Zapojení otce dítěte do péče o nemocné dítě - při současné nemoci matky
Ahoj ženy, prosím, napište mi, jak to máte doma vy, a co považujete za normální. Jak vám pomáhá otec dítěte v situaci, kdy dítě onemocní, ale vy také, a prostě potřebujete pomoct s péčí o dítě, protože je vám krátkodobě taky dost špatně a těžko byste to zvládaly... Já jsem teď v 6 měs. těhotenství, doma mám syna 2 a 3/4 roku. Od podzimu až po velkou část zimy jsme v podstatě nebyli nemocní, v únoru a březnu něco bylo, ale teď jsme si to trochu vybrali. Nejvýraznější příklad z poslední doby byla situace, kdy jsme se synem oba chytli dost brutální střevní chřipku (já tehdy v 5. měs. těhotenství). Měla jsem horší průběh než syn a jeden den jsem byla totálně vyřazená z provozu, když jsem zrovna neblila nebo neseděla na wc, tak mě bolelo tak ukrutně břicho (i když jsem třeba nehybně ležela na posteli), že už jsem nevěděla co dělat, bála jsem se i o miminko. Nemohla jsem vůbec jíst a skoro ani pít, aspoň ten jeden den fakt ne. Byl to pátek, takže pak už byl víkend. Na ten jeden den jsem manžela požádala, aby zůstal doma z práce. On zůstal, z vlastní volby si nevzal ošetřovačku, ale dovolenou. Dnes jsme měli velký konflikt, který vznikl z manželovy nepozornosti a zapomnětlivosti. Mám jít v pondělí ke gynekologovi na vyšetření kvůli těhotenské cukrovce, znamená to, že tam budu sedět 2 hod. + pak ještě cca 20 min. normální těhotenská poradna. Sestřička mi řekla, ať tentokrát raději syna neberu. Já jsem s manželem domluvila, že mi ho tam doveze později, ale tak, aby to ještě stihl do práce včas, i když třeba později, než obvykle (mají tam nějaké rozmezí, kdy má dorazit). Takže syn se mnou na gyndě nakonec bude třeba stejně 2/3 času. Manžel na tu domluvu zapomněl a vztekl se (ještě mě nařkl, že jsem mu to neřekla, ale já vím, že ano, dokonce několikrát + je to v kalendáři na zdi), a začal mi pak vyčítat právě i ty jednodenní výpomoci doma, v situaci, kdy jsem byla sama nemocná. Byl z toho hrozný konflikt. Křičel na mě, co má jako v práci pořád říkat, že o práci přijde, já jsem plakala, co mám dělat, když jsem tedy fakt na ten jeden den objektivně nebyla schopná se kvalitně o syna postarat, na to mi nebyl schopen odpovědět a pořád mi nadával. je pod tlakem, splácíme půjčky, ale takové i tak podle mě není ok. Dodám ještě, že já sama při RD a druhém těhotenství pracuji, teď cca 4x týdně jako chůva, beru syna s sebou, je to velmi náročné fyzicky i psychicky, k tomu ještě 5. den fyzicky namáhavý úklid jednoho činžáku. Ale samozřejmě těmito pracemi nevydělám tolik, jako manžel, což je mi také neustále předhazováno. Myslím si, že při nemoci by to nemělo být "já a moje práce" versus "manželka a děti", ale tak, že se rodina prostě dohodne, jak bude toto řešit, za nemoc přece nikdo nemůže! Je mi strašně líto, co všechno mi manžel dokáže vyčíst, už nemůžu psychicky ani fyzicky. Jsem mimo, nebo jak to máte vy? Prosím, nesuďte mě, potřebuji jen reálný náhled na situaci od více maminek. Děkuji vám.
@ttm tak ja myslim, ze normalni to tak bohuzel neni- aspon co mam od kamaradek, tvuj manzel je teda skvely.
Když jsem byla těhotná a ležela s angínou,manžel se staral o syna i celou domácnost. I teď,když je třeba manžel vše zastane. A to mi přijde normální. Určitě mi nikdy nic ohledně starání se nevyčítal... Přece jen jsme si děti pořizovali oba,není to můj "rozmar",takže oba se musíme snažit.
Mam pocit, ze je toho na vas oba moc (splaceni pujcek, tvoje brigady) a proto to takto vygradovalo. Kazdopadne, aby mi chlap vycetl, ze si kvuli VASEMU diteti musel vzit volno, to bych mu dala😁Taky jsem priteli musela parkrat rict ze ho nebudu prosit, aby pohlidal jeho (nase) dite😃, nekdy maji pocit, ze se starat mame jen my. Ale kdyz jsem v noci chytla zanet prsa a mela zimnici a horecky nejhorsi v zivote, tak jsem mu v 5 rano predala rvouci dite a rekla mu, ze ji proste musi pohlidat. Dalsi den jsem byla tak slaba, ze jsem si cestou z loznice do obyvaku musela sednout na zem. Nastesti mel muz volno, ale kdyby nemel, musel by si vzit, ani bych neohrala obed. Takze se normalne bez reci staral k malou i o me. Jste rodina a to neznamena, ze ty padnes na hubu. Mozna bych se v klidu zeptala, co ho trapi, jestli mu treba v praci neco nenaznacili...
Jen ještě upřesňuji, že to není o tom, že by manžel doma nic neudělal. Třeba občas nakoupí, uvaří, nachystá snídani, o syna se chvíli postará, večer si s ním chvíli pohraje - ne tedy, abych já měla volno na odpočinek, ale abych mohla pracovat v domácnosti (práce, u kterých by bylo lepší nemít dítě za zadkem) nebo abych mohla něco zařídit, napsat, nafotit věci na bazar, abych vydělala pro nás nějakou korunu prodejem atd. atd. Ale všechno je s výčitkami! Buďto je hned protivný nebo aspoň brblá, nebo je ohledně toho konflikt. Když ne, tak potom mi vrazí kudlu do zad později - odsouhlasí, i opakovaně ujistí, že to a to je ochoten udělat, ale pak mi to sprostě vyčte, třeba i za delší dobu...
@nelinecka1 Já si zase myslím, že tak jak to má @ttm to normální je! Chápu že pokud má rodina
@atka1 spoustu půjček a hypotéku a muž je pod tlakem a má strach o práci, že to psychicky nezvládá. Ale to není omluva.
Bohužel spoustu žen se na začátku vztahu bojí muže zapojit do domácnosti (schválně nepíšu POMÁHAT s domácností, ale ZAPOJIT SE), protože chtějí v rámci nového vztahu vypadat jako ty úžasné schopné ženy, co všehno zvládnou. A pak si na to muž zvykne a už je mu zatěžko se zapojit. Jo, pokud chlap má náročnou práci tak svěle ohodnocenou, že žena může (a chce) zůstat v domácnosti, to je něco jiného - v tomto případě (a v případě nezúženého SJM) bych nechala chlapa doma vydechnout a moc toho po něm už nechtěla. Ale to případ zakladatelky nebude, když musí s tak malým dítětem a těhotná makat a ještě je to bráno jako samozřejmost...
Ale pravidla ve vztahu jdou změnit vždy. Je to těžší, než nastavit je hned na začátku, ale jde to. Stačí si sednout a upřímně říct, co už dál nejde, proč to nejde a navrhnout řešení. Např. "miláčku, už jsem ve vysokém stupni těhotenství a chodit uklízet za peníze už nezvládám. Pojďme řešit výpadek peněz z tohoto přivýdělku po zbytek těhotenství jinak: vybereme část úspor / necháme si zkonsolidovat půjčky a tak ušetříme/ uskromníme se např. v oblasti dopravy. Pokud chlap není netvor, tak to zkousne.
A jde mi teď hlavně o to vyčítání situace, kdy pouhý jeden den zůstal z dítětem doma z práce, abych se mohla dát trochu zdravotně do kupy i já. Co jsem měla dělat, když jsem ležela na hromadě, proč mi vyčítá nemoc, se kterou nic nenadělám?!?! Je mi to tak hrozně líto... ☹
Tvůj manžel by si měl uvědomit, že dítě není jen Tvoje,ale že je vaše. Dovolím se zeptat, čistě teoreticky, kdybys chodila do řádné práce, vydělávala bys stejně? Jde mi to, že kdyby mohl být těhotný muž byl na mateřské, jestli by také zvládl chodit na brigády? Ty se snažíš sec můžeš, ale Tvůj muž to neocení, naopak tě ještě prudi. Můj muž si po své práci vezme syna a nechají mě v klidu si uvařit, uklidit nebo jen odpočinout. A také máme velkou hypotéku.
To mohu rovnou být samoživitelka bez jakékoli jiné podpory, to věřím, že potom bych to zažívala pravidelně. A moc je mi všech takových žen líto, že ani v nemoci nemají podporu. Takhle si to ale nepředstavuji, když mám manžela a otce dítěte v jedné domácnosti. A ano, znamená to třeba finanční újmu, když zůstal den z práce doma - ale opravdu jsem za svou střevní chřipku nemohla, a opravdu mi bylo úplně příšerně zle! Na placené hlídání nemáme a kamarádky nepohlídají, když mají samy dítě, to bych je sem nemohla ani tahat, aby to od nás chytly...
@ttm mam to stejne jako ty a nedovedu si predstavit, ze by tomu bylo jinak 🙂
Nevím, jak to má tvůj muž v práci, ale doma bych ho nechtěla. A trošku se divím, že si v takové situaci, kdy oba makáte, jak mourovatý, i ty když seš na RD, pořizujete druhé dítko. Ale nechtěla jsi, abychom tě soudili, tak to dělat nebudu. Stojím každopádně při tobě. Chlap se může starat stejně jako ty, my to tak doma máme.
Zdravím, soudit nebudu to bych si ani nedovolila. Třeba se Vám to doma trochu víc nakupilo než je zdrávo?!A třeba toho je na manžela opravdu hodně. Zastávat se ho nechci nežiju s Vámi...nevím.Vy jste teď citlivější než normálně a prostě se toho sešlo víc najednou. Třeba ty mraky zase odejdou a bude dobře. 😉
@kocvarovas zakladem je, nebrat si pujcky na blbosti. Jedina pujcka, ktera ma smysl, je hypoteka, pokud na to rodina ma. Jinak jdou splatky na krev a vsichni jsou akorat ve stresu. Je jasne, ze se zakladatelcin manzel boji, ze prijde o praci a rodina pak bude bez financi, se splatkami na krku.
@atka1 to jatak mam doma stale. Manzel mi nikdy s nicim nepomuze, skoda slov. On sice plati vse, ale zase si to vyzeru, ze na me rve nonstop, jak vse musi platit atd. Kdyz jsem marod tak neexistuje abych si jedionou minutu oddychla, jsem stale na nohach a musim neco delat i kdyz treba neni co delat. Neexistuje aby za me zavezl dite do skoly ( jdeme 3 km pesky) s horeckou jsem se strachala lesem pro dite do skoly..
Šmarjá, ženské, proč si s takovým materiálem děláte děcka?? To je už několikátá diskuze, u které jen nevěřícně zírám, co všechno jste ochotný tolerovat!😖
@zuzineckah Přesně...
@britney proc s nim jste??
@atka1 Nečetla jsem jiné komentáře, napíšu rovnou reakci na tvůj příspěvek.
Promiň, ale partner je vůl! Netuším, v jakém oboru pracuje, ale v dnešní době, kdy je práce všude opravdu hodně, je blbost, aby se kvůli pár dnům strachoval, že ho vyhodí (a bude na pracáku). Má rodinu, brzy mu přibude druhé dítě a myslí si, že to všechno obstaráš sama?! I v práci určitě ví, že má potomka (jistě si ho odečítá z daní), takže musí počítat s tím, že se bude muset občas postarat.
Před necelým měsícem jsem taky chytla nějakou hroznou virózu - bylo mi špatně, jak už dlouho ne + teplota, obě děti doma (5 a necelé 2 roky) - 1. den zavolal muž babičku, aby pohlídala (to byl čtvrtek) a přišel odpoledne dřív, aby ji vystřídal a druhý den (v pátek) zůstal doma na dovolené. Dokonce i v noci za nimi chodil. Já jen ležela v posteli, spala a nebyla jsem schopná pohybu (zimnice a zvracení). Naštěstí 3. den to nejhorší přešlo, to zase lehl manžel.
Když jsem nastoupila po prvním rodičáku do práce, domluvili jsme se, že nejmíň první 2 měsíce bude s nemocným dítětem on (na OČR), protože mi bylo blbý, sotva se vrátím do práce, abych každou chvíli zůstávala zase doma. Byl to březen a duben, dítě poprvé v jeslích, takže opravdu na týden strávený v jeslích následovaly dva týdny doma. A dal to. Pak jsme se střídali. (Teď, když jsem na rodičáku, mu OČR nikdo nedá, takže hlídám samozřejmě já, když nejsem taky nemocná.)
To mi přijde normální. Jaký si to uděláš, takový to máš...
V naší rodině je normální se domlouvat, tak aby to víceméně všem vyhovovalo (aby fyzicky stačili, zdravotně či spokojeností) a hledáme řešení tak dlouho než se najde.
Tvůj manžel si našel "viníka" tebe a místo aby začal u sebe typu, jsem unavený z práce, cítím že je toho na mě moc, sorry asi jsem vybouchl a snažil se hledat řešení, jeho jediné řešení je najít kdo za to může (což daný problém stejně nevyřeší, zbytečné jej hledat).
Já myslím že děláš dost a to co si narokujes po něm je v mých očích normálně v mezích (až i dost přepínání se).
Moje povaha by takového chlapa velmi rychle vzpruzila, ať se chová jako chlap a ne chudinka.
@atka1 normální to není! Výčitky nejsou na místě,já byla teď v první trimestru furt na záchodě a všichni (partner,babičky) pomáhali,jak mohly,protože já jsem prostě měsíc byla úplně nemožná a potřebovala jsem,aby malá mohla aspoň na chvíli ven a já potřebovala spat.A brali to jako samozřejmost.Predevsim partner,tomu mě bylo líto,bere to tak,že miminko jsme chtěli a já nemůžu za to,že me druhé těhotenství tak sebralo. Nikdy by mi nevycetl,že nevydělávam,jsem čistě na mateřské,žádné brigády,prostě vydělává on,museli jsme se uskromnit,ale splácíme hypoteku a půjčku a i když taky někdy chodí vyčerpaný (dělá někdy 12-13tky) a je pod tlakem,aby vydělal (hromada přesčasů),nikdy by to nepoužil proti mě.Prijde z práce a klidně si vezme malou,chce s ní trávit čas,nebere to jako že mi ji hlídá,on s ní být chce...teď jsem si vymkla kotník a byla na berlích pár dní a nemohla jsem chodit,musel se postarat a to plnohodnotne o malou i domácnost,vozil mě do špitálu,taky si musel vzít volno v práci,ale nikdy by mi to nevycetl.Proste se stalo.Je to vaše dítě,ty se snažíš i finančně přispívat,je jasný že nemůžeš vydělat tolik kolik on,když se ještě staráš o malé dítě.Mel by si uvědomit,že děláš víc než dost a měl by si tebe a tvé práce víc vážit.
Ty jo, já byla loni nemocnáa nepouzitelna měsíc, manžel si vybral Očr a skoro všechnu dovolenou, o malýho se staral když jsem byla týden v nemocnici, vzal si teda na pomoc i babičky, jak to šlo. Ale neslyšela jsem jedinou výtku, spíš je ještě starostlivejsi než dřív a spoustu věcí co dělal ten měsíc už si vzal za vlastní, například mě nenechá vytírat zem, protože je to namáhavé, zjišťuji, že mám doma poklad.
Tak můj chlap je taky někdy na ránu, ale tohle už mi přijde dost přehnaný. Zaprvé teda moc nerozumím tomu, že čekáte další dítě. Chtěli jste? Chtěl on? Zadruhé... byl předtím stejný? Nebo se jako vůl chová až teď?
Podle mě má nějaký důvod... nezvládá to v práci, nezvládá to celkově, zvážila bych i možnost, zda někoho nemá... Zkrátka zmobilizovat síly a pátrat po důvodu a řešení... Jinak vás obdivukju, já bych s vaším nasazením asi chcípla 🙂 Mám syna 2 roky a 4 měsíce, jsem těhotná v 19. týdnu a pracuju z domova nepravidelně, náročné na soustředění, ale ne fyzicky... A občas vyloženě usínám za pochodu...
Manžel pomahá nechá mě ležet, když opravdu vidí že já sama sobě nevládnu nebo, když ho požádám, že je mi zle atd... S dětmi zajde i k jejich lékaři atd. Proste mě plně v domácnosti zastane a ještě se postará i o mě je to poklad 💗💗💗 A když lehneme všichni tak se střídáme. Toho vašeho nechápu bych ho hnala 😠
Myslím si že toho máš hodně, manžel asi taky, ale tohle už je přes čáru, když jsi nemocná, nemá ti co vyčítat. Měla jsem nedávno navlas stejnou situaci - střevní chřipka, bylo mi strašně zle, mohla jsem jen skoro celý den jen ležet. Těhotná v 8 měsíci, dcerka 26 měsíců, která to chytla až o den později, díky bohu aspoň tak že to neměla zaráz. Manželovi jsem ráno řekla jak je mi strašně, celou noc jsem nespala. Postaral se před odchodem do práce o dceru, nakrmil ji, posadil na nočník, oblékl, pak odešel. Je fakt že jsem ho prosila ať zůstane aspoň do oběda doma, do práce by stačilo zavolat, ale to nechtěl. Za to dvakrát za ten den za námi zajel nás zkontrolovat a donesl mi objednané obědy z jídelny aby nepropadly (chodím si do nedaleké školy ať nemusím denně vařit), já jsem nebyla schopná se doplazit bez točení hlavy ani na záchod. Byla bych raději kdyby byl doma, ale jsem ráda že nás nehodil přes palubu uplně a postaral se aspoň tak. Já jsem do 11 dopoledne opravdu jen ležela a skučela a pospávala, dceři jsem pustila pohádky a "starala se o sebe sama", já jsem to opravdu nedávala. Pak už jsem musela vstát, dát jí oběd (se zacpaným nosem a musela se nakrmit sama, tak zle mi bylo), vleže jsem si chvilku četly pohádky. Po práci se o ni postaral, šli ven, nechal mě odpočívat. Ale ani ho nenapadlo mi to vyčítat, za to jsem přece nemohla, naopak mě litoval jak je mi mizerně a ještě v těhotenství s obřím pupkem.
No, není to samozřejmě normální, dítě je i jeho a s dítětem je mnohdy větší práce než v zaměstnání (aspoň pro mě je to teda větší záhul než když jsem pracovala), takže manžela nechávám třeba dítě pravidelně uspávat, chodí na nákupy, dítě hlídá a já si jdu odpočinout. Nepracuju a ani dlouho ještě nebudu, nechci, nezvládala bych to, máme hypotéku, ale prostě žijeme skromně a nic nám vlastně nechybí. Možná si fakt víc dupni, musíš odpočívat a on si v práci může přeci vzít paragraf a zůstat doma pár dní na ošetřovačku. Je to i jeho dítě přeci! A o tebe má taky povinnost se starat, proto jste se snad i brali, ne? Tak hodně štěstí.
Zkus si s nim v klidu promluvit. Mozna ma v práci nějaký problém.Chce to mluvit, mluvit, mluvit. Nebo taky udělat pořádnou scénu 😂Někteří chlapi to potrebujou 😉
Už jen v tom,že on křičel a ty jsi plakala ,je něco špatně. Na mě by chlap křičel jednou a ještě z toho důvodu,že se staral o dítě,které si sám udělal. Přijde mi,že si ty mužské v začátku rozmazlíte a pak se to s vámi táhne celý život. Děti jsou obou a tak ať se hošánek taky stará. Co až budeš chodit do práce a on bude muset na paragraf (nebo to zase půjdeš vždy jen ty,aby on náhodou nepřišel o práci a mohl ti vyčítat,že málo vydělaváš)? Já když tohle čtu,tak se mi otvírá kudla v kapse,i když z okolí vím,že si za tohle chování mohou ženy mnohdy samy.
Podobné diskuze
- Kdo vám hlídá děti, když jsou nemocné?62
- Neschopenka nebo ošetřovačka, co je výhodnější?2
- Školka a neustále nemocné dítě, jak jste řešily hlídání?7
- Mám nárok na paragraf při polovičním prac. úvazku a RD?4
- RP současně s tzv "ošetřovačkou" na dítě, lze to?18
- Jak je to s namáhavým zaměstnáním v těhotenství?10
