Unavená a bez nálady. Měl někdo podobně?

Ve 3 měsících věku syna jsem měla doma takové ty dětské hodiny, kde jsem si nastavovala čas, kdy jsem ho kojila, protože jinak jsem nevěděla, zda to bylo před hodinou nebo třemi. Zvládala jsem myslím tak leda kojit / odstříkávat / míchat UM / házet věci do pračky / házet věci ze sušáku na křeslo / chodit sem-tam ven na procházku / nakupovat / sem-tam si i něco uvařit. Ale vlastně ani nevím, celé to mám tak nějak v jednom oparu nevyspání. Zlepšilo se to kolem půl roku věku.

@leniceopice půlka odpovědi se mi neodeslala.tak ještě 1x.do půl roka to byl naprostej očistec.řev i 3h v kuse. syn je na um tedy od narození.nakonec byl na um při abkm.trochu nastalo zlepšení.zhoršení pak nastalo se zaváděním příkrmů.syn je hodně náročné dítě doteď.je to hrozně náročné.obdivuji tě,že zvládáš k tomu i další dítě.já buď chovala,nebo nosila,všude bordel,já nešťastná,hotová,doma jsme se hádali.k tomu x měsíců od porodu skříplý nerv v zádech a tahala jsem nohu za sebou.klidně napiš,kdyby sis chtěla postěžovat.držím palce a myslím na tebe.

@leniceopice První dva měsíce mám v mlze, to málo, co si z toho pamatuju není moc hezký. Do půl roku to bylo tak nějak hrozný - pořád unavená, nic jsem nestíhala, měla jsem pocit, že po mě všichni něco chtějí (ono to tak úplně nebyla pravda 🙈) a nikdo s ničím nepomůže (to už vůbec nebyla pravda)... Kolem toho půl roku si to všechno konečně sedlo, já se zase začala cítit víc sama sebou. Hodně pomohlo, že jsem si sama ujasnila, co potřebuju. Pro mě to bylo to, že v sobotu dopoledne vzal manžel syna a jeli na pár hodin k prarodičům. A já měla dům jen pro sebe. Většinou jsem si jenom četla, spala nebo jedla 😄 A někdy kolem 2.-3. měsíce mě nejvíc psychicky vyčerpávalo to, že jsem se cítila doslova fyzicky připoutaná k dítěti. Zní to hrozně, ale mě opravdu vyčerpávalo, že mám dítě vlastně pořád na rukou nebo vedle sebe. V té době jsem dokonce nesnesla, že když už jsem neměla dítě, sápal se mi na klín kocour. A já chtěla jen pár minut o samotě 🙈 Ale přešlo to 😊 Ono se to utřese, sedne si to. Ale neboj se požádat o pomoc a říct přesně, co ti nejvíc pomůže - pro někoho je to pomoc s domácností, pro někoho pár hodin bez dítěte. Zvládneš to a bude líp 😘

Děkuju moc za reakce. Aspoň se necítím v tom sama. Přes den mi i někdy partner pomůže s malým, ale večer už se děsím jaká zas bude noc.

@leniceopice s miminama to bylo nejlepsi. Ja sama bych se na celodenni vyket asi nedokopala, vyhovovala mi.pohoda doma, ale kazdy den jsem chodila na dve dlouhe 2h prochazky s kocarem do lesa. A o vikendu s manzelem cele dny venku. Staci zacit😉

@leniceopice v kočárku nespí? Já byla s dětmi od jara do sněhu cely dny venku. Kafe do termosky, sváču sebou, obed někde v restauraci nebo na zahrádce. Obrázela jsem i kamarádky, příbuzný. Vždy si udělat plán a jela jsem. I 15km/den☺️

Měla jsem to podobne. Že to bude velká změna jsem čekala, i přes to mě pak realita semlela. První 3 měsíce jsem nedělala nic, poté jsem si vymezila jednou týdně 2 hodiny odpoledne pro sebe - chodila jsem do sauny a to mě trochu nakoplo. Stále jsem kojila, ale tátovi domu odstrikala mléko. Poté se to začlo lepšit, po půl roce už jsem s mimcem začla podnikat víc věcí a teď na roce je to zase lepší. Samozřejmě je to jiné než "před dětmi", ale dá se opět žít 🙂 takže vydrž, bude lépe! 🙂

@leniceopice tak trochu podobně, do 3 měsíců v mlze, malá teda spala pěkně, ale večer před spaním někdy hodinové ječení, někdy 3h.... Měla jsem pocit, že skončím u psychiatra...domácnost jsem relativně zvládala, chodit ven taky, ještě celou dobu pomaham s administrativou do práce... Ale pocity ohledně miminka podobné, já jsem teda ráda aktuálně za svých 20min.. teda nejsem sama, ale se psem, se kterým jdu sama večer ven.
Prostě každý potřebujeme aspoň chvilku pro sebe, mě teda osobně moc nebaví se ve větším potkávat s maminkáma a bavit se o Mimi věcech... Proto dělám do práce, abych neměla mateřskou demencí (brát s nadhledem)

Tohle tolik neznám, všechny tři děti mi dobře spaly, ale jen mi padl zrak na ty výlety do přírody - to právě lze krásně i s miminkem.. nikdy v životě jsem toho nenachodila tolik jako s prvním dítětem (další byly po roce a třičtvrtě, tak tam už to pak nešlo tolik, už se jim člověk musel hodně přizpůsobit). Ale dokud je to jen mimčo v kočárku/nosítku a máma, tak se dá podnikat tolik výletů, že je pak člověk navýletovaný na deset let dopředu. Určitě bych to využila! Bude to bez ferrat, rozhleden a lezení po skále, ale pořád toho zbývá spousta! V neposlední řadě si u toho člověk parádně vyčistí hlavu.

@leniceopice pro mě vždycky byli u dětí první dva roky jen o tom přežít....svoje děti miluju, ale ty miminkovský časy pro mě byly peklo.

To není tak, že by holky, co mají víc dětí, by do Tebe měly ještě kopat, vždycky je nejhorší změna z žádného dítěte na to první právě proto, že "sis to nějak představovala" a vůbec si člověk neumí představit, co ho reálně čeká, zvlášť, když to dítě má problémy se spánkem a člověk si prostě neodpočine, musíš se naučit to přijmout takové jaké to teď je a slevit třeba z úklidových standartů, jinak to nejde, je to prostě obrovská změna a v nejbližší době to prostě lepší nebude, možná až půjde malej do školky, že bys měla víc času na sebe, ale to zase jsou pořád nemocní, takže stejně člověk sedí doma, s dítětem prostě odchází původní život do věčných lovišť a je třeba si zvyknout na ten nový a úplně jiný. Partner nebo babička není? Domluvit si pravidelné hlídání na jeden den nebo 2 dopoledne, ať máš čas na sebe nebo odpočinek nebo úklid?? Nebo jedno dopoledne najít chůvu?

U mě bylo hrozné šestinedělí. Bez manžela bych to asi nezvládla. Teď je synovi pět měsíců a už je to v pohodě. Ale doma se o všechny povinnosti dělíme, a třeba noční krmení (teď už většinou jen jednou za noc) si vzal na starost manžel. Myslím že kdyby tak fungovali všichni tatínci bylo by míň "nešťastných" maminek. 🍀

@leniceopice u prvního se to zlepšilo cca v 7 měsících, jak spánek tak celkově, jak začne lozit bude to náročné, často budeš u něj aby to nebral a tamto necpal do pusy 🤷🏻‍♀️ (záleží jak máte zařízené bydlení) a s dvěma dětmi nestíhám ani vařit, to naštěstí zastane můj chlap, doma věčně binec, protože mladší je velkej mamán a k nikomu nechce, u táty vydrží nejvýš 5 minut a cpe se za mnou a to už má 7,5m, hlavně noci jsou hrozný, v noci se často kojí. Uvidíš časem, každý prcek je jiný a je jedno jestli máš 1,2 nebo 12 dětí, každé je jinak náročné 🤷🏻‍♀️ ale mě pomohlo, že chlap šel s klukama třeba o víkendu ráno aspoň na 1,5h ven a mohla jsem se trochu prospat, večer po kojení uspavá , takže se můžu jít osprchovat, kluci mě nemají udělat denně 1- 2 věci, většinou je to nádobí a prádlo, vysavat musím tak, že mám mladšího v nosítku. Ale nebude to trvat věčně neboj 😇🍀

@leniceopice ahoj, moje představa o mateřství byla taky jinaci. Syn má 20 měsíců, je akční, co začal chodit, tak pořád běhá, křičí, vzteka se a ja jsem občas na nervy. Většina ženských mateřství prezentuje jako super, klidně a pohodové. Občas je opak pravdou, ale málo kdo to přizná. Je to náročné, když se malý vzteka, hází hračky, neposlouchá... Ale přítel říká, že mám přijdou to, jak to je a bude mi líp, že se nemám vázat na to co vidím na sociálních sítích, že každé dítě je jiné a že to je jen období. Nejvíc mě mrzí, když se diví a,, pindaji,, a poukazují další maminky... Mají takové ty řeči jako, ještě že ten náš není tak protivný, ještě že tak neřve atd atd. Malý je jinak zlatý, umí být i hodny, ale jak říká naše lektorka na cvičení pro děti,,Filípek bude oaote svůj a bude mít svou hlavu.. Asi to tak bude 🙂 mateřství se snažím jinak užívat, protože to tak strašně letí, že hrůza. Ať se vám daří

No jeeeeje. Já to měla a mám to samý a to mám jen 1 dítě. Malymu je 10 měsíců a leze, stoupá,chodí kolem nábytku. To je teprve masakr. Takže ani já tě nepotěším, nebude to o moc lepší. Naopak.

Syn má skoro 11mesicu, od porodnice porad jen řve. Když měl měsíc, začala jsem pracovat, i s ním. Rve porad, v noci se kojí i 9x. Je to na palici, zvlášť, když první syn byl naprosto milionovej jako miminko. Jsem na ně sama, ale už jsem si zvykla, musíme to přežít ;)

@monuleee ale jo, bude lepší 🙂

@leniceopice sháním j já úplně stejně ještě jsem ale už je to lepší, můj syn vstával méně ale do roku a půl usínala v noci na delší dobu po 3 hod ránochapu že musíš být vyčerpaná ono se ani není čemu divit když nespíš alespoň v kuse 6hod
..a pak ještě další povinnosti..já jsem skoro na.vsechno sama bez hlídání akorát nemusím tolik řešit peníze.hodne mi pomohlo obědy ze školy prosebe , pro chlapa jsem musela vařit úklid skoro vůbec neřeším , bordel tu je ...a co? Co.tiuzu poradit když počasí bude v pohodě buďte venku, pořádně jej oblekni a ty si třeba plchvilku posed anebo jestlias možnost jej mít alespoň na zajištěném balkone na půl hodiny než začne mrznout atak a ty si sedni a odpočívej ..mne to pomohlo anebo přes den když malý spal jsem většinou dopoledne spala ..vůbec jsem nic nestíhala starala jsem se jen o syna..
Luxus byl se jít osprchovat..první půlrok byl.hodne krutý , hodně lidí se mi dovolí..já se pak i stranila..ale ony nekojili, děti Kim Špály, takže to je.uplne.neco.jinyho

.

.