Vojtovka. Jak to mám zvládnout?

@niliho Chodila jsem cvicit s malou, protoze se detske zdalo, ze mala spatne pase konicky. Skoro kazdou navstevu jsem obrecela, mala u kazdeho cviku narikala a plakala a ja se drzela, abych sesteu nechala zacvicit cviky. Doma jsme cvicily v pohode, bud jsem cviky delala spatne nebo na ni hodne pusobilo bezpecne domaci prostredi, u cviceni doma byla klidnejsi. Cca po 6navsteve a na doporuceni jineho lekare, jsme cvicit prestaly a mala zacala sama past. Asi potrebovala jen trochu vic casu 🙂.

@squezy Máš můj obdiv,já nedávám cvičení s jedním natož s dvojčaty. To by mě asi už odvedli do Bohnic. Ano je pravda,že výsledky jsou vidět. Sice cvičíme krátce,ale za ten týden je úplně jiný. Cvičíme 4x denně 10 minut.

V tomhle věku je to pitomý. Pokud můžeš choďte častěji ať vždycky vymyslíte cvik na míru vám oběma. A ať ti ukáže, co přesně máš sledovat, abys věděla, že teď zabírá správně. Nám teď zrušili termín kvůli koronaviru a stávající cvik už nedávám. Tak jsme se vrátili k věcem co už jsme dělali a zkouším co půjde...

@adinka19 Ten pláč a naříkání mě hodně ubíjí, ale vím, že musím vydržet i když to jde těžko. Je super, že jste to měly rychle za sebou, my budeme cvičit do doby než začne lozit, což může trvat ještě hodně dlouho.

@avital Přesně tak, je už velký, už hodně chápe, vnímá a taky se umí pořádně bránit. Nám se to právě kvůli koronaviru a nemoci min. o měsíc posunulo, takže cvičíme tak krátce. Vlastně první cvik po 5 dnech jsem už nedokázala dělat, nedokázala jsem ho totiž udržet, on se ani do té polohy nenechal dát. Všelijak jsem ho mordovala, prostě to nešlo, takže nám dala jiný cvik, který cvičíme třetí den, ale mám pocit, že se nám nedaří. Včera když jsme to cvičili se sestrou, tak to šlo, ale doma vidím, že to není jako včera.

Ahoj cvičila jsem se synem od 3 měsíců do roka. Srovnej si to v hlavě... děláš to pro jeho dobro a zdravý vývoj.
Zažila jsem Vojtovku na vlastní kůži a tak vím že to nebolí.
Brečí protože po nich chceme něco co oni ne.
Říkala jsem při cvičení říkanky a nakonec jsme se dopracovali k tomu, že vůbec nebrečel.

Dcera cvicila od 14 dni zivota s malou / moji vnuckou/4 krat denne, ani jednou nevynechala.Mala si zvykla a cvicej dosud, je ji 3,5 roku.Ted uz jen dvakrát denne a Medu to i bavi,kouka u toho na TV.Diky Vojtovce totiz vypada a chov se jako zcela zdrava holcicka.To úsilí stalo a stoji za to.Ma vyraznou svalovou hypotonii a veskere pohyby se naucila diky Vojtovce.Vydrzte, dcera se taky nabrecela, ale nebyt jeji vytrvalosti jsme ted vozili invalidní vozík.A dnes Meda jezdi na kole, leze po vyskach, skace na trampoline, běhá atd.jako zdrava, i kdyz to nebude nikdy,jen diky celozivotnimu cviceni, posilovani to nikdo nepozna a bude zit plnohodnotny zivot

Taky jsme cvičili, protože dítě nelezlo. Terapeutka všechno vysvetlila, chtěla, ať si uděláme video na mobil, jak to správně provádět a cvičili jsme. Nářek někdy byl a někdy ne. Buď zabrala písnička zpívat, pustit, pustit televizi nebo aby druhy člověk dělal blbinky s plyšákem. A dítě se smálo. Ono je to nebolí, jen je musíme fixovat v poloze, která se jim nelíbí. Když jsme nějaký cvik nezvládli, dostali jsme jiný, žádná tragédie. A ty výsledky jsou vidět fakt rychle. Člověk se musí srovnat sám se sebou, u vojtovky se totiž nemusí brečet. Držím palce.

Já cvičila, malý občas řval, nejvíc řval, když jsem ho oblíkala po cvičení. Moje mamka i chodila, co mu to dělám, že ho to musí bolet - "už jsme skončili a oblíkám".

- Klíčové - cvičení NESMÍ dítě bolet, pokud ho to fakt bolí, je to špatně.
- Pokud nevíš, jak to dělat, hodně si to u fyzio foť, klidně si to i natáčej na mobil, jak to dělat (moje to nejenom dovolila, ale dokonce mě k tomu i napoprvý vybízela a pak jsem se i hlásila, i když říkala, že tohle je snadný, že to zvládneme).
- Pokud ti něco fakt nepůjde, nevadí, pokud budeš cvičit něco "staršího" případně v podobném duchu něco jiného. Uvidíš, jak to půjde, já prvních asi 14 dní byla v totálním stresu a vždycky jsem chodila, že malému to tak nějak jde, ale mně to nejde vůbec.
- Já chodila od 4 měsíců gestačně, 2 měsíců korigovaně, to je asi lepší než takhle později, v 9-10 měsících už nás vyřazovali s tím, že mladý nespolupracuje, leze, tak že se tím, co ještě neumí, snad "proleze". Obracet se na obě strany se stejně už nenaučil a dělá to blbě (teda jako umí to, ale v podstatě to nedělá a když ho nutím, tak u toho ječí a je vidět, že by se chtěl otáčet jenom přes jednu stranu a jo, možná bych s ním mohla doma jen tak cvičit, ale nejsem v tom důsledná).
- Já mu u cvičení zpívala, dělala kraviny a hlavně já sama jsem byla v pohodě. Jo, občas ječel, bylo vidět, že se mu nelíbí, že musí cvičit, já si vzpomínala na to, jak mě občas už nebavilo cvičení v posilce s trenérem, ale věděla jsem, že na záda dělám to nejlepší, co můžu - on to ještě neví.

Opravdu je hlavní tvoje hlava - srovnej si to a ber to tak, že máš úžasnou možnost, že už vám začalo fungovat fyzio, že můžeš s malým cvičit, platí ti to pojišťovna, on posílí, co posílit potřebuje a snadno dožene vše, co třeba je ještě pozadu. A klidně mu to povídej - jak je to skvělý cvik, že se pomocí něj naučí... přišlo mi, že ten lidský hlas je uklidňuje.

No a že to nejde cvičit, jak ti o na fyzio ukázali - já cvičila na fyzio, jak mi to ukázali, den poté už na to mladý vymyslel, jak to "obejít", tak jsem si to občas pak už taky kreativně vymýšlela, jak to dělat jinak. A s fyzio jsem to pak už jenom ladila. Své dítě znáš nejlíp a on bude vymýšlet, jak co dělat s co nejmenší námahou - koneckonců si představ děti na tělocviku na ZŠ 🙂. A na tobě je postupně se do toho "dostat" a umět si s tím poradit. Mně to trvalo asi měsíc, než jsem byla schopná i mírně ladit cviky - a i tak když bylo něco nového, tak se mi stalo, že jsem za 2 dny přišla na další hodinu a fakt netušila a nepamatovala si, protože prostě tam to vypadalo snadné a doma jsem zjistila, že absolutně nevím, co mám dělat (a zrovna jsem si neudělala třeba fotku, že tohle je přece jasné). Myslím, že na to jsou zvyklí - jak jsem psala výše, vždy jsem poctivě hlásila, co jsme cvičili a jak a co mi třeba vůbec nešlo a přišlo mi, že pohoda, že prostě to je plus-minus normální stav.

@niliho Tak vsam moc drzim palce a tobe preju pevne nervy...

@pavelkamat Já vím,pořád si říkám i mu,že to dělám pro něj,pro jeho dobro,pro jeho další vývoj. Ano hodně lidí mi říkalo,že to nebolí,že to jsou jen polohy,ve kterých miminka být nechtějí a které neznají. Vím,že to chce trpělivost a pevné nervy,ale ne vždy se to zvládám.

@ahyt Také cvičím poctivě 4x denně 10 minut. Všechno jsem přeorganizovala tak,ať prostě opravdu 4x denně cvičíme. Vím,že to má smysl,že to má účinky a výsledky,viz. Vaše vnučka. Je to skvělé,že díky Vojtovce je Vaše vnučka tam kde je.

@zavodnice Děkuji. Videa na ty dva cviky jsem si také pořídila. U fyzio i na těch videích to vypadá lehce. Vím,jak to mám dělat,ale jak jdeme na věc,tak mám pocit a někdy i vidím,že nedělá,to co u fyzio a nebo na videu. Jako by to s ním ani nehnulo. Předchozí cvik už necvičím,protože jsem ho nedokázala po 5 dnech udržet a ani ho do té polohy dostat. Dostali jsme proto nový a dneska vůbec nedělá, to co včera u fyzio. Takže nevím,jestli je to moje chyba,i když vím,že ho držím správně,protože jsem si to včera u fyzio točila i zkoušela anebo zrovna tento cvik na něj nemá účinek,nevím.

@merope Ve čtvrtek to bude 14 dní,co cvičíme,zatím jsme měli jeden cvik,který už necvičím,protože ho neudržím a ani ho do té polohy nedostanu. Sama fyzio uznala,že je to pro mě opravdu náročné,takže nám dala druhý cvik,který cvičíme třetí den,ale právě dneska mám pocit,že se nám nedaří. Jakoby to s ním nic nedělalo. Vůbec nedělá co u fyzio a co na videu. Přitom bych dala ruku do ohně za to,že ho držím správně. Takže nevím,jestli zrovna tento cvik s ním nic nedělá,nebo nevím. Jen se bojím,že jestli to takhle půjde dál,takže za týden kdy jdeme na kontrolu nepůjde vidět žádný pokrok a že dostanu vynadáno. Přitom opravdu poctivě cvičím 4x denně 10 minut.

Cvicila jsem s dcerou od 4 do 6 mesice denne 5x a dalsi dva mesice jsme dochazely jen na cviceni k terapeutce (bylo to spis kontrola ze dela primerene pokroky) bylo to narocne, me se do toho rozjela stitka a byla jsem total orvana, mala vrestela jen na fyzio a pak u prvniho cviceni doma, dalsi opakovani uz nekricela - ale my se na neurologii dostaly kvuli extremnim kazdodennim zachvatum kriku (kdy provrestela 4 az 6 hodin v kuse (pouze s prestavkami na kojeni) - mela malo horciku a telicko bylo hypertonicke, na jednu stranu vic, posun kupredu byl hodne rychly po cca 1 mesici dohnala vrstevniky a pak po kazde navsteve terapeutky byl do 1 tydne dalsi milnik pokoren - jen jednu vec nezvladla s to byl primy sed (ten zvladla skoro az ve dvou letech) - zkuste se s terapeutkou domluvit ze byste si to cviceni jak to ma vypadat i s komentarem mohla nahrat abyste mela pomucku na doma

@jannym Cviky mám natočené,vždy u fyzio si je zkouším,abych věděla,jak na to. Akorát jak píši výše,cvičíme teď druhý cvik a dneska se vůbec nedaří. S malým to ani nehne. Tak nevím,co je za chybu.

@niliho neboj se a vydrž 🙂 on si zvykne a bude to lepší a lepší.. cvičila jsem se synem od 10měsíců, taky ležel jak placka a strašně moc mu to pomohlo.. asi tři týdny jsme se se cvičením zžívali a bylo to hrozný, ale pak jako lusknutím se to zlomilo a za pár týdnů chodil 🙂

Ahoj, s malým cvičím cca 2,5 měsíce. Začali jsme ve 3 měsících. Má genetickou nemoc, která mu způsobuje mj. i to, že má pravou stranu mozku větší a trochu jinou - asymetrie mu způsobila epi záchvaty a dle neurolozky by měla být levá strana těla slabší a měl by se celkově vyvíjet pomaleji. Vojtovka je tady neznámá, ale já si po vlastní ose našla asociaci, co jí tu učí a provozuje a strašnou náhodou je ta hlavní fyzioterapeutka 20 min od nás. 🙂 Začínali jsme na 1 cviku, teď máme tři. Prcek brečel ze začátku a hlavně u ní - jak si na cvik trochu zvykl, cajk. 🙂 Já k tomu přistupuju s úsměvem a pohodou, při cvičení mu povídám nebo dělám blbosti a on se i směje. 🙂 Dnes jsme byli na kontrole po 1,5 měsíci a dělala polohový testy a krásně vše dohnal a odpovídá svýmu věku - krček, ručky, horní polovina zad - krásně osvaleno, symetrické, už se na to nemusíme soustředit. Teď hlavně bříško a spodní záda. Já cvičím 3-4x denně, jak mi to vyjde, ale aspoň 3x je minimum. Každé cvičení je kolem 10min, když děláme blbosti tak dýl. 🙂 Dá se to určitě časově zapojit do programu dne, už jsem si zvykla. 🙂 A strašně mě dává sílu, že fakt vidím, jak to funguje a jak se zlepšuje neskutečně. 🙂 Hlavně k tomu ty musíš přistupovat s úsměvem a pozitivně. Nezapomeň, že mu neubližujes, ale pomáháš. 🙂 Držím palce!

@dashyyy Děkuji za podporu.

@me_druhe_ja To se budu muset i já naučit,přistupovat k tomu s úsměvem a s pohodou, zatím se mi to nedaří. Kolik krát si pobrečím s malým. Taky poctivě cvičím, všechno jsem přeorganizovala tak,ať opravdu 4x denně cvičíme. Možná,že když uvidím více pokroků začnu to brát lépe. První malé pokroky jsou už vidět a to budeme cvičit 14 dní.

Nás to nejspíš čeká,ale tchýně mi bude velkou oporou,jelikož si to zažila se švagrem. Narodil se s rozštěpem páteře a díky Vojtovce není na vozíku. U nás "naštěstí " je to zatím lenivost. Proč by se měl za hračkou plazit,když jí může přitáhnout ,apod

Neporadím, ale soucítím. Cvičila jsem se synem od 2 měsíců do více než roka. Pokroky byly velmi pozvolné. Kolem roku už jsem ho "nepřeprala" a fyziolékařka mě jen dusila tím, že se dost nesnažím, že asi nechci, aby byl v pořádku. Bylo těžké se snažit ještě víc, když syna nezvládala ani rehabilitační sestra... Kolem toho roka mi bylo řečeno, že je syn hypotonický. Dnes má 8 let a některé věci mu zůstaly. Je takový "hadrový", má slabé břišní svaly, menší diastázu... Chodím s ním na kontroly už jinam, radí mi, jak ho zpevnit, ale je to opravdu na dlouho. A hlavně musí chtít sám... Když byl mimino, reagoval na cvik maximálně týden, při každé návštěvě se musely vymýšlet další varianty a fígle...

@niliho Já se té začátku taky bála, že bude vyvádět a brečet. Jsem skoro nespala. Všude jsem četla, jak děti strašně brečí a tak....A nakonec je to v pohodě y fakt hodně brečel jen první asi dvě návštěvy u ní, doma jen malinko. A teď vůbec. 🙂 Dneska ho po dlouhé době cpala zase do trochu jiné polohy a trochu si zakřičel, ale minimálně. 🙂 Fakt musíš být v pohodě ty, to mimčo z tebe strašně moc cítí, že ti to je nepříjemný, že nejsi jistá....A pak se tak cítí taky.

@amazonkajanik U nás je to taky tak,buď si jí přitáhne,když na ní dosáhne a když ne,tak se na ní vykašle a jde pro jinou na kterou dosáhne.

@korin Já jsem ho v prvním cviku nedokázala udržet a pak jsem ho nedokázala do té polohy ani dostat. Nešlo to,dělala jsem to na silu a bez efektu. Tak jsme dostali jiný cvik. S 9 měsíčním miminkem cvičit je už opravdu náročné. Brání se,má sílu,mám co dělat,abych ho udržela.

@niliho chyba neni nikde, je to postavene na neustalem opakovani, a pokud mate pochyby urcite mate na terapeutku telefon nebo email, kontaktujte ji, popiste co se deje jake z toho mate pocity a nechte si poradit, ne vzdy je to jednoduche a ne vzdy vse funguje na poprve, a i kdyz je to otrepane tak je pravda, ze pokud jste s cvicenim, upravou rezimu ok vy, je ok i dite.

@niliho v tomto věku začínat s vojtovkou je velký problém. Přesně jak píšeš, děti jsou velké a silne..... Zkus poprosit manžela o pomoc s držením..... Nebo pokud to nepůjde, tak o jiné cviky. Například vychazejici z metody Bobath, čapová.....

@niliho Hele, neřeš - prostě fyzio řekni, jak to je a že ti přijde, že to děláš úplně blbě - já teda nikdy vynadáno nedostala a to jsem občas i cvičila velmi nepoctivě a mnohem méně, než bych měla (někdy i protože mi to fakt nešlo a netušila jsem co a jak - tak jsem jí i řekla, že mi to opravdu nešlo a přišlo mi, že to, co vyvádí, je úplně špatně, tak že než blbě, raději jsem necvičila vůbec a spíše ho motivovala jinak - pasení koníčků a další).

Ono je to opravdu zpočátku, tipuji že opravdu ten první měsíc, hodně o tom, že fyzioterapeutka musí poznat jak dítě, tak i tebe a tvé možnosti. Já jsem na kupu věcí opravdu hoooodně levá, ale po tom skoro půl roce jsem si už i sama vymýšlela, jak to cvičit, když mi to "originálně" nešlo a i fyzioterapeutka mě pochválila a u jedné věci řekla, že to ji ani nenapadlo, že by to tak šlo (nemohla jsem už cvičit na stole, tak jsme cvičili na zemi a já si to vymyslela svou polohu, aby se mi dobře cvičilo a malý mi prostě nezdrhal).

Mám pocit, že po 14 dnech fakt ještě netušíš, co to ta Vojtovka ani je. Vezmi si, že bys začla chodit cvičit do posilovny nebo dělat nějaký nový sport / tanec / ... - po prvních 14 dnech v podstatě tušíš tak kde jsou šatny a sprchy 🙂. U tance budeš mít pocit, že se motáš přesně proti rytmu, v posilce poznáš pár základních strojů, takže když ti trenér řekne, kam se jde, nebudeš se muset ptát a sama si na začátku hodiny dokážeš sednout na rotoped a možná si ho i seřídit... proč by to u Vojtovky mělo být jiné? Nejsi-li profi trenér / sportovec, tak je to prostě stejně jako u čehokoli nového - vůbec se seznamuješ s tělem dítěte, objevuješ, kde má jaké svaly a kde ty máš svaly. On velmi rychle zjistí, jak se ti z čehokoli vyvlíknout a ty ještě netušíš, jak na to jinak 🙂.

@jannym Chtěla jsem to s ní dneska zkonzultovat,ale až do konce týdne už není v práci. Budeme cvičit dál a uvidíme. Snad to nějak půjde.