Syn bude mit ted 1 rok a ja bych strasne rada zavedla doma vecerni uspavani v postylce. Zatim to vypada tak, ze ho uspavame u nas v posteli a az kdyz usne, prendavame. Jenze posledni dobou vypije mlicko a ozije , dovadi, chce si hrat...vydrzi klidne hodinu a pul... kdyz se snazim ho ulozit, breci. Vyplakat ho nechci nechavat, uz se ze zalykani parkrat pozvracel. Ale jsem unavena se s nim kazdy vecer posledni cca 3 tydny takhle babrat. Co se odvedcilo vam? Uz nevim jak na nej. V postylce si hraje, stoupa si, stridave se žuli nebo breci...jen ne si lehnout. Ani mlicko v postylce v klidu nevypije...
@jitulka87
tak asi neni unaveny,zkusila jsi omezit odpoledni spani a davat spat az kdyz na nem vidis,ze je unaveny?
@jitulka87 u nás to bylo taky, tak jsem sobecky omezila spánek. Teď spí dopoledne od 10 hodin (někdy až od 11) do 13-14 hodin. Pak už spát nenechám. Ale pokud je unavený, tak ho nechám spát cca 20 minut a vzbudím. Po 17 hodině nenechávám spát vůbec, protože pak usíná až kolem 22 hodiny. Takhle padne 20 - 20:30 a spí. Ale mě se malej od miminka budí brzy ráno, tj. mezi 5-6 hodinou a víc ho v pelechu prostě neudržím. Stalo se snad 3x,ze spal do 7 😂
Dcerju, ted 11 mesicu, jsme uspavali hodně podobně jako ty celkem dlouho. Pak z niceho nic, ani nevim jak to vlastne zacalo, se misto chovani pred spaním zacala natahovat k postylce. Zacali jsme teda uspavat v postylce. Pomuchlam, polozim, pustim sum a hudbu a stojim u ni dokud nezacne usinat. Ona si me po ocku hlida a vetsinou tak do 15 minut max. spi. Asi potrebovala uz svuj prostor nebo nevim 🤷♀️ jinak pred spanim taky davame mlicko a jeste chvili si klidně hrajeme, kdyz vidim, ze neni unavena. Stejne bych ji pak v postylce neudrzela. Takze bych nejspis asi taky natahla cas uspavani, asi neni jeste unaveny.
Myslím, že to je problém toho, že dítko není už od začátku zvyklé usínat v postýlce a ,,samo". Pak tu maminky řeší, jak to udělat aby se z uspávání nestalo hodinové a více peklo... za jednu ze ze zásadních věcí povazuju večerní rituál ( u nás chodit spát ve stejnou hodinu, koupani, pomazleni a usínání viz níže) a to že se před spaním nehraje, žádné lechtání, hraní, běhání... Starší ta byla zlatá, jsme před spaním pomazlit, dala jsem do postýlky, než vypila flašku seděla jsem u ní, podala mi ji, dostala dudel, otočila se na bok a já se slovy dobrou noc odešla, usnula hned. asi od dvou let čteme před spaním pohádku, přečtu pomazlim, odcházím. Mladším teď 1,5r to děláme stejně, jen on teda po našem odchodu v postýlce chvíli řádí a povídá někdy čtvrt hodiny, někdy hodinu, ale to už od miminka. Po mliku odcházím. Vracím se jen když začne pobrekavat, páč si vyhodil oblíbenyho plyšáka a dudel z postele (vracím se max jednou) . Lehce přísnějším hlasem řeknu, že se spi a to už nevyvadi a během chvíle usne. Tvá přítomnost ho podporuje v tom, že není čas spát, maminka tu přece je a budeme si hrát.... teď se tu na mě nejspis sesype hromada matek jak dítě potřebuje kontakt a matku, ale pokud vyloženě nebrečí, není důvod u něj sedět. Ale já si myslím, že jsou chvíle, kdy je potřeba vést dítko k urcite samostatnosti, obrnit se určitým způsobem a vydržet to večerní řádění v postýlce bez rodicovskeho zasahu a jako bonus ta chvíle volna pro sebe 😉. A ne, moje děti citové nestarají, na mazlení máme celý , mazlime se přes den, predspanim , někdy si jdeme spolu všichni odpoledne spát do jedné postele... Každé z mých dětí je úplně jiné, ale obojí usínají za stejných rituálu sami bez větších potíží.
Taky jsme malou dávali od narození spát do její postýlky, ty děti si na to zvyknou a prostě to vezmou za své ¨🙂 Samozřejmě málokdy usne hned, jak si lehne, to musí být úplně KO 😂 Obvykle bývá třeba půl hodiny ještě vzhůru, ale leží, brouká si, povídá 🙂 Pokud se jí spát nechce a hopsá v postýlce, nevytahuju ji, několikrát jí jdu říct, že je čas spinkat, a ona pak sama v pohodě usne. I když už je pak přetažená, třeba hodinu a půl po uložení, a začne "hýkat", tak za ní nejdu, protože to už je takové to ozývání se těsně před spánkem, a pokud bych se ukázala v pokojíčku, ožije, a bude usínat ještě déle. Pokud ji něco trápí, a vyloženě pláče, pak si ji vezmeme k sobě do postele - chlap před spaním kouká na notebooku na filmy, tak ona kouká s námi, vezmu jí sebou dudlík, a jakmile si ho vezme a má tendenci si lehat, popadnu ji, přenesu a ona třeba chviličku protestuje, ale pak usne bez problémů.
Podle mě je nejlepší vůbec ty děti neučit na usínání v rodičovské posteli, protože pak se ty děti hrozně špatně přeučují na postýlku. Znám spoustu rodičů, co s tím bojují. chce to vydržet 🙂
@zirafka11 taky to tam máme. Když jí dám do postýlky, tak chytne šílený hysterák a nemůžu jí pak ani uklidnit.
@jitulka87 Vám se aspoň daří to dítě přenést do postýlky. To u nás je nemyslitelné. Malá se budí (dokonce i přes den) ujistí se, že tam jsem, přitulí se a spí dál. Když tam nejsem, tak spustí řev a je po spánku. Takže já si neodpočnu ani přes den ani večer. Ale velice často si to představuju jaké to asi je uspat dítko a dát si v klidu kafe nebo si večer pustit film :D Kamarádka položí syna a ten spí, malá se ke mě tulí a potřebuje vědět, že u ní někdo je. V postýlce se taky staví a není absolutně reálné jí tam udržet chvíli ležet. Každé dítko to má prostě jinak. Třeba se to pak změní i samo. Děti procházejí různými obdobími a jeden rok je celkem málo ještě.
Asi to tedy nebudu lamat pres koleno. Maly nedokaze v postylce ani vypit mlicko..v posteli u nas vymlaskne raz dva
@cherie24 Večer uspíš dítko, a jdeš taky spát, páč toho máš za celej den plný vinty... 😂
@katkatomaskova občas to tak probíhá no, že maminka usíná a dítě ještě řádí po posteli 😁
@cherie24 U nás ted celkem pravidelně... 😂
Máme postýlku přiraženou k naší posteli, sundanou jednu bočnici. Dceři je teda už rok a půl, ale ve věku tvého dítka spala dopoledne 10 - 11 a odpoledne 14 - 15. Po 16 hodině už jsem se snažila, aby neusnula. Jelikož jsem ještě na noc kojila, bylo to malinko jiné, ale na 13 měsících se mi sama odstavila a žádným mlíkem jsem nenahrazovala. Takže vždy před sedmou večer dostala večeři (kus chleba s máslem, zeleninu, nebo zbytek od oběda, ..). Po večeři ošplouchnout, vyčistit zoubky, převléct do pyžamka, kouknout v postýlce na knížky a plyšáky. Jelikož chodí po té sedmé spát už od 3 měsíců, co jsme nastavili režim, bývá většinou unavená. Takže zhasneme, já se k ní na kousek do postýlky přitulím, řeknu jí pohádku a zazpívám. Počkám až usne a jdu vedle dodělat, co potřebuji. Usínání trvá 5 - 30 minut.
@jancabr A jak to děláš, že ti z postýlky nevyleze? Já to takto zkoušela asi měsíc, ale okamžitě vylezla a spadla z postele. Takže jí musím do postýlky zavřít ze všech stran, to jí pro změnu obchází a řve. Nejde jí tam nechat samotnou a když tam jsem, neusne. Chce jen ke mě do náručí.
@zirafka11 Jí stačí, že tam jsem s ní, náruč na usínání nevyžaduje. Při usínání ze svého prostoru obvykle neleze. Od miminka jsme jí měli v posteli, na půl roce jsme pořídili postýlku. Ta je zespodu přilepená protiskluzem, takže se nehýbe. Od zdi u hlavy je noční stolek, pak postýlka a pak teda kus prázdný. Postel máme klasickou 180x200, a když usne, tak jí místo té bočnice dám polštář a nahrnu mojí peřinu jako zábranu. Občas se vykulí, ale to jen na mojí půlku. Z postele sama nesleze. Ani za světla. Nechce se jí. A chodit sama ještě ani na roce a půl neumí. Od roku stále jen obchází nábytek. Z postele spadla za celou tu dobu fakt jen 2x, když měla nějaké divoké sny. Ona prostě když usne, tak spí. Jen se překulí na druhý bok nebo na břicho.
@katkatomaskova Není to univerzální rada, každé dítě je jiné. Třeba dcera neměla od mala se spaním v postýlce problém, už v porodnici jsem ji mohla položit do vozítka...do postele jsem si ji vzala později, z praktických důvodů kvůli častému buzení a své "pohodlnosti", ale když začala spát normálně, sama chtěla svou postýlku a svůj prostor - žádné odnaučování a přeučování nebylo vůbec potřeba. Syn naopak - od mala je na mě přisátej, jakmile jsem ho odložila strašně plakal, je velmi kontaktní...jako jo, kdybych fakt chtěla a nechala ho uřvat, asi by si "zvykl".
@jancabr Tak to závidím. Dcera usne u mě a pak odlozim do postýlky, ale ne vždy. Někdy proste spí se mnou na prsu celou noc. Jakmile se v postýlce vzbudí, hned sedí/leze/stojí a řve. Klidně i hodinu v kuse, dokud si ji nevezmu k sobě. Ale v posteli beze mě taky nemůže být, skáče z ni po hlavě dolu, jakoze chce za mnou. Ale ona je celkově akční, není ji ani 8 měsíců a už začíná obcházet nábytek, a špatně snáší odloučení. Doufám, ze se to časem zlomí a bude spinkat a usinat sama.
@zirafka11 mě to malá dělá taky a má 9m. Když se vzbudí, tak se nejdřív překulí, leze po posteli (asi mě hledá) a až pak začne brečet. Jsem ve stresu, že spadne po hlavě dolů i když letim jen na záchod a jsem za minutu zpět. Usíná zásadně u prsa a v postýlce chytá hysterák a není možné jí tam udržet ležet. Mám 3 kamarádky ty položí dítko do postýlky, dají dudlík a spí. Já s ní spala v sedě v náručí už v porodnici ... Ale asi 2 týdny měla období, že usínala sama s plínou v postýlce, to byly krásné 2 týdny 😅
@elinkav to bych neřekla, že je to o tom, to tak nastavit hned. Je to fakt o tom dítku. Mě třeba malá nespala ve vozíku už v porodnici. Jsem jí položila a do 5ti minut byla vzhůru. Spala jen u mě v náručí. I sestřičky mi pak říkaly, že asi potřebuje kontakt, tak ať se obložim polštářema a prospim se s ní tak. To samé doma, v postýlce hulákala, tak jsem jí pak přesouvala až když usnula a někdy jsem jí ani nepřenesla, protože se neustále budila a nakonec jsem to vzdala a už spala u mě. Do 5ti měsíců jsem se snažila a pak už cestou menšího zla zůstala v posteli. A to jsem chtěla, aby spala v postýlce, protože jsme měli půjčený monitor dechu a o tom kolik stála matrace do postýlky jsem nemohla ani chlapovi říct, aby se z toho neskácel 😃
@jitulka87 syn je poslední dobou taky před spaním akční,ale mohou za to zuby. Jakmile uložím,je uknourany. Od narození spí ve své postýlce,takže jsem schopna odpozorovat,o co jde. Takže nezbývá než udyndat(i sebe),někdy pomůže houpat na kolenou. Lezou mu teď čtyřky ,takže je to horší . Vše mít po ruce a zkoušet:mlíko,voda,krupka,rohlík,dudlík,kousátko,plyšák,hermankovy polštářek ...😉