Večerní separační úzkost?
Existuje něco takovýho vůbec? Dcera bude mít za týden 8m a poslední týden je to šílený. Celej den v pohodě, klidně mě nemusí vidět od rána do večera, ale jakmile odbije 18h tak jakoby se v ni něco preplo a vyžaduje mou neustálou přítomnost. Stačí, když na sekundu zmizím z dohledu a řve. Což je teda šílený, protože mám ještě staršího, co je pořád taky miminko, a musím ji tahat všude sebou: do koupelny, jak ho ukládam....Fakt by mě zajímalo, co se jí v ten večer děje v hlavičce.....
@me_druhe_ja Naše to má pořád, že večer a v noci musím být přítomná já 🙂
@me_druhe_ja Bude to ono, dcera to měla už v 7mi měsících a je to známka správného vývoje, prostě má k tobě takový vztah, jsi pro ni číslo 1, je to hrozne náročný (mě to čeká podruhe) ale přejde to, člověk nemůže ani za roh či na WC, že? Přešlo to tak za měsíc a něco, přesně už nevím
@peacev No právě, že starší nikdy žádnou separacku neměl. 😀 tak to neznám. 😀 ja teda vím, že to existuje a bývá to často, ale překvapilo mě, že u ní je to až večer. Celej den cajk a večer ji najednou nesmím zmizet z dohledu. Tak snad to taky přejde brzo. 😀
@me_druhe_ja možná přišla na to, že večer zůstane sama... a u syna se to třeba přehlédlo... já jsem zvědavá co my, podruhé. Ale uvidíš, brzo to vymizí, tak jako všecko a je to vlastně dobrej znak, má to tak být, ale chápu no...
@peacev Starší to fakt neměl. 🙂 Holt každý dítě je jiné že ...Ona je od narození víc kontaktní. 🙂 Tak snad to preckame ve zdraví. 🙂
@me_druhe_ja můj syn (19 měsíců) to má stejně. Po 18.hodině pro něj existuju jen já. K manželovi ani k babičce nejde. Když já odejdu, tak řev. Řešení pro Vás bohužel nemám...