Věk dítěte na vlastní pokoj. Kdy je vhodná doba?
Ahoj holky, ráda si poslechnu vaše zkušenosti. V květnu 2012 čekáme druhé díte, dceři budou v únoru 2012 dva roky. Zajímalo by mě, kdy je vhodný čas přestěhovat ji do vlastního pokoje. Teď je s námi v ložnici, ale až přijde mimčo, bude muset jít do vlastního pokoje. Jak moc s předčasem začít trénovat? Vždycky spala celou noc a měla bezproblémové usínání, kdy jsme jednoduše řekli dobrou noc, ona řekla "brou" a bylo to. Krása. Ovšem posledních pár dnů je to čím dál těžší, dlouho usíná, a včera jsem dokonce u ní musela sedět než usnula. To bylo poprvé co vyžadovala něčí přítomnost. Snad to teď nebude vyžadovat pořád. Asi by se jí nelíbilo, kdybychom ji teď přestěhovali, ale nebude zbití. I když ještě máme trochu času. Jaké máte vy zkušenosti? Díky, Jana
@jana_k1977 tak vidim, ze resime uplne stejnout otazku, u nas to je na pocty uplne stejne + jeden mesic. Zatim jsme se jeste nerozhodli pro zadnou variantu, jen je mi jasne, ze musime syna prestehovat vcas 😕 U usinani ted taky potrebuje trochu vic asistence, ale v noci spava hezky, tak uvidime...
@reynocek v novem pokojicku mel vas syn uz uplne velkou postel?? Jestli ano, jak se s ni "vyporadal"?
@yellowbanna Nejdřív jsme mu do pokojíčku přestěhovali malou postýlku a sundali jsme tam tu jednu zábrany, aby si zvykal, že má postýlku otevřenou a mohl za námi přijít. Ze začátku jsem k postýlce dávala židli, pak velkou vrstvu dek na zem těsně k postýlce. To se přiznám, že nám jednou spadl. Ale díky těm dekám naštěstí do měkkého 🙂 Malého jsme stěhovali někdy na začátku léta a v srpnu dostal k narozeninám do pokojíčku novou velkou postel. A tam už spal "normálně". Myslím, že i proto, že byla širší, než ta malá postýlka a měl tak dost prostoru na převalování. Z té už nespadl nikdy.
Ahoj, tak my máme děti od sebe 2 roky a 4 měsíce a malého jsme stěhovali do vlastního pokojíčku cca 6 měsíců před narozením dcery. Nejdřív se mu nechtělo ... na protest si z pokojíčku odnesl svůj oblíbený polštářek zpět do ložnice, ale nakonec tam první večer stejně spinkal. Trošku víc se budil, tak jsem k němu chodila, aby se nebál, že jsme hned vedle. Pákrát v noci zkusil, že se vrátí spinkat do ložnice, ale ke konci těhotenství jsem to už nedovolila, protože jsem se s tím bříškem a malým vedle nedokázala vyspat. A teď už je v pokojíčku spokojený ... i když občas se k nám do ložnice k ránu přijde "dospat" 🙂 Ale to už nám nevadí. Navíc teda malý chtěl "uspávat" od narození ještě v době, kdy se malá narodila. Ale vždycky jsme to nějak skloubili. Malá usínala sama. Teď malý tak od svých 2,5 až 3 let už usíná sám s oblíbeným plyšákem. Přečteme pohádku nebo pustíme písničky, dáme pusu, dobrou noc a odcházím ... jen musí mít otevřené dveře do pokojíku, aby tam neměl úplnou tmu a zavírám mu dveře, až když usne. Tak snad aspoň nějaká "pomoc" 🙂)