatna".

A na okraj: To pocurani se u jine holcicky, to je super cast expozicni terapie! S tim se pracuje u fobii dost casto. Muzete se taky zkusit pocurat doma - ano, matersky plural, bud nechat pocurat ji nebo mladsiho sourozence, nebo ze by i dospeleho? Zni to divne, ale proste ukazat, ze se to stane, a ze jediny, co je nutny, je se umejt, prevlilct a jedeme dal.

Jenze mam jen takovy pocit, ze by mala mela velky prinos z toho, kdyby se naucila na sebe nebyt tak tvrda <3 a nebala se toho "selhani", ale ze nejen, ze ji budete VY milovat i kdyby kdovico, ale ze i ona sama je dulezita a ma se rada...

jo a bacha na to utvrzovani, ono to je fakt jak pise @werumka, ze to moc nepomaha a je to nekonecny. Krome toho - co kdyby nahodou byla nekdy nastydla a prepita a ve stresu, no a v noci se pocurala, i kdyz byste ji pred tim ujistovali? To by byl jeste vetsi pad pro ni, vsechna jistota by byla najednou pryc, nemela by se ceho chytit, a vyhybala by se vic a vic situacim, ktery by prispely k tomu moznymu pocurani. Treba by prestala pit, chodit ven, bala by se usnout, nebo - kdyz prezenu - ze by se bala jako dospela otehotnet, protoze slysela, ze pak muze nasledovat inkontinence? (nestrasim, vytahuju priklady z praxe, samozrejme prehanane, zalozene ale na te same logice, s fobiema mam bohate zkusenosti) To jsou pak stavy, ktere se resi dlouha leta :(

@werumka
@maii
Holky a mate tip na nejakeho psychologa v Praze, nez zacnu hledat? Ted jeli s manzelem na fotbal a jen se ptala, jestli tam budou zachody. Tak uvidime, ale o psychologovi uvazujeme.