Ahojte, prosím o radu ty maminky, které se rozhodli naučit své miminko usínat samo aniž by využili metodu vyplakavani. Mám v planu mého syna 5M naučit spinkat samotného od příštího měsíce . Do ted uspavam na rukách a už je to horší a horší a ráda bych aby se naučil usínat sám. Minulý měsíc už jsem zkoušela ale po 4 dnech jsem to vzdala, bylo hrozne jak maly plakal a nakonec jsem si řekla ze ve 4 měsících hi ještě nebudu takhle trápit a chvíli počkám, takže bych chtěla začít od toho 6 M. Zvolila jsem metodu, kdy jsem u malého seděla a pokud začal plakat, snažila jsem se ho v postýlce nějak uklidnit, což se dařilo první 2 dny po 2 hodinách zabral pak to už trvalo 4 hodiny a to už byl maras. Tím že jsem se ho snažila uklidnit at už plysakem knížkou apod jsem ho vlastně rozptylovala a držela vzhůru a mělo to nejspíš opačný efekt. Vím že se to bez pláče neobejde a proto hledám ten nejsetrnejsi způsob budu ráda za každý typ, radu, pomoc děkuji
Tak malé dítě nenaučíš samo usínat, pouze ho donutis. To sezení u postýlky s řevem ( 4 hodiny) je metoda vyplakani v bledě modrém.
Hlavně je potřeba si uvědomit, že ty už jsi ho nějak usínat naučila - na rukách - takže teď ho chceš přeučit na něco jiného, na co jsi ho zatím nenaučila. Podstatné je, že i ty sama bys s tím měla být v pohodě - přijde mi, že jsi nervózní, snažíš se uklidňovat ani ne tak dítě, ale sebe samotnou. Ale pokud ty sama nebudeš klidná, jak má být klidné dítě a usnout?
Jinak teda v přeučování moc neporadím, můj drobek spával sám v postýlce od narození, pak nějaký čas teda se mnou v posteli, občas se chce večer přitulit, ví, že může kdykoli - takže si pak spokojeně sám zaleze "do svého".
Ale rozhodně - já tak nějak nikdy "neuspávala", ale prostě jsem si užívala ty večerní chvilky spolu. Vždy po prohlížení knížek a dalšího následuje písnička - modlitba - písnička, někdy i více a pak se zhasíná a jde se spát. Občas teda ještě nespí a vyleze, ale pokud je fakt unavený, tak prostě už při druhé písničce spí. Ty jsi mu ale udělala jiný večerní rituál než já - a najednou mu ničíš jeho rituál a snažíš se ho nahradit jiným skokově. Zkus vymyslet nějaký rituál na usínání a ten pomaličku, polehoučku upravuj na rituál, že by u toho mohl být ve své postýlce (nebo třeba vedle tebe na tvé posteli). Ale hlavně si uvědom, jak to má na konci podle tebe vypadat a kam to chceš směřovat. Ať mu to zase za půl roku neměníš na něco jiného.
Doporucuju na instagramu stránku Spánek miminek. Autorka je úžasná a má skvěle rady, jak spánek vylepšit 😊 Co si tak pamatuju, tak takovýhle mrňous sám neusne - nemá v mozku ještě vyvinuto vše, co má mít, aby se naučil sám usinat. Proste te potřebuje u sebe. Ale chápu, ze to musí byt na švestku 😔
@martinatd hodne stesti! 👍 jestli to fakt chces a budes na to mit nervy, tak si precti Tajemstvi klidneho ditete. jestli si srab jako ja a nemas na to, budes uspavat jako ja jeste v 15 mesicich a pravdepodobne jeste dlouho po tom a taky nekolikrat za noc. a to si pak precti S laskou o detskem spanku, abys vedela, ze je to normalni a byla klidna a mohla se s tim srovnat 👍
Nejdriv ho musis naucit spat v postylce, pak samotneho. Ale recept nemam, od narozeni spi a uspava se v postylce za nasi pritomnosti. Nekdy je to na 5 minut, vyjimecne vyleza i hodinu, kdyz je pretazeny. Smirila jsem se s tim, ze jednou zacne usinat sam. Ale jestli to bude za par mesicu, za rok, za vic… proste na to takhle male dite neni pripravene
Profil spánek miminek, jak je tady doporučenej je vážně super. Jinak jsem četla akorát, že prostě dítě nechat usnout jak je zvyklý, třeba na rukách a pak přenést do postýlky. Jak se vzbudí a bude brečet, tak opakovat, bude to asi o nervy, ale mohlo by to jít. Otázka je, jestli to není opravdu brzo.🙂
@martinatd
promin ale ani moje 3,5 leta neusina sama.proc mas potrebu ucit usinat samo male miminko?
Já jsem byla vždycky asi moc pohodlná na to, abych děti na sílu něco učila. Radši deset minut nosím v nosítku, když vím, že to funguje, než abych hodinu přesvědčovala dítě, ať spí. Zatím vždycky se nám, co se týče spánku, vyplatilo respektovat potřeby dítěte, resp. dětí. Bez pláče se to rozhodně obejde, jen to chvíli trvá a většina takhle malých miminek to prostě neumí.
Úplně sama neusíná ani naše nejstarší čtyřletá (ačkoli ona a druhá, tříletá, už v případě potřeby samy usnou - přečtu pohádku a občas musím odejít za nejmenší, takže pak už zaberou). Ale co hůř, sama nerada usínám i já ve svých 27 letech (když je manžel na noční, tak sama usnu zhruba o dvě hodiny déle, než když je doma se mnou v posteli).
Zásadní je podle mě odpověď na otázku, proč vlastně chceš, aby dítě usínalo samo?
My uspavame i dceru, co má 14 měsíců... Nebo uspavame, to asi není ten správný výraz, ale jdeme si s ní lehnout, dá si mléko, pak dudlík, pritulime se, chytneme za ruku atd, přes den já, večer manžel nebo oba... Takhle už to děláme dlouho, ona usne a my pak odejdeme... Když byla malinká, tak jsme ji normálně nosili, zpívali, houpali... Dokud to teda chtěla, uspavat na rukách, myslím, že to bylo tak do 8 měsíců? Nejsem si jistá, ale prostě najednou tak nechtěla být ani za nic... Já osobně v tom nevidím problém, uspavat dítě, není to panenka, co položím, ona zavře oči a spí ... A to jsem samozřejmě od začátku poslouchala, že jak ji naučíme na ruky, tak už to bude chtít furt... Houby 😁
@mdch91 srabactvi bylo mysleno v kontextu knihy Tajemstvi klidneho ditete. tam je totiz docela drsny trenink i spanku, trochu jak vycvik psa. ale kdo neni takhle drsny (tak jsem pouzila opak srabik 🙂 dela to jinak...zalibeni v uspavani sem zatim nenasla 🤷🏼♀️, protoze to trva dlouho, dcera usina u kojeni, casto uz mi to neni ani prijemne a jeste mi pritom hrabe vse v obliceji... 🙈 ale srabacky drzim, misto abych ji vzala kojeni, nebo vymyslela na silu jine metody a zpusoby. ji se totiz normalne nelibi zatim nic jineho (a ze sme toho zkusili 😅) a opravdu by to bylo o tom treninku, mych nervech a hroznem revu. takze ja ty potreby uspokojuju 👍
Dáváš ho do postýlky i přes den? Nejdřív si na ni musí zvyknout když ke vzhůru. Hračky, zpívání,... být tam spolu. Uspávat bych začala až bude vědět, že je to jeho bezpečné místo...Do té doby zkusit vyměnit houpání na rukou za mazlení v posteli.
@martinatd Ahoj, nedoporučovala bych v tom pokračovat, protože ho vlastně budeš učit usínacímu rituálu, který trvá 4 hodiny, to je teda stres pro obě strany. Nevidím problém v uspání na rukou ani dvouletého dítěte, když funguje poměrně rychle a ke spokojenosti dítěte a Tvoje záda to snesou. Ale sedět 2 - 4 hodiny u postýlky, to je velká ztráta času, co kdybys měla další děti... Spíš nějaký selský rozum na to se mi zdá.... U nás to bylo koupání, pyžámko, chování s nějakým povídáním nebo zpíváním k usnutí a pak položení, a na 1.5 - 3 letech ležení v posteli s dítkem - 15 - 20 minut. Měli jsme dvě malé děti, nemohla bych 4 hodiny sedět u postýlky.
Já myslím, že se to moc naučit nedá. Buď dítě usíná samo, nebo ne. Jako průběžně bych to zkoušela, ale nelamala bych to přes koleno. Já měla štěstí: starší usínal od narození bez problémů sám v postýlce a starší začala ve 3m, sama od sebe. 🙂 Já uspávat ani neumím vlastne. 😀
Proboha co bys chtěla po pulrocnim miminku? Fakt takhle před spaním, kdy koukám na svou 1,5 roční jak se tu ke mě tuli, tak konstatuji, že je mi z tebe zle. Možná si měla zvolit nějaké psi plemeno, bylo by to snazší
U půlročního dítěte se ti to z 99,9 % nepodaří. Ale můžete si najít jiný způsob uspávání, než je nošení na rukou, to jo. Ale stejně to uspávání je jedna z těch náročných fází raného rodičovství, a stejně jako jiné věci u takhle maličkých dětí se často mění.
@jjasmina zle ? A co je špatné na tom ,ze bych chtěla aby syn usinal sám. Neznáš důvod, nevíš jak fungujeme a hned soudis a píšeš že je ti že mě zle ? Ano, taky miluju když se se synem tulim, mazlim , takhle ale naše uspavani nefunguje. Tahám na rukách klidně i 2 hodiny víc jak 8 kilove mimco a ten kdo to zná ví že to není žádná sranda. Takže po vyzkoušení všech jiných možnosti jak malého uspat jinak s tím, že žádná nevydržela vic jak 2 uspani jsem chtěla zkusit jít touhle cestou.. možná klapne možná ne....tyhle názory miluju 🤦♀️
Mam děti 3, a do cca roku jsem je uspavala, jak si řekli a jak to fungovalo, některé u prsa, některé v nositku. Pak už zacali více chápat, tak jsme lezeli v posteli spolu dokud neusnuli, ale my jsme teda spali i v noci spolu. Starší dva už spí ve svoji posteli v pokojíčku, ale uspávám je stejně, a to ma nejstarší 5. Moc dobře si pamatuju, jaké to je, usínat sama, coby dítě jsme mívala strach. Tma a samota je pro děti děsivá kombinace, zvlášť takto malé miminko potřebuje pomoci. Přimlouvám se za respektování jeho potřeb, vždyť i tvůj mateřský instinkt ti musí říkat, že ho nemáš nechávat samotné.
Skok z toho, že ho máš na rukou, k tomu, že jenom sedíš vedle něj, je šílený. Je zvyklý tě cítit a být u tebe. Nepláče, protože nemůže usnout, pláče, protože potřebuje tebe a nemá tě. Není vyplakání, když pláče u tebe v náručí, protože chce pohoupat, ale je vyplakání, když leží sám v postýlce a ty se ho snažíš uklidnit plyšákem. Naprosto chápu, že už ho nechceš a nemůžeš nosit. Ale je spousta jiných možností, jak mu být nablízku. Nechceš je zkusit? Mně nejvíc vyhovovalo lehnout si s miminkem do postele, na boku s miminkem v náručí. Oba jsme leželi, netížil mě, nemusela jsem ho chovat, ale pořád jsem mu byla nablízku. I to bylo zprvu s pláčem, pomáhalo třeba jen pohybout rukou, na níž měl hlavičku, aby měl dojem houpání. Pak jsem uspávala tak, že jsme spolu chvilku leželi v naší posteli a do spotýlky přesouvali až spící dítě.
Bóže můj co to je tohle za blbost?! A v 7 měsících se rozhodneš ho naučit chodit a v 9 mluvit ne?! A on né a né to pochopit. 🤔🤦
@martinatd Pokud uspáváš i na rukách 2 hodiny, tak mě napadá jediné - snažíš se uspávat opravdu unavené dítě? V půl roce by dítě mělo spát ještě několikrát přes den - jak ti spí přes den? Neřídíš se nějakými nesmyslnými tabulkami na téma "v tolik a tolik má jít spát"? Jako jo, mně mamka pořád nadávala, jak dítě má mít režim a kdesi-cosi, ale já vlastně nikdy moc "neuspávala" - prostě dítě si tak nějak přes den spalo, jak si řeklo a když byl večer, tak se to lišilo jen tím, že jsem mu chtěla zpívat, tak jsem si s ním šla k postýlce a zpívala mu. V půl roce jsem ještě tuším ani nečistila zoubky a knížky jsme si prohlíželi spíše na bříšku přes den. Jak ti chodí spát přes den? Pokud píšeš, že je unavující 2 hodiny nosit na rukách - je to opravdu to, na co je dítě zvyklé i přes den? Skoro mi to přijde, že přes den to nějak zvládáš, protože to necháš řídit dítětem a pak bum, vezmeš si ho do náruče a začneš s ním chodit po bytě a on to bere jako "super, mamka mě nosí a ukazuje mi vše kolem". Takže - vykašli se primárně na něco jako "uspávání". Pokud ho máš přes den na dece v kuchyni, co ho tam prostě večer taky nechat? Jako jo, asi to není ideální, ale nebudeš se s ním 2 hodiny tahat. A nos ho přes den, ukazuj mu svět, ať je pořádně unavený a možná nebudeš muset usínání ani řešit. Já třeba jen vždycky řešila, že si "ustlal" uprostřed obýváku na zemi. I teď se občas rozhodne, že v postýlce spát nebude a odstěhuje se do obýváku na podlahu. A občas chce usínat se mnou v kuchyni, kde já pracuji na počítači a on spí opřený o mě. Nechce do postýlky, protože ví, že jak usne, odejdu. Tak ho nechám spát takto se mnou a až jdu spát já, tak ho prostě přenesu.
Mimochodem - většině kamarádek dítě v tomto věku usíná tak kolem deseti večer.
Já teda vždy chodila spát rovnou s dětmi (dcera měla postýlku vedle mé, takže spala jakoby sama, syn je nyní v hnízdečku v manželské posteli místo manžela, který nyní spí u dcery), ale celkem mi fungovalo, že děti věděly mou přítomnost a usnuly hned samy. Obě tedy většinou s dudlíkem. Někdy stačilo mít třeba na nich ruku nebo je držet za ruku. Bylo to takto ale od začátku, nic se nemusely přeučovat. A já potom buď taky rovnou spala (můj spánek je komplikovaný), nebo jsem potom vstala a šla si něco dělat. To, že jsem odešla, už jim potom nevadilo, už spaly a probudily se až ráno/dopoledne (ale jo, mám na spaní celkem úžasné děti). Takže šlo jen o to, že věděly, že jsem u nich. Pak byly epizodky horšího spaní (např. když se dcera naučila vstávat), ale v celku spí (zatím) dobře.
@martinatd Prostě buď u něj a udělej vše proto, aby se cítil v bezpečí. Co šátek? Nebude toto období trvat věčně, neboj. Taky do mě u prvního dítěte kamarádka hustila, že by měl usínat sám. Naučil se to, ale až ve čtyřech letech a nic mu neuteklo. Jsem máma a jsem tu pro něj, ta největší jistota. Teď si hrozně užívám, když jsem mezi nimi, třeba na dovolené. Když se narodila mladší, bylo to krásné být tam s nimi, pro ně a netrvá to věčně, teď mají patrovou postel a občas mi to chybí. Chápu, že na rukou to může být náročné, tak aspoň tam s ním být. Ale naše mladší třeba první tři měsíce hodně plakala, taky ji večer manžel nosil, já v šátku, ale postupně se to zlepšilo a usínala celkem rychle v postýlce. Neskutečně rychle to utíká a vše se mění, vše je jen období, vážně tam buď pro něj, lepší rada není, sama cítíš nejlíp, co je pro tvé dítě správné, věř si. Když jim dáme jistotu a pocit bezpečí, budou nám důvěřovat a naučí se to, jen každé dítě má svůj čas. Já u prvního taky hrozně pochybovala, ale vyplakávací metody nebyly ani pro jednoho z nás. Držím palce!
@lennus děkuji 😊 vim ze to strašně utíká ale dny jsou opravdu náročné. Kdyby aspoň jedna metoda uspavani vydrzela 3 dny ale on vyžaduje každé uspavani něco jiného jiný pohyb, jinou polohu, jednou zpívám pak se to zase nelíbí, jednou satek ,podruhé zase ne... naučila jsem ho na dudlik při uspavani za pár dní už ho přestal chtit. Našla jsem super polohu kdy usinal do 5ti minut bože to bylo nadšení a úleva vydrzelo to 3 krát...proto jsem chtěla vyzkoušet usinani v postýlce byla to jediná věc kterou jsem nevyzkousela ale by to trápení takže jsem se teď snažila najít ještě nějaké jiné řešení no... uvidíme jak půjde čas, vim ze se to časem zase změní 😊
@martinatd ja ti rozumim. jeden cas sem byla z uspavani totalne znicena. trvalo 2 hodiny, ikdyz byla unavena. jak sem ji polozila, byla vzhuru. a zkousela sem vsechno. odlozit za delsi cas, hladit, mazlit, zpivat, na balonu, chodit, houpat, kojit, kase, caje...fakt plno veci! nikdo mi nedokazal poradit. v pul roce dokonce sla do vlastniho pokojiku, protoze ji budilo uz i zasusteni perinou! se mnou nikdy spat nechtela, bylo mi to lito. pisu to jen proto, abys vedela, ze v tpm nejsi sama a ze obcas sou deti i nestandardni a nejsou "podle nasich predsta". dlouho nam fungovalo ukojovani, fakt sem stridala prsa, treba 8x, dulezita je vzdy tma, jak vidi trochu svetlo, je jak mura. kdyz nejde uspat, radsi toho nechame, nez se mordovat a jdem zkusit az si znova rekne. pak dlouho fungoval balon. taky uz sem ji nezvladala chovat. v sede se ji to nelibilo, ale ten balon v sede na me vzala na milost. ted ho zas nesnasi, nekdy ji dam po kojeni do postylky a chvili brbla a pak usne. v hodne zoufalych chvilich jsem zkusila i tu metodu prijit za 5 minut, za 10.... stala s za dverma, koulala na hodiny a brecela. jednou sem zkousela pochovat vzdy kdyt zacla brecet a znova polozit. musela sem chodit na rehabky, jak me pak chytli zada! jde jen o to to dite zlomit a kdyz tomu veris a chces to, pak se ti to povede. kdyz to nechces doopravdy, radsi se smiris s tim, jak to je a zprijemnis si to, abys to prezila (treba hudbou, audioknihou, filmem...) drzim palce at najdete zpusob nejlepsi pro vas dva 😘
@martinatd Podle mě bohužel/bohudík neexistuje. Každopádně 2-4 hodiny pláče i za tvojí přítomnosti je fakt masakr 😵