V jakém věku dítěte je péče nejvíce a nejméně náročná?
Milé maminky, dnes jsem si tu přečetla jeden názor, že druhorodička se od prvorodičky pozná tak, že je v šestinedělí načinčaná, protože ví, že bude hůř🙂. Mému dítěti je teď 9 měsíců. Musím říct, že i když už proleze celý byt, staví se o nábytek a nemá z ničeho rozum, takže je potřeba ho neustále hlídat, NIKDY mi nebylo hůř než v porodnici, když mi hned po porodu dali dítě na starost. Ale je možné, že ty nejhorší chvíle teprve přijdou🙂. Chtěla bych se zeptat na vaše zkušenosti. V jakém věku dítěte jste měly největší pohodičku a v jakém jste naopak nejvíce padaly na hubu? Myslím samozřejmě jen malé děti do tří let věku, se kterými je maminka doma na MD a RD, dvacetiletí studenti mě nezajímají🙂. Když tedy odpovím za sebe, nejnáročnější zatím bylo období krátce po porodu a nejméně náročné období okolo 3 - 4 měsíců, kdy už jsou na sebe maminka s dítětem zvyklí a dítě zatím nemá schopnost škodit samo sobě, takže nemusí být pod permanentním dohledem.
@mysicka_lb Každé období má svoje. Asi záleží také na povaze, náročnosti dítěte. U prvního dítěte trošku ten začátek než jsme se sladili, pak jsem neměla moc ráda období od cca 10 měs. kdy začala všude lézt až tak do roka a půl než dostala trochu rozum. U syna si na první měsíce vůbec nestěžuju, pohodové dítě, opět jsem moc nemusela období od 10 měs. do roka a půl. Takže já hlasuju pro toto období. Za nejmíň náročné považuju období do 10 měs. protože mi přišlo, že mám aspoň trochu času pro sebe, teď nemám prakticky žádný.
Pro mě zase bylo šestinedělí pohoda. První dva měsíce nejvic. Sice bojovka s kojenim, kolikama, noční vstávání. Ale spal vzdy ty dvě hodiny v kuse a pak 2 hodiny vzhůru. Za ty dvě hodiny spánku jsem udelala, co jsem potřebovala. Doma, do práce, v práci. Šlo to líp plánovat. Teď(7m.)je to horší. Pres den spí 2x1hod a to nejlepe, když spím s ním. Jinak se vzbudí i po 20ti minutach. Kojení je lepší, příkrmy dlabe dobře, koliky má furt, spánek v noci žádná hitparáda. Sám si hraje tak dvě hodiny po probuzení, takže pokud to flákám a dospavam, už toho pak moc neudělám. Děsím se, jak začne lozit. Už aby chodil :D fázi lezení chci přeskočit
...tak mě příjde,že po porodu to byl veget...mimčo jen spinká a papá,takže to bylo nakojit - přebalit - a dobrou...ale malá má teď 6 měsíců,tak největší mazec nás teprve asi čeká 😒
@mysicka_lb nejhorší je to po porodu a to toho prvního potomka - prostě proto že nevíš nic a ze všeho jsi vykulená. Druhé už je v pohodě i v té porodnici. Počkej pak na puberťáky - to je nářez 😀
Mě všichni říkali,že nejhorší je péče o dítě,které začíná chodit a chodí. Po narození to byl název než jsme našli ten správný denní rytmus,pak to bylo relativně v pohodě,jsem i z těch maminek,které dodržují režim,jaký máme nacviceny.... A musím teda říct,že asi to nejhorší přichází teď,postupně,dcera začala ve dvou letech mluvit,takže stoupl zájem o mluvené slovo,čtení a podobné a teď,když jsou ji tri,začíná si upevňovat svoje postavení,takže ccs o všem vědět,diskutovat,což je na tom to nejhorší a hodně si prosazuje svou,naštěstí není takové to vztekaci dítě,které si třeba v obchodě lehne na zem a snaží se vztekanim dosáhnout svého,ale i tak je to náročnější.... Hlavně teď,když jsem začala chodit do prace a o péči se s přítelem dělíme,protoze pracujeme na směny proti sobě jelikož nám dceru nevzali do školky,tak má zmatek v tom,co si může a nemůže dovolit,přítel je totiž trochu benevoletnejsi a co ji projde u něho,,u mě ne.... Ale rodiče by si měli každé fázi růstu a dospívání užívat,přeci jen jsou to plody jejich výchovy....
Za mě osobně, celý první rok pěknej mazec🙂
Tak mě přišlo jak šestinedělí, tak celá MD v pohodě, na hubu padám teď, když chodím do práce, děti do školy a školky a kroužků, to je teprve mazec 😀
Mám pocit, že ty začátky od příchodu domů byly nejhorší, křičel, škrábal a nechtěl se mazlit celý první rok... pak to postupně odeznívalo a bylo to čím dál tím lepší, tedˇ je to úplně skvělý, jakmile začal mluvit, odbouralo to devadesát procent vztekání a je fakt moc hodnej 🙂 Ale to asi neplatí na všechny děti, co člověk, to originál 🙂
mě přišlo že nejnáročnější byl cca první měsíc po příchodu z porodnice, pak jsme se sehrály, zajela jsem nějaký ten režim a super. Naše dcerka je celkově zlatý dítě takže já si nemám nač stěžovat. I když vlastně jo asi tak po druhých narozeninách, když se jí nedovolí to co ona chce a chytne svůj těžce utišitelný hysterický záchvat vzteku tak jsem zralá na cvokhaus.
Záleží to hodně na dítěti..
Nejmíň náročné mi přijde 3-6mes, kdy už je pryč 6nedeli, už je mama-dite sehrane a ještě neutece, neleze, kam to polozis, tam to najdeš 😝 ..a nejvíc náročné? Zrovna ted u nás vládne vzdor, tam mám chuť to potvrdit..ale ani nevím..
náročné to bylo, je a bude, záleží na období věku dítěte, prostě v každém věku je potřeba dávat pozor na něco jiného, novorozenec řve a ty nevíš proč a nemůžeš mu pomoct, jakmile začne lozit a chodit, je třeba ho hlídat aby někam nespadlo, nevlezlo, neopařilo se atd. až začne mluvit, přijde období vzdoru atd. to si nevybereš... 😀 😀 😀 😀
ja mam 10ti mesicni holcicku, takze budu hodnotit jen 0-10 mesicu 😎
po porodu zahul, nemohla jsem si skoro 14 dni sednout, a mala brecela nonstop prvnich nekolik tydnu.
circa 4-6 mesic pohodicka, koliky pryc, kde jsem ji nechala, tam jsem ji nasla :p
pak si zacala sedat, lezt, prvni pokusy si stoupnout .. a hrozne ji stvalo, ze ji to nejde ...
od devatyho mesice lita po byte jak splasena mys, stoupa si, chodi okolo nabytku a zkousi to i bez drzeni ... je to narocny, ale zase strasna sranda ji pozorovat. jeji pokojicek je upraveny tak, ze nemuze spadnout na nejakou ostrou hranu, otevrit suplik apod ... mam tam kreslo, takze se tam muzu uvelebit, vzit knizku a nechat malou, at se bavi sama. a jsem nablizku, kdyby nahodou ... zasadne nechytam.
jediny, co je narocny, jsou zoubky. ted se ji prorezava druhy a uz jsem se treti noc nevyspala.
Pro mě byl nejnáročnější první rok s tím, že čím byla starší, tím to bylo lepší. Ten první půlrok byl úplně mazec, pořád řvala, nevěděla jsem proč, řešila jsem kojení, rehabilitace, ale po tom půlroce to začínalo být lepší, breku míň, začala jsem chápat, kvůli čemu řve, začala si hrát. Po tom roce už to byla pohoda, sice zase vztekání v období vzdoru, ale to už jsem chápala, z čeho ten vztek pramení, takže mě to tak netočilo.
zajímavá diskuze, těšila jsem se, co se dočtu... mám doma dvě děti a tak jestli už jsme z nejhoršího venku 😀
promiňte dámy, ale fakt nechápu, proč maj potřebu odpovídat ty z Vás, co maj sotva půlroční děti...
Od okamžiku,kdy jsem oznámila,že jsem těhotná, mě někdo straší - počkej,až se to narodí....až bude lozit....až bude chodit....počkej,až....To bude teprve mazec 😀 Já mám spíš pocit,že je to lepší a lepší 🙂 Dcera má 1,5 roku, byla hodné miminko, zuby nám dávaly a dávají zabrat,ale ještě jsem na hubu nepadala....Každá maminka to zvládá jinak a každé miminko má jiné potřeby....
Super je, ze my mamy se umime vzdy prizpusobit aktualnimu stavu a pozadavkum. Pro me nejvetsi masakr nastal v dobe kdy druhe ditko zacalo lezt 😝 a to nejhorsi nas ceka..muj navrat do prace a deti ve skolce...babicky v tahu...nemoce furt...bojim bojim 😀
Tak u prvního dítete mi přišlo, že 1.rok jeho života byl hrozný, že jsem nic nestíhala, apod...Ted mám druhé a mužu říct, že to pohoda je, po porodu to bylo bez problému, jen spala...takže jak bylo psáno-nakojit, přebalit a zase spinkat...
Myslim ale, že nejhorší období je práve od chvile, kdy se díte začne pohybovat(lozit, poté chodit) a přitom jeste nemá rozum z toho, co vše se mu muže stát.Takže neustálé hlídání co vše strká do pusy, kam jde, jestli nespadne, apod apod...🙂A jelikož každé díte začne lozit jindy a dostane ruzum jindy, tak težko říct...ale myslim, že je to období od toho 8.9.mesice do 1,5roku...
U mě bylo nejnáročnější období vždy tak 3.měsíc po porodu,protože se mi vytratila energie,kterou jsem nabrala během těhotenství.Pak se to postupem času srovnalo a fungovala jsem normálně.Co se týče dětí,tak je +/- pořád stejné.Ty nejmenší děti potřebují nejvíce péče,ale zase toho více naspí,takže má maminka čas se zregenerovat do dalšío kola 😀 Čím jsou starší,tím potřebují méně péče,ale o to méně i spí.Pro mě byl nejlepším rokem na MD vždy ten poslední.Dítě už bylo schopno dát přesněji na jevo,co ho trápí nebo co potřebuje,nebudilo se v noci tolik kvůli prořezávání zubů a já na sebe měla konečně více času. 😉
Pro mě je nejhorší období 8.měsíc doteď (15. měsíc). Neustále se vzteká, mrčí, nespí, jak mu něco nejde nebo není po jeho, je oheň naa střeeše. Po porodu to byla pohodička.
@evulinkab Souhlas.
U mě bylo zlé šestinedělí, než jsme se naladily na stejnou vlnu. Pak to chvilku byla (i když v tu chvíli jsem si to neuvědomovala, to až teď při pohledu zpět) těžká pohoda, malá často spala, když nespala, tak byla na hrací dece, nepotřebovala skoro mojí pozornost, nechala mě uvařit, nedělala bordel. Teď v září (19m) jsem se vrátila na 3 dny v týdnu do práce a to je teprve masakr, malá měla nějaké období, kdy jí asi mozečkem lítají různé představy apod., takže se začala bát tmy, začala se víc ujištťovat, že jsme s ní, samozřejmě pozornost potřebuje skoro neustále a spí 1x denně cca 1,5hod. Přijde mi, že je jak továrna na drobky, neustále špinavá, pořád někde něco sbírám, uklízím, odnáším, peru (je bez plen ale máme nehody), vysvětluju...Ale přijde mi, že jsem do toho spadla tak nějak automaticky, nedá se říct, že bych padala na hubu (i když tuhle jsem ležela potopená až po obličej ve vaně s prsty v uších, když malá neustále dokola volala z postýlky "Mami kde seš" a nechala manžela, aby se o ní postaral 😀)), myslím, že s dítětem je to s jako autem - nejtěžší je rozjezd, ale jak jedeš tak automaticky zrychluješ, ani nevíš jak 🙂 A třeba letos jsem vánoce zvládala líp než vloni, kdy jsem kromě péče o lezoucího prcka a starosti o domácnost nedělala nic, letos jsem navíc v práci a ještě podruhý těhotná 🙂
Tak se těšte na pubertu! 😀 😅
U prvního dítěte - dcerka (5let) - náročné období snad nikdy, jako miminko byla bezproblémová, krásně spala, krásně jedla, moc šikovná, opatrná, žádné vztekání, takže opravdu skoro bez starostí.
Druhé dítě - syn (téměř 3 roky) - jako miminko hodně blinkal, ale jinak všechno v pohodě, krásně spinkal, sice trošku živější, ale taky bezproblémový. Nejhorší období je s ním od 2,5 let doteď - období vzdoru, časté vztekání - to je to nejnáročnější, co mě za těch téměř 6 let na mateřské doma potkalo. To jeho vztekání, neposlouchání apod.
To jsem psala já 😀 Četla jsem to v jedné knize o mateřství a docela se s tím ztotožňuju. Dceři bude 22 měsíců a i když jako miminko byla hrozně uplakaná z důvodu těžké koliky, tak se zase nechala třeba dvě hodiny chovat v houpacím křesle, nebo jsem s ní mohla tři hoďky courat s kočárem po venku a protože bylo jaro byl to příjemný relax. Nemusela jsem řešit jídlo, protože jsem kojila. Na druhou stranu ale ty činnosti jsou dost rutinní a člověk nevidí žádnou zpětnou vazbu, úsměv, projevy lásky atd. A protože se nikdy nenaučila pít z lahvičky nemohla jsem jí odložit déle jak na dvě hodiny. Teď jako téměř dvouletá mi dává fakt zabrat, člověk jí pořád musí hlídat, od začátku máme problémy s jídlem, takže už od zavedení příkrmů pořád jen řešíme co jí dát k jídlu. Každý lékařské vyšetření, nebo jen hygienický úkon je boj na život a na smrt. Teď navíc začíná období vzdoru a to je taky pecka 🙂 Ale zase už je velká a je s ní legrace, můžeme podnikat spoustu věcí když už z toho má rozum, umí dát najevo lásku a sympatie, většinou dokáže už vyjádřit co chce a co nechce. A hlavně protože mám hlídací babičky není problém jí svěřit na půl dne a odpočinout si, nebo řešit svoje věci. Takže fakt každý období má něco, hlavní je si to užít, protože to fakt tak děsně utíká, až mě to děsí 🙂
pro mě bylo naprosto PŘÍŠERNÝ šestinedělí. Nicméně jelikož mám hrozně ubrečený dítko,bohužel ještě nenastal čas,že bych si nějaký období užívala. Snad to někdy přijde. 😅
u prvniho ditete od 2r 8m (vzdor) do te doby jsem nevedela ze ho mam.
u druheho ditete od 7-13m kdy byla sileny mamanek a nyni od 19m kdy zase mamankuje, velice dobre mluvi a vzdoruje jak trilete dite.
a domnivam se ze puberta bude teprve ta prava divocina!
Tak já sama za sebe musím napsat,že ani pořádně nevím 😀
Dcera bude mít 3 roky a od malička byla hodňučká.
Takže u malé bylo "náročnější" asi období mezi 2.-3. měsícem, kdy pár večerů prořvala (koliky).
Ale jinak žádný problém.Zlaté dítě.No a pak až co jí začalo období vzdoru,tak je někdy zlobidlo ,ale žádné extrémy se nekonají..jen si někdy umíní a zatvrdí se 😀. Asi tvrdohlavec po tatínkovy beranovy :D
No a syn bude mít půl roku a ten je od narození úplné zlatíčko 😝
Jen papat a spinkat,koliky neznáme 😉 .U něho bylo "náročnějších" jen 8 dnů kolem jeho 3. měsíců,kdy měl růstový spurt,takže jsme jen kojili a kojili.Ale pak se to dalo do normálu a jedeme si zase tu naši pohodičku..
No když to tak kolikrát čtu a co mi říkaly i kamarádky,tak máme asi opravdu hodné děti 😅 .
Já měla štěstí i na oba velmi rychlé bezproblémové porody a 6-nedělí jako by ani nebylo 🙂
Takže si zatím nestěžuji 😉
Uvidíme jaký bude malý, až na něho přijde období vzdoru 😀 😀
zajímavé počtení, jak to je všude různé.
U nás dnes 5letá dcera -
těhotenství pohoda, porod v průměru ok, jen šití cca do roka bolelo.
Co se dcery týče - nejtěžší období? 6.-10. měsíc (co zub, to řevy, špatná nálada, teploty, nevyspání-její i moje, kojení co hodinu apod) a pak období vzdoru cca od 2let, které nemohu říci, že by někdy skončilo 😀 protože se mi zdá, že přichází v různých stádiích dodnes, jen už se umíme spolu lépe domluvit a pochopit, takže je to jiné, ale celkově bych řekla, že je to hodné a hlavně klidné dítě s občasným zbytečným vztekáním.
Druhorozený syn 4měs -
těhoteství pohoda, porod za odměnu bez poranění, šestinedělí jako kdyby nebylo. Zatím je to miminko za odměnu, co bude dál, ukáže čas.
Ac jsem rodila cisarem,tak pro me bylo nejlehcich 14 dni po porodu. Prcek byl pohodar,jen jedl a spal,kolem 3 tydne zacaly prdiky a do 3 mesicu to bylo narocne. Pak se ale zacal vic hybat,koliky prestaly,ale zase zacaly zuby a vysbobozovani z lehu na brisku,kam se za noc tak 6x pretocil zpet na zada. Krom toho kojeni kazde 2 hodiny a v pripade nekakeho nepohodli i po 20 minutach kojeni. To mu vydrzelo do dvou let. Ted je mu 2 a pul a zase je obdobi vzdoru.. to si clovek nevybere.. ale za me prvnich 14 dni byla pohoda😃
Souhlasím, nejhorší hned po porodu to období a pak bylo náročné i období začátků chůze, kdy dítě pořád padá a moje padaly především dozadu na hlavičku, takže vozit se nechtělo, pořád chodit a já pořád ohnutá a pořád hlídala, aby si nerozbili hlavu. Ale i tak to nebylo tak náročné jako po porodu samozřejmě.