Třetí dítě, když mě dcera bude více potřebovat?

Své děti miluji ale jsou to vlastně dva jedináčci... Syn na dceru nežárlí protože je mezi nimi opravdu velký věkový rozdíl... Ano myslím že v dětech je určitý smysl mého života...ale také si myslím že spoustu věci lze i s nimi - pracovala jsem při synovi z domova... syn s námi procestoval Thajsko, USA... to chceme i dál...proto by byl i fajn teď menší věkový rozdíl pokud se rozhodneme pro třetí🙂 ale... jsem asi trochu "zmlsaná" z dcery protože je to opravdu zlatíčko... zoubky ani prďíky jí nějak nerozhodili... a netuším jaké miminko by bylo další.....
prostě se trochu bojím, že dva prcky tak blízko u sebe je těžké zvládnout i když jsou úplně zdraví... Dcera mě prostě bude potřebovat více...cítit více než ostatní děti že tu pro ní budeme vždy...

@nicsen vrozenou vadu dcerky bych nepovažovala za důvod, proč nemít třetí. Dívej, s miminkem klidně můžeš cestovat do zahraničí, s prckem v nosítku pod bundou můžeš na stadionu stát, jak dlouho budeš chtít. Taky mám nejmladší berušku s vrozenou vadou, pro změnu nožiček, jednu operaci teď máme za sebou a taky to bylo náročné (obrovská bolest dcerky, bezmoc, doma nepoužitelný manžel se zlomenou nohou a další dvě děti), další operace ji ještě čeká (čekají?)... každopádně kdybychom chtěli ještě jedno (nám teda už tři stačí), tak by to s dcerkou šlo. My babičky nemáme, teda máme, ale nefungují ani v nejkrizovějších situacích, všechny tři děti jsou po 2 letech a jde to, i když jsou samozřejmě občas náročnější chvíle.

Souhlasím s příspěvky výše, pokud oba chcete, tak jsem přesvědčená, že vše zvládnete. I když já osobně bych asi nechala větší věkový odstup ze své zkušenosti - mám zdravé holky po roce a byl to dost záhul. S nemocnou bude asi ještě větší. Měla bys to náročné, ale pokud cítíš, že to tak má být, tak bych se asi nebránila. 😉

@nicsen v tomhle ti tezko nekdo poradi, to ukaze cas. Mam kluky od sebe rok a 3/4 a uz nikdy bych to nechtela. Je to des, jsou to dve tvrdy palice, vztekly, zlobivy, urvany...fakt kazdy den hledam nejake pozitivum, ale malokdy se mi to povede. Verim, ze az jeste povyrostou, bude to lepsi, ale prakticky od prichodu mladsiho je to tady na hlavu. Strasne zalezi na osobnosti kazdeho ditete.....

v první řadě přeju dcerce, aby jí doktoři dali ručičku co nejvíc do pořádku 🙂 za mě říkám ne, protože nikdo ti nezaručí, že třetí dítě bude 100% zdravotně v pořádku a mít dvě děti se zdravotním handicapem by bylo už fakt VELICE časově, fyzicky, psychicky a i finančně náročné 😝 máš 2 jak říkáš zlatíčka, tak bych se s nimi na tvém místě spokojila a věnovala se jim, obzvlášť pokud ze syna roste další Jágr 🙂

Dekuji za reakce... Ano nikdo mi nezaruci ze budu mit zdrave dite... Ale takhle premyslet uplne nejde... Genetika u nas dopadla dobre-dcera byla jen proste divoka v brisku a omotala si pupecni snuru kolem ruky... To je jako bych premyslela ze syn nedorazi do skoly ze ho prejede auto...
Zvazujeme vse... Dalsi dite bychom chteli ale proste si nejsem zatim jista ze to tak ma byt tak zvazujeme... Vim ze konecne rozhodnuti je na me...stejne tak i rostouci zuby a kojeni apod... Jen jsem chtela vedet zkusenosti... Jak tak ctu tak maly vekovy rozestup neni pohadka:-/

A ano na syna jsem hrda... Ma nekolik oceneni ze zahranici a je opravdu cilevedomy.... Ja mu neodpustim skolu protoze kdo vi co se muze stat.... Takze zatim ma vyznamenani a dela radost i jinak nez jen sportem... To jak se chova k sestre je uzasne... Prave proto i premyslim zda neporidit jeste jednoho do party🙂 ale i se toho trochu bojim

@nicsen já bych zase do třetího klidně šla. Já mám rozestup 2,5 roku u těch starších a nemůžu si to vynachválit.

Mit finance, sla bych do treti s chuti, my by jsme ho uz tezko uzivili,teda uzivit uzivili,ale na krouzky atd uz by nebylo..Tak za me do tretiho smele, ale az tak za rok,at mate rozrdtup trochu vetsi,at vam to vyjde na ty planovane operace v klidu, ne s novorozenetem...

Děkuji všem za reakce🙂 samozřejmě vím že dítě za závazek i radost... chci pro nás všechny to nejlepší... ale nikdo neví co a jak bude... chci se vyhnout žárlivosti mezi dětmi a přitom je mít blízko od sebe... chci mít pro každého spoustu času a přitom aby byli parťáci.... trochu neřešitelné 🙂 vím že to bude když tak o kompromisech a ne ideálech.. Trochu se v tom plácám... manžel i syn jsou samozřejmě pro ale já za tím vidím více než jen roztomilé miminko a snažím se koukat i dál... takže pro mě v tuhle chvíli spíše ne... jen nevím pokud ano tak kdy...

Šla bych do toho mám děti od sebe 3roky 20 měsíců a 2roky a je to super. Ten počáteční zahul se musí zvládnout.mi se malý narodil s vrozenou vadou oka a bohužel díky doktorum se to zjistilo až v 10 měsících!!! Nosí brýle okluzor, už byl na jedné ope a čeká ho pravděpodobně vyoperovani vlastní čočky... Nemusím ani snad mluvit o tom jak okluzor nesnáší... Holt blbe vidí už si i nohu zlomil včera vyvrtnul nárt pořad ho hlidam a nandavam okluzory...malé dítě nechápe že musí! Ale neměnila bych. Mít více děti je uuuzasne

Mně taky přijde, že rozdíl dva roky je super. I když teda ten první rok byl vždycky záhul. Nicméně ten rok byl dobou, kdy si děti byly nejblíže, potom starší nastoupil do školky a už to takové nebylo. A ty dva roky, to má spoustu výhod (děti ještě obě po obědě spí, dědí přímo po sobě, občas mohou chodit i na stejné kroužky...). Zrovna včera jsme o tom mluvili s manželem, jak je to nakonec dobře, mít děti po dvou letech.

@nicsen Pokud jsou pro (opravdu a fakt to chtějí) jak manžel, tak i syn, tak se tím pádem syn fakt nebude cítit dalším mimi odstrčený a pak bych do toho na tvém místě nejspíše šla. Možná je syn pro i proto, že byl a je v podstatě jedináček a možná si nějakého sourozence-parťáka přál. A sourozenec-parťák je do věkového rozestupu maximálně 4 roky. Jakmile je rozestup větší, už to nejsou parťáci. A jasně že je nějaké období náročnější a nějaké méně, ale co kde kolem pozoruji, tak 2-3 roky od sebe jsou ideál - starší už má trošku toho rozumu, takže chápe, že na miminko se nic neháže, občas umí i "pohlídat" (no, nebo naopak škodit 🙂 ) a jakmile jsou starší, jsou to prostě parťáci, co si spolu hrají, blbnou a tak. A tady budou mít ještě staršího "skorostrejdu-bráchu", který jim taky občas s něčím může pomoci.

Dekuji za rady🙂 no oni chteji ale zavazek to bude hlavne pro me...tento fakt si take plne uvedomuji... Vim ze oni za tim vidi blbnuti s usmevave miminko... Tu roztomilost🙂 a kdyz mimco nahodou zacne byt mrzute tak ho daji me🙂 ale to je predpokladam vsude podobne🙂 jeste tu uzavrene nemam... V jednu chvili jsem temer rozhodla ze ano a dalsi den ze ne... Az ve rozhodnuti dozraje tak to snad poznam... Zatim to mam doma tak ze ti dva chlapi nechapou proc ne... Kazdy muj argument co by kdyby smetou ze stolu...je sz neuveritelne jak se najednou shodnou🙂 skoda ze se takhle nepodporuji i v uklidu kdyz maji neco delat😀

@niscen Pokud to zvládáte finančně, tak bych do toho šla. Dcerka je podle tvého popisu hendikepovaná jen tou ručickou, což je v ramci samostatnosti a vývoje celkem ok (vem si, o kolik by to bylo těžší, kdyby měla mentální postižení nebo podobně postižené třeba nožičky, takto je schopná samostatného pohybu, rozhodování a viděla jsem lidi např. postižené lékem thalidomid, kteří mají místo obou rukou jen pahýlky a bez problémů napíší sms, ovladají pc, uvaří si, zaváží tkaničku, prostě i s nedovyvinutou rukou fungují jako zdravý člověk). Jen bych třeba počkala, až bude mít trochu mezeru v naplanovaných operacích - např. mezi tím 2. a 6. rokem, být u ní v nemocnici s novorozencem, když by jí byly 2 roky, by asi nebylo úplně ideální a kolem těch 6 let už většina dětí zvládne být v nemocnici chvilku sama, zvlášť, pokud už tam byla a bude vědět, co ji čeká (já takhke byla od 4 let skoro pravidelně a v 8, když mi operovali srdce, jsem si už jen od mamky vzala knížky na ukrácení dlouhé chvíle a poslala ji domů 😀 ) Tím, že má tu ručicku postiženou od narození se učí fungovat rovnou s tímto stavem a myslím, že se sama budeš divit, co všechno zvládne bez asistence. Mnohem horší by to bylo, kdyby měla ruku nejprve zdravou a pak o ni přišla a musela se naučit spoustu věcí dělat znovu a jinak.

@nicsen zkušenosti nemám, ale myslím, že by to nemusel být problém. Pokud dalšího prcka chcete a uvažuješ jenom kvůli té ručičce...opravdu věřím, že jsou daleko horší věci. Věřím, že by parťáka/parťačku uvítala 🙂

@nicsen M

@nataly007
Ano, ma hendikep jen v rucicce....jinak je naprosto zdrave dite... Byla jsem po porodu trochu asi hystericka tak jsem ji nechala proklepnout hned nekolikrat - pred porodem jsem o tom ze nebude uplne zdrava nevedela...a to jsem chodila na ultrazvuky extremne casto😡 I kdyz s odstupen casu asi dobre-jsem se nenervovala dopredu co by k te rucce mohlo byt za syndrom apod....
Vim ze casem fungovat bude zcela normalne- ale nejdrive az ve 13 letech..... Dneska kdyz jsou penize tak jde spousta veci-bohuzel tak to je... Nemyslim si ze me bude potrebovat ze by neco nezvladla fyzicky-clovek si vetsinou sve limity stejne stavi jen ve sve hlave... Ale bude me potrebovat kvuli okoli.... Vim jak dokazi byt deti zli jen kvuli tomu ze nema nekdo znackove obleceni nebo nejlepsi mobil...
Vim ze je to 100% lepsi nez kdyby mela neco s rukou az v pozdejsim veku...ale kazda mama chce pro sve dite to nejlepsi...a to je hlavne zdravi... Takze se mi ani tato "lepsi" varianta prilis nezamlouva... Ale musim rict ze je mala neskutecne pozitivni stvoreni ze nejak uvnitr vim ze to zvladne a to mi dost pomaha...