Prosím maminky, které mají tři děti, zda je lepší dát všechny do jednoho pokoje nebo každého zvlášť. Chtěli bysme během roku koupit domeček a rozhodujeme se ohledně dispozice. Jak to máte vy? V případě společného pokoje : Jak řešíte pracovní stoly - mají každý svůj? Jak s postelema? Předem moc děkuji za názory.
Pokud jsou tři děti stejného pohlaví, tak bych je nechala společně, akorát jsme uvažovali, že bychom časem dětem oddělili hernu/učebnu a ložnici. Případně udělat velký pokoj tak, aby se dal snadno v nouzi nejvyšší přepažit nějakou příčkou (takže mít více oken). Postel by měla mít každá svou - vyhýbám se palandám, nepřijdou mi dvakrát bezpečné. Sestřenka z ní spadla v pubertě a prorazila si lebku. Psací stůl asi bude jen jeden, tři určitě do pokojíčku nedáme a u dvou by se dohadovali.
mam dve deti,ale resila bych to stejne v pripade tri...mame dva detske pokoje s tim,ze jeden je spaci a druhy je hraci. az projevi kluci zajem,tak je rozdelime,v tuto chvili chteji byt spolu. Jse
🙂
m rada,ze jsou pokoje oddelene,protoze kdyz jeden spi ( marodi,...) tak druhy si hraje a nerusi ho....az budou vetsi,z hraciho bude ucebna 🙂 a az budou jeste vetsi,tak bude mit kazdy sve male soukrome kralovstvi... pracovni stoly budou mit kazdy svuj s moznosti nejakych supliku na klic,aby meli soukromi a postele maji kazdy zvlast...pokud neni nutno,palandy bych nedavala... z mnoha duvodu ( teplo v hornim patre,nedostala bych se k nim dobre,kdyz by marodili..nemoznost s k nim sednout/lehnout....,...)
Tak s ohledem na to že máš holky dost za sebou, tak si nemyslím že společný pokoj by měl být nějaké drama (minimálně v příštích několika letech. Otázka pak je jaké která bude mít zájmy, jak spolu budou (hlavně v pubertě) vycházet... Se psacím stolem do budoucna určitě počítej pro každou, každá bude potřebovat své místo... Vždy je to hodně o improvizaci, my jsme měli tři jeden pokoj skoro celý život a to jsem byla já nejstarší a jediná holka a žijeme. Sice byli okamžiky kdy jsme na to nadávali, ale mělo to i mnoho kladů. Takže záleží opravdu jen na tom jak budou děti tolerantní a ty kreativní, pokud se ti podaří pokojík rozdělit na nějaké zóny a každé udělat místečko kam bude moci "uniknout", tak není problém 😉 Znám lidi co mají v jednom pokoji po čtyřech dětech a všichni jsou spokojený 😉
Já osobně bych asi chtěla mít vlastní pokoj. Jsou to sice ségry, ale každá může mít jiné zájmy. A z příkladů z okolí vím, že většinou holky mají vlastní kámošky, ale se ségrou většinou "nepečou".
tak u nás jsou mmt všichni spolu, ale během jara předěláme nejstaršímu druhej pokoj na školáckej a bude jeho, než malá doroste do věku, kdy už nebude chtít být s mladším bráchou. Původně jsme mysleli, že budou rovnou klučičí a holčičí pokoje, ale mladší kluk si víc rozumí s holkou, tak budou spolu, a starší bude mít klid. Jinak pokud bych měla možnost koupit dům, myslela bych na to, aby měli každý jednou svůj pokoj.
Muj muz je ze tri deti - kluci, bydleli i s rodici v 3+1, meli spolecny pokoj. Muz na to rad vzpomina, akorat az kdyz byli starsi trochu, tak nemel zadny moc soukromi.
Takze za me, spolu dokud jsou mali, pak dat samostatny pokoje pokud je ta moznost - puberta je puberta 😀
Předěláváme domeček, plánujeme ještě jedno dítě časem, zatím se nám zamlouvá udělat půdu takto: pidi ložničky, kde by každý měl jen postel, a jednu větší společnou místnost, kde by byly psací stoly, místo na hračky apod., ale u nás se bude jednat jen o 2 děti, nejstarší Adélka bude asi pořád u nás v ložnici (je postižená, úroveň 6měsíčního dítěte a v noci má epil. záchvaty....)
Máme v plánu jeden pokoj jako hernu a druhý jako ložnici. A až budou prcci větší, pak je rozdělíme. Přeci jen v pubertě budou rádi za soukromí🙂
My jsme dostaveli loni,mame dva kluky. Mame dva detske pokoje, v jednom oba spi a v jednom si hrajou. Az budou chtit, budou moct mit kazdy zvlast, zatim jsou radi spolu.
My máme domek a holky mají společný pokoj, protože jsou věkově blízko a malý bude mít svůj pokoj. Stůl máme vyřešený tak, že máme velkou desku pod oknem a šuplíky na kolečkách. Postel holky mají každá svoji, také nejsem zastánce paland.
my jsme byli doma 3 děti (2 holky 2 roky od sebe a brácha 11 let od starší ségry) a než jsme se přestěhovali s našima do čtyřpokojáku, tak jsme byli všichni v jednom pokoji - dvouposchoďovka a 1 postel, 2 psací stoly, 2 skříně... Pak jsme byli v pokoji se ségrou a brácha měl pokoj svůj... Vy máte děti poměrně blízko u sebe věkově, takže bych klidně volila jeden pokoj prozatím, ale určitě jeden do rezervy...
Pokud budete mít možnost, tak bych volila pro každé dítko samostatný pokojík, třeba menší, ale svůj...
Kamarádka teda má děti tři (holka, kluk, holka) a každému vybudovali v domečku vlastní pokojíček, jen postel, skříň, psací stůl a malý prostor na případné hraní, většinu času ale děti trávily v obýváku, kde si i hrály...
Já můžu říct pouze vlastní zkušenost. Jsem nejstarší ze tří sourozenců 2 holky a kluk a pokojíček byl společný. Nebyl v tom žádný problém, jedině když jsem byla v první třídě tak nejmladšímu bráchovi bylo 2 roky a hodně mě rušil při psaní úkolů. Pořád mi bral věci. Jinak mám na společné soužití hodně vtipných vzpomínek. Měli jsme se sestrou palandu a brácha postel samostatně. Na Vánoce byl vždy stromeček u nás v pokojíčku u bratrovi postele a do rána vždy ze stromečku záhadně zmizela kolekce. (teda zůstal tam jen ten alobal). V pubertě jsem já i sestra využila možnost udělat si svůj pokojíček v bytě pod náma, který se do té doby pronajímal. Takže pokud dokážeš zajistit pro školou povinné dítě klidné místo na učení, nemělo by společné soužití sourozenců dělat problém, ale až budou větší stejně budou chtít mít soukromí.
My mame zatim deti male, ale doma maji dva pokoje, starsi svuj a mladsi maji dohromady, pricemz ale jsou to pokoje spojene chodbou a koupelnou a maji spolecnou terasu, takze se prebiha z jednoho do druheho a v budoucnu to klidne predelame, jak si budou slecny prat, vic pokoju ale nebude
A staime dum a tam je planovan jeden obrovsky pokoj s trema dverma a trema oknama, aby sel pak jednoduse prepazit, az jim bude 15 a reknou si, ze chteji soukromi 😉
skolaky zatim nemam, deti jsou spolu v jednom pokoji. Pocitam, ze to tak i zustane, akorat casem posunem skrine aby mela holka svuj koutek a trochu soukromi. Pokoj je 16m2. Bydlime ve 2+1, takze moc moznosti jak jinak to udelat neni, ale zatim nam to nikomu nevadi a prinejhorsim se vystehujem z loznice do kuchyne nez deti odejdou z domu 😀
u nás jsou velcí v jednom pokoji-chodí domů už jen víceméně přespat a to ještě ne každou noc všichni-každý druhý týden jsou u táty,nejstarší je přes víkendy u přítele,a mladší holčina je přes týden pryč a domů se dostane vlastně na dvě noci za čtrnáct dnů,a malý má svůj oddělený kout,ale pokud to vyjde tak budou holky zvlášť a kluci zvlášť
Já sama jsem vyrůstala v pokojíčku, kde jsme byli tři sourozenci- 2 holky a kluk. A vůbec mi to nepřišlo nijak nepohodlný, ani mě to nenapadlo. My měli postele patrový horní do L, pode mnou spal brácha a pod druhou postelí byl psací stůl a pak ještě byly dva psací stoly u stěny. Jak říkám, nevadilo to nikomu z nás. Koukala jsem, že máte tři holčičky, tak to by bylo úplně v pohodě. Ale jestli teprv domeček vybíráte, tak bych spíš zvažovala jeden větší pokoj s požností přepažení příčkama až budou holky velký, tak to soukromí asi vyžadovat budou. Ale jako malé bych je nechala u sebe. Mě by se ve vašem případě líbil domek, kde by bylo v přízemí obývák, kuchyň, koupelna a ložnice a v patře 3 dětské pokoje a koupelnička jen pro slečny. Až budou holky velký, vy by jste měli soukromí dole a holky nahoře. My to taky tak máme. 😉
Ahoj, dceři je 15, prostřednímu klukovi 12 a nejmenšímu 3,5 r. Když byly děti malé měly hrací a spací pokoj. Teď má nejstarší dcera svůj pokoj se spacím patrem, pod ním má hrací koutek nejmenší dítko. Prostřední syn spí na palandě s nejmenším synkem v jiném pokoji, takže si nejmenšího bráchu "užijí" oba 😀 Dcera je teď nadšená, že má svůj "posed" kam si zaleze a má svůj klid 🙂 Psací stůl mají starší děti každý svůj, ale upřímně moc úkolů na nich nenapsaly.... Zatím nějak tak žijeme všichni v obýváku a v kuchyni 🙂
Máš holčiny blízko od sebe, takže zatím bych volila velkou hernu a ložnici s možností přepažení 🙂
Můžu napsat zkušenost jak jsme to přožíwali my jako děti - jsme 3 sourozenci : já, o 3 roky mladší sestra a o 5 let mladší bratr. Se sestrou jsme měli společný pokoj asi do mých 15 nebo 16 let , kdy už jsem teda hodně pociťowala že bych potřebowala wlastní pokoj - ono soukromí je docela důležité. Ale do té doby nám wyhowowalo že jsme měli jeden pokoj společný kde byly postele a později i pracowní stoly ( každá swůj) a druhý pokoj byl hrací. Brácha měl od začátku pokoj swůj. My jsme s manželem w současné době w procesu rekonstrukce wlastního domů a dispozičně plánujeme 2 welké dětské pokoje a menší pracownu která se dá w budoucnu případně překopat na 3.dětský pokoj. Plánujeme 3 , možná 4 děti. Jinak ještě k těm prawocním stolům - neumím si předstawit že bych se w průběhu studija dělilo s někým k o pracowní stůl , od začátku nástupu na osmileté gymnázium jsem se připrawowala do školy wýhradně tam
Jinak malá poznámka dwojité ,,w,, neswědčí o mé inteligenci ale pouze o mé neschopnosti donést noťas na oprawu - nefunguje mi několik kláwes a mezi nimi i jednoduché ,,w,, 🙂 🙂
Mám roční dvojčata kluky a tříletou slečnu. Právě začínáme stavět, budou všechny tři v jednom pokoji, skoro 30m2, tři postele, tři skříně, tři stoly. Děti na sobě dost závisí, takže oddělené pokoje nepřipadají v úvahu.
Ahoj, mám 3 ségry (já jsem nejstarší, další je po roce, dvou a poslední pokus o chlapečka po 15,5 letech...). Bydleli jsme v rodinném domku, ale pokoj jsme měly společný a když se narodila nejmladší a pomalu potřebovala vystěhovat od rodičů z ložnice, začaly se dělat samostatné pokoje na půdě. Takže vlastní pokoj jsem měla ve 22 letech, kdy jsem stejně byla většinu času pryč na škole a pak se odstěhovala 🙂
Ale přežily jsme to všechny a já na to vzpomínám ráda... Měly jsme zvýšené postele, dole každá svůj stůl i s policemi a police na oblečení za závěsem (na skříně opravdu místo nebylo) a našlo se i místečko na minisedačky a stoleček... veškerý nábytek dělal taťka, takže na míru 😎
Pokud máte možnost, uvažovala bych o třech pokojíčcích. Zatím můžou být spolu, ale později si mohou lézt na nervy a je lepší, aby měla každá svůj koutek soukromí🙂 Pokud jeden pokoj, tak rozhodně tři psací stoly.
My máme 2 pokoje - jedna nejstarší má sama malý pokoj a mladší 8 a nejmladší 3 mají samy velký pokoj já bych to udělala stejně jako teď. Máme 3 pracovní stoly dva tam a jeden u nejstarší. Postele máme - nejstarší má novou válendu a ty dvě mají 3 roky staré ( nejstarší jsem nechali aby měla všechno nové) a holkám koupíme v létě nové váléndy. Máme vestavnou skříň má nejstarší a jinak jednu velkou skříň, komodu, minipohovku, malá tam má stan a zabralo to skoro celý pokoj. Ale udělala bych to stejně, i když prostřední si někdy ponadává :D
Ahoj, sice jsem ještě bezdětná, ale třeba ti můj názor pomůže 🙂 já bych volila zatím jeden větší pokoj ale počítala bych s tím, že časem bude chtít každá z holčiček svoje soukromí. Takže když budete stavět nový dům tak bych udělala rovnou dvoje dveře třeba a s tím, že se pak dá pokoj předělit, prostě pak uzpůsobit aktuálním potřebám "puberťáků" 😀