Uspávání 7měsíčního dítěte

@maminkazprahy přesně jako když popisujete našeho staršího. Manžel s ním do roka 3x denně běhal po schodech - nekecám - na uspání běhal 2x15 schodů do patra, cca 10 minut, pak usnul (syn 🙂 )- opatrně ho manžel položil do postýlky, ale na dlouho to nebylo. Po roce se z něj stal pohodář, přes den přestal spát, ale v noci 10 hod v kuse 🙂 - držím palce, vím, co to je, myslela jsem si, že to nezvládnem...

mě dcera ve 4 měsících spala přes den 2x 20min, víc nic. v noci se budila každou celou hodinu. děs. v tu chvíli teda docela pomohlo to uspávání podle knížky Každé dítě může dobře spát (nebo tak nějak). protáhla to pak na 2x hodinu, v noci po třech. Zkuste to, nic to nestojí, je ke stažení na netu.

Dětí mám hodně a mohu napsat, že psí kusy nejsou k ničemu-spaní beru jako dobrovolnou věc, nikoho neuspávám. V 7 měsících spaly děti dopoledne a odpoledne, večer potom asi od 19.30 hod. Čím více snahy, tím to bylo horší. Třeba jsem jela ven a chtěla jsem, aby malý usnul, než dojdu do knihovny-no a usnul až po knihovně. Potom jsem si řekla, že někdy usne a že to nebudu brát jako úkol. Nikoho nenosím-pochovám, nakojím, položím. Chodíme k malému střídavě na malinké chvilky až do usnutí, ozývá-li se z postele. Venku jsem se na něj snažila nedívat, nebavit ho. Klidně důrazně řeknu, že teď má spát. Jsem bohužel velmi málo trpělivá a protivná bývám hlavně večer-to je čas, který chci mít pro sebe. Nevím, jestli je dobře nebo špatně, že má maminkazprahy takovou trpělivost. Radila bych jí, aby prostě přijala fakt, že má nespavce, který ale spí velmi dobře v noci-a to je dar. Trošku bych vymezila dobu, kdy chci, aby spal-mně stačilo 2 krát denně.Aby i miminko pochopilo, že to je doba, kdy zábava skončila.I když píšu, že nemám trpělivost, tak vybrečet nikoho nenechávám-v noci se často dítě budí leknutím, mozek zpracovává denní zážitky-pro nás nepodstatné věci mají velký význam-na pláč vždy reaguji a jdu dítě uklidnit.Vězte, že bude líp-starší děti často spí přes den a nadávají nám, že prý spolužáci o víkendu vstávají v poledne a my v 6.30.Chápu Vaši únavu, pomine to ale, vše se srovná.@maminkazprahy

@maminkazprahy tak vyrvat to snad nemyslis vazne. Zjisti si,co dite proziva pri vyrvani,muzes mu tim zpusobit i neurologicky problem. Jaky jsi mela porod? Nekdy je problem s usinanim uzce spjat s porodnim traumatem. Vhodny neni ani estvil,to je v podstate to same. Zkousela jsi aromaterapii a zklidnujici masaze? Koukni na www.prosimspinkej.cz 😉

@panickatlamicka Zdá se mi, že paní založila tuto diskuzi právě proto, aby nechat vyřvat nemusela 😉

@pavlina212 ok.

Měla bych také dotaz, doufám že to autorce dotazů nebude vadit
@maminkazprahy
Malá bude mít 8 měsíců a nevím jak ji mám večer uspávat. Je to od doby kdy začala lézt a otáčet se na břicho, předtím ji šlo celkem dobře uspat hlazením a zpíváním. Teď když ji dám do postýlky hned se otočí na břicho a začne perovat na kolinkach nebo se zvedat. Tím jak je unavená tak při zvednutí padá a boucha se hlavičkou o postýlky, proto ji nechci nechávat samotnou. Na zádech nevydrží ani minutu😁. Usne za dvě hodiny vysílením tak že buď ležet na břichu a snaží se ještě k nějaké akci....jak si poradit?? Když ji pořád otáčím na záda nebo na bok tak začne se vztekat a doba uspávání se zkrátí o polovinu ale většinou už mám nervy na pochodu a zničený záda a nevím jestli to dělám hlavně že ji vlastně násilím (ne nic drastického) tlacim aby se zklidnila a následně usla. Děkuji za nazor

@ladkaspackova A co mantinel na postýlku-nepomohl by?

@ladkaspackova Náš malej to má s usínáním přesně, jak píšeš. Čím je unavenější, tím je aktivnější. Naráží do všeho okolo, až by si ublížil. Nedokáže se sám zklidnit, pokud bych ho nechala, skončí to hysterickým (klidně i několikahodinovým) pláčem u únavy ☹ Já pro tebe asi řešení nemám, protože my používáme zavinovačku a uhoupání u bílého šumu. Vůbec to není ideální způsob, chci přijít na něco jiného. Začíná být na zavinovačku horko, Honzík už není nejlehčí. Mám pocit, že už to takhle dlouho nepůjde ☹

@pavlina212 tak malá nepláče, bude prostě aktivní do vysílení. Když je hodně unavená dokáží ji dost rychle v náručí uhoupat, uchovat, ale i to není řešení. Bojím se že si brzo zvykne a pak budu chovat hodiny.

Děti měly od narození u sebe na spinkání něco,co si oblíbily,na co byly zvyklé. Nejstarší syn měl dudlík,měl ho 3 roky,už byl fakt hrozný,ale on ho ke spaní prostě potřeboval,jen tak,držet v ručičce. Další měl palec,bez dudlání palečku prostě neusnul,bohužel mu to vydrželo až do 6-i let a odnaučit ho to pak bylo dost těžké 🙂 Starší holka má látkový usínáček zvířátko,má ho v ruce,jezdí si s ním po obličeji a s ním se cítí dobře,bezpečně,musí spát s ním. No a naše nejmladší má 16 měsíců a jako dárek k narození dostala takovou teplejší dečku,něco jako zavinovačku. Spala pod ní od narození a tak si na ni zvykla,že bez ní neusne. Zamuchlá se do ní a spokojeně spinká. Takže jsme děti nikdy neuspávali,ani na rukách ani nijak jinak,upřímně,vůbec vám nezávidím a ani si to neumím představit. Vždycky jsme děti položili do postýlky s tou jejich potřebnou věcí k usnutí,zhasli jsme světlo,nechali pootevřené dveře a do 5 minut fakt spaly. Nepomohlo by tedy třeba taky dát mu něco pro něj oblíbené,s čím se rád mazlí,dobře se mu drží,je to pro něho příjemné...? Každopádně přeji pevné nervy 😉

@maminkazprahy Myslím, že jsi toho udělala až moc. Předpokládám, že jak jedno selhalo, nastoupilo druhé, a prcek chtěl pořád víc. Znala jsem rodiče, kteří jezdili každý večer půl hodiny kolem bloku, aby dítě uspali...Mně děti v tomto věku chodily a chodí spát v 18.20, vypijí mlíčko, uložím do postýlky a hotovo. Jsou tak zvyklí od narození. Pokud se tlačí zoubky, nebo je mimi nějak mrzuté, chytnu je za ruku, a povídám pohádku, z postýlky nevytahuju. Oba měli od narození na spaní oblíbenou huňatou deku, starší s ní spí doteď. Zkus to taky tak, polož do postýlky, drž za ruku, a klidně mluv, třeba povídej pohádku, nic víc. Jsou dvě možnosti, buď ti dítě zareaguje překvapivě dobře, a bude v pohodě, jelikož se mu uleví ode vší (pro něj možná nežádoucí) manipulace, nebo se budeš muset obrnit trpělivostí, a přežít pár večerů řevu. Když vydržíš, zvykne si, a bude dobře oběma. Přeju pevné nervy.

Jsou děti, co jim vyhovuje spinkat sami v postýlce, bez problémů usnou, a pak jsou děti, pro které je to problém a nutně potřebují blízkost mámy nebo táty. Je to tak už od porodnice, není to tak, že by si je tak ti rodiče svou "přehnanou" péčí naučili...
Držím palce, ať to brzo nějak zvládnete! Nám ještě hodně pomáhá hacka, ale tu jste asi zkoušeli taky (houpačka?).

Děti obecně fungují na principu "co jim nedáš, to nechtějí". Tempo přece neurčuje dítě, ale rodiče, takže? Samozřejmě, že potřebují cítit blízkost, každopádně bych ho po měsících takto úporných snah nenechávala "vyřvat" v postýlce, ale jako blízkost nevidím různé házení a pohupování dítětem, už vůbec ne hodiny v kuse. Může mu i vadit, např. proto, že chce být houpáno dopředu-dozadu, a všichni s ním třepou zleva doprava, nebo ho nechce prostě vůbec. V prvních měsících je rádo za blízkost, tak to "přežije", ale jak začíná rozum brát, není mu to pochuti. Nemusí mu být povhod světlo, hluk, cokoliv...Zatáhnout závěsy, klid postýlka, milovanej plyšáček, mamka, spousta pevných nervů, a výsledek se dostaví🙂.

Doporučuji pročíst stránky Prosimspinkej.cz
Paní Lenka je úžasnej člověk přes fb se na ní lze i obrátit s dotazy... A u nás vážně uspávání je moje nejoblíbenější část dne bez legrace 🙂

@ladkaspackova měla bych tip, co fusak? ne takový ten pro mrňata, ale pořádný pro větší děti. Otáčet se nebude moct, nebo hůř, stoupat taky ne, a třeba ji látka okolo zklidní. Jeden mám doma, a v létě proti odkopávání k nezaplacení...něco jako toto:http://www.juliana.cz/juliana/eshop/10-1-Vaky-a-fusaky...

Zdá se, že se nám to tu rozdělilo na maminky, které mají k dítěti partnerský přístup, a maminky, které to mají jinak. @dencaf1 to popsala tak, že tempo určuje rodič. Asi je zbytečné přít se o to, který přístup je lepší. Jen si myslím, že je důležité si uvědomit, který přístup je ten můj a nehledat řešení z druhého. Protože to prostě nebude sedět. Buď si budu říkat, že dítě rozmazluju a šiju si na sebe bič, nebo si budu vyčítat, že nedopřeju svému dítěti, co potřebuje.

@pavlina212 Obávám se, že teď tazatelce nepomáháme ani jedna...ty se ji snažíš utvrdit v tom, že dělá dobře, i když to očividně nefunguje, a já zase, že to mělo být jinak od začátku, což už je teď pasé.Zkrátka a dobře se to dá dělat jinak, aniž by se maminka musela zbláznit, jde o to se jen zapřít a nepolevit, výsledek se dostaví...

ahoj holky,
kdyz jsem prispevek psala, mela jsem fakt blbej den, pak mi doslo, ze problem je ve me - v moji psychice. Kdyz jsem s nim hystericky pobihala po byte s pocitem ''ach jo, ja zase budu 3 hodiny houpat'', tak je jasny, ze ten neklid ze me citil a neusnul..
Tak jsem minule 2 dny uplne otocila svuj pristup a rozhodla se, ze si budeme uspavani spolu uzivat.
Lehla jsem si k nemu do postele tak, aby on byl u zdi a nemohl se nikam pretacet (ja lezela hned vedle nej) .. v postylce totiz dela to samy, co pise @ladkaspackova, takze dat ho do postylky nikam nevede.. pretoci se na brisko, je hned na vsech 4 a peruje, smeje se, pada,... takhle vydrzi az do silene unavy a zoufaleho place.
Takze jsem si vedle nej pokazde lehla, nasla na youtube relaxacni hudbu pro miminka a pustila, dala mu do ruky kousatko, nabidla prso (obcas si vezme, obcas ne), a kdyz na nem vidim, ze uz usina, tak ho houpu, ale tim padem ho musim houpat jenom chvilku, cca 10min, a pak spi. 10min houpat mi nevadi.

Dat ho do postylky a drzet ho za ruku nefunguje.. on se na me smeje, mava rukama a nohama, pak zacne ''nechapat'' a divat se na me ocima jako ze ''mami, proc me nezvednes'', a pak zacne poplakavat a pak brecet. Proste me chce mit nablizku.. kdyz se v noci budi a ja mu zaseptam ''mama je tady'', protoze jsem hned vedle nej, tak on se hned zklidni a spi dal.

Nektere deti kamaradek usnou v postylce stylem, ze rodic tam sedi.. ale tohle proste muj syn nedelal ani v porodnici.. uz v te porodnici nesnesl dudlik, nesnasel zavinovacku... jakmile jsem ho rozbalila a chovala ho v naruci tak hned spal... kamaradce zase dite v naruci neusne ani za nic a chce byt ve sve postylce... Proste kazdy dite je jiny, ale nejdulezitejsi je ocividne psychika matky.

Proste hodiny s nim po byte pobihat uz nebudu.. lehnu si k nemu, kdyz nebude usinat tak mu budu cist pohadky a uklidnovat ho dokud nebude hodne rozespalej, pak mi nevadi ho chvilku houpat.. a casem verim ze to houpani odpadne a on vedle me usne..

@maminkazprahy No bezva...jde o to najít formu blízkosti, kterou jsi schopná zvládnout, uspávání je vážně hezké, dokud ho dítě nepromění v horor🙂...přeju oběma spoustu hezkých chvil🙂.