Venku mi 17měsíční dcera stále utíká, děkuji za tipy
Ahoj maminky, chtěla bych se zeptat, jak se dá naučit dítě (17měsíců), aby mi venku stále neutíkalo. Dcerka chodí od 10.měsíce a už nechce sedět v kočárku. Pořád běhá a utíká mi. Když na ní zakřičím, tak se sice zastaví, ale nezkontroluje si, kde jsem, a za 5 vteřin běží dál. Nepomáhá se schovat - ani si toho totiž nevšimne, že tam nejsem. Za ruku chodit taky nechce. Děkuji za tipy, rady, zkušenosti.
Můj syn mi utíká dodnes, nepomáhá křičení, spléskání ani schovávání a výhružky o tom,že pujdu domů sama...Takže po něm venku ječím, pak ho spléskám a táhnu na smyka domů...on samozřejmě řve jak tur... takže ostuda jak vyšitá ;) A to je pokaždé když jdem do dědiny na nákup a pod. Mít ten rozum co teď, tak bych ho v kočáře držela i násilím doteĎ :(
Stejnej problém, řešení jsem nenalazla doteďka... trošku pomáhá nosit na "koni" - to jí baví hodně - ale většinou jsou procházky očistec... Tak nějak se dovalíme do parku, tam jí nechám řádit a pak jdem zpět... Jo a ještě je dobrá místo kočárku tříkolka :oD V ní je celkem ochotně - aspoň na ulici...
U nás je to úplně to samý. Ani na to zakřičení se nezastaví 😉 Takže za rady budu taky ráda. Na vodítko jsem myslela, ovšem to by se Honzíček asi pěkně vzteknul 😉 Nehledě na to, že mít ho na vodítku na hřišti, u doktora, prostě všude (protože on všude lítá), by mi jednak přišlo divný a stejně bych za ním musela lítat tak, jak za ním lítám teď. Prostě věřím, že časem se to upraví.
no srovná se to věkem....já to zažila taky, syna jsem nemohla nikam pustit a už vůbec pak spustit z očí. stále ve střehu, aby mi někde nevběhl pod auto a nebo aby mi zkrátka neutekl vůbec. on se vůbec neohlížel, kde jsem. když jsem volala, tak se třeba někdy zastavil, ale někdy taky ne, na to se spoléhat nedalo. byla jsem z toho taky dost zoufalá. pak asi ve 2 letech se manželovi ztratil v Království železnic, naštěstí ho brzy našli ( pry to taky byl mžik - manžel něco fotil, syn byl vedle něj a pak už prostě ne) od té doby musím říct, že si to začal asi trochu uvědomovat, co je to to, když se nám opravdu ztratí. ale u něj se to opravdu zlepšilo až věkem. ale je to dost podobné - začal také chodit v 10 měsících a u ničeho neposeděl. radím pevné nervy, vytrvat, asi i to vodítko bych někde použila. On teda za ruku chodil, ale když se pak pustil, tak to právě bylo na "budku" 🙂, taková neřízená střela.
u nás taky problém, malá také od 10 měsíců všude pěšky,ale nedovolila jsem jí nikdy bez ruky, až kdžy byla větší začal být problém tu ruku udržet, odejít také nepomáhalo, dnes to děláme tak,že všude se musí za ruku jen u nás v ulic (na vesnici) může sama,ale když se řekne stůj musí počkat než ji dojdu,ale neobešlo se to bez incidentů (můj řev, její smích a pár na zadek) byl to boj,ale chce to vydržet
Vydržet, dokud dítě nedoroste do věku, kdy začne spolupracovat 🙂 Do té doby buď vodítko nebo za ruku a pokud se vzteká a nechce, prostě popadnout a odnést v náručí nebo narvat do kočárku. Pouštět pouze na bezpečných místech. Jiná možnost není. Dítě nechápe, že o něj máme strach, všechno je pro něj zábava a zkouší, kam až může zajít. Ale vyrostou z toho, naštěstí 🙂 Některé dřív, jiné později.
dítě zabavit. držet kontakt. to znamená něco mu vykládat, hledat zajímavé listy nebo kytky v trávě, povídat si, co je v kterém obchodě za výlohou, "počítat" auta, říkat si, který je velký a který malý. prostě být na dítě napojená. je to sice záhul, ale jinak to nejde. nám taky pomáhá držet něco v ruce. ať už je to lopatka, flaška s vodou nebo klacek. a super je odrážedlo, to většinou frčí hezky. a na nácvik slušného chození je dobré jít na špacír s maminkou, která vlastní hodné (starší) dítě.
my to uz mame vic jak rok. Nic nezabiralo, ale asi tak od zimy rikame basnicky, zpivame, zamilovala si Cefenou Karkulku, takze me z prochazky vzdycky boli pusa🙂 dneska opet scena, ze nepujde domu, tahle jsem jiza ruku, tlacila kocar se spicim miminem a kdyz se mi na ni zase povesila, tak jsem ji proste polozila na zem, at se vali po zemi. Hned samozrejme si stoupla, ale rev dal. tak jsem sla dal a cekala po asi 20. metrech. Kdyz uplne neprisla, atk jsem sla dal, ale cekala jsem do te doby, nez se aspon priblizila. Potreti pribehla uplne a sla dal za ruku. Kez by tohle byl recept i na pristi dny.
Bohuzel na tohle chovani neni univerzalni rada, na kazde zabira neco jineho, ale hlavne to chce pevne nervy. Vyzkousej cokoliv a kdyz to nepujde, tak fakt jen trpelivost a trpelivost.
Ahoj,dcera je malinká.Bylo by divné,kdyby chodila za ručičku a poslechla na slovo 😉 .Nechci strašit,ale myslím,že tak rok ji ještě potrvá než se jakžtakž vydáte na klidnou procházku.Musí všechno přeci prozkoumat.Jediné řešení by bylo vodítko,pokud se ti do toho chce a nebo procházky jen tam,kde ji nic neohrozí 🙂 .A pro uklidnění...měla jsem to 2x,přežili jsme to a teď už je to celkem dobré,ale taky ne vždy.
u nás to je docela často i teď, takže radím jen zkoušet odpoutat pozornost a vytrvat, až bude starší, tak za ruku začne chodit i míň zdrhat 🙂 vidím to i u dětí kamarádek, že kolem toho 3.roku se ty děti zklidní 😉 my máme spíš velký problém s tím, že malej chce furt mačkat tlačítka ve výtahu nebo v tramvaji 😀
Holky to je jak u nás, Eli lítá jak drak, poslední dobou vůbec neposlouchá, nezastaví, je to živel, navíc už mi lítá i Vašík... O vodítku dost vážně uvažuju, máte s tím někdo osobní zkušenost? Máme dvojkočár, ale dostat do něj malou je poslední dobou dost problém, na odrážedle je to jak kdy, někdy v pohodě, jindy ho uprostřed parku odhodí a utíká pryč...
jee, jak já tě chápu. Měli jsme to podobné, jak se rozchodil, zhruba od tech 13 měsíců až do asi 19 měsíců peklo, utíkal, nechtěl sedět v kočárku, všechno ho zajímalo, ale ne to, co jsem mu povídala já, na hřišti chvíli vydržel a pak utíkal pryč a já jsem ho naháněla mezi domy. Jak já jsem záviděla maminkám, kterým si dítě sedlo na písek a hodinu si plácalo bábovky a přesně, nepomáhalo nic, ani křičení, ani tresty, ani zabavení dítěte, zajímalo ho vždy něco jiného. Jediná rada je vydržet, vyroste z toho, už asi od roku a 3/4, se to o hodně zlepšilo a teď, je mu skoro 2,5 let, už je to pohoda, tím, že jsem ho musela hodně hlídat a hodně ho vodit za ruku, tak se naučil chodit za ruku, nemá s tím problém, už neutíká, poslechne a na hrišti už si taky hraje. ale myslím, že jediný recpt na to je, vydržet, nepolevit a hlavně časem se to zlepší!!
Prostě vydržet až se trochu umoudří🙂 Starší syn, ten šel jedině se mnou za ruku, nikdy by nešel ze zahrady sám ještě ve 3.5 letech se držel kočáru když jsme někam šli, mladší ten zas ruku nedá, otevře si vrátka , líta jak třeštidlo, no jspou ti děti. Oni časem zmoudří🙂
Koupit vodítko na děti 😀 Vždycky jsem to odsuzovala, ale jelikož mám doma podobnou holčičku, tak už už jsem si ho chtěla koupit, ale postrádala jsem tam takovej ten naviják - abych dítě přitáhla, tak jsem to vzdala 😀. Neporadím, asi se to srovná .... Možná být víc striktní.