Uspávání aktivního 6měsíčního dítěte. Poradíte, prosím?
Ahoj, chci vás poprosit o radu. Donedávna jsem uspavala tak, ze jsem nakojila a spici dítě přenesla do postýlky s bílým šumem. Teď už nějakou dobu nemůžu dceru od prsa odložit, aniž by se vzbudila a okamžitě začala rvat. Už je toho na mě moc, rada bych, aby byla dcera znovu odlozitelna a do budoucna aby i sama usnula. Položit do postýlky je momentálně nemožné, okamžitě kleci, sedí, stoupá si a řve. Je jedno, jestli ji hladim, zpívám...pořad dokola ji pokládám zpět a ona pořad vstává. Je jedno, ze je unavená, i tak bude dělat cokoliv krom lehu. Rvat přestane jen v náruči. Poraďte, jestli mate nějaký fígl jak na to. Režim máme-když je unavená, vykoupat, nakojit a pokus o odložení do postýlky. Ale stejně nakonec skončime u toho, ze než se vykoupu já, ona řve v postýlce a pak jdeme spát spolu. Případně mě aspoň uklidněte, ze to je jen období. Předem děkuji.
Mám to stejně, mám stejně starého chlapečka, jsme spolu ve skupince. 🙂 já neřeším a prostě dělám to tak, jak on potřebuje, čili kojim vleže a nechám ho tak spát přilepeného ke mně pod mou peřinou a nebo přes den mi spí u prsa na kojícím polštáři a já si čtu. Pokusy o změnu končily akorát mojí i jeho frustrací, věřím, že takto věčně spát nebude. Ale nevím teda, jak bych to dělala, kdyby nebyl jedináček.😳🤦♀️
Edit: ty večery s ním někdo musí ležet, jinak se vzbudí, takže buď tam ležím já a nebo manžel...
Já odcházím od 9mesicni, když odpadne od kojení. Teď rostou zuby, tak se mi budí dost často, ale naštěstí si mě jen zavolá a po chvíli zas usne. Spí i přes den ve společné velké posteli. Neudělá se nic no, tak se neudělá. Mrně je teď priorita. Můžeš třeba koukat na TV na mobilu, já u uspavani vyřizuju pracovní maily a dělám výuku online :D píšu jednou rukou a nadruhy spí malá. Mobily jsou v tomhle skvělý.
@pipi_puncocha u nás prave muž nestačí, musím být já :(
Tak ja klidne napisu: je to jen obdobi 🙂 proste se to strida, kdy ty mimina potrebuji bezprestani blizkost a kdy ne. Prvni syn mel ruzny obdobi, a snad zadne netrvalo dyl jak dva mesice, byly tydny kdy mi usinal jen v naruci (a preslo to), i extremni tydny kdy odchazel spat sam dobrovolne z vlastni iniciativy a vubec nepotreboval uspavat (kolem 2,5 let a bohuzel to taky preslo). Druheho syna (6m) mam z vecera v obyvaku (aby nebudil starsiho) a pak si ho beru s sebou do postele. Vetsinou si zvecera trochu schrupne, pak si pohraje, a pak jde spat treba kolem pulnoci a spi do desiti do rana, rano me u sebe nepotrebuje. Nevim jestli u vas je problem, ze bez tebe nespi, nebo bez tebe hrozi ze spadne, to mi z tveho popisu neni jasne. Jestli se budi pri prenaseni - uspat rovnou v postylce nejde? (Nektere deti to akceptuji, ze jim treba jen mrizi prostrcis ruku, ale ne vsechny, no.) Pripadne jestli je byt bezpecny pro jeji volny pohyb, muzete ji misto postylky dat matraci na zem (po vzoru Montessori pristupu). Lehnes si k ni a pak ji nechas spat na zemi odkud nemuze spadnout.
Jestli je partner doma tak malo, tak vas oba moc obdivuju, ze to zvladate jakkoli. Kdybych mela partnera moznost videt 30 minut denne (tak mi to vychazi z toho, co pises). Tak bych asi dite nechala vzhuru a strcila mu nejakou premiovou blikaci hracku, aby dalo chvili pokoj. A ze normalne spis patrim k tem, ktere se potrebam a rytmum deti dost prizpusobuji.
@malytlustyhroch problém je, ze nespí beze mě. Kdyby ano, proste bude v postýlce a je v bezpečí.Ruka v postýlce nestačí. A na matraci na zemi bohužel nemáme misto :(
@malytlustyhroch Ano, víc se vidíme jen o víkendu. Jako přes den je dcerka zlata, vyhraje si sama, ale uspavani je za trest. Už tak od 17 hodin je ale protivna, visí na mě a beze mě řve. Žádná hračka už ji večer nezajímá, jen maminka.
No, já dceru uspávala v náručí. Kojení ji nikdy neuspalo, takže jsem pak uhoupala, odložila. Také jsem chtěla večer pro sebe.
Zprvu jsem houpala ve stoje, pak jsem si už u toho sedla, jak dcerka těžkla, pak jsem ji už měla jen v náručí. Kolem roku jsem ji myslím už jen hladila po bříšku, to se jí líbilo. Později jsem u ní jen seděla, pak jsem seděla v rohu místnosti a vyřizovala práci na mobilu. 🙂
A teď, ve 3 letech, usíná sama. Jako jo, byl to běh na dlouho trať, ale obešlo se to bez vyřvávání, její i moje nervy zůstaly zachovány a já jsem za to ráda. 🙂
@eithelwing taky bych to ráda zvládla bez vyřvávání, snad to taky nějak postupně vyválčíme
@zirafka11 ahoj já jsem ho od malinka dával jen do postýlky. Se mnou nikdy v posteli nespal, jen když byl nemocný. Okolo 5 měsíce to začal zkoušet, takže jsem tam s ním byla. Ležel v postýlce a hladila po ocickach, to u nás zabírá do dnes. 🙂Ale jinak ho tam dám, pusinku a odcházím. Zkusit ji nakojit, dát do postýlky, nevim jestli má dudlík nebo plenku na muchlani. Chvilku bych hladila a pak šla, vrátila bych se jen dát napít nebo dát dudlík. 🙂Sice pár večeru bude nic moc, ale zvykne si. 😉
Takhle je to dlouhodobě neudrzitelne, by jsi ho nemohla dát ani k babicce nebo tatínkovi na hlídání. 🤷♀️
@zirafka11 Měla jsem něco podobného se starším synem. Usnul u kojení, ale neodložitelný pak do postýlky, hned se vzbudil a řev. Bylo to cca v jeho půl roce. Vyřešili jsme to tak, že začal spát s námi. Začala jsem chodit spát s ním, protože se často budil, potřeboval dudat (prso), kdybych odešla, brzy je vzhůru, a ani jsem odejít nemohla, aby nespadl z postele... no trvalo to několik měsíců, ze začátku ok, později už psycho, s manželem jsme si smskovali, on v obýváku, já v ložnici 😀 žádný večer volný... byl to jeden z hlavních důvodů, proč jsem v jeho 14 měs. ze dne na den odstavila a malý šel do pokojíčku a začal spát sám na své nízké postýlce, aby nemohl spadnout. Po odstavení spal celou noc. Už jsem prostě nemohla. Nakonec myslím, že to pomohlo nám oběma. Ale vydrželi jsme dlouho.
@janulitko to tedy, obdivuji te, ze jste valcili tak dlouho. Já vlastní pokojíček vidím taky jako řešení, ale nejsou prostory a přijde mi na to ještě malá. Ale na podzim se snad budeme stěhovat, takže buď se to do te doby zlepší anebo taky odstavím. Děkuji za sdílení zkušenosti.
@zirafka11 co zkusit dát dceru vedle sebe v obýváku myslíš, že by neusnula i přes srumec tv nebo povídání tebe s manželem? Píšeš že chce být v blízkosti tebe a tím že by cítila blízkost když začíná usínat tak by se to prolomilo pokud by se znovu vzbudil viděla by, že jsi u ní a usnula by potom znovu a ty bys ji přenesla. Některé děti mají ze začátku měla spánek než se dostanou do toho hlubšího. Mám zkušenost ze synem že jsme ho do 3m chovali v zavinovačce jinak by nespal a potom už jsem řekla dost a pokladala ho vedle sebe na gauč v obýváku no a usne krásně a potom ho jen přenesou do postýlky. Je sice pravda že jsem zkoušela pokládat od narození rovnou do postýlky ale bylo to hop a trop... strašně se to střídali a často pak měl slzicky v očích což jsem nechtěla dopustit. Na závěr chci říct, že se to určitě změní na 100%. Držím palce ať se osamostatnění v postýlce postupně povede. 🍀
Zkusila bych po nakojeni uložit do hacky a uhoupat, hacka byla jediná možnost, jak mi syn usnul kromě prsa. Hacka mi ušetřila hodně nervů. Taky jsem nechtěla syna nechat brečet.
Já jsem to měla s odkládánim do postýlky dost podobné a jedine co pomohlo bylo jo v tom proste nechat. Takže vykoupat, nakojit a do postýlky. Zazpívat písničku pusinku na čelo a dobrou. Průběžně jsme za nim chodila, aby neřval celou dobu v kuse. Pohladila, dala dudlik, položila a zas odešla. A pořad dokola dokud neusnul. Ze začátku to byl vážně boj! I když byl vážně unaveny, ze už ani nemohl stát na nozickach proste odmítal spát. Ale nakonec pochopil ze to jinak nepujde. Teď je mu 14mesicu a v půl 8 pokládám do postýlky. Někdy si tam ještě chvilku hraje někdy usne rovnou. Držím palce ať to brzy také zvládnete ať už jakýmkoliv způsobem ;)
@adela_maskova děkuji za zkušenost. Jak dlouho trvalo, ze to pochopil, ze má spát? Jinými slovy kolik večeru řval? Ať se aspoň trochu pripravim...
Vyřvávání mi přijde fakt jako hroznej hnus. Chudák dítě. Děti v kojeňácích jsou taky zticha a usínají samy. Protože ví, že nikdo nepřijde. Takovou zradu bych svojí holčičce nikdy neudělala. Moje neteř si tím prošla a chodí se ke mně mazlit ještě v osmnácti. A sestra si ještě gratuluje, jak to jako zvládla...
Z postele mi leze ven taky, ale buď jsem vedle a slyším, že se vrtí, nebo mám na mobilu chuvicku a tu jí dám do cesty, aby na ni šlápla, když potichu leze ven. Když jsem na zahradě, dávám dítě spát ven.
Fakt mi uklizenej obejvák nebo co to děláte důležitýho, když dítě spí, nestojí za to, aby moje dítě poznalo v prvním roce života, že není spoleh ani na vlastní matku.
Jo a uspává někdy i babička nebo manžel a není problém. Dokonce i moje teta, když je na návštěvě ;) studuju VŠ a pracuju na čtvrtúvazek. To jen pro případné rýpaly. :D
@zirafka11 to už si přesně nepamatuji. Ale vím ze jsem to musela zkoušet na víckrát, protože nám do toho vždy něco vlezlo (zuby, bříško, 6ta nemoc) a to jsem si ho brala do postele. Ale asi tak 5 dni.
Prcek měl prvních 5 měsíců koliky, kdy řval celý den, spal sotva hodinu, kterou jsme sčítali po 5 nebo 10 minutách spánku. Masakr. Nezabíralo nic (a že jsme toho vyzkoušeli) - ani potom nebyl moc hodnej na uspávání, budil se dost často na mlíko (byť nebyl kojený - předčasňátko) a po něm si chtěl hrát. Někdy v roce jsem to vzdala, když začal chodit a vynucoval si vyndat z postýlky, čapnul si polštářek a letěl spát do mý postele, a začal spát se mnou v jedné posteli. Potom se sice probudil taky, ale jen si sáhnul, že jsem vedle něj, otočil se a chrápal dál, spí tak se mnou dosud (3 roky mu budou) a čekám druhého divocha. Pokud se uklidní jen v tvé přítomnosti a nevadí ti, že by spala s tebou, tak bych to přes koleno nelámala - sama si pak řekne, že už chce jako velká holka prdět sama v posteli.