Hezký večer, zajímají mě Vaše zkušenosti s věkovým rozdílem zhruba 2,5 roku. Dá se to zvládnout? My budeme mít zhruba 28 měsíců mezi dětmi a už z toho mám trošku strach. Syn je hodně závislý na mě, spoustu činnosti je ochotný dělat jen se mnou, jako miminko byl hodně náročný a já se děsim jak to zvládneme. Nemám žádné hlídání ani na to neni syn zvyklý. Nejdýl byl beze mě 3 hodiny u babičky, ale to je jednou za čas. S tatínkem to zvládá dobře, s ním vydrží i celý den, ale třeba večerní uspani a celkově noc s ním nedá, musí mít mě.
@aurelie34 Dobry vecer, ja mam holky od sebe 20 mesicu, hodne sem se bala, starsi byla fixovana taky jen na me. Ale diky pobytu v porodnici si zvykla na uspavani od taty (byla jsem tam 5 dni), a celkove se jim utuzil vztah. Ze zacatku to bylo dost narocne (padala sem unavou, do toho dalkove studovala VS), ale snazila jsem se starsi nezanedbavat. Kdykoli mimino spalo, snazila sem se venovat starsi - kreslily jsme, puzzle atd..proste cinnost jen my dve....ze zacatku je vyhoda, ze to male skoro porad spi, ale unava silena....urcite to zvladnete....
Já mám děti dva a půl roku od sebe a zvládout se to dá 🙂 Starší dcera byla taky docela závislák a fixovaná na mě, ale když jí bylo cca dva a čtvrt, začala se sama od sebe trochu osamostatňovat - dokázala třeba strávit celý den s babičkou a dědou, nebo se nechala uspat od tatínka. U nás to tedy bylo ze začátku celkem na pohodu - mladší byla docela klidné miminko, starší ani moc nežárlila (jen při kojení té mladší a to jsme vyřešili tím, že jsem jí při tom četla, povídala, mazlila ji). Uspávala jsem tak, že mladší jsem kojila a starší držela za ruku. Horší to je teď, kdy jsou starší čtyři a mladší rok a půl. Jedna druhou zlobí, berou si hračky, takže je musím neustále udobřovat, ale zas když je starší ve školce, tak se mladší stýská a pořád na mě visí a nenechá mě nic udělat, musím se jí věnovat... No, doma je binec, ale snažím se, aby hlavně holky byly spokojené 😀
Zvládnete to, musíte. Meli jsme ten samý vekový rozdil. A dali jsme to.
My mame deti 23 mesicu od sebe. Je to narocny, priznavam. Padam na hubu. Ale casto to byva hlavne kvuli jinym vecem, jako prace, rekonstrukce, pomoc manzelovi, studium, a zkloubit to jde hodne narocne. Starsi dcera je hodne ziva a neposeda. Jak ji spustim z oci na minutu, je schopna div nepodpalit barak nebo se zmrzacit, obrazne receno. Mladsi je pul rocni, zaplat Panbuh, je klidnejsi nez prvni, s tou byly koliky az do 8 mesice. Na druhou stranu, mam s ni jine starosti. Skoro jsem prisla o mliko, musim dokrmovat UM a musime cvicit. Kdyz deti usnou, musim teprva uklidit a ze musim, protoze v malych prostorech se jinak zabijes. Posledni dobou chodim spavat ve dve rano a vstavam v pet. Hodne tezky je to ve chvili, kdy obe decka potrebuji zrovna najednou zaopatrit, casto v jidle. To je pak problem, bud urvat prso, nebo nechat rvat histericky starsi a rozkrajet se nelze. Je to zahul deti brzo po sobe. Hlidani minimalni, manzel remeslnik vracejici se vecer.... Takze tak. Ale porad si rikam, ze jak bude druha chodit a bude vetsi, tak si vyhrajou. Preci jen, ta zarlivost od starsi tam zatim neni, asi to ani nejak nestihla vnimat tu zmenu, coz je pro me pozitivum. Ma ji rada a porad se ohlizi, kdyz nekam jdem, ze mladsi musi taky, jinak nejde. Tak uvidime, jak dlouho ji to vydrzi a ti jsem ji na to nepripravovala, stejne to jako ani ne dvouleta nechapala.
My mame 20m a treti planujeme taky brzo.ano,je to narocne,ale par let,a verim ze se to vyrovna tim ze k sobe budou mit bliz.samozdrejme ze je to individualni a nemusi to tak byt ale napr.pri 7l rozdilu ty deti resi az do dospelosti uplne jine veci apod...
@lolam10 ono je to spis hodne vychovou. Ja si se sourozenci nerozumnela a jsem od kazdeho o 6 let, rodice nas netmelili. Naopak pribuzni jsou o 8 let a nedaji bez sebe ani ranu.
@biedronka10 děkuji za Vaši zkušenost. My naštěstí máme domek hotový, školu nedělám a do práce taky nebudu chodit tak že to bude určitě lepší než u vás. Zase máme ale hodně zvířaty n nejnáročnější jsou 3 koně, tam je každý den práce na hodinu a to je jen obstarat. Taky bych na nich ráda někdy vyjela ale je mi jasné že ze začátku toho času bude málo. Myslím si že v tomto věku je každý měsíc znát a váš věkový rozdíl 23 měsíců je určitě horší než nás skoro 29 měsíců. Ale záleží samozřejmě na dítěti. Syn je hodně zvyklý na moji 100% pozornost, moc si neumí hrát sám, tak že se nejvíce bojím toho jak zvládne z mojí strany méně pozornosti.
@aurelie34 my máme teda o dost menší věkový rozdíl a dá se to krásně. Ale děti mám klidné a značně spolupracující. Naučila bych uspavat s tatínkem - u nás to ze začátku byla poměrně hysterie, ale časem si to sedlo a teď se kluci až na výjimky uspavaji spolu (ono pokud budeš mít muže doma, tak to je mnohem jednodušší, když zároveň potřebuješ kojit a ukládat mladší). A pak.. ono dost věcí si děti vyřeší tak nějak samy a překvapí. Starší byl taky solidní závisláček, hlídání minimálně a vždy jen na nejnutnější dobu, třeba u našich jsem si pomalu ani nemohla dojít na záchod, hned “maminka, maminka” a řev... no a když mě vezli s mužem do porodnice (sc), tak se rozloučili, malej udělal pápá, otočil se a v klidu a mužem odešel a já bulela jako želva 😁 zvládli to krásně, doma prý občas nějaká “máma” proběhla, ale stačilo jen říct, že jsem s miminkem u pana doktora a dobrý...
Nemaluj moc čerty na zeď, zkus připravit, co jde (např to uspávání s tatínkem) a zbytek se stejne musí za běhu podle miminka, podle reakce starší... nevíš, jak to bude, tak se zbytečně nestresovat...
@aurelie34 my máme dcery od sebe 23 měsíců. Už když jsem byla těhotná, tak jsme trénovali koupání, uspávání, jídlo apod. s tatínkem a časem si to sedlo. Teď už to straší dceři ani nepřijde, že dělá nějaké věci táta a ne máma. Když jsme přišli z porodnice s miminkem, tak dcera dostala novou panenku, aby měla taky miminko a byl to výborný nápad 😃. Stará se o svojí panenku a napodobuje činnosti co dělám já. Musela jsem obětovat i jednu zavinovačku 😃. Jen když kojím nebo dýl chovám miminko, tak žárlí. Ale když mladší spí, tak se snažím věnovat té starší. Občas je to mazec, ale časem si to snad sedne 🙂.
@aurelie34 tak tohle me opravdu pobavilo, vzdyt rozdil 2,5 roku.musi byt uz "pohoda", to starsi uz si samo pohraje, je relativne samostatny co se tyka zakladniho obleceni, najezeni atd.uz chape takze se s nim da docela I domluvit (ano jak kdy to uznavam 😀).. ja mam deti 17mesicu od sebe to byl vetsi masakr
Taky budeme mit rozdil 2 roky a 5 mesicu. Jsem zvedava, ale vim, ze uz mi to leharo skonci 😀 😀
Mám děti 18měsíců od sebe a je to úžasný věkový rozdíl. Na začátku to bylo náročnější, ale to je narození druhého dítěte vždy.
Mam deti presne 2,5 roku od sebe a pro me to je docela v pohode. Starsi uz se sam naji, dojde na nocnik, celou noc spi, neco si i sam oblikne. Da se s nim uz domluvit, ma uz vic rozumu a nemusim mu byt porat za zadkem. Na malou vubec nezarlil zatim (je ji pul roku), ma ji moc rad. Uvidime jak to bude dal az si zacnou brat navzajem hracky 🙂 A ma to i super vyhody, kdyz jsou dva. Mala na brachu hrozne rada kouka jak si hraje a blbne a je spokojena. Starsiho bavi ji rozesmivat a trochu asistovat, neco podat a tak. Je to mnohem vetsi zabava nez byt sama doma s jednim miminem. Ale kazdy to ma jinak, neda se predem rict, jak se vsechno sejde.
Máme děti po 21 měsících a je to dobrý. Hrozně jsem se toho bála, ale malý je celkem pohodové miminko. Starší dcera ho od začátku bere, to je nejdůležitější. Jen nám malý naboural poobedove spaní.
@kata267 no nevím co udělaji ty 4 měsíce než se malá narodí ale synovi je teď 2 roky a není absolutně samostatný. Má ještě pleny, v noci se budu po hodině, sám sní akorát tak tuhý jogurt jinak nic, obléknout se taky neumí, zatím nikam nedojde, tak že v tuhle chvíli si to absolutně neumím představit. Hrozně záleží na dítěti. Náš je a bude velmi náročný.
Máme mezi syny rozdíl 2 roky a 5 měsíců a bylo to docela v pohodě. Teda mimino bylo uječený nespavec, cvičili jsme s ním Vojtovku, takže v tomto směru to sice náročný bylo, ale z hlediska staršího nebyl nějaký problém. Jenže on byl od malička dost samostatný. Jako mimino sice stejný satan, jako ten mladší, od porodnice řev a jenom řev, nespal, ale po pár měsících se všechno zlepšilo a od té doby byl zvyklý spávat u babiček, nebo být jenom s taťkou beze mě, usínal od roka sám, od dvou let bez plen, bez kočáru, jedl (nebo spíš vyloženě sežral), na co přišel. Tři měsíce po porodu mladšího navíc nastoupil do školky, takže jsem do oběda mívala čas jenom na mimino a mohla se dopoledne dospat. U nás to teda byla vcelku pohoda, čekala jsem to horší. Není dítě jako díte, ale uvidíte, 4 měsíce jsou tomto věku dost dlouhá doba a může se toho ještě hodně změnit.
@aurelie34 tak nase starsi dcera taoy ne, ta si nerada hraje sama. Ale zase my ji od malicka i fixovali na jine lidi, takze uplne tak ze by bez nas nevydrzela to ne. No konicky a hlavne pozemek zavidim, muj nesplneny sen zatim, my nemame ani zahradu i kdyz zijem na mini vesnici o to je to tezsi s detma.
@aurelie34 no tak to budete mit jako ja kdysi 🙂 nebudu rikat ze je to naprosta pohodicka, ale proste da se to, pokud moc nechodi tak poridit za kocar skejt (nebo poridit dvojkocar, ale to.mi prijde v 2,5letech mozna uz zbytecny), pleny jsou to posledni proste budete prebalovat dve deti, ve dvou letech bych asi zapracovala na samostatnem jidle to treba zvladne, spanek je naprd I u nas porad a to maji holky uz 3,5 a 2...hlavne uvidite I podle miminka, treba bude pohodovy 😉
Ahoj, já mám děti od sebe 13 měsíců, samozřejmě jsem to tak neplánovala, ale občas se to prostě povede. Ex moc nefungoval a babička byla na druhé straně republiky. Jsou to nejlepší co mě v životě potkalo a jsem moc ráda, že je mám.
Me nejvic pomohlo si uvedomit, ze starsi ve dvou a kousek nemusi chtit jit po obede spát, ze ji nemusim uspavat s miminkem v naruci, ze se nemusim kvuli tomu spanku stresovat, kdyz nechtela. Hodne me to uklidnilo.
Mame rozdil 28mesicu a byl to masakr. Syn uz plno veci chapal a zvladal ale porad byl malej. Dalsi vec byla ta ze byl zvykli na me ani uspani od tatinka nezvladal. Ja vse nechala nahode. A prekvapive si poradili vyborne. Kdyz jsem prisla domu tak jsem kazdy den fungovala jak bylo treba a jak se den vyvijel . Ke vsemu dcera byla hrozne drazdive mimco, porad plakala.
@aurelie34 ahoj, já nemám žádnou radu, protože jsme na tom úplně stejně. My budeme mít rozdíl " jen " 25 měsíců a desim se toho každý den. Syn byl taky náročný miminko, žádné hlídání ( opravdu žádný ),uspávání jenom se mnou a i noce. Pořád ještě kojim.... no jsem z toho hodně nervózní. Od prosince bych ho chtěla už odstavit a začít praktikovat usínání a noc s tatínkem, uvidíme jak to půjde. Budeme to muset nějak dát 😉