ahoj holky,chci se zeptat na Vaše názory ohledně spinkání miminka,jestli má(bude mít) Vaše mimi vlastní pokojík nebo bude spinkat sVámi v ložnici.
Jak tak sleduju hodně maminek zařizuje pokojíček zvlášť pro své miminko.My bohužel bydlíme u manželových rodičů i s jeho babinou a máme jen 1pokoj,respektive jenom ložnici,takže nemám možnost vytvořit vlastní pokojíček pro malou.Ze začátku bych určitě měla malou v postýlce u sebe,ale později bych pro ni chtěla vlastní pokojík.Jenomže se bojím,že než se naskytne možnost aby měla malá vlastní pokojík bude pak trucovat,že nechce spávat sama.... ☹
@chezzule ahoj, obávám se, že tohle předem nevyřešíš, protože co dítě, to originál. Náš malý s námi spával v ložnici do 1,5 roku, pak jsem se přestěhovali do většího bytu a on dostal svůj pokoj, kde spával od první noci sám a naprosto bez problémů, opravdu jakoby ani nezaznamenal rozdíl.
@ined77 taky myslím,že by to tak mělo být,jenomže dokud budem u manželových rodičů,nebudu moc malou pak učit zvykat na svůj prostor,navíc dotěrná bábina,co dokáže člověka otrávit názorama a dirigovat každému co a jak... ☹ s manželem plánujeme přestavovat domek co máme,ale dřív než se vrátím do práce to nepůjde,takže se bojím,že nebudeme moct malou odstavit zavčasu....
my i kdyz pokoj navic mame, tak ditko bude tak do roku az dvou urcite v loznici... pro nej to bude pocitove bezpecnejsi, pro me pohodlnejsi vzhledem ke kojeni a prebalovani
Do 4 měsíců spal malý s námi. Jenže od té doby co začal mít lehčí spaní se začínal často budit. Pak jsme ho dali do svého pokojíčku a malý prospal celou noc.
Takže asi záleží na tom dítku..Kdyby bylo na mě tak spí s námi ještě teď. 😉
Náš malý má od začátku svůj pokoj a spí v něm. Od návratu z porodnice domů jsem spala v pokoji s ním (je kompletně zařízen včetně velké postele) a to do jeho 3 měsíců věku. Je to jednodušší kvůli častému vstávání v noci na kojení a přebalování, svícení apod., když manžel spí a vstává brzy do práce. Navíc do ložnice by se nám přebal. pult apod. včetně postýlky těžko vešel.
Od 3 měsíců spí v pokoji sám (hlídáme ho od začátku monitorem dechu a navíc i teď chůvičkou a pokoje jsou vedle sebe). Rozhodla jsem se tak, když jsem měla angínu a horečky přes 39. V ložnici jsem si otevřela na celou noc okno a spalo se mi lépe. Po uzdravení jsem se ale už nevrátila a on tam spí stále sám. Dosud (2 měsíce) je to v pohodě.
Ale každé dítě je jiné, takže těžko porovnávat.
@chezzule Ale bylo to asi tak. Plánovali jsme - my v ložnici - postýlka hned vedle nás. V praxi - manžel vystěhovaný do pokojíčku (koupili jsme mu novou válendu) asi tak na 2,5 měsíce. Malý spal se mnou v ložnici v postýlce, když bylo nejhůř v posteli. Za 3 měsíce se manžel stěhuje zpátky do ložnice a já s malým do pokojíčku. Za další měsíc se vracím já zpátky do ložnici a malý zůstává sám v pokojíčku jak píše @olusenka včetně monitoru dechu a chůviček a výsledek. Spokojený a hlavně spící miminko 🙂
Takže rodiče míní, ale děti mění 😀
@chezzule tohle je zbytečné řešit, dokud nebudete mít ten domek a budete v jednom pokoji, tak vám stejně nic jiného nezbude, než že bude malá spávat s váma, jestli v postýlce, nebo u vás v posteli, to si vyřešte sami - až budete mít domek, uděláte dětský pokojík a pak budeš řešit její stěhování. Podle psychologů je pro dítě do 1 roku lepší, když spí v místnosti s rodiči a přechod do svého pokojíku zvládne každé dítě v jiné době, to se nedá předem říct, ale rozhodně se neboj, že když bude s vámi v té jedné místnosti déle, tak si už nikdy na vlastní pokojíček nezvykne....Naši kluci byli s námi v ložnici v postýlce asi do 21 m, pak se přestěhovali do pokojíku a do velké postele
@chezzule ...tohle opravdu teď řešit je zbytečné 😉 .fakt je, že děti jsou tvárné, každé potřebuje něco jiného, ale nejdůležitější v jejím životě budete vy rodiče.na prostoru jí hodně dlouho nebude záležet 😉 .
nám se synek narodil do garsonky o výměře 27 m2 😅 , neříkám, že to bylo jednoduché, ale muselo to jít a taky šlo 😉 .
teď se soustřeď na sebe, užívej si těhulkování a tohle nech koňovi, ten má větší hlavu 😉 🙂 .
@reruna doufám,že to nebude problém,chtěla sem mít pro malou vždycky nějaký pokojík,jelikož manžel vstává moc brzy do práce a potřebuje být taky trochu odpočatý a kdyby se stalo,že malá probrečí celou noc,abych měla kam s ní jít.Jinak v ložnici sem se snažila udělat místo na všechno,postýlku i přebalovací pult.Bohužel ted to bude stísněné,jelikož manželova bábina by nám nikdy nedovolila vyházet nesmyslný nábytek,který tvoříjá převážně skleněné vitrýny s milionama sklenkama a blbosti....někdy k vzteku.Sotva sme si sem dali své oblečení a pro malou sme koupili aspoň komodu na oblečení a pleny....už abysme měli své bydlení
@chezzule Ja mela malou vedle sebe v postylce asi do 9. mesice, hodnekrat za noc hledala dudyn a to bych se ubehala,navic sem byla v klidu protoze sem na ni videla. Ale pak zacala delat takovej binec v noci, ze sem to vydrzela mesic a supajdila do pokojiku. Od te doby spi celou noc a vsichni sme spokojeni.
Zarid se tak,aby ti to vyhovovalo, na nikoho a nic se neohlizej a duveruj instinktu 😉 😉
@chezzule ...já ti rozumím, tohle by bylo fajn si mezi vámi vyjasnit, ještě než se maličká narodí. 😔
rodina má být sama, přes to nejede vlak, jen to není tak jednoduché, chápu ☹ .
a není možné se s babičkou domluvit o nějaké dočasném přemístění oněch vitrínek a jiných "životně důležitých" nesmyslů?
nebo co třeba pronájem ?...peníze pryč, ale za ten klid to stojí 😔 .
@chezzule možná tě uklidní, že chlapi mají většinou dobrý spaní a miminko je vůbec nevzbudí, naši kluci v noci vyloženě plakali jen málo, skoro vůbec, já jsem byla většinou vzhůru hned, jak sebou začali šmrdolit v postýlce, nakojila jsem potmě, přebalila taky - měli jsme maličkou lampičku, kdyby bylo potřeba, ale z ulice bylo světla dost a tak kolem 3.měsíce už jsem v noci ani nepřebalovala... a i když jsem v noci kojila třeba i 6X (každé 2 hodiny), tak mm se ráno vzbudil a říká mi - dneska spal dobře, že? nevzbudil se ani jednou, že? a divil se, že já jsem jak zombie, protože mezitím byl v noci vzhůru 2X i starší 😀 😀
@ined77 já sem proti bydlení na bytě,ale v tomto případě bych to i zkousla,jen abych tady nemusela být.Babička nerespektuje naše soukromí,myslí si jaké terno to tady u nich máme a podobně.Do všeho se plete,já sem z těch co mají rády svůj klid,svoji domácnost,tady nemám nic svého a za zády mám pořát ji.S tchýní bez problémů,oni mají svoje patro a my sme dole s babinou.Žádný klíč od dveří,ona klepat neumí a manžel jí není schopný říct ať dá pokoj a stará se o sebe.Manžel nechce jít pryč kvůli financím,radši nech se tady trápím já....taková je tady situace.
Postýlku mám v ložnici hned vedle postele,,, pokojík zatím neřešíme, říkali jsme si, že bychom ho tam šoupli až tak v roce a něco,,,, ale kdo ví, jak všechno bude,, každopádně ze začátku bude určo s námi v ložnici,,, nebo minimálně se mnou, uvidíme, jak bude spavé, aby se vyspal i manžel do práce,, jestli nám táta neuteče do obýváku :DDDD
@chezzule nech tomu volný průběh, každé dítě je jiné a dřív nebo později se do pokojíčku přestěhuje...malému miminku rozhodně neškodí přítomnost rodičů, zejména maminky....navíc je to pro tebe pohodlnější, zvláště budeš-li kojit. Můj dvouletý spí stále v ložnici se mnou a naše pětiletá se stěhovala spát do pokojíku až ve třech letech (pokojík měla od roku, ale bez postele a na hraní), kdy jí jéžíšek přinesl velkou postel 🙂 . Podle mého, děti dobře vědí, jaké je jejich tempo, kdy mají čas na co a dají to samy vědět (odstavení, čůrání, mluvení, spaní v posteli...........)
já bych tedy osobně bydlení s rodiči nesnesla, myslím ani s jedněmi, ani oni by nechtěli bydlet s námi. Dříve nebo později to nebude dělat dobrotu, je to hodně o toleranci. Té je potřeba už dost ve vztahu a ještě do toho rodiče..obdivuji ty co se té situace nebojí nebo tak spolu žijí. My měli na začátku byteček a po pořízení pejska jsme se přestěhovali do baráčku, teď máme po svatbě a čekáme mimíska a musím říci, že i přes to, že jsem si ze začátku říkala, na co takový barák, tak jsem ráda že ho máme. Mimčo bude mít určitě svůj pokojík, ale ze začátku počítám s tím, že bude s námi v ložnici. 🙂
@chezzule ...ahoj 🙂 , já jsem zastáncem názoru, že miminko má být co nejblíže maminky.osobně bych dala dítko do vlastního pokojíčku cca kolem 2 let.samozřejmě se ale posnažit aby pokud to bude jen trošku možné bylo mimi /dítko naučené usínat samo.