Strašne živé dieťa, je to normálne?
...alebo len ja to nezvladam? Mam rocnu dceru a ide ma z nej porazit. Je strasne ziva a vobec neprehanam.
- tvari sa, ze chce spat, tak ju idem ulozit a v postely len vyvadza az kym ju nasilu neuspim, doslova ju prilahnem aby so sebou nemetala, potom sa ukludni a zaspi a spi aj dve hodky, myslim den
- noci su kadejake, bud sa mece a mrnci celu noc a rano mi vstane medzi 4-5, alebo sa zobudi kedykolvek v noci, o 1nej,2hej...a je hore kludne aj dve hodky, ked sa ju snazim uspat urobi taky hysak, az jej dochadza dych, tak ju musim nehat kym sa unavi
-cez den sa nezastavi, vsade leze, vsetko bere..neviem ako jej mam vysvetlit ze to ci ono nesmie brat, niektore veci jej vysvetlujem donekonecna, uz dostala aj po rukach, NIC nezabera, robi to nadalej
- najnovsie mi robi cirkusy skoro za vsetko, ked ju idem prebalit, hysak, idem ju dat do stolicky-hysak, proste za vsetko hysakuje a hadze so sebou, ako sa hovori, hadze sa o zem....
-vymysla pri jedle, bud nic nechce, alebo mi to jedlo vybera z ust, hadze ho na zem
.....a mohla by som menovat a menovat. Je strasne jedovita, trucovita, doslova jak keby sa do kozi nezmestila,vsetko len rozhadzuje okolo seba,hadze, jak keby mala nervy. nechapem to,ze take male dieta dokaze byt taketo. berem, zive dieta, dobre, skuma...ale toto co robi, ja neviem, to takto ma byt? takto je to normalne?
Ja som potom asi nejaka divna ale nemam na to trpezlivost. nespat v noci, cez den ju mat nonstop na ociach aby nieco nevyviedla, neublizila si, vkuse pocuvat jej vylevy a rev,vresk...som psychicky aj fyzicky ukrutne vycerpana.
Aspon mi napiste, ze v tom nie som sama a tiez mate doma takych certov....aj nase okolie vravi ze mala je ,,zive striebro,, uz ju pomaly ani nikto nechce postrazit...skratka som z nej zufala. nechcem byt na nu zla, lubim ju ale, nevladzem
No holka, to je tedy pekny divoch..je to normální, jen strašně náročné, to chapua znám. Hlídat mi malou taky nikdo nechce, protože je na me závislá a vyvádí a hrozně řve, když u ni nejsem.
- se spaním moc nevím, co zkusit homeo sirup Sedalia? Bylinkove čaje, medunku, zklidnit masáži, napevno naučit rituály /ve stejnou dobu koupat, masáž, pohadka, drženi za ruku/..
- ze všude leze, na vše sahá je taky normální, patři k věku, i když jeho vopruz, protože sebou muže prastit a kde co rozbit - věci na které se sahat nesmí dej z dosahu, kytky přemístit, připadne zadelat zásuvky, odstranit nebezpečné věci, nebo nabídnout, ze něco prozkoumané spolu..
- co ji nechat jist samotnou? Klidné rukama, pak umýt' prevlict, uklidnit - me kolem roku začaly obe dcery vyžadovat jist samy /max mám druhou lžíci a dávám taky/
- co vůbec nechat víc věci na ni? Nechce do židle, tak at tam neni'jist muže i na židli u stolu..
Poslouchat porad ten řev JE pořádné o nervy, moc dobře to znám..
No holky to vás tedy lituju ☹ to musí být strašné
Naše malá je něco podobného, ale nenapadlo mě, že by to nebylo normální. Je živá, všechno se snaží rozmontovat, všude vlézt, jen vyhazuje, skáče,..jídlo je pro ni ztráta času, musí se nějak zabavit, vyhazuje hračky z ohrádky, jídlo občas prská, ale snaží s ejíst sama, dokonce krmí i druhé. Je velice šikovná, hned okouká novou dovednost. Když se dělá něco, co nemá ráda, nepř. přebalování, tak mrčí, brečí, když jí nedovolím krámovat šuplík, ap. Sama neusne v postýlce ani za nic, musíme kočárkovat :( Sedalia nám pomohla při zoubkách. Téd už spí celé noci, občas se probudí, ale stačí ji dát cumlík a usne sama. Měla taky takové období, kdy se budila a dvě hodiny byla vzhůru, ale to naštéstí přešlo. Už jsme si tak zvykla, že je čert, že mě to ani nenapadlo řešit.
@bonavoxa ved aj ja ju stale obhajujem pred vsetkymi, ze to je len obdobie, ved je to len dieta, zuby jej idu a co ja viem co este...ale niekedy sa to vo mne nakopi a potom to riesim...a som nervozna, vybuchnem aj za blbosti...ale je to o hubu vkuse na nu davat bacha, fakt si niekedy nestihnem ani prdnut...🙂
@sosanna88 ahoj, za sebe si myslím, že malá může mít počínající období vzdoru, do toho můžou růst zoubky, no a v neposlední řadě, pokud už chodí, rozšiřuje si obzory a je prostě zvědavá a zkoumá nové věci a prostory. Některé děti jsou zkrátka víc "akční" při těchto činnostech. Já o synovi téměř do 1 roku nevěděla a pak to také začalo. Vztekání, nenechal se přebalit, obléknout, všude všechno zkoumal atd. Teď nám je 2,5 roku a sice už moc dobře rozumí, co se po něm chce, krásně už mluví, ale když se mu něco dělat nechce, tak to také umí dát náležitě najevo. Na jeho obhajobu musím říct, že většinou je hodný, ale během dne se třeba na půl hodiny začne vztekat a nedá se s ním domluvit po dobrém ani po zlém. Pak se většinou sám sklidní a zase je klid. Zkus malou zaměstnat něčím jiným, aby přestala dělat, co nemá. U nás to občas zabere taky, jen někdy dost dlouho trvá, zjistit, která činnost ho zaujme víc.
@sosanna88 To tak mám od začátku. Malá potřebuje neustálou pozornost..a jen se otočím, už baští berušku, skáče někam po hlave, krámuje šuplík..nebo jen tak řve. Nevím, jaké je to mít hodné spící a jedící díte. Moje dítě je problémové uplne ve všem. Ale všichni doktoři na to meli jen argument, že je narozená drív.
Tak my máme taky dobré torpédo... Co můžu říct z vlastních zkušeností, tak kolem toho 1 roku dcera zkoušela, kolik maminka povolí a vydrží. A musela jsem stanovit pravidla - co ano, co už ne. Taky je zvídavá. Co jsem nechtěla, aby otevírala, tak jsem řekla ne a jako " ventil" jsem jí řekla, pojď tady v té skříni můžeš hrabat... V každé místnosti měla místo, kde mohla řádit, u ostatního jsem byla důsledná a zakazovala. Vztekala se, ale naučila se, že jsou místa, kam nesmí. Hlavní je, jim dát možnost poznat náhradou něco jiného, jinak ne nezabírá. U jídla jsem ji nechala, ať se patlá a ono ji to časem přešlo. Chválit a chválit, když bude jíst hezky. U nervového záchvatu u nás funguje "metoda pevného objetí".
Tyto akční děti potřebují "výběh" - pořádně unavit, takže jsme chodily hodně ven, na kroužky, později do heren. Domů jsme pořídili plastovou skluzavku, trampolínu (je už od 1 roku) s držadlem, enduro motorku, hopsadlo, kočárek a nákupní vozík. Tak měla pohyb a aspoň trochu se unavila. Dále zabírá zapojit je do domácích prací - vytahovat prádlo z pračky, dávat do pračky, podávat kolíčky, vyndávat nádobí z myčky (předem odstranit nože a hrnky, na kterých mi záleží), půjčit jim ruční vysavač, utírat orosená okna, nechat vyskládat nákup třeba klidně na zem..., nechat držet sprchovou hadici, když napouštím lavór apod. To dceru vždy zaujalo a přestala prudit a já jsem aspoň něco udělala... K prvním narozeninám taky dostala kočárek, k vánocům panenku a začalo jí období přebalování, oblékání panenky a vození v kočárku a byl klid... Taky jí bavily kroužky se cvičením a nám hodně pomohlo znakování - baby sign, protože se často vztekala, že ji nerozumím a jak začala znakovat, tak se i trochu zklidnila...
Když se vztekala a házela hračky, tak jsem jí pořídila dřevěnou zatloukačku a řekla jí, že jestli má vztek, může bouchat do těch špalíčků kladivem a ona tloukla...
Určitě to nepřejde. Mají takovou povahu. Prostě se tak narodili... Jsou akční a potřebuji více zaměstnávat a postupně usměrňovat... A když je chytne "rapl", tak nám vstávají vlasy na hlavě... Důležité je, naučit se zůstat v klidu a tolik si to nebrat. Dobrá zpráva je, že později, až začnou dostávat rozum, mohou začít tresty. Ve 2 letech, když mi rozsypala schválně rýži na zem, tak jsem ji to nechala sesbírat zrníčko po zrníćku... 🙂
V noci neklidný spánek normální není... Poraďte se s pediatrem. Dcera spala neklidně, dokud se neudržela na boku, budila se a vztekala... Stačilo pár cviků na posilování s rehabilitační pracovnicí a byl pokoj...
Na noční "hrátky" zabíralo dát ji do postýlky hračku a knížku a říct: jestli nechceš spinkat, tak si hrej, ale maminka potřebuje spinkat.. . A lehla jsem si a zavřela oči. A ji to za chvíli přestalo bavit a lehla si a usnula...
Asi Vás nepotěší, že mezi 2-3 rokem probíhá období vzdoru a občas to je fakt síla, ale patří to k vývoji a musíme to vydržet...
TAk přeji pevné nervy a třeba zabere něco, co zabralo u nás... Hodně štěstí!
uplne ta chapem mam doma ročného chlapčeka velmi šikovného od 11 mesiaca chodi takze je vsade robi len zlobu 🙂 ako je šikovny tak je aj zivy...nam ho nema kdo postrazit nemame tu rodinu a kamarati ktory sa aj ponukli neskuseny s detmi na to aky je to lapaj bojime sa im ho zverit...takze citim sa rovnako hlavne psychicke vycerpanie s malého uz zaciname mat s manzelom toho dost ☹ a to ze ako som porodila som pre svoje kamosky asi zomrela to mi robi na psychike najviac...neni si vtom sama,stači zajst na konika precitat ake problemy trapia iných a hned je lepsie nevie mne to pomaha...a k malej to je obdobie take vzdorovite podla mna aj nas robi sceny najnovsie si bucha do hlavicky ked neni po jeho takze len vydrzat 🙂