Toužím po dalším dítěti, ale manžel nechce

Rozhodně ti rozumím, je mi 32 a mam 2,5leteho chlapce. Partner další ted nechce, jednak má ted nestálou práci, jednak přestavujeme starý barák ale hlavně to vypadá na rozchod, teď s nama ani nebydlí.
Jestli to překonáme tak se urcite pokusíme o další ale vypadá to blede. Strasne mě to trápí, já bych zvládla byt dítě sama o to nejde ale moc moc chci alespoň ještě jedno. Já jsem jedináček a z rozvedene rodiny takže jsem velkou rodinu nezazila tak si ji chci alespoň vytvořit sama. Nechci aby moje dítě zazilo totéž a nechci aby mezi sourozenci byly moc velke odstupy. Není mi dvacet a najít dalšího chlapa se mi muže podařit az za kolik let. Moc mě to trápí kvůli malému, že nebude mit parťáka

Dobrý den, naprosto Vás chápu. My máme dvojčata. Narozena 30. týden. Předtím jsme byli dohodnutí, že určitě 3. Po porodu, kdy nám jedno málem umřelo, jsem přísahala, že už nikdy nebudu chtít další dítě. Teď se blíží dva roky od otěhotnění a já čím dál častěji doufám v nehodu. Manžel se k tomu aktuálně staví tak, že rozhodně ne a v budoucnu asi ne. Chápu ho, protože děti jsou...prostě děti...energické, divoké; do toho rekonstuujeme. Moc o tom nemluvím, šetřím, makám, abych mu "psychicky" ulehčila doufaje, že změní názor :D

Úplně stejně jako vy si říkám, že mám přece dvě živé a zdravé děti a měla bych být ráda. Že co by za to někteří dali. Ale pořád to ve mně hlodá...

@mayyas Co to je na stará kolena😉?Kdybych byla mladší,tak bych Emmičce sourozence ještě pořídila,docela mě mrzí,že nebude mít parťáka tak jako její sestřičky......A "jedináčka" jsem nikdy nechtěla
@ lidasedlakova za pár let může být všechno jinak,děti vám povyrostou a i manžel třeba změní názor.

tak ja chtela vzdy hodne deti 🙂)) muz jen dve, ze to staci 🙂)) mame dve (taky obe cs), a letos jsem nejak muze premluvila ci co (bude mu 40, me 36) a snad se to povede do zdarneho konce 🙂))))

Moc Vam drzim palce.

U nas je to obracene, ja chci jeste dalsi a ona nechce (pritom teho ok a deti zdrave).

Bude mi 42.

U nás to dospělo tak, že jsme od sebe... já řadu let chtěla, on ne. Já chtěla 3 děti už, když jsme se poznali.. Po řadě let "čekání, až na to bude připraven" byl svolný k dítěti. O druhém pak hlavně díky komplikacím při porodu (já rodila! 😀) nechtěl ani slyšet. Možná to dopadne tak, že dcera bude jedináček, což jsem nechtěla, ale nechtěla jsem ani žít s manželem, který nemá stejné priority.. Takže buď se ještě někdo v mém životě objeví (a já ještě budu plodná), nebo budu jen s dcerou..

Já Tě úplně chápu. Mám jedno dítě, je mi 35, strašně moc bych chtěla ještě jedno. U nás manžel naopak chce, ale nevidí to moc realisticky, navíc je náš vztah dlouhodobě v takové krizi, že já nevím, jestli s ním ještě chci mít dítě. Spíš teď pořád řeším, zda zůstat nebo odejít. Bohužel, potkali jsme se pozdě a tím pádem měli dítě pozdě. Kdyby mi bylo aspoň o deset let míň, bylo by všechno jinak. Takhle se bojím, že syn bude jedináček. Já jsem taky, a celý život jsem to nesnášela, i teď mám pocit, že mi sourozenci chybí.