Závislost dítěte na mamince. Co mám dělat?

@erika9110 ahoj, a dcerka je takhle závislá už od malinka nebo je to poslední dobou?můj syn měl kolem druhého roku přesně tento stav který trval asi měsíc, i na wc semnou chodil, chápu že jsi z jejího chování vyčerpaná ale je třeba furt vysvětlovat že neutečeš že se nemusí bát, že ji natolik miluješ.a ani prarodiče nehlídají když je manžel zaneprázdněný?

Já mam právě strach že to samo neodezní....nebo odezní , ale do tý doby mi cvakne. O to horší je to že jsme teď zalezlé doma, jinak je venku 12hod denně:D když to přeženu....hlavně mě štvě, že jsem hyn z nervama, držím co nejdýl, ale pak prostě bouchnu, vím že se to nemá, ale jsou chvilky kdy už prostě nemůžu......nejsem robot.....nebo dokonalá matka?!
a možná si asi taky jen potřebuju pokecat s někým jiným než s malou 😀

Ne, naši hlídat nemůžu, můj tatínek je dost nemocný, takže žádné hlídání není a s tchýní se nestýkáme.... 😝

@erika9110 já tě chápu, mnoho mamin má stejné pocity, i já někdy rupnu nervama a zařvu nebo plácnu na zadek a pak si to vyčítám 😉 😉 a nemáš v okolí nákou kámošku se kterou bys to probrala u kafe a tzv. podrbala? něbo nekoho se stejně starým dítkem

Ahojkiy, teď sem na toto úplně omylem narazila a ani nevíš jak ti rozumím!!!!!Já mám to samí.. Přítel od narození malé chodil do práce na 6 ranní a vracel se tak kolem 9 večer, chodil celý týden, i so, ne..(taky děláme auta...) magořila sem z toho, a když náhodou zkončil dřív, šel na trénink futsalu..Už jsem byla na pokraji a do toho malá.. Měla těžký koliky a chtěla se pořád chovat, nakonec jsme to přečkaly a chvíli bylo fajn, ale teď poslední 2 měsíce, jen jdu do jiné místnosti, hysteráky, chci jít nakoupit, že přítel pohlídá, celou dobu křičí na celý panelák.. dopadlo to tak, odpust, že budu tak upřímná, že jdu na wc a malou mám na klíně...jinak se uplně dusí jak pláče.. taky jsem bazradná a též jsem byla venku asi jen 2x a to až malá usla, jinak by nespala vůbec.. ani noční mlíko nejde beze mě.. je úžasný, že mě někdo tak moc miluje, ale taky bych potřebovala chvíli pro sebe.. podívat se v klidu na film.. Držím palce!

to je právě to, že ne...co jsem měla sousedku tak ta už musela do práce skončila jí mateřská.....a já tady u nás na vsi ještě tolik kamarádek nemám....a moje nejlepší kamarádka s malou je daleko a navíc se ty naše dvě malý potvory nesnesou.... 😒 ono teda neznam žádný dítě, ketrý by její malou sneslo 😎

Ahoj, já myslím, že to přejde. Synovi je 2,5 a kolem toho druhého roku to měl také, já byla taky na mrtvici, jen s tim rozdílem, že mě přítel chodí domů cca 19-21 hod a ráno jede v 5 - má dvě práce - kvůli hypo, ale do té druhé nemusí, takže třeba 2-3 x týdně jezdí domů v 15h, ale to pak zase jde zatopit, nanosit dřevo atd, protože to jindy nestihne...a já taky ne, protože s malým chodím hodně ven už pěšky, takže dopoledne jdem v 9, přijdem ve 12, pak jak už nespí, tak po obědě jdem znovu ve 13h a přijdem cca v 15-16 h, pak já si dělám dom. práce ( vaření, úklid atd ) a on si hraje - máme obývák s kuchyní dohromady, hračky a místo na hraní má v takovým koutku v obýváků, takže na mě vidí pořád. A záchod my řešíme tak, že chodí se mnou, ale to už je naučený od mala, protože on byl hrozný řvoun do 8 měsíců a já ho musela chodvat i na wc, jinak by se zbláznil:(. Všechno co se týče domácnosti a syna je na mě, nebýt babi, která pomůže, tak bych se fakt zcvokla. Je to kolotoč. A se spaním po obědě si myslím, že máte taky konec, náš Luky je tedy nespavec, ale od dvou let mi taky nespí a můžu ho uspávat jak chci, doma v postýlce, v kočáře, u babi, v autě - prostě nic nezabírá, můj rekord je 2,5 hodinová snaha ho uspat, ale ani omylem se mi to nepovedlo, je živé dítko🙂. Vůbec si nedovedu představit k našemu expertovi mít ještě jedno mimi, to bych nedala🙂. Jop a ještě zmíním, že mi ještě nespí celou noc, většinou se budí 1-2 x za noc, ale jak se vzbudí, tak minimálně hodinu usíná. Já mám naštěstí 2*do měsíce pracovní víkend od 10-18 h oba dny, hlídá babi a to Luky chápe, mamka je v práci a hotovo a já? Nejenže si přivydělám, ale strašně moc si odpočinu od syna a to je taky třeba. Držím palce, ať se to brzy změní, vždyť za rok pofrčí do školky, ale za ten rok už to bude velká slečna a bude mít zase jiné zájmy🙂.

@erika9110 ahoj, ja bych ti doporucovala malou trochu zacit "trenovat". Pises, ze jeden den v tydnu jste u babicky, to by bylo idealni. Mala uz je dost "velka" na to, abys ji mohla rict, ze maminka ted na chvilku odejde, ona ze si zatim bude s babickou kreslit, stavet lego, pit kakao nebo neco, co ji bavi. Rozluc se s ni kratce, ale rozhodne, aby videla, ze fakt jdes, a nedej se obmekcit nejakym placem. Zacni jen ctvrt hodinkou nebo dvaceti minutama, dej si kafe u sousedu nebo aspon v jine casti domu, dojdi do obchodu pro rohliky nebo cokoliv, a relaxuj🙂 Pak se vrat, pochval malou, jaka byla sikovna. 🙂
Dulezite je, abys byla (aspon teda naoko 😉 ) klidna, az budes odchazet, a nenechala se malou zmanipulovat. A pak, az to parkrat orve, tak si zvykne, ze maminka sice jde, ale zase se vrati, a je vyhrano🙂 budes zvysovat intervaly a brzy ti babicka muze hlidat treba cele odpoledne a ty si zajdes nekam s kamoskama🙂 Drzim palce!!!

@enigma007 jj to je přesně ono. NAPROSTO přesné!!!!!!!!

Tak koukám že v tom nejsem sama 😀 a víte že z toho mám radost!!! že v tom nejsem sama a že je i spousta maminek jako já a taky je to trápí a jsou zoufalé. Zatím jsem totiž od mého okolí slyšela jen, že je to vlastně moje chyba.....ale teď koukám, že ty naše malý zvířatka jsou všechny skoro stejná 😀 😀

erika9110 - já mám kamarádku, se kterou chodíme ven od narození našich dětí, jsou stejně staré - ale její malá je naprosto vzorné dítě, od malička jí spí cca od 20 h do 7:30 celou noc, jí skoro všechno, poslouchá, nové věci bere úplně v pohodě, ze dne na den byla bez plen přes den i v noci, prostě vše je bez problémů - samozřejmě jí to přeji, ale už to tak moc neposlouchám - jinak bych byla už v blázinci 😀 . A ještě dodám, že babička jim hlídá, kdykoliv si řeknou a malé je prý jedno, že maminku nevidí. Před Vánocema byla kamarádka taky v práci a nechala malou u babi celý týden, malá si prý jen jeden den trošku popbrečela, ale jinak to prý bylo úplně v pohodě, Luky by asi zbořil barák🙂

ja take doufam ze to maleho prejde do te doby nez se nam narodi treti mimi jinak asi budu potrebovat nake tlumici prasky 😀 manzel je cely tyden pryc za praci takze sem na to sama,o vikendech dela vetsinou melouchy.mladsi by mel jit do skolky ,tak doufam ze tam vydri a nebude bulet jinak mi to urve srdce .

@erika9110 potrebovala bys odpocinout, nejak dobit baterky...myslim ze jsi hodne vycerpana psychicky a fyzicky a tvoje dcera to asi citi. pises ze nikdy nebyla sama. nevim jak na tom jste ale nemuzes ji zezacatku na pul hodinky tydne nechat treba u tve mamky, tchyne, popripade s manzelem o vikendu? pozdeji treba na hodinku na dve...a ty mezitim si zajit zaplavat, nebo po obchodech, do knihovny zkratka co te bavi.....
ono je dobre ty deti trosku zvykat na to ze muzou travit cas i s nekym jinym nez s mamkou...ted uz ma dva roky jak pises to je nejhorsi obdobi rekla bych vsak se rika "terrible two" v anglii 🙂 chtela jsem te potesit ze kolem tri let se to spravi a bude samostatnejsi plus urcite je super kolem tri let dat dite do skolky na rana nadherne si tak odpocines....a neni si co vycitat jsi matka ale ne stroj mas taky narok na odpocinek a na trochu sveho zivota....myslim ze i kdyz manzel vydelava tak bys ho mohla nechat s nim v jeho volnem case a trochu se provetrat.....

Ahoj, tak jsem ráda, že je vím, že v tom nejsem sama. Manžel taky není typ, který by nějak moc hlídal naše roztomilé dítko, i když čas by měl, ale nemá chuť. Z malé mi taky občas "hrabe" a selžu - prostě na ni zařvu nebo dostane na zadek ☹ . Je ale občas nutné se od dítka odstřihnout - takže jsem manžela postavila před hotovou věc - 1x týdne jdu cvičit, nebo do kina, s kámoškou na kafe a hotovo. Vždy mu oznámím kdy, dceru připravím rozhovorem na to, že odejdu a bude doma s tatínkem nebo s babičkou - sice ze začátku vždy řev na celý panelák, ale postupně si zvykla, že maminka odejde a zase přijde. Ale dalo mi to spoustu povídání pořád a pořád dokola. Dokonce jsem ji zkusila nechat i 1 hod. hlídat v dětském koutku - po cestě jsme si povídaly o tom, že tam bude s tetou, že tam bude spousta nových hraček - zvládla to bezvadně bez jediné slzy, tak doufám, že to bude i nadále. Prostě to chce občas vypadnout, jinak bychom přišli o jediné - zdravý rozum a cit.
Zkus třeba na začátku nechat ji u tvých rodičů - třeba hodinu a odejít pryč - ale doporučuji, aby viděla, že odcházích - ne se vytratit při hře - musí si uvědomit právě to, že odejdeš a zase přijdeš.

@erika9110 jeste jsem ti chtela napsat ze v tom urcite nesi sama ja mela obdobi kdy mi z toho uz vseho fakt hrabalo prave v te dobe tak nejak kolem tech osmnacti mesicu az dvou let muj syn tropil dost sceny a hodne vzdoroval a kricel byla jsem z toho tenkrat nestastna...nastesti to preslo a ted je to celkem rozumny kluk ktery se obcas vztekne ale uz to fakt neni furt..

@erika9110 přeju pevné nervy,protože tohle období může trvat klidně i dýl jak půl roku

jen pro představu,naši Ter tohle období postihlo poněkud dřív,asi tak v 9 měsících a to jsem opravdu nemohla ani na záchod bez ní,dokonce se mi jednou zadařilo ji tam i krmit,protože pak nechtěla odtamtud a pořád tam lezla zpátky-nevím který jekot byl horší-ten,že tam byla sama nebo ten že chce tam 😀,takže než strašit sousedy jejím jekem,zvolila jsem cestu nejmenšího odporu

tak nestíhám číst všechno, četla jsem jen pár příspěvků a koukám, že u nás je to v bledě modrém. kolem 8.m. měla dcerka separačku, což jsem brala jako normální jev. do těch dvou let měla takové jakž takž období, že jsem řekla, jdu ven s pejskem, budeš tu s tátou, dala pusu a já šla. přišla jsem, buď se šla přivítat nebo ne. když jsem byla v porodnici, zvládla fungovat týden s tatínkem, mě viděla asi 2x na 5 minut, protože nejdřív měla čtyřicítky horečky....pak se z toho vyklubala 6tá nemoc, takže do porodnice nesměla a hlídání nemáme.
a poslední dobou už nemohu pomalu odejít z místnosti, jít něco dělat aniž bych ji neměla hned za zadkem.......že za mnou chodí na záchod neřeším, to začala v době kdy se naučila lézt..........také už mi z toho všeho hrabe, hlídání nemáme, pomalu nikoho tu neznám. přijde mi to něco jako druhá separačka, jen bych potřebovala od někoho zkušenějšího ujistit, že to je jen období, že to přejde......jinak mi fakt hrábne 😀

To je právě to, tím jak manžel je pořád v práci, víkendy a ještě melouchy aby nás uživil a měli jsme co jíst tak se na druhou stranu snažím být také velmi chápající manželka....chápu, že si potřebuje odpočnout, udělat doma pár věcí jako třeba nařezat dřevo a tak, ale někdy mám pocit, že jen já jsem tady ta chápající a upřímě řečeno mě dokáže dost vytočit jeho výraz když si postěžuju, že je naše dítko dosti panovačné, zlobivé a že on je pořád v práci a pod. Protože jak už to bývá tak se z naší princezny v přítomnosti tatínka stává to nejhodnější dítě na světě, ketré se absolutně bez maminky obejde, poslouchá na slovo a já jsem jen do počtu a pokud už udělá hysterickou scénu, že jdu ven na 5min pověsit prádlo a ona zůstane sama řvoucí za dvěřmi tak to je přece normální a to se stává.....a s tatínekm to ani nehne, protže s ním být asi nechce.....a když si pro ni dojde, že jsem šla opravdu ven jen na chviličku, tak princezna nahodí výraz, ketrý zřejmě tatínkovi rve srdce a já jsem ta co je zlá 😖 Takže je to pro mě běh na dlouho trať a já se pak musím hodně držet abych nevynadal všem co jsou doma.... 😀 Protože já nejen, že mám na starosti celý dům, dítě, dva psi, domácnost, nákupy atd, ale ještě jsem přece dokonalá manželka, ketrá se tváří vždy skvěle když manžel přijde domů 😀 je to na bednu fakt, představa druhého dítka mě tedy dosti děsí a zaplat pánbůh, že do budoucna žádné další neplánujeme, protže já už se opravdu moooooc těším do práce! 😎

Hlvaně opravdu to nejhorší je, že nejen že ji mám za zadkem celý den, ale ještě po mě neustále tzv. leze a to je už je oprav du někdy dost na bednu..... 🙄 😀

Ahojky maminky,všem přeji moc moc síly.....mám to doma taky 😒

@erika9110 - jo, tak lezení po mamince naše čírtě také provádí. nejlepší, když krmím maličkou a starší se snaží vydrápat se mi po zádech a sedne si mi za krk 😝 😀

Eri,víš,že ti kdykoliv ráda pomůžu....zatím jsem ještě doma...můžem to s těma našima závisláčkama zkoušet,jednou půjdeš pryč ty a jednou zas já 😉 😉 I kdyby jsi měla jet opravdu jen na rychlý nákup nebo oběhnout blok,aby jsi si pročistila hlavu.

@erika9110 ty úplně a to do puntíku popisuješ naší malou - u nás je to na chlup stejný, akorát nám toto období trvá už nějakou dobu a já doufám, že to konečně už skončí, nebo mě trefí. Nemůžu se bez malý ani uprdnout, všechno musíme dělat spolu, jinak se jí to nelíbí, na záchod se mnou samozřejmě chodí taky, protože jinak by byl řev. Manžel dělá na směny, takže je doma vlastně na střídačku, jinak jsem s malou sama. Na víkendy sice jezdíme k našim, ale to vždycky taaak moc uteče ☹ . Když jsem s malou doma sama, to je na odstřel, jasně, že má světlý chvilky, kdy je hodná, ale to je opravdu málokdy. neustále vyžaduje mojí pozornost, samotnou jí nic nebaví, nehraje si sama, celý dny za ní musím lítat, každej večer jsem pak ráda, že ta holka konečně už spí a já si můžu oddychnout a nabrat síly na druhej den 😝 Spaní po obědě má každej den odbytý do 45minut, takže to volno uteče ani nevím jak. Je ale zajímavý, že když jsme venku, nebo někde s kámoškama a jejich dětma, tak na mě nemá moc času 😉 Už jsem byla z toho tak psychicky i fyzicky vyčerpaná, naštvaná a vyš´tavená, že jsme začali praktikovat to, že manžel občas vezme malou ke tchánovcům, abych já si odpočinula, zašla s holkama na kafe atd. No a od tchánovců slyším na Sáru samou chválu, jak si prej na to hodný dítě můžu stěžovat - hm, tak asi jim budu muset jeden den s ní natočit na kameru, aby mi věřili 😀
Jsem za toto opravdu ráda, docela mi to pomáhá a doufám, že se to takhle bude praktokovat i nadále. takže pokud to půjde, opravdu nechávej tvou malou po chvilkách u babiček, oni jí určitě tak zabaví, že si na tebe ani nevzpomene. U nás to tak funguje.
Držím nám všem palce, ať se ty naše dětičky konečně umoudří 😉

Janičko děkuju...

Já mám někdy pocit,že jsem Já ten špatný element,bo když je malá beze mě,je jiná,lepší,mnohem lépe spolupracuje.

Jenže právě já ty babičky využívat nemůžu. S tchýni se nebavíme, navíc manžel ani nechce aby jí hlídala a u našich je to takový na prd, tím, že já táta hodně nemocnej tak potřebuje klid a ten mu naše princezna moc nedá.....a pak to dopadá tak že já se rozloučím, vysvětlí, že opravdu přijdu za chvíli a zvířátko celou dobu hystericky řve a řve za dveřmi tak že mi naši volají, po 2hoďkách úplně na dně a't už koukam přijet 🙄 Jednou jsme si s manželem vyrazli, odvezli malou k našim, počkali až usne a šli. ve tři ráno jsme se musela vrítit k našim ukázat se princezně, pochovat a do pěti minut spala jako by nic. Jen s tím rozdílem, že mě od té doby kontroluje i v noci jestli jsem tam 😝

@erika9110 aha, tak jestli by pomohly třeba kamarádky nebo jiní známí? To u nás je to naštěstí s tím odchodem úplně v pohodě, když odcházím, malá mi zamává, dá mi pusu a nazdar 😀 Tak aspoń v tomhle je to dobrý 😅
A ještě s tím probouzením v noci - naše malá se pořád v noci budí buď na pití nebo chce mlíko, ale taky mi už kolikrát přijde, že to dělá ze zvyku, aby si zkontrolovala, jestli tam jsem nebo ne. Ale jak jsme ji teď zvykli, aby byla s tátou přes noc beze mě u tchánovců, tak se stejně probouzí, ale naštěstí jí stačí, že je vedle ní táta 😉

@erika9110 Jen ti chci říct,že tě zcela chápu 😀 Kolem 1,5 roku,jsem "musela zdrhat" nenápadně-samozřejmě že byl řev,pak kolem 2 let jsem si řekla a dost a začala přesně dělat to,co tady již zaznělo a to,je připravovat,mluvit o tom.Třeba jsem chtěla jet nakoupit odpoledne a od rána jsem jim říkala,že příjde babí a budou si hrát,já že potřebuji nakoupit a oni se samozřejmě ptali"a pijedeš?(přijedeš?) 😀 a pořád a pořád,tak jsem jim odpovídala,že samozřejmě se vrátím.......,jen musím nakoupit aby bylo co papat...chvilku to trvalo,ale pochopili,že když je někde nechám u někoho,tak se vždycky vrátím 😉 A te´d mě posílaj už i pusinky a "rozkážou",něco přivez dobrýho jo maminko? 😀 😀 Ale zcela tě chápu,jen mě se opravdu osvědčilo u čehokoliv je na to připravit do předu 😉 Držím palce 😉

ježiš holky, máte to opravdu náročné, takový zápřah bez odpočinku si nedovedu vůbec představit, já bych byla teda hodně napruzená a nepříjemná ☹ Jediné řešení je asi pořád to zkoušet. Důležité určitě je, aby dítko bylo u lidí, kteří ho mají rádi a věnují se mu. Můj syn chtěl být ze začátku mimo mě jen s manželem (ten je pořád v práci) a pak naštěstí i s tchýní (ta si s ním pořád hraje a je prostě zlatá babička). "Výhoda" je, že dvoultému dítěti je možné leccos vysvětlit, takže bych na to šla přes to vysvětlování, syn si dá takto říct v mnoha věcech, když mu něco zopakuju 100x, tak to začne brát na vědomí 😀 Přeju pevné nervy.