Výchova miminka. Je to rozmazlování, pokud ji uklidňuji houpáním a nošením?

@tezz111 kdybys ji nechala plakající v postýlce, tak by to nebylo vychovávání, ale zanedbávání. Tvůj manžel říká nesmysly. Malé dítě potřebuje spoustu fyzického kontaktu. Chovej, houpej, mazli.
Jo a doufám, že ten tvůj plán "začít vychovávat v roce" neznamená, že jí budeš odstrkovat, a odepírat jí kontakt, promiň, ale trochu to tak z tvého příspěvku vyznívá.

@tezz111
manzel by si mel nastudovat neco o vyvojove psychologii ditete protoze mele nesmysly.zkusila bych se zeptat tchyne jak ho vychovavala ona protoze je docela mozne,ze ho nechala vyrvat a on ma prave proto podvedome tenhle nazor protoze jemu samotnemu nebylo doprano.

@tezz111 souhlasím s ostatními.. Nesmysl zakořeněný v době dřívější... Je to malinké miminko.. A k tomu staršímu, ročnímu..když pláče ma to svůj důvod, takže pořád chovám, mazlím... Není důvod nemazlit. Rozmazlenost je podle me v jiném pochybení.. Když dítě nemá hranice? Určitě ne v objetí. Takhle to mám ja.

Ani by mě nenapadlo, že svojí tříměsíční holčičku rozmazlim tím, že jí budu chovat, houpat a já nevím co všechno. Miminko potřebuje kontakt s maminkou. Tím jí vážně nerozmazlis

@tezz111 Můj muž například nemá naprosto nějaký smysl, co se týče malého dítěte, miminka už vůbec. Absolutně nedokáže zareagovat na jeho potřeby a není ani moc schopen se to mechanicky naučit..on je prostě technický typ. Pamatuje si akorát to, že za něj nic nebylo a přežil to bez následků...to bych někdy i oponovala..:D Dej na svůj mateřský instinkt.

@gruyerre to určitě ne, je to vymodlené dítě. Já bych ji tulila třeba pořád. Tím "mít klid" jsem myslela aby neplakala. Dost trpím na migrény. Vychovávat jako vysvětlovat, že teď je čas jít spát, že už je půlnoc, nebo ať se chvilku zabaví sama, že se taky potřebuju jít vyčůrat a uvařit večeři 😂

@bonavoxa já se s ním pořád hádám, říkám mu že ji prostě nenechám řvát když ji můžu uklidnit. Sice jsem pořád prohlašovala jak moje dítě v životě neudělá scénu v cukrárně, že chce větší lízátko a měla jsem v plánu být přísná, ale zároveň ji tolik miluju že ji prostě neumím nechat brečet. Tak jsem měla strach abych ji vážně nějak nerozmazlila už od teď a nebylo to pak těžký napravovat.

@tezz111 je malá jen jednou. Dej ji co potřebuje. Na výchovu času dost.

@tezz111 Podívejte se s manželem na Nevýchovu a doporučím i super knihu Vychováváme děti a rosteme s nimi. Lásky není nikdy dost a objetím teda nerozmazlíš nikdy. Trucujícího uřvánka si vychováš spíš nesmyslnými ultimáty a umělými hranicemi. A teda nečekej, že v roce dítě pochopí, že se potřebuješ v klidu vyčůrat 😉. To ale každopádně neznamená, že bys mu to neměla vysvětlovat teď - to, co děláš, proč to děláš. Mluvit s ním, popisovat chod domácnosti, rituály, zvyklosti vaší rodiny. Dítě to nasává postupně a vždycky rozumí víc, než si rodiče myslí. Jen se prostě začleňuje do chodu domácnosti postupně podle svých schopností a zkouší. Potřebuje silné rodiče, kteří ho budou bezpodmínečně milovat.

@olga_ dík, na tu knihu se určitě podívám. Chtěla bych jí rozumět a nechci být ani moc měkká, ani moc tvrdá. Nechci aby byla nesamostatná ale zároveň, aby věděla jak moc ji miluju. Sama na sobě vidím jak škodí když rodiče pořád jen pomáhají, ale zase s mámou mám vztah, který jsem u nikoho jiného neviděla a chci mít úplně stejný s ní. Je to těžký najít tu hranici a i když je ještě brzy to řešit, pořád o tom přemýšlím

@tezz111 Poslouchej svoje srdce, radí ti dobře, máme instinkt který nám velí miminko opecovavat a utesit když pláče, tak to má být.. Na výchovu ještě dojde, na to je čas 🙂

@tezz111 tu knížku Vychováváme děti a rosteme s nimi taky moc doporučuju, půjčila jsem si ji z knihovny a je tak skvělá, že jsem si ji musela hned i koupit. Potom ještě stojí za přečtení Respektovat a být respektován. Jinak radit nemůžu, můj syn má 3týdny, takže zatím mám jen spoustu snů a ideálů o tom, jak to u nás bude fungovat.😄

U nas jak pres kopirak... Neboj, nerozmazlis ji tim. Je to jen zakladni lidska potreba, mit kontakt 🙂

Tak nevím, jestli je rozumné začít s výchovou v roce, on už lezoucí kojenec zkouší, co se dá a co ne a rozumí slovu "ne", takže jakmile začne dítě s vlastní akcí, dá se lehce korigovat obvykle v zájmu jeho bezpečí. Nemyslím si, že je vhodné podřizovat veškerý svůj život dítěti (tím myslím např. již zmiňované soukromí na WC), ale určitě je dobré naslouchat jeho potřebám a snažit se je sladit s našimi potřebami popř. najít kompromis. Pokud je miminko chovací, tak chovací bude, pokud je houpací, zkusit to vymyslet tak, aby byla jeho potřeba uspokojena. Jestli se muži bez nějakých větších scén podaří miminko uspat jinak, proč ne? My vymysleli uspávání pohupováním v náručí na velkém míči na cvičení a míč s námi v půl roce jel i na dovolenou🙂 Ale ve všem jsem se dětem nikdy nepodřizovala, ostatně mám je 3, to by ani nešlo.

Rekla bych, “vychova” neni to spravne slovo. Asi na to vice pasuje “navyky”. Jako takhle...Ja Kdyz neco delam a syn zabreci, tak taky hned vsechno neodhodim a nebezim k nemu okamzite, pokud to neni nejaky obri rev. V zivote jsme ho nenechala vyrvat, ale i podle pediatra je v poradku dat mimcu par minut jestli se uklidni. A ze si tvoje vyzaduje noseni - vyzaduje si kontakt. Pro ne je neprirozene byt takhle sami. Jako matka mas instikt, ktery tvuj muz nema a neumi to pochopit. Jestli chces byt prisna, tak urcite ne u novorozence 🙂.

Děti se nerozmazlují láskou, ale nedůsledností. A i moje tchýně říkala, když starší pořád brečela a musela jsem ji mít na rukách, že dítě se má vyCHOVAT - myšleno odnosit na rukách.

@pipi_puncocha ideály jsou hezká věc, byla jsem jich plná 😅 a kámoška se dvěmi dětmi mi pořád říká - Bude hůř... počkej až bude ve fázi "a ploč?"

Tříměsíční miminko si nic nevydupává, proboha 😀 Navíc se ty jeho potřeby budou měnit, náš půlroční si teď často jakoby "stěžuje" prostě jen tak, před měsícem to znamenalo , že potřebuje nakrmit a uložit vždy, teď tak v půlce případů, v té druhé polovině to je jakési brblání pro sebe ve stylu "teda ty hračky jsou dál, než jsem myslel, to si dám, než se k ním doplazím... a ani to není to, co jsem chtěl, hele, co je támhle?" apod.

Naši malou jsem uspávala houpáním v náručí. Vyslechla jsem si často, jak si pletu bič na sebe, ale do roku jsou to opravdu miminka. Do roku dítě nerozmazlis.
Ale samozřejmě jsem nechtěla takto uspavat věčně, i kvůli váze a mým zádům. 😀
A tak jsme postupně přešly na lepší způsoby. Pár měsíců jsem houpala ve stoje, za chůze. Pak jsem si sedla. Pak jen náruč bez houpání. Pak jen držet za ruku a v roce jsem seděla jen u postýlky.
Naše dítko je kontaktní velmi, teď v jejich dvou a pul letech uspavam jen svou přítomnost. Jsem v rohu místnosti a ona sama usíná. Ono to pujde. 😊 A když ne, uděláš krok zpet a zkusíš to za pár týdnů. 😊
Co se tyka vychovy... Asi to není nejtrefnejsi pojmenovani, ale snažila jsem se dceru naučit vnímat den a noc. V noci jsem ji utesovala, nakojila, ale žádné hry, pisnicky, normální světlo. Bylo obdobi, kdy chtěla v noci divocit. Asi kolem osmého měsíce asi. A tak jsem sedela hodinu u postýlky, než to přešlo a ona zase zacala spát celou noc.
Nebo když začne lezt, rak vysvětlit nebezpečné věci. Děti nejsou hloupé! Vše pochopí.
Ale to je asi celá výchova do toho roku. 😊

@eithelwing no já právě mám z postýlky udělanou kolébku a taky mi všichni říkají, že jsem si to pokaňkala a teď ji budu muset houpat pořád. V klasické postýlce mi neusne. Ale starší děti už to přeci nevyžadují, tak se pořád utěšuju, že to chce jen teď protože je malinká. Začalo to tím, že jsem ji houpala přes den a na noc dávala do dřevěné nehoupací postýlky a teď už ji musím i na noc uspávat houpáním.

@tezz111 Prosímtě, ještě je super kniha Naše děti, naše světy. Napsala ji americká etnopediatrička a shrnuje poznatky o péči o miminka z celého světa. Kupříkladu v asijských zemích (i jinde ve světě) je časté společné spaní rodičů s miminky/dětmi a oddělné spaní, neřku-li miminko v samostatném pokojíčku, jak je to běžné v USA, vnímají jako selhání rodičovských povinností. Je tam i krásná kapitola o spánku atd.
Každopádně kdybych shrnula, vůle k životu je velká, takže děti fyzicky přežijí téměř jakoukoli péči. Dej na své instinkty a vykašli se na to, jak "se to má dělat", protože obrazně řečeno o dům dál to stejně dělají zase jinak... Vaše dítě, vaše zodpovědnost. Do puberty ji houpat nebudeš, ale při dobrém základu, blízkosti a důvěře mezi vámi (a to všechno budujete už teď!) máš větší šanci, že za tebou přijde, svěří se, přitulí se. Že vám prostě spolu bude dobře. Není důvod bát se blízkosti svého dítěte. ❤

@tezz111 Ono se to poddá. 😊 Já bych spíš řešila, že postýlka nemůže cestovat se mnou. 😀 Tedy my měli cestovní postýlku, ale jako malá spala na cestách často u mě.
Ono ze začátku máš pocit, že to budes delat naveky, ale nebudeš. Teď to mimco potřebuje, časem zkusíš něco jiného, nebo houpat méně, prostě trosku ubrat. A nakonec docilis požadované podoby. Pujde to pomalu, ale pujde, však žádný spěch.
A tva malá byla na houpání zvyklá 9 měsíců v děloze. 😊

Láskou jí nemůžeš rozmazlit. ❤️ Škoda, že to nevěděla i manželova maminka. 😔

A proc jste si to dite delali, kdyz ho jenom chcete odlozit na zem nebo do postele a nebyt s nim v kontaktu? To dite chce proste pomazlit. Byt u rodicu. Se prober a tvymu starymu bych omlatila smradlavej hadr o hlavu. Pak z toho ditete budes mit stejnej studenej cumak jako je on.

@makronka222 proboha nikdo netvrdil že ji někam chceme odkládat 😂 dotaz zněl úplně jinak. Tak bych prosila zachovat alespoň zdání nějaké slušnosti, děkuji.

Raději bych měla rozmazlené dítě, než zmrzačené nedostatkem lásky a kontaktu.

@korneliusa no já bych ráda právě ani jedno. U mě to maminka přehnala a teď se cítím emocionálně i finančně závislá na partnerovi. Chci najít ten ideál, aby nebyla ani rozmazlená ani nesamostatná. Já bych ji mazlila třeba pořád, moje dítě bude vždycky vědět jak moc ji miluju. Jen nechci nic zkazit.

@tezz111 Hlavně se neboj a neměj nějaké dokonalé ideály, abys nebyla úplně zklamaná. Mě děti dost ,,vyškolily" 🙂 Sama poznáš, kdy už ,,nabírá rozum" a začne nějaké věci dělat naschvál nebo dokonce i napotvoru, u nás to začalo cca kolem toho roku. Teď má mladší období vzdoru, takže můj mateřský instinkt za každou cenu neřvat, nefunguje úplně...zkouším odvádět pozornost, ale zkouší ty hranice..takže to je taková doba, kdy nastupuje tatínek a jeho přirozenější autorita. Ale u tříměsíčního miminka není o čem.

@tezz111 Vůbec se neboj. Já zase poslouchala od širší rodiny, že když dceru uspávám kojením a spí s náma v posteli, tak bude rozmazlená, bude závislá , že nikdy nebude spát sama..a já nevím co ještě 😀 A opak je pravdou .
Ono opravdu malé dítě potřebuje mámu, mámu a zase mámu. Její kontakt, lásku. Tím ji nerozmazlíš. Naopak, naplníš její potřeby a bude líp jí i tobě . Výchova, budování hranic je také důležité, ale úměrně věku a vyspělosti dítěte.