Strach o miminko. Co dělat?

@mamikry partner má jenom noční takže jde hlavně o noc. Je pravda že ho ted 10x tolik pozoruji a mám ted strach ze všeho. Jak jsem tu sama tak je to v háji, připadám si jak nejhorší máma co nechce být se svým dítětem...ani nepoznám co mu je proč pláče...Doufám že tyhle stavy přejdou, snažím se být silná už jen kvůli němu abych to právě na něho nepřenášela ale nejde mi to. Jinak u toho krmení nevím no partnerovi vypije vždy všechno tak jak byl zvyklý.

@lidija1234 protože partner je v klidu. Ty ho krmis a bojíš se, tak to z Tebe dite cítí a je taky nervozni, tak radši ani neji.
Takže klid. Najdi si na netu, co dělat, kdyby se zas dusil. Podívej se, zkus si to, samozřejmě bez těch ran do zad, jen si ho zkus dát přes to koleno a lehce poklepat.
A pak si ho vezmi a mazlete se, tulte se. A pak ho v klidu nakrm. Tak abys byla v pohodě a dite taky.
Jsi dobrá máma, doteď jsi to zvládla, co se stalo, nebyla Tva chyba. Odpusť si a buď v pohodě. Spokojená máma je spokojene dite.

@barmil já vím moc děkuji, musím to v sobě překonat a být zase v klidu. Moc ho pozoruji a ted se bojím každeho divného nadechnutí a jsem ze vseho vyplasená. Jinak vím co dělat při dušení, stalo se nám to už v nemocnici takže jsem věděla co mám dělat. Upřímně jsem byla i dost v klidu já se zhroutila asi až půl hodiny po a uklidnila jsem se až když přítel zůstal se mnou doma a nešel do práce. Už teď mám hruzu z neděle ale vím že to musím nějak zvladnout🙏

@lidija1234 to je normální po tom, co se stalo. Stalo se mi něco podobného a dost dlouho jsem se nemohla srovnat. Člověk musí žít dál a věřit, že to bude dobré. Chce to prostě čas.

@lidija1234 V porodnici mi při kojení malá celá zmodrala, ale instinkt zapracoval okamžitě. Celé 3 dny bez spánku, monitoru dechu jsem nevěřila a pořád hlídala jestli je v pořádku. Pomohlo mi v klidu si sednout k internetu a nastudovat první pomoc pro děti ( jsou i různé online kurzy). Teoreticky vím, co všechno se může stát a jak zareagovat. Doufám, že až nastane nějaká situace i přes stres zapracuje zase mateřský pud.
Hlavně se snaž uklidnit. Máš v domě kamarádku nebo někoho, kdo by ti mohl "krýt záda?". Když bude manžel v práci, tak abys věděla, že přes chodbu je někdo, kdo by hned přišel? Třeba by jsi byla klidnější, že nejsi s malým úplně sama.

Já jsem si malou zase málem utopila. Musíš se uklidnit. Je to strasne těžký, strašně. Ale jde to. A čas to spraví. Tohle se stalo snad každému. Já jsem pak měla problém úplně se vším. Když jsem zavadela kousky v jídlu, tak jsem byla totálně v nervu že se tím udusi. A světe div se, žije 🙂. Když jsem ji chtěla poprvé dát kukuricnou krupku, tak musela přijít kámoška co má čtyři děti a dát jí to ona. Já jsem se prostě strašně bála. A Hele ona ji slupla a šla si pro další. A bylo po problému. Prostě jde o to věřit sobě i dítěti. Uvolni se, ono když se budeš stresovat, tak to mrnous pozná a o to hůř bude pít a tím se i zvyšuje pravděpodobnost že mu zaskoci. Takže je to o tobě. Dýchej pomalu, zhluboka. Když pije tak ho měj v nějakém polosedu, prostě aby nelezel. Bude to dobrý 🙂. Přijdou horší chvíle 🙃

@michaela666 nee jsme nově přestěhování. Kurz hodně zvažuji,furt přemýšlím co budu dělat kdyby se to stalo znovu jak mám křísit dítě u toho volat záchranku a pak jim jít ještě otevřít....prostě jak se blíží hodinka krmení tak mě už je vnitřně úplně špatně. Vůbec nechci být s malým doma sama,říkám si že by bylo lepší kdyby byl partner na mateřské a já se vrátila do práce ale z toho mám pak taky výčitky že nechci být se svým synem...a takhle mě hraje hlava a já jsem za chvilku v totální depresi. Chtěla bych překonat v sobě ten blok a zas fungovat normálně ale nevím jak. Asi čas a prostě krmit a doufat že se vše brzy zase srovná 🙏

@novamamina no věřím že to budu mít naprosto stejně.musim se hodit nějak do klidu ale vůbec nevím jak,jak překonat ten blok v sobě a být v klidu. Věřím že čas pomůže ale jenom představa že přítel už jde v neděli nás noční tak mě je úplně špatně, chtěla bych aby tady se mnou někdo byl.

@lidija1234 Časem se to srovná. Zkus si stáhnout do telefonu nějakou aplikaci na záchranku.
Něco takového jsme stahovali babičce, aby se nemusela zdržovat hlášením adresy atd. Předvyplníš si tam kontaktní údaje, dá se zapnout automatické ukazování polohy a ovládá se jedním tlačítkem v telefonu. Doufám, že ji nebudeš nikdy potřebovat, ale možná by to byl malý krůček k tomu, aby ses cítila líp. 🍀

@lidija1234 Podle profilu bydlíš v Brně-Bystrci, takže do Bohunické nemocnice kousek. Čili kdyby fakt byl velký problém, záchranku tam máš za chvíli. Takže i jak tu píšou holky - aplikaci Záchranka do telefonu a kdyby cokoli, tak tam umí i skvěle poradit, celou dobu s tebou budou na drátě, když to bude potřeba a určitě bude vše ok. Naplánuj si, co přesně bude a co budeš dělat, když se to stane znovu - chytni si ji, natrénuj to chycení, co pak přesně. Já se pořád bála, že mi malý přestane dýchat a netušila jsem vůbec, jak to vlastně vypadá. Ty už víš, takže to určitě poznáš. Zvládla jsi to už 2x (v porodnici i doma), zvládla jsi určitě vždy dojít pro pomoc. Takže teď případně holt tu pomoc zavoláš telefonem. Klidně měj zpočátku nachystanou tu aplikaci, abys mohla hned volat.

A neboj se případně jít i za psychologem, ať ti poradí nějaké ty triky. Zjevně zatím má jen mlíko, takže to bude úplně maličké miminko, pro tebe novinka a navíc jsi ovlivněná hormony. Je škoda, ať tě to trápí zbytečně dlouho. Já po bouračce v noci několik let odmítala řídit v noci, zažila jsem i panický záchvat když se náhodou setmělo (to naštěstí stačilo dojet asi 500 metrů a bylo tam pouliční osvětlení). Takovéto stavy jsou úplně normální. Nejsi divná, zvláštní, nejsi špatná máma. Jen ta psychika je v tomto občas prostě pěkná "potvora" a pokud ti to nepůjde samotné, tak než ten stav prohlubovat, je líp si opravdu nechat pomoci. I kdyby to mělo být soukromě (kvůli času objednání) a placené. Případně si domluv třeba i nějaký ten kurz na Červeném kříži - kde tě naučí právě první pomoc, ať máš jistotu. Držím pěsti, ať je vše co nejdřív ok.

Všechno tohle vím i jak se zachovat ale jsem z toho naprosto vystresovana. Když je partner doma tak je to celkem v pohodě ale jak jsem sama tak je to horší. Mám vnitřní neklid z toho že budu krmit. Snažím se být v klidu aji když jdu krmit,na malého mluvím uklidnuji i sebe ale při sebemenším zakuckani jsem už nervózní. Nevím jak v sobě ten stach zlomit a řekla bych že to je ještě horší při odrihavani když je rudne tak jsem naprosto ve stresu a on chudák třeba jenom tlačí. Já se snažím před malým být v klidu a nedat nic najevo ale jak ho položím do postýlky tak jdu pryč a brečím. Mám hrozně vnitřní neklid a nevím co s tím. Dneska v noci tu budu sama a je mi už teď špatně. Mám v hlavě myšlenky že ho prostě nenakrmim a počkám až dojde taťka ale vím že tohle nemůžu a že tohle nic neřeší. Chtěla bych být zas v pohodě jako předtím teď pro mě mateřství je hrozný stres a vůbec si to neuzivam....jsem z toho v takové depresi co vše se mi honí hlavou přitom mám krásného hodného chlapecka a já jsem v tomhle stavu