Ahojky, máme problém ... Když se nám narodila naše dcerka...tak asi za týden jsme dostali zprávu od manželova zaměstnavatele, že se musíme přestěhovat do zahraničí, kde bude můj muž pracovat....
Než jsme se přestěhovali, trvalo to necelé dva měsíce....(to jsme měli i často návštěvy)....ale od tý doby, co jsme v zahraničí, manžel pracuje i 14hodin denně a já jsem jen sama doma s naší Karolínkou - nikoho tu zde neznáme,...po dvou měsících jsme teď mělo první návštěvu (manželovi rodiče na Vánoce). Malá měla až hysterický strach, nikdo se k ní nemohl přiblížit ani na dva metry....Stále brečela a nezlepšilo se to ani po třech dnech....
Zkoušeli jsme ji vyndat v obchodě z kočárku, aby alespoň viděla jiné lidi, zkusila jsem teď chodit i mezi batolecí dětičky, ale tam jsme vydrželi 20 min....pak opět brečela.... poradíte mi jak na to? Nebo máte svoji jinou zkušenost?.... Mám starosti, aby neměla později problémy s dětičkama atd....
anicka:a jak je stary tvuj chlapecek...?? a jste zvykly na navstevy?
Mikulášovi je půl roku.
No, občas někdo přijde, ale jenom sem tam. U dospělých chvíli vydrží, když tam jsem já. Vtipný bylo, když teď poprvý přišli kamarádi s miminem. Moc nevěděl, co se děje, že je taky někdo takhle mrňavej. Ale pak si zvyknul a to miminko vedle sebe na dece zdařile ignoroval 🙂
Myslím, že je spíš samotář, vystačí si dost hrát sám, tak nemá rád, když se na něj někdo začne vrhat. Ale když má dobrou náladu, tak nějaký ten úsměv vyloudí 🙂
Winielko, deti maji ruzne etapy a taky samozrejme zalezi na okolnostech. Pokud jsi byla 2 mesice s malou sama, tak je jasne, ze se bude bat cizich lidi. Kdyz se narodila moje holcicka, taky byla doba, kdy se bala cizich lidi a brecela. Dnes je zase uplne v pohode a to bych nerekla, ze jsme zacaly vice socialne zit 🙂
Tak toho se taky trochu bojim, aby se prdola nezacal bat lidi, protoze take zijeme v cizine daleko od rodiny a pratel, a nedavno jsme se navic prestehovali do jineho mesta, kde neznam vubec nikoho, takze se vlastne krome nasi zdravotni poradkyne, kterou navstevujeme jednou za 14 dni, nestykam vubec s nikym.
Manzel je cely den v praci a vraci se vecer v sest, takze drobecek je vlastne porad jen se mnou. Zatim je malicky a na cizi lidi reaguje dobre, smeje se, kdyz treba potkam sousedku a ta nakoukne do kocaru, ale az povyroste a bude si vice uvedomovat veci kolem sebe, obavam se, aby se to samotarstvi nepreneslo i na nej...
Rada bych si tu nasla nejake Ceske nebo Slovenske pratele, rozhodila jsem site, ale zatim se nenasel nikdo, asi tu nikdo neni... ☹ Uvidime, jak to bude dal....
Muzu se zeptat, Winielko, kam jste se prestehovali?
kirke:prestehovali jsme se z rokycan (posledni misto kde jsme momentalne zili) do Nemecka Saarland -Saarbrucken....taky tu skoro nikdo neni a Nemky maminy nic moc zatim.....takovy spis suchy.....
dite nevnima pry svoje okoly do 4 mesicu defakto se smeje na kazdeho ,..od pateho mesice si zacne uvedomovat kdo je rodic a kdo je cizi.....
zuzik:ja se tak trochu snazim nekam vylezt cca 1 krat tydne alespon na tech 20 minut,nase to bude mit trochu tezsi - - budem se pravdepodobne porad stehovat takze nebude mit pevne kamarady a jeste vyrustat ve dvou jazycich....a to mam taky starost.tatinek furt v praci a ja na ni mluvim samozdrejme jen cesky....takze v nemecku kde vyrusta....bude umet hlavne cesky....taky neni dobrej start mezi deticky....☹....nebudou si tak rozumet a aby nebyla nekde v koutku...
anicka 164:carolince jsou taky 5,5 mesice...na deticky reaguje ok.....dokonce naprahuje ruce a chce se kamaradit tedy pokud nejsou ty deticky hlucny.....ale dospely.....ty nemusi zvlast starsi lidi....🙂
ja si myslim ze je to etapou..neviem presne ale v kt.mesiaci to zacina..ci to neni az ten 5-6 mesiac?
my tiez zijeme v cudzine, ale takyto problem vobec nemama, nepozname tu nikoho nakolko aj manzel, brit, sa prestahoval so uplne ineho mesta, cize maly je stale so mnou a muzom..hlavne teda ked bol mensi, teraz chodime do baby group ci do obcodov a tak. no ale pamatam si presne, tusim mal nejakych 6mesiacov, a vsetkyych sa bal, jednej znamej, suseda, no horor 😀 ale po par tyzdnoch to preslo ..ked pridu navstevy ako svokra ci moja mama, tak im ho nedavam do narucia hned, ale necham ho nech si ich najpr obkuka, nech sa rozpamata a potom je vsetko ok 🙂
kirkee aj tebe poradim tie baby groups spoznas tam mamicky a ich deticky 😉
winielka sak ncch otec na nu hovori po nemecky, potom mozete spolu pocuvat nejake nemecke pesnicky, riekanky, vies nech ich aj trosku pozna ked pojde do skolky.. 😉 a ak otec ozaj skoro vobec neni doma, byt tebou rozpravam na malu oboma jazykmi..pre jej dobro
rimmel:podle psychologu ma pry rodic mluvit jen jednim jazykem...aby se to mimi nemychalo.....a ode me by se stejne naucila spatne gramaticky...muzu ji naucit par slovicek....to jo,ale lepsi by bylo kdyby se trochu angazoval tatinek...
no ano, to je jasne 😉 ale tak som to myslela ze kebyze tatinek s malou skoro vobec neni tak ty nemozes iba po cesky hovorit ked zijete v krajine s inym jazykom pre dobro dietata 😉 ze mozno vtedy by to bolo take mensie zlo...u nas napriklad ja hovorim po slovensky,muz po anglicky ale cez vikendy ked sme vsetci spolu niekedy mi ujde a hovorim na neho po anglicky 😅 noa le dufam ze si to mylit nebude 🙂
O tu rec se taky trochu obavam, my jsme oba s manzelem Cesi, ale dohodli jsme se, ze manzel, ktery mluvi anglicky velmi dobre, bude na prcka mluvit anglicky, abysme mu ulehcili vcleneni do spolecnosti, a ja se tim padem od nej priucim take ... doufam 🙂
Rimmel - dik za tip, po tech baby groups se podivam..
U nás to je taky něco podobného z bezpečné vzdálenosti se na každého culí a jak se někdo přiblíží více,spustí řev.Nevím v čem je chyba jelikož od narození je kolem ní spousta lidí a nejsme pořád sami.Je to možná jen nějaké období tak doufám že to přejde,ale zjistila jsem že když jsem u těch lidí u kterých nejvíc ječí častěji začne si zvykat.Třeba u mojí babičky sem nemohla od ní ani odejit a babi ani na ni promluvit.Teď když k ní docházím každý den na kafčo zvyká si a už se nechá i ponosit ale jen obličejem aby na mě viděla.Chce to čas u nás už to trvá 2 měsíce 😒
kirkee...a kde ted momentalne bydlis ty?
winielka - v Anglii v Essexu, skoro na venkove, prestehovali jsme se sem kvuli prckovi z Londyna, protoze jsme nechteli, aby vyrustal v tom smradu a prachu.. Prostredi je tu krasny, ale prave ze tu vubec nikoho neznam, a taky nejsem ten typ, co se lehce seznami, kor u mladsi generace mam pocit, ze nemaji moc trpelivost, kdyz s nimi nekdo mluvi ne prilis dobrou anglictinou....
V breznu poletime na prvni navstevu do Ceska, tak jsem zvedava, jak bude clobrda reagovat na vsechny ty babicky a teticky a strycky.... no, nechme se prekvapit 🙂
kirkee,tak u nas to byla tedy katastrofa....mam velkou rodinu a kdyz jsme prijeli tak se hned na ni vsichni vrhli vyrvali mi ji defakto z ruky....chudak mala byla celej den v aute,unavena a samo ze se pres den moc nevyspala...
vsichni byli hlucny....(jeee,a juuu,a jak se mate .... no zname to)mala uplne vydesena sdrce ji tlouklo,pak spustila hroznej rev a z tydne co sme tam byli se k ni nemoh nikdo priblizit defakto,pak z toho byli vsichni otraveni...jak ja,porad ji utesovat tak i nasi,tak i muj muz....nejlepsi by asi byl lehkej...momalej nastup....nejdriv jedna osoba...tak na dve hodky v mistnosti...pomalu druha a hlavne v klidku .... a nechat malou si vsecko osahat,
nejhorsi asi pro ni bylo pak ze na ni vsichni cuceli...nikdo nic nerikal .... asi nejlepsi by bylo kdyby ji nekdo rozesmal..... no nevim jak na to ted v unoru jedeme zase...ale manzel uz nechce spat u nasich...🙂 aby sem tak ymeli svuj klid,a mala taky...alespon na spani....jasne ze kdyz byla v byte u nasich a vsichni se sesli nebylo z rovna ticho......
tak to mas asi jako ja...taky jsme tak trochu na vesnici...a pripada mi ze tak nejak se tu nikdo nechce kamaradit,sice uz chodim na erobik....ale jen si zacvicit...par slovicek jako hallo padne ale nic vic...☹
Ahoj, Mikuláš se taky nechce nechat hlídat (s mým studiem VŠ je to ideální kombnace 😉 ). Teda pochovat jo, ale na delší dobu to není. Asi neporadím, jenom píšu, abys věděla, že v tom nejsi sama.
Jediný, čeho jsem si všimla je, že když jsem nervózni já, tak Mikuláš to pozná a pak pláče (asi se bojí). Nemám ráda, když mi někdo vezme Mikuláše z náruče bez zeptání, babičky prostě občas dělají, že přijdou, napřáhnou ruce a Mikuláše si vezmou na pochování. Není mi to příjemný a Mikuláš to hodně dobře pozná... Nebo když se před hlídáním bojím, že bude plakat, tak pak opravdu pláče.
Držím palce, ať se to časem zadaří a Karolínka bude královnou všech party! 🙂