Syn má strach z dětského pláče, poradíte?
Ahoj holky,obracím se na vás,jelikož by mě zajímalo zda máte některá podobnou zkušenost.Mám syna,kterému teď bude 7 měsíců a hrozně se bojí dětského pláče.Když vidí nějaké miminko,tak je OK,ale jen do doby než se začne nějak projevovat.Když začne plakat,tak náš prcek začne uplně histericky plakat.Myslela jsem,že to přejde samo,ale zatím to je pořád stejné,možná řekla bych i trochu horší,pač teď začne brečet i když nějaké jiné dítě začne nahlas žvatlat.Poradíte mi prosím,jak prckovi pomoci,aby se přestalo bát dětí a dětského pláče?Děkuju
@helcenka No,já právě taky vždycky utěšuju,ale přijde mi,že to je čím dál tím horší.Chtěla jsem s malým začít chodit na
cvičení s dětmi,ale raději tam ani nepůjdu,pač by to byl horor...☹ Juuu,až v v roce a čtvrt?Hmmm,tak to se mám na co těšit.A nevíš z čeho to je?Je mi chudinky líto,že má z dětského breku takovou panickou hrůzu...☹
U nás to samé. Normálně moc v kontaktu s dětmi nejsme, tak se to neprojevuje. Ale na jaře jsme byli v nemocnici, s námi na ookoji dvě miminka... malej po operaci, miminka zači plakat a malej byl vyřízenej... Možná to ale bylo jen tou nemocnicí, jinak to nepozoruju
@milada2 ahaa,no u nás to začalo na Vítání občánků.Byl uplně v klidu,až do doby,než začalo plakat jiné miminko,vůbec jsem nechápala z čeho dostal ten histerák.No a od té doby se to s námi táhne.Když k nám přijdou známí s dětmi,nebo když jdeme někam my,tak je o OK,dokud se právě miminko nezačne projevovat,buď křikem,nebo pláčem.No a pak už jen utěšuju a utěšuju ☹
@maarika - čím to je to nevím, prostě jsem musela vydržet. Doktorka mi k tomu taky nic neřekla. U nás to bylo ještě o to horší, že máme ještě jedno dítko a to jsme se pláči nebo dětskému křiku fakt neubránili. A nakonec to tak nějak odeznělo. Ale dětem jsme se nevyhýbali, na hřišti to bylo někdy o nervy, pořád jsem vysvětlovala a vysvětlovala, že to nic není, a že se nemusí bát, že miminka brečí, když nejsou spokojené... Ze začátku žádný efekt, ale postupně se to fakt zlepšovalo, já si to přesně nepamatuju, ale přibližně opravdu kolem těch 15 měsíců to bylo naprosto bez pláče. Ségře se pak narodilo miminko a malá byla už jen trochu nervozní, chtěla mu dávat dudlík nebo ho pohladit, ale to jen první dvě tři návštěvy, pak už úplně v pohodě.
@maarika - malá se taky bála, když jiné dítě brečelo, většinou začala plakat taky a nebyla k utišení, přešlo jí to tak nějak samo, utěšovala jsem ji, vždycky jsem ji pevně obejmula a pořád vysvětlovala, že se nic neděje (i když tomu asi ze začátku moc nerozumněla), přestalo to tak kolem roku a čtvrt, samo to prostě nějak odeznělo... Pevné nervy (a že to někdy o nervy je...).