Malá začla lézt a samozřejmě jí zajímá nejvíce vše, co by nemělo a mohlo jí poranit. To je jasné, to mě nijak nepřekvapilo 😀 Pár dní jsem jí opakovaně odtahovala od zásuvek, od kytek, kočičího budníku, váz a dalších a pak jsem začla postupně stěhovat obývák 🙂 Věci, které by jí mohly poranit nebo na ní spadnout jsem přestěhovala do rohu obýváku a ohradila. Jak to vypadá u vás doma, když mimča začla lézt ? Máte takové ty krytky na zásuvky, šuplíky a skříňky ?
proběhlo "zvyšování životní úrovně - tedy vše co jde rozbít, je možné se zranit o patro výš". Léky, čistící prostředky, nůžky..jinak nic, schody tu nemám, do zásuvek nelezla.
Upravuju věci tak, aby to bylo pro mě co nejpohodlnější. Co mám z toho, že květináč stojí na svém místě, když permanetně uklízím hlínu všude. A tak je to se vším. Sice mi dost vadí, že nic není tam, kde to má svoje místo, ale na druhou stranu to není na vždy.
@nov777 Jo, to je pravda 😀 U nás je teď obývák spíš takový malý skladiště 😀 Vždycky ráno přešoupnu stůl k anténě za kterou stále tahá a už jí i roztrhla, pak zaterasím přístup k PC a kabelům manželovo taškou na hokej, kterou snad ještě chvíli nepřeleze 😀 Ale jak se začíná zvedat, začínám panikařit, že už není kam zvedat a ani kam uklízet. Asi začnu vyhazovat 😀 Jsme ve 2+1 a začíná to tu být opravdu těsné. ☹ Nastěstí snad už jen rok, než doděláme baráček. Manžel do mě trochu rejpe, že pořídíme ohrádku, ale uplně vidím, jak tam bude 5 minut a pak stejně bude chtít ven a lézt po bytě.
Jo a ještě se musím smát, když manžel přijde večer domu a hledá koš na prádlo.... 😀 😀 No je přeci v kuchyni před tou zásuvkou 😀 A proč máme kočky misku na lince??? Protože Anežku baví hrabat se v kočičím žrádle a ochutnávat granule 😀 Chudák kočka, stále hledá svojí misku po bytě 😀
Když byla dcera malá, tak si kromě svých hraček ničeho nevšímala. Bylo to "nevysvětlitelné" , ale u nás to vypadalo, jako by tam žádný dítě nežilo. Všude svíčky, kytky,blbůstky na který sedá prach.... Když se narodil syn a začal lézt ( v 6ti měsících), tak nastal zlom, postupné odstraňování všeho možného i nemožného a dnes to u nás vypadá jako v holobytě.....Nikde kytka, svíčka, prostě nic, šuplíky a skříňky narvaný vším možným a zalepený izolepou, zásuvky zaslepený (občas nemůžeme najít klíček, takže manžel zuří), nábytek přesunutý, aby po něm nemohl nikam vylézt (nejraději šplná na skříně),plovoucí podlaha totálně zrychtovaná (naštěstí se dá zbrousit), zdi počmáraný (naštěstí se dá vymalovat), záclona od kečupu (naštěstí máme pračku)...a takhle bych mohla pokračovat hodiny....narodila se nám malá demoliční četa...a nepomáhá domluva, plácnutí, prostě nic....zajímá ho všechno, kromě hraček. Když už ho zaujme nějaká hračka, tak jen proto, aby ji rozebral na součástky 🙄 Už to trvá dva roky a ještě asi chvíli bude....
@dorinek 😀 😀 😀 😀 Tak teď musím říct, že jsem se opravdu od srdce zasmála. Ale při představě že by to malá taky dělala, to zase tak vtipné není 😉 Já tomu nevěřila, když tchýně říkala, že manžel jim taky doma na nic nelezl. Jsem si říkala, že zase trochu přehání a moralizuje, ale asi to fakt některé děti nedělají. Tak to asi Anežka po něm nezdědila 😀 Promiň, ale to že nejraději leze na skříně a přirovnání k demoliční četě, mě opravdu rozesmálo až k slzám. 😀 to je fakt mazec 😀
@ally8 - tak to jsem ráda, že jsem tě pobavila. Moje mamka se taky smála, když jsem jí to popisovala. Potom jí vnouček v obýváku vymaloval černou fixou na zeď obraz ve velikosti slovanské epopeje (prostě kam dosáhl) a už se nesmála 😀 A na ty skříně nejenom leze, ale ještě z nich skáče dolů, čekám, kdy si něco zlomí 🙄
Když začal syn lézt, tak jsme dali krytky do zásuvek, zkontrolovali jestli nemáme nějaké jedovaté kytky, nebo čistící prostředky v dosahu, na některé rohy jsme dali chrániče - takové ty co byly hodně na ráně...a odstranili jsme rozbitné věci, co byly někde postavené v dosahu - vázičky a tak.....a sundali jsme ubrusy....nože jsme dali na linku až dozadu...a to je asi tak všechno...ještě jsme udělali zábranu nahoře na schodišti....protože dole bychom ho vždycky někdo viděli a než by vylezl výš, tak by to chvíli trvalo....ale nahoře je v chodbičce docela málo místa a když by byl rozběhnutý, tak by se skutálel raz dva a schody máme docela strmé.... Naopak jsme nikdy neřešili šuplíky a dvířka, jen jsme vždycky koukli, jestli tam není něco pro něj nebezpečného...a vařili jsme pokud možno na zadních hořákách sporáku a hrnky s horkým čajem jsme posouvali na lince až dozadu a nenechávali jsme je třeba na stolku v obýváku, kde by je na sebe mohl zvrhnout......naštěstí nikdy nešplhal na nábytek, nelezl do ledničky a kupodivu nikdy nemaloval na zeď....měli jsme jen sem tam nechtěně udělanou čárku, když se rozmáchnul s pastelkou v ruce, ale nikdy tam nic nenamaloval schválně....zato hrozně rád vytahoval věci z dolních dvířek linky, ale tam byly jen kastroly, misky a tak, takže to jsme ho klidně mohli nechat 😉
my nic moc neupravovali. kytky na zemi žádné nemáme, zvířata taky ne, ani moc nějakých polic u země, kde by něco bylo, zásuvky jsou povětšinou za něčím...vše je jak bylo a jen hlídám, když se dobývá moc kam nemá. stejně je musím mít pořád tak trošku po chvílích na očích, tak je to jedno. lepší ať se naučí co se s mí a co ne, co je nebezpečné hned. ono na návštěvách to kvůli nám oblepovat vše do vaty taky nebude 😅
@ally8 Rozhodně máme dům upravený na děti. Záslepky v zásuvkách jsou samozřejmostí, vrátka na schodišti taky. Odstranili jsme květiny na zemi, přišroubovali jsme skříně do zdi, aby na děti nemohla žádná spadnout.
Šuplíky a skřínky jsme neřešili, akorát jsme ze spodních skříněk dali pryč nebezpečné věci (chemikálie doma nemáme, ale hlavně nože, nůžky,...) Do skříněk jsem děti nechala chodit, ať si zarambusí a pak jsem to uklidila.
Každý dům / byt je jinačí, ale my jsme upravovali celkem dost. 🙂