Uspávání na rukou. Jak z toho ven?
Hezký večer, dnes si sem jdu trošku vylít srdíčko a zároveň potřebuji i malou ale drahocenou radu.
Zaprvé - jak zvládáte NEVYŽÁDANÉ poučování ostatních? Já už to občas opravdu nedávám. Máme s manželem tři děti, kterým se věnujeme a víme, co na ně platí a neplatí, co maj či nemají rády. Každou návštěvu si tchyně neodpustí nějakou připomínku, momentálně se může posr*t z toho, že stále uspáváme na rukou. Na závěr vždy dodá, že my mámy vůbec ale vůůůbec nevíme, kolik toho zvládaly ony - bez všech vymožeností dnešní doby. Tahle její fráze mě vždycky pobaví a zároveň nasere nejvíc, jelikož byla matkou jednoho dítěte, které ke všemu chodilo od roku do jeslí.
Zadruhé - To uspávání na rukou bych chtěla opravdu nějak omezit. Při slovech, "že jsem si dítě takhle naučila " trochu rostu, protože máme tři děti a každé z nich mělo úplně jiné potřeby ke spánku. První dcera spala, kde jsme ji položili. Nechápali jsme s manželem, že má někdo problémy s uspáváním. Druhá dcera nás brzy vyvedla z omylu, usínala výhradně u prsa a často se budila. No a naše třetí dítko, které je nejvíce kontaktní, usíná (pouze) v náručí a mírném pohupování. Brzy bude mít 9m, takže je na čase zkoušet uspávat jiným způsobem. Zajímají mě Vaše zkušenosti, případně rady, co se osvědčilo, pomohlo. 🙏🏼
Co se tchyně týče...ozývá se v ní raněná žena/matka...podle mého ji v nitru bolí, že si sama neužila své mateřství... Já také byla jedináček, od dvou v jeslích, aby naši za totáče dostali byt... Rozumím, že je to těžké a velmi otravné.
U prvního jsem se těma kecama trochu trápila a hlavně nechala ovlivňovat, teď už to mám na háku 😁 nejvíc poslouchám, že děti s námi spí v posteli, říkám, že jo a jsem ráda, snažím si je užít, rada se probouzím vedle nich, ychle to uteče a budou velký, většinou je klid😊 jinak mám teď druhatko, skoro roční a uspávám stále na rukou, jak přes den tak večer 😉 říkám si, že to taky nebude trvat dlouho, i když jsou dny kdy opravdu z toho rostu, protože preci jen se musím věnovat i staršímu, snažím se to užívat, u nás je to poslední dítko😁 a s těma pomocníka v domácnosti bych to odkyvala, že jsem ráda, že je mám a o to víc se můžu věnovat dětem, konec😁
Nevyžádané rady jsem vždy pouštěla jednim uchem sem druhým tam. Nejvíce mne spíše točilo a točí srovnávání deti. Na to vždy byla přebornice sousedka to jsem mela pocit, že její vnuk už na jednom roce půjde snad do skoly, jak všechno uměl 🤣🤣🤣. Co se týká uspáváni, také to není úplně výchovný 😀, ale já jsem uspavala v kočárku a pak když odrostl syn z hluboké korby tak mi manžel přimontoval kolečka k postýlce a uspávala jsem v postýlce kterou jsem mela přímo ze strany u postele.
u staršího v roce velká postel a ležet tam s ním, než usne, ze začátku bojovka, ale celkem rychle si zvykl a ted čteme pohádky stále před spaním